PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“

„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“

„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“

Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny…

„Akademie má za cíl formovat mladé a o něco usilující hudební elity.“

„Samozřejmě je potěšením být spolu, ale ještě větším privilegiem je scházet se takhle společně k tvoření hudby“

„Už jen to, když jsme pohromadě na pódiu, je přece symbolem. Reprezentujeme patnáct různých zemí.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje ve Smetanově domě ve středu 22. června Ensemble Esperanza, smyčcový soubor lichtenštejnské Mezinárodní hudební akademie sdružující mladé hudebníky z patnácti zemí světa. Hrají různorodý repertoár sahající od Griega a Holsta přes Bartóka po Čtvero ročních dob v Buenos Aires od Ástora Piazzolly. Švýcarská houslistka Chouchane Siranossian, umělecká vedoucí orchestru, jinak také mezinárodně uznávaná sólistka hrající na barokní housle, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá principy, na nichž stojí Akademie a její soubor. Jak říká, v rámci každého projektu všichni společně rostou.

„Markéta Cukrová předvedla vysokou míru pěvecké kultivace, schopnost piana i pianissima, ale na straně druhé neváhala poskytnout auditoriu i nosná prostorová forte svého neobyčejně příjemného, ve všech polohách až ideálně kulatého tónu.“

„Výborní pěvci nechť mi odpustí, jejich výkony byly imponující, ale dvojité bravo volám klavíristovi Ahmadu Hedarovi.“

64. ročník významného Národního festivalu Smetanova Litomyšl je již v plném proudu a vedle velkých koncertů na zámeckém nádvoří lze vždy zaznamenat také zajímavé komorní koncerty. Nemívají tak velkou návštěvnost jako ony zmíněné, proto se odehrávají v komornějším prostředí Zámecké jízdárny, navíc mimo večerní čas. Takového rodu byl i písňový koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové, basbarytonisty Romana Hozy a klavíristy Ahmada Hedara z písňové i klavírní tvorby především Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v neděli 12. června ve 14:30 hodin v Zámecké jízdárně atraktivního litomyšlského zámku.

„Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského zná snad každý, kdo má pozitivní vztah ke klasické hudbě.“

„Po pauze následovala Symfonie č. 3 a moll, op. 56 ‚Skotská‘ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která, ač tento autor zkomponoval pět symfonií, vznikla jako poslední.“

Komorní filharmonie Pardubice tento týden nabídla poslední sérii dvou totožných abonentních koncertů svému publiku. Program tvořila významná díla ruského i německého romantismu, která patří k repertoárovým kusům mnoha orchestrů po celém světě. Provedení řídil i nastudoval šéfdirigent tělesa Stanislav Vavřínek, přičemž dramaturgie se rozhodla přizvat fenomenálního česko-palestinského houslistu Milana Al-Ashhaba. Dle slov manažerky orchestru jim jejich společné vystoupení vyšlo až po několikáté, a to z důvodu onemocnění COVID-19 a opatření zabraňujících jeho šíření. Pondělní produkce se těšila celkem hojné účasti publika a po první půli následovalo zasloužené standing ovation.

„Po celé sezóně je člověk už docela unavený, ale v Litomyšli to vždycky nějak záhadně přejde.“

„Na koncertním pódiu má vzduch jinou hustotu. Divadelní jeviště je úplně jiný vesmír.“

„Jakými slovy mluvíme o lásce v životě, takové barvy a výraz pro ni hledáme v hlase.“

Rodinné vazby a stejné období, to je pojítko dramaturgie koncertu s podtitulem Láska za časů romantismu, který uvádí Smetanova Litomyšl 12. června od půl třetí odpoledne. Na programu budou mimo jiné výběry z písňových cyklů představitelů vrcholného německého romantismu, Roberta Schumanna a jeho manželky Clary Schumannové a vedle nich Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a jeho starší sestry Fanny Hensel-Mendelssohnové. Přednesou je mezzosopranistka Markéta Cukrová a barytonista Roman Hoza…

„Ve Velkém koncertním studiu, jak zde nazývají hlavní koncertní prostor s mohutnými varhanami stojícími jako monolit nad jevištěm, mimochodem největšími na Slovensku, zazněl výběr tří sofistikovaných skladeb.“

„Orchestr společně s dirigentem Adamem Sedlickým vytvořil skvěle fungující organismus a s potřebným nasazením provedl tuto interpretačně náročnou skladbu.“

Program 9. abonentního koncertu bratislavských rozhlasových symfoniků nabídl v pátek 20. května celkem tři výrazná díla. Zazněla Suita sv. Pavla od Gustava Holsta, Rapsodická suita pro klavír a orchestr Eugena Suchoně a „Skotská“ symfonie Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dirigent Adam Sedlický přizval slovenskou pianistku Jordanu Palovičovou, která provedla Suchoňovu sugestivní skladbu s nesmírným nasazením.

„Dirigent Svárovský sa už v minulosti prejavil ako zasvätený interpret českej symfonickej hudby.“

„Foersterova Tretia symfónia zaznela pod Svárovského taktovkou na Slovensku v premiére.“

Po ročnej pauze sa za dirigentský pult na abonentných koncertoch Slovenskej filharmónie v dňoch 19. a 20. mája 2022 znova postavil skúsený doyen taktovky Leoš Svárovský, ešte donedávna stály hosťujúci dirigent filharmonického orchestra. Pred svojím minuloročným vystúpením v júni 2021 o dva plánované koncerty so SF kvôli nepriaznivej epidemiologickej situácii prišiel, program sa niekoľkokrát menil a napokon sa ustálil na zostave, ktorú tvorila virtuózna miniatúra Ilju Zeljenku, romantický inštrumentálny evergreen a premiérové uvedenie jednej zo symfónií Josefa Bohuslava Foerstera. Ako sólista sa po prvýkrát v Bratislave predstavil mladý český huslista Milan Al-Ashhab.

„V Prokofjevovi se Klára Gibišová pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi.“

„Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se Anna Zimowska chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje.“

„Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie.“

Vynikající evropské soutěžní výsledky mladých českých klavíristů svědčí o výborném pedagogickém vedení i ctižádosti začínajících umělců. Jak jsou na tom jejich o poznání mladší kolegové, ukázala i Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Letos se konala už podvanácté a umění některých jejích laureátů bylo možné posoudit na slavnostním koncertě v pražském sídle Velvyslanectví Polské republiky.

„Händelova Mesiáše lze vzhledem k textu dávat jak na Vánoce, tak na Velikonoce, a nebo i kdykoli jindy mezi těmito hlavními svátky.“

„Händel nepsal kantáty pro pravidelný chrámový liturgický provoz, ale byl hudebním podnikatelem pohybujícím se ve světském prostředí.“

„Podobně jako Vivaldiho Čtvero ročních dob – navzdory svému hlubokému duchovnímu obsahu – se Mesiáš stal globálně sdílenou skladbou.“

Händelův Mesiáš, poprvé veřejně znějící 13. dubna 1742 v Dublinu, tedy před 280 lety, není dějovým oratoriem. Převažuje v něm spíše klidnější, přemítavý ráz. Text reflektuje Bibli, prorocká zaslíbení, popis Ježíšova života i význam jeho oběti na kříži.