PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jak je možné, že upadlo v zapomnění jméno našeho krajana, rodáka z Humpolce, přestože stál kdysi takřka tucet let v čele Newyorských filharmoniků?“

„Stránského jmenování do čela newyorského orchestru vyvolalo v hudebních kruzích údiv, ne-li poprask.“

„Angelo Neumann oceňoval jeho hudební talent i dirigentskou pohotovost, stejně tak ovšem Josefův obchodní talent a smysl pro reklamu.“

Titulem MUDr. se nikdy neoháněl, místo toho se školil u mistrů kompozičního řemesla. Hrot otrávených šípů, jimiž byl Stránský v čele Newyorských filharmoniků přivítán, postupně obrousila jeho pracovitost. Disponoval však rovněž sbírkou pláten, ve které nechyběly pojmy jako van Gogh, Gauguin, Renoir, Cézanne či Toulouse-Lautrec.

„Je zřejmé, že se Thomas Søndergård do New Yorku vrátí. Má dar z reality každodennosti udělat svátek, zpřítomnit důvod, proč chodíme na koncerty.“

„Newyorská filharmonie má překrásně barevnou, svítivou, pregnantní a říznou, rytmicky neuvěřitelně přesnou dechovou sekci.“

„Autorka Olga Neuwirth riskuje hodně: porušení křehké linie kýče (na které sice není zakázané balancovat; naopak, je to vzrušující), nakonec stojí hodně.“

Závěrečný potlesk po orchestrálních koncertech ať už v Carnegie Hall nebo sídle Newyorské filharmonie, včetně představení v Metropolitní opeře, je sice většinou intenzivní – bouřlivý a plný emocí –, ale na evropské poměry až nezdvořile krátký. Kabáty pod sedadly na sebe a prchá se z budovy. Zcela jinak tomu bylo 20. dubna v David Geffen Hall v Lincolnově centru, kdy u orchestru debutoval dánský dirigent Thomas Søndergård.

„Komponoval je z vnitřního popudu, bez jakékoli objednávky.“

„Výraznou hodnotou tohoto neobvyklého písňového cyklu je text.“

„Naplnil je hlubokými a intenzivními emocemi, ale především odzbrojující pokorou.“

Americké období přineslo v tvorbě Antonína Dvořáka několik skvělých skladeb. Vedle Novosvětské symfonie a Violoncellového koncertu h moll a vedle několika komorních děl k nim patří i Biblické písně. Premiéra první pětice se uskutečnila až v Praze, při prvním koncertě České filharmonie v lednu 1896, zkomponovány však byly původně s klavírním doprovodem, a to před sto třicet lety – před Velikonocemi v březnu roku 1894.

„Devět symfonií Antonína Dvořáka pokrývá v jeho tvorbě období tří desetiletí, během nichž se z neznámého pražského hudebníka, violisty orchestru Prozatímního divadla, stal uznávaný tvůrce požívající respektu nejen doma, ale i v německy mluvících zemích, v Británii a ve Spojených státech.“

„U zrodu Symfonie e moll, ve světovém kontextu Dvořákova nejpopulárnějšího díla, stál v období maxima jeho tvůrčích sil souběh příznivých okolností.“

„Ohromení novým prostředím a novými kulturními podněty v kombinaci s již vykrystalizovaným osobitým kompozičním stylem, mistrně ovládaným, přetvořila skladatelova tvůrčí fantazie v případě Novosvětské v mimořádně vyvážené dílo výjimečných kvalit.“

Květen 1893 byl pro Antonína Dvořáka v New Yorku radostnou dobou. Pracoval na nové symfonii, a to s vědomím o jejím Amerikou ovlivněném charakteru, a po mnoha měsících odloučení byly na cestě za ním děti. Obě roviny, tvůrčí a osobní, se propojily ve středu 24. května. A tak lze na konci právě ten den dokončené partitury Novosvětské symfonie číst dvě poznámky. Jednak „v 9 hodin ráno“, jednak „Děti přijely do Southamptonu, 1.33 odp. přišel telegram…”.

„Sál vás jednoduše rychle přijme, vklouznete do něj a chcete v něm pobýt, jak nejdéle to jde.“

„Akustika z pozice posluchačky sedící uprostřed sálu byla výborná – velmi konkrétní, blízká, svým způsobem suchá, přitom bohatá, měkká až sametová, jednoduše přívětivá jako samotný prostor.“

„Aplaus nebral konce, bravo se volalo orchestru, který je ve vynikající formě a fantasticky motivován.“

První z dvaceti devíti programů velkých symfonických koncertů Newyorské filharmonie rozprostřených do devadesáti devíti dnů sezóny 2022/23 jsme slyšeli ve středu 12. října. Velká premiéra nastartovala novou zkušenost a nabízí ji hlavně těm, kdo mohou srovnávat – co bylo předtím a co potom, tedy před a po rekonstrukci, jejímž hlavním důvodem bylo změnit šedesát let nevyhovující akustiku koncertního sálu a také jeho podobu a vzhled veškerých vnitřních prostor David Geffen Hall – sídla Newyorské filharmonie. Jak zlidštit, zpříjemnit a zútulnit tak trochu monstrózní prostory z raných šedesátých let 20. století? Novou realitou architektonického pojetí je otevřená náruč, která vás při vstupu do koncertního sálu přijme, obejme a už nepustí. A jak je to tedy s akustikou? Vlastně podobně.

„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“

„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“

„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“

Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.

„Umělci z různých zemí se spojí v živém streamu do čtyřiadvacetihodinového maratonu ´Music Never Sleeps´.“

„Alespoň některé plánované koncerty se snad podaří přesunout na rok 2021.“

„Již prodané vstupenky se proměňují ve vouchery, v dary ve prospěch festivalů, nebo v předmět refundace.“

Drážďanský hudební festival se letos neuskuteční. Dresdner Musikfestspiele se měly konat jako mezinárodní přehlídka s více než šedesáti programy od 12. května do 12. června. Z rozhodnutí německé spolkové vlády a vlády saského státu však vyplývá, že podobné akce se nemohou pořádat až do 31. srpna. Úplně bez náhrady však festival zrušen není.