PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Krátký úsek hudby, obvykle trvající něco málo přes pět minut, vystavěl Villaume brilantní taktovkou.“

„Pichlovu klasicky uměřenou kompozici hrál orchestr s podivuhodnou elegancí.“

„Dirigent Emmanuel Villaume, zde vášnivý Merlin francouzské hudby, nedal publiku ani vydechnout.“

V neděli 14. ledna dirigoval Emmanuel Villaume večerní koncert PKF – Prague Philharmonia v pražském Rudolfinu. Originálně vystavěná dramaturgie motivicky sjednotila program. A jeho téma se pak nečekaně prolnulo s realitou, kterou poznamenala neslýchaná předvánoční tragédie na univerzitní půdě. Ludwig van Beethoven, Václav Pichl, Hector Berlioz a Luigi Cherubini, jejichž díla byla na programu, komponovali svou hudbu na téma antické či alžbětinské tragédie. Posledně jmenovaný Cherubini psal requiem za jednoho člověka. A téma programu, vydaného na počátku sezóny, se náhle stalo nečekaně aktuální.

„Výsledkem byl dramaticky exponovaný, hbitě kontrastovaný celek rozeznívaný hudebně zábavným dialogem mezi zástupci prvních a druhých houslí.“

„Třetí věta překvapila rytmicky diferencovaným, ostřeji akcentovaným pizzicatovým začátkem, v jehož rámci zazářila brilantní souhra orchestru.“

„Již v první větě trumpetistka názorně předvedla svůj distingovaný přístup k dynamice, v němž se umně vyhýbala nevkusným a nestylovým dynamickým krajnostem.“

Rudolfinská Dvořákova síň přivítala 3. prosince bouřlivým potleskem světoznámou francouzskou trumpetistku Lucienne Renaudin Vary, která s podporou PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Emmanuela Villauma s grácií nahlédla do klasicistního hudebního světa a se suverénní a respekt vzbuzující samozřejmostí provedla Hummelův Koncert pro trubku a orchestr Es dur… 

„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“

„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“

„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“

Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.

„Již prvními takty ukázal Villaume publiku, že má k Brahmsovi hluboký vztah, že si je vědom, v čem důvtip jeho hudby spočívá.“

„Bylo patrno, že zná Emmanuel Ceysson skladbu nazpaměť, že má všechny melodie vryté pod kůži a nic ho nevyvede z míry.“

„Dramaturgicky velmi promyšlený koncept večera dal sezóně vyvrcholit ve třech dílech, které vznikly pouze v pětiletém časovém rozmezí.“

Nedělní majestátní zakončení 29. sezóny PKF — Prague Philharmonia se neslo v duchu německého romantického repertoáru, jenž naplnil Dvořákovu síň Rudolfina. Dvě orchestrální díla Johannesa Brahmse orámovalo virtuózní vystoupení harfisty Emmanuela Ceyssona s Reineckovým Koncertem pro harfu a orchestr e moll. Je třeba vyzdvihnout skvělou dramaturgii koncertu, propojení skladeb podobného hudebního kontextu. Především Brahms orchestru velmi sedl a Villaume jej vedl suverénně a kompaktně.

„Ceysson svým sólovým vstupem hned na začátku vkusně anticipoval, že dramatický nerv harfové ‚promluvy‘ dá brzy o sobě znát, pak pokračoval proměnlivými margináliemi a vrcholil mohutným zvukem v uměřeném souladu i technicky výtečné souhře s plénem smyčců.“

„Bylo dobře, že koncert proběhl bez přestávky a nic nevadilo, že skladby impresionistů vystřídala stylově odlišná Symfonie č. 2 D dur Ludwiga van Beethovena, právě ona celkovým svým založením přispěla k žádoucímu jasu večera.“

„Oč méně elegantního vzletu, o to více jadrné zemitosti.“

V červnu koncertní sezóna vrcholí a zejména koncerty v rámci abonmá tyto okamžiky zhodnocují pečlivě voleným programem jak po dramaturgické, tak po interpretační stránce. Takto si mohli návštěvníci doslova vychutnat červnový večer donátorské řady PKF – Prague Philharmonia nazvané „Setkání s příběhy umění“ 14. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Kromě orchestru vedeného jeho hudebním ředitelem a šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem vystoupil francouzský harfista Emmanuel Ceysson, náležející k předním světovým sólistům svého oboru.

„Náladovou, lyricky vstřícnou introdukci, do které se vmísil orchestr, odvál Garrick Ohlsson vzrušivou virtuózní kadencí, kterou z úvodního vášnivého nasazení zmírnil do kontrastně poklidnějšího dění.“

„Finále pomalé věty, které mělo i bouřlivější okamžiky orchestrálních vstupů, patřilo opět violoncellovému extempore, které Villaume spojil s finální hybnou allegrovou větou.“

„Villaumeho pojetí Skotské symfonie ozvláštnilo partituru vitalitou v proměnách tempa a dynamiky.“

Výsostné umění amerického klavírního virtuosa Garricka Ohlssona se stalo magnetem koncertu PKF – Prague Philharmonia, který se konal 11. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, jako sedmý abonentní koncert 29. sezony orchestru. Dramaturgické předznamenání sezóny, kterým je hudba Johannesa Brahmse, naplnil Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83. Orchestr řídil jeho šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume.

„Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku v USA.“

„Viktor Kalabis byl bytostně spojen s Jindřichovým Hradcem, třebaže se narodil v Červeném Kostelci poblíž Náchoda. V malebném jihočeském městě studoval na gymnáziu a celý život se tam s manželkou Zuzanou Růžičkovou, legendární první dámou českého cembala, vracel.“

„Slavnostní koncert, který se konal v neděli 15. ledna v Rudolfinu, nastudoval a řídil hudební ředitel a šéfdirigent PKF–Prague Philharmonia Emmanuel Villaume, který spolehlivě motivoval jak celý ansámbl, tak sólisty z orchestru, kterým Kalabis vepsal ve variacích významové kadence.“

Na neděli 15. ledna připravila dramaturgie PKF-Prague Philharmonia ve svém orchestrálním cyklu 29. koncertní sezóny mimořádný večer. Ve spolupráci s Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové odehrála v Rudolfinu zahajovací koncert oslav 100. výročí narození skladatele Viktora Kalabise. Další koncerty, které Nadační fond v roce oslav podpoří v rámci projektu Kalabis100, uvedou v průběhu roku na mnoha místech republiky kolem čtyřiceti skladeb z jeho tvorby. Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku.

„Symfonická zostava Wagnerovho Ringu v úprave Lorina Maazela zaznela v Bratislave v premiére.“

„Famózny Emmanuel Villaume ako autentický interpret Wagnerovej hudby splnil očakávania.“

„Na koncerte spoluúčinkoval aj Michal Hvorecký, ikonická osobnosť domácej literárnej scény.“

Posledná dvojica novembrových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (24. a 25. 11. 2022) sa niesla vo výnimočnej, takmer slávnostnej atmosfére. Na programe totiž bola symfonická suita (či skôr poéma) Nibelungov prsteň bez slov Richarda Wagnera, ktorú z hudby slávnej opernej tetralógie bayreuthského génia koncom osemdesiatych rokov minulého storočia zostavil – bez použitia vokálnych partov – svetoznámy dirigent Lorin Maazel.

„Adam Plachetka svojí interpretací potvrdil, že jeho pěvecké umění je výsostné a že nespoléhá jen na svůj přirozený volumen.“

„Pohoršení budilo oblečení zvukaře, který pobíhal po chrámu ve špinavém a vytahaném tričku a kraťasech. Neměl by takový pracovník být oblečen alespoň tak, aby působil nenápadně a čistě?“

Koncert v evangelickém Kristově kostele v Ostravě, který se na Svatováclavském hudebním festivalu konal v pátek 9. září, patřil k těm výjimečným. Vystoupil na něm basbarytonista Adam Plachetka spolu s PKF – Prague Philharmonia, kterou řídil Emmanuel Villaume, a spoluúčinkoval kontrabasista Pavel Klečka. Na programu byly Biblické písně Antonína Dvořáka, Meditace na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, Symfonie č. 40 g moll Wolfganga Amadea Mozarta a jeho koncertní árie pro bas, obligátní kontrabas a orchestr „Per questa bella mano“. Plně navštívený koncert měl obrovský ohlas a pěvec se stal hvězdou večera.

„Úvod patřil předehře k opeře Únos ze Serailu, která vyzněla bystře, vzletně, hráči předvedli křišťálový zvuk, dynamicky bylo dílo skvěle vystavěno a odstíněno.“

„Mám za to, že střídání stylů tak od sebe odlišných v jednom večeru jednoduše nemůže v absolutní kvalitě zvládnout žádný orchestr na světě.“

Ve středu 7. září v pražském Rudolfinu zahájil svou devětadvacátou koncertní sezónu orchestr PKF – Prague Philharmonia, a to s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Emmanuelem Villaumem. Hvězdným hostem byla americká sopranistka s hispánskými kořeny Ailyn Pérez, která nadchla úžasným, intimním projevem a překrásnou barvou hlasu. Dramaturgie koncertu šla proti hráčům orchestru. Více níže.

„Geniální dílo Césara Francka bylo publikem nadšeně přijato, dokonce zaznělo ‚Bravo!‘ Za mě osobně to byl nejlepší kus celého večera.“

„Emmanuel Villaume několikrát k publiku během koncertu promlouval a já jsem si připadal jako na výchovném koncertě. Dostatečně nevysvětlil a ani neobhájil svůj úmysl – dramaturgii.“

Francouzsko-německými hudebními dialogy zakončil v neděli 12. června aktuální sezónu ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr PKF – Prague Philharmonia. Těleso vedl jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume. V neobvykle dlouhém programu zazněly skladby Debussyho, Francka, Wagnera, Berlioze, Glucka, Rameaua, Couperina a Bacha – tedy v časově opačném pořadí. Dramaturgie byla velmi náročná, jak pro publikum, tak pro orchestr, zejména pro lesní rohy a skupinu dřevěných nástrojů. Klobouk dolů před nimi!

„Repertoár působil na poslech příjemně se silnou vnitřní intenzitou provedení skladeb klasicismu v kontrastu s dílem soudobé hudby.“

„Orchestr podal pod taktovkou šéfdirigenta mimořádný výkon.“

PKF – Prague Philharmonia vzdala 9. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce hold svému hudebnímu řediteli a šéfdirigentovi. Emmanuel Villaume profiluje prestižní těleso úspěšně už sedm sezón. Sólistou koncertu byl dlouholetý první flétnista orchestru Jiří Ševčík. Program zaměřený na díla klasicismu, který je orchestrálním hráčům z pohledu jejich stálého repertoáru nejbližší, zpestřila soudobá klasika. V sále byl přítomen skladatel kompozice Američan Michael Fine. Koncert se konal v rámci donátorské abonentní řady PKF – Prague Philharmonia, která je tradičně realizována v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů.