PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pojetí je velmi realistické, emoce, které tryskají z jednání jednotlivých postav, jsou bezprostřední a pravdivé. Režisérka střídá hereckou úměrnost ve výraze s náhle vypjatými, až křečovitě akcentovanými akcemi, které tím více vyniknou.“

„Dirigent Bertrand de Billy vede hudbu ke službě celku a vytváří dlouhé klenuté fráze, přerušované náhlými odsazeními efektního ticha.“

„Obsazení jednotlivých postav je voleno velmi pečlivě, jak po stránce herecké přesvědčivosti, tak ve smyslu jejich vyrovnané kvality zpěvu. Hlavní postavou příběhu je mladá pařížská šlechtična Blanche, kterou zpívá australská sopranistka Nicole Car.“

Operu Dialogy karmelitek (Dialogues des Carmélites) podle dramatu Georga Bernanose na motivy novely ‚Poslední na popravišti‘ od Gertrudy von Le Fort zhudebnil francouzský skladatel Francis Poulenc. Poprvé byla uvedena v roce 1957 a od té doby uchvacuje niterností příběhu a barevností hudby. Ve Státní opeře ve Vídni měla svou premiéru až letos, 21. května 2023. Opera je zpívána ve francouzštině a recenze je psána z reprízy 27. května 2023.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“

„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“

„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“

Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.

„Bendl není tak docela zapomenut, ale jeho práci, co naplat, převýšil Dvořák výrazně.“

„Líbilo se mi, že mladý pěvec, ať již vědomě či instinktivně takto pěvecky s dynamikou zachází, přirozeně, především s ohledem na výraz a styl.“

„Koncert se mi jeví závazkem per futurum, pokud by oba výrazní interpreti pokračovali v obdobně laděných komorních recitálech, prospěli by značně danému žánru a obohatili i koncertní život krajského města na českém jihu.“

Ve foyeru Business Center Piano, v krajském městě jižních Čech, byl 21. března 2023 zahájen hudební festival Art Salon Piano, pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, města České Budějovice a Jihočeského kraje. V jeho vstupním koncertu se představili mladí umělci – barytonista Michal Marhold a klavírista a dirigent Patrik Červák. Ve večeru s názvem Evropské dialogy představili široký výběr z písňové tvorby, prokomponovaný sólovými klavírními kompozicemi tvořícími vhodný dramaturgický kontrast.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.

„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“

„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“

„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.!

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Jímavý i vášnivý Koncert cis-moll Francise Poulenca svou symfonickou stylizací klavírního doprovodu klade velké nároky na interpreta, pianistka se jich však zhostila velmi úspěšně.“

„Do nejmenších detailů vyvážená i dynamická souhra, vynikla něha, noblesa i virtuozita bicích nástrojů a hluboké vzájemné pochopení obsahu skladby působilo až meditativně.“

„Byl to nádherný večer a dík za úspěšnou spolupráci patří především Moravské filharmonii Olomouc.“

Páteční večer 16. prosince v olomoucké Redutě se nesl ve znamení spolupráce domácí Moravské filharmonie Olomouc s českými akademiemi múzických umění. Zástupcem pražské AMU byl dirigent Václav Dlask, brněnskou JAMU reprezentovali klavíristka Anna-Sofie Mojzešová, dirigenti Marek Madeja a Tomáš Küfhaber a bicista David Paša. Orchestrální koncert nabídl publiku díla Dvořáka, Poulenca a Rautavaary a sklidil u něj velký ohlas.

„Miluju, když se na sebe se sborem dokážeme napojit tak, že si můžu dovolit hrát si s hudbou podle chuti a momentální inspirace.“

„Rozptyl mých zájmů, myšlenek a tužeb je tak velký, že není moc pravděpodobné, že by mě to i napodruhé smýklo stejným směrem.“

„Poselství toho díla mě teď ve stínu všech lidských tragédií, co se odehrávají na východ od nás, opravdu naplňuje.“

Už patnáct let stojí Lukáš Vasilek v čele Pražského filharmonického sboru, ten v letošním roce získává prestižní ocenění v podobě Ceny Antonína Dvořáka. Stojí rovněž za řadou celosvětově oceňovaných nahrávek a připravuje další. Kromě projektů s tímto sborem však založil ještě komorní sbor Martinů Voices, s kterým uvádí dramaturgicky poutavé a netradiční programy. V únoru příštího roku ho pak čeká velký projekt v podobě Brittenova Válečného requiem.

„Je škoda, že se na pódiu nepotkali dva specialisté nebo alespoň podobně stylově uvažující hudebníci.“

„Musím říct, že toto provedení pro mne bylo velkým zklamáním, protože jsem přesvědčený, že Orchestr FOK by měl na daleko lepší výkon.“

„Ačkoliv Marie Fajtová předvedla obdivuhodný výkon, měl jsem po celou dobu pocit, že se necítí zcela komfortně.“

Na středu 7. a čtvrtek 8. prosince připravil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK koncerty s názvem Vánoce v Paříži. Posluchače ve Smetanově síni Obecního domu měla do tohoto francouzského velkoměsta přenést hudba Francise Poulenca a nečekaně i Wolfganga Amadea Mozarta. K orchestru se připojily dvě výjimečné sólistky – kanadská klavíristka Angela Hewitt a česká sopranistka Marie Fajtová – a Pražský filharmonický sbor. Nastudování řídil nizozemský dirigent Jac van Steen.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“

„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“

„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“

Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.

„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“

„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“

Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.

„Do roku 2022 vydali celkem tři alba a s několika programy procestovali Evropu, Ameriku a Asii. Koncert v Chambord byl jejich devadesátý.“

„Je to příležitost si uvědomit, že Dessay umí zpodobnit každý odstín zoufalství, aniž by sklouzla do sentimentality.“

Sopranistka Natalie Dessay s klavíristou Philippem Cassardem uvedli 5. července na zámku v Chambord program s názvem Slova žen. První polovinu koncertu vyplnily skladby Mozarta, tu druhou výhradně francouzští skladatelé: Chausson, Poulenc, Debussy, Massenet a Gounod se svými vhledy do ženských duší.

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.