PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Slovenskou filharmonii, jejíž mohutný zvuk rázem zaplnil rozměrný prostor Zámecké jízdárny ve Valticích, vedl Tomáš Brauner jistými, čitelnými gesty.“

„Sólového partu v Korngoldově Houslovém koncertu se ujal mladý Američan Joshua Brown.“

„Notoricky známá Dvořákova Novosvětská zaujala svým provedením, do něhož orchestr i dirigent vložili pečlivé úsilí, takže ve výsledku zněla zároveň povědomě i neotřele.“

Prologem 20. září počínaje, věnoval se 10. Lednicko-valtický hudební festival až do soboty 19. října hudbě z „Nového světa“. Téma, zohledňující jako vždy konkrétní námět z kraje, kde se festival koná, tentokrát vyplynulo z historie dovozu zámořských dřevin, které zdejší areál významně obohatily. Podobně jako nyní Gershwinova či Bernsteinova hudba při zahájení až po Coplandovu či Dvořákovu v rámci závěrečného koncertu. Jakkoli byla kdysi jednou z importovaných rostlin zmarlika kanadská, letošní ročník LVHF rozhodně nehrozil zmarem. Naopak. Že festival opět zvolil nosný námět, prokázalo sobotní festivalové finále, zároveň důstojné i dojemné. Hrála Slovenská filharmonie s Tomášem Braunerem.

„U Donalda Weilersteina studuju už osm let a mám pocit, že bych mohl pokračovat klidně po zbytek života.“

„Jsme tři houslisté v rodině, kde žádný z rodičů není muzikant.“

„Hudba mi dává možnost vstoupit do psychiky osobností, které byly úplně jiné.“

Vyvrcholením právě probíhajícího 10. ročníku mezinárodního Lednicko-valtického hudebního festivalu s dramaturgickou linkou Nový svět – Amerika bude v sobotu 18. října hostování Slovenské filharmonie s dirigentem Tomášem Braunerem. Tím americkým naplněním programu bude také Koncert pro housle a orchestr D dur Ericha Wolfganga Korngolda, s kterým se představí americký houslista Joshua Brown. Než zazní dílo ve Valticích, po dva večery potěší také posluchače Slovenské filharmonie na domácí půdě. První z koncertů bude zároveň zahájením 77. sezony orchestru.

„V Capuçonově provedení se Korngoldova skladba proměnila v éterický, jemně zdramatizovaný tvar, ve kterém vládly prchavé, místy až impresionisticky náladové koláže.“

„Úvod Brucknerova symfonického monumentu byl svěřen smyčcům, z jejichž pianově introvertní a výrazově lehce zakalené hry se postupně rodila mohutná klenba.“

„Symfonické těleso špičkově usouvztažňovalo jednotlivé motivické buňky, které se pak jako drobné říčky slévaly do rozvášněného veletoku rozsáhlých melodických linií.“

Vznešený duch pozdního romantismu sebejistě vkročil 9. září do Dvořákovy síně, aby posluchače odzbrojil patetismem Antona Brucknera a tradicionalismem Ericha Wolfganga Korngolda. Světoznámé symfonické těleso Gustav Mahler Jugendorchester pod vedením uznávaného mistra dirigentského gesta Manfreda Honecka připravilo pro osmnáctý ročník Dvořákovy Prahy co do obsazení a technických požadavků náročný repertoár, který rudolfinské publikum omráčil uvědomělou interpretační perspektivou a přesvědčivými instrumentálními výkony. O sólový vrchol večera se postaral francouzský houslista Renaud Capuçon, jehož impresivní projev učinil z Korngoldova koncertantního kusu zvukově a výrazově vyvážené dílo.

„Divácká návštěva nenaplnila záměr vyzkoušení akustiky. Chyběla potřebná rezonanční výplň.“

„Zazněly skladby autorů, kteří se proslavili skladbami pro filmové plátno. To koresponduje s názvem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.“

„Náročného houslového partu se ujala mladá, teprve 25letá houslistka původem z Polska Sara Dragan.“

Olomoucké hudební jaro nabízí pestrou paletu zajímavých koncertů, které se konají na rozličných místech Olomouce, kdy vedle známých lokalit jsou objevovány prostory nové. Jedno takové „testování“ se konalo v sobotu 12. dubna v Bea centru. Nová stavba tyčící se do úctyhodné výšky má v přízemí atrium, kde se konají nejrůznější společenské akce a vyzkoušet prostor i jako koncertní sál se u příležitosti vystoupení Pražských symfoniků v čele s Tomášem Netopilem rozhodl management olomouckého festivalu.

„Brněnská dramaturgie se zaměřila na vývoj valčíku a na souvislosti, které se nabízejí.“

„Valčík ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče má eleganci a sladkost melodie, ale čiší z něj smutek a zoufalství.

„Dirigent se dostal do euforie, komunikoval nadšeně jak s orchestrem, tak s publikem.“

Novoroční koncerty jsou v Brně tradicí už od založení filharmonie v roce 1956, nejstarší generace si ještě pamatuje každoroční Slovanské tance Antonína Dvořáka. Dramaturgie se postupně vyvíjela podle libosti dirigentů. Letos připomenula nadcházející narozeniny Johanna Strausse mladšího. Srovnávání koncertu Filharmonie Brno, který se uskutečnil večer 1. ledna v Janáčkově divadle, s novoročním koncertem Vídeňských filharmoniků, který se koná každoročně první den roku kolem poledne, bylo tedy přirozené.

„Korngoldova Bouře působila krotce, jako by dirigent hudebníky šetřil pro dramatičtější okamžiky.“

„Slavnostní ouvertura Josefa Bohuslava Foerstera dala naplno vyznít orchestru a byla náležitou přípravou na Mahlera po přestávce.“

„Rané dílo Gustava Mahlera Píseň žalobná je pohádka o třech větách.“

Pro svůj první abonentní koncert 69. koncertní sezóny si Filharmonie Brno vybrala ranou kantátu Gustava Mahlera, která určila název koncertního projektu Pohádkový Mahler. Na den přesně před devadesáti lety zazněla ve světové premiéře 28. listopadu 1934 v brněnském Blahoslavově domě, v dnešní Lidické ulici, pod vedením Mahlerova synovce Alfreda Rosé Mahlerova třívětá Píseň žalobná…

„Korngoldův záměr zaujmout od první noty vyšel opravdu báječně.“

„Roberto Saccà si v převážně expresivním nasazení bezpečně podržel hlasovou kvalitu po celou operu.“

„Hvězdou opery Mrtvé město byla samozřejmě litevská sopranistka Vida Miknevičiūtė, která rozzářila scénu od prvního vstupu se samozřejmostí primadony.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha uvedl pátý den svého program mimořádné dílo světové operní tvorby. Mrtvé město, op. 12 od Ericha Wolfganga Korngolda jsme ve Dvořákově síni Rudolfina slyšeli v úterý 10. září v koncertním provedení. Vedle vynikajících zahraničních sólistů a domácí pěvecké ekipy spoluúčinkoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK za řízení Tomáše Braunera, Pražský filharmonický sbor, připravený sbormistrem Lukášem Kozubíkem, a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, jehož sbormistryní je Věra Hrdinková. A třebaže se nedostávalo kouzla operní scény, bylo koncertní provedení velkým zážitkem.

„S rytmickou dikcí velmi náruživě pomáhala posílená bicí sekce, která stabilně a energicky zajišťovala onu tak charakteristickou pulsaci.“

„Výkon Carolin Widmann byl zcela suverénní a ničím ani na okamžik nenarušený.“ 

„Snad až na závěr večera si hráči s dirigentem šetřili své síly, neboť teprve nyní se zdálo, že dali divákům poznat celý svůj dynamický rozsah, zejména směrem k hlasitější části spektra.“

V rámci festivalu Pražské jaro se 29. května v Rudolfinu uskutečnil koncert Rytmus a temperament v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pod vedením Tomáše Braunera a se sólistkou Carolin Widmann pražskému publiku nabídl u nás nepříliš hrané skladby autorů 20. století, konkrétně George Gershwina, Ericha Wolfganga Korngolda a Leonarda Bernsteina. Koncertní výkon byl svěží a všestranně přesvědčivý.

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„Přijeli jsme k vám koncertovat proto, že váš koncertní sál je pro nás nejblíže.“

„Rapsodie v modrém George Gershwina zazněla v původní verzi z roku 1924 pro sólový klavír a jazz band.“

„Erich Wolfgang Korngold jako desetiletý přesídlil s rodiči z Brna do Vídně. “Byli jsme Vídeňané, ale Hitler z nás udělal Židy”, postěžoval si po válce.“

Fiharmonie Brno se po celou dobu svého trvání (založena v roce 1956) potýká s problémem, kde vlastně hrát. Vystřídala již všechny existující prostory v Brně a žádný z nich není to, čemu by se dalo říkat Koncertní sál. Nejbližší takový je ve Vídni, kam orchestr filharmonie občas zajíždí. Konzerthaus se zlatým sálem, kde se konají ty nejkrásnější akce…

„Orchestr hrál s chutí a radostně.“

„Christian Kluxen těleso vedl jasným a srozumitelným gestem a vřelé, cituplné provedení bylo na světě.“

„Andreas Brantelid podal vysoce muzikální a maximálně poctivý výkon, za který si květiny skutečně zasloužil.“

Závěrečný koncert cyklu, který se odehrává v prostorách národní kulturní památky Betlémské kaple, nabídli Rozhlasoví symfonikové. Komorně laděný orchestr řídil Christian Kluxen a v sólové roli se představil violoncellista Andreas Brantelid, který byl jednoznačnou ozdobou mimořádně stručného symfonického pořadu. Zněla díla Ericha Wolfganga Korngolda a Sergeje Prokofjeva.

„Interprety byli PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Roberta Kružíka a klarinetistka Anna Paulová.“

„Díla židovských skladatelů zazněla spolu s geniální hudbou salcburského mistra.“

„Její basetový klarinet zněl v krásném klenutém tónu, s virtuozitou a brilancí nejvyšší úrovně.“

Do svého sedmého ročníku vstoupil 21. února zahajovacím koncertem v kostele sv. Šimona a Judy festival Věčná naděje, pořádaný stejnojmennou nadací. V průběhu následujících dnů a týdnů až do konce dubna nabídne veřejnosti celkem sedm koncertů. Interprety úvodního večera byli PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Roberta Kružíka a laureátka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015, klarinetiska Anna Paulová.

„Institut na svém webu zveřejňuje skladby, které jsou předmětem příštích chystaných dílů kompletu. Benefity jsou odstupňovány podle výše daru.“

„Snahou bylo, aby první svazky obsáhly různé formy a žánry – aby naznačily šíři a různorodost děl Bohuslava Martinů.“

„Na špičkové profesionální úrovni je reálné připravit maximálně dva svazky ročně. Totéž se týká nakladatele i toho, co unese trh.“

Houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským, kolegou z Lobkowicz Tria majícího za sebou prvních deset let, vystoupili 8. prosince v Sále Martinů na Dnech Bohuslava Martinů. Uvedli Beethovena, Šostakoviče, Kalabise, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a pochopitelně i Martinů – jeho Českou rapsodii. O dva dny dříve hráli v refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí na devátém benefičním koncertě pro Institut Bohuslava Martinů…

„Sedmatřicetiletý dirigent Petr Popelka stačil během prvního roku svého angažmá u SOČRu několikrát předvést, jak brilantně dokáže s orchestrem pracovat a k jakým hráčským výkonům ho umí přimět.“

„Bezesporu talentovaná houslistka a skladatelka María Dueñas pojala celý part na svůj věk velmi oduševněle a sofistikovaně, alespoň soudě podle zvuku, který doléhal do čtvrté řady na balkoně.“

„Petr Popelka zůstal kdesi mezi Abbadovými interpretacemi a strhující show, kterou ve stejném sále nedávno u pultu České filharmonie předvedl Klaus Mäkelä.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel 97. koncertní sezonu přitažlivým programem a v plném lesku. V zaplněném Rudolfinu nabídl Korngoldův Houslový koncert a Mahlerovu První symfonii. Šéfdirigent Petr Popelka si přizval teprve dvacetiletou, ve světě oceňovanou houslistku Maríu Dueñas, pro kterou byl virtuózní part ideálním prostředkem, jak se poprvé předvést v Česku. Kdo však čekal mladistvé a emocionální provedení, ten se nedočkal.