PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nejznámější z Purcellových děl věnovaných jejímu svátku je Hail! Bright Cecilia, provedená roku 1692.“

„Název díla odkazuje na patronku hudebníků, libreto má nicméně jako hlavní téma teorii ‚harmonia mundi‘, podle které hudba byla ústřední silou při stvoření Země.“

„Britten měl k takové kompozici přinejmenším ještě jeden nemalý důvod. Narodil se totiž v roce 1913 na její svátek…“ 

Cecilie, podle katolické i pravoslavné církevní tradice pro svou mučednickou smrt prohlášená za svatou, je patronkou hudebníků, duchovní hudby a chrámového zpěvu i patronkou zpěváků a řemeslníků zhotovujících hudební nástroje. Proto jsou mezi jejími obvyklými atributy ve výtvarném umění hudební nástroje, zejména varhany a housle. Pokud žila, narodila se v Římě možná roku 200 a byla pro svou víru popravena možná 22. listopadu roku 230. Ale ať tak, nebo jinak, mnohokrát se každopádně potom objevila v umění.

„Úlohu sice jevištně ztvárnila poprvé, ale koncertně i v nahrávacím studiu ji už zpívala, takže mohla do kreace vložit mnoho odstínů… Ani trochu se nesnížila k exhibici. Hrála týmově.“

„Heřmanově manýristicky výpravné inscenaci nechybí poetické obrazy, barvitost a nápaditost, ale naštěstí ani humor.“

„Václav Luks, jako obvykle fyzicky angažovaný a naléhavý, kroužící všechny obloučky, ozdoby a pointy Händelovy hudby s labužnickým potěšením.“

Krásný pohádkový příběh s krásnou hudbou, dechberoucí spektákl. Tak se hovořilo o brněnské inscenaci Händelovy opery Alcina, když měla zjara v roce 2022 premiéru. Stojí za ní režisér Jiří Heřman a dirigent Václav Luks. Alcina se ještě stále vrací na repertoár, letos na podzim pro čtyři poslední představení, a to s Magdalenou Koženou jako s mimořádným hostem v titulní roli. Středeční večer, s diváky do jednoho aplaudujícími v závěru vestoje, byl triumfálním potvrzením zdařilosti projektu i mistrovství mezzosopranistky, už třetí desetiletí mezinárodně zářící pěvecké hvězdy pocházející z Brna.

„Jakmile barokní hudba přestala mít strach z odborných soudů a pedantské kritiky, jako by se znovu nadechla k životu.“

„Když postava prožívá úzkost nebo hněv, přidám ozdobu, která nezní krásně – ne všechny pocity jsou hezké a hudba by to měla reflektovat.“

„Mahler dokázal napsat pasáže naplněné extrémním klidem i děsivým chaosem.“

Britská sopranistka Lucy Crowe je nositelkou Řádu britského impéria a proslulá interpretka händelovských hrdinek, která okouzluje publikum na předních světových scénách od Londýna po New York. Byla nominována na cenu Grammy i BBC Music Magazine Award a její umělecký záběr sahá od Händela až po Strausse a Mahlera. 16. a 17. listopadu se vrací k pražskému publiku – s Českou filharmonií na koncertě Za svobodu a demokracii zazpívá Mahlerovo Vzkříšení pod taktovkou Sakariho Orama.

„Ženské role jsou svěřeny, tak jako v době Händelově, jedné sopranistce, která zpívá jak part Královny ze Sáby, tak Královny i První ženy.“

„Podkladem pro libreto, které je dílem anonyma, nebo snad i Händela samotného, jsou starozákonní texty.“

„Ústřední postavu zvládala Nardus Williams sopránem s tmavou barvou, nad kterou se třpytily zářivé koloratury jako kapky zářící rosy.“

Letošní ročník festivalu Moravský podzim se odehrává ve znamení koprodukce se špičkovými britskými soubory. Jedním z nich je Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment řízený dirigentem Johnem Buttem a se sólisty Nardus Williams, Helen Charlston, Hugem Hymasem a Florianem Störzem. V neděli 19. října v Janáčkově divadle provedli koncertně oratorium Šalomoun, HWV 67 skladatele Georga Friedricha Händela.

„To je na barokní hudbě to nejzábavnější – je to dialog.“

„Osobnosti se silnou uměleckou vizí ve mě dokážou otevřít nové, překvapivé pohledy na roli, o které jsem si myslela, že ji znám důvěrně.“

„Vždycky se nejdřív dívám do partitury a snažím se něco ukrást z partu houslí nebo jiného nástroje a nechat se tím inspirovat.“

Jeden z ostře sledovaných koncertů Moravského podzimu je na programu tuto neděli 19. října v Janáčkově divadle. Do Brna zavítá Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment s dirigentem Johnem Buttem a čtveřicí skvělých sólistů, aby předvedli oratorium Šalomoun Georga Friedrich Händela. Jednou ze sólistek bude britská mezzosopranistka Helen Charlston. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Předehra k opeře Cosi fan tutte, W. A. Mozarta byla svěřena do rukou toho nejpovolanějšího dirigenta, Jiřího Štrunce“.

 „Obě sopranistky, Eva Blažková a Petra Musilová, se ukázaly v nejlepším světle, spolupráci s orchestrem si očividně užívaly“.

„Bezstarostně, naprosto zřetelně a v bezvadné souhře vyzněla závěrečná část Rondo Serenády W. A. Mozarta“.

Druhým koncertem z cyklu Chrám byl pořad spojený s oslavou výročí uvaření první várky piva v Měšťanském pivovaru v Plzni 5. října 1842 bavorským sládkem Josefem Grollem. Na programu se vedle Serenády W. A. Mozarta objevila v podání orchestru Plzeňské filharmonie ještě jeho předehra k opeře Cosi fan tutte a výběr ze sopránových árií Georga Friedricha Händela. U dirigentského pultu stál Jiří Štrunc.

„Veronika Vojířová mě nadchla svým doslova špičkovým, ‚špendlíkovým‘ nasazováním a precizní intonací rovného, Hanu Blažíkovou připomínajícího tónu.“

„Těžko si představím klidně zkušeného posluchače, či dokonce aktivního hudebníka, který by při slepém poslechu rozeznal, které z provedených děl patří komu – co napsal Habermann, co Händel…“

„Habermann a Händel patří k sobě.“

Opisoval! Skandál! Skandál? Ne. Bylo to v době, kdy podobná věc byla projevem úcty, nikoli záškodnictví. Sám slavný Georg Friedrich Händel si, řekněme, „vypůjčil“ některé hudební myšlenky. Od koho? Dnes příliš málo známého českého tvůrce Františka Václava Habermanna, jemuž se pro vazbu na slavného kolegu začalo říkat „český Händel“. Zda to bylo označení oprávněné, se mohli přesvědčit mnozí příchozí do pražského kostela U Salvátora, kteří díla obou komponistů měli k dispozici k bezprostřednímu srovnání. 15. září hrála Musica Florea, zpívalo Collegium Floreum a čtyři sólisté, dirigoval Marek Štryncl.

„František Václav Habermann, nazývaný ‚český Händel‘, se proslavil v 18. století jak u francouzského dvora, tak i u italských vládců. Poté působil v Praze.“

„Marek Štryncl je také zakladatelem i sbormistrem sboru Collegium Floreum, což souboru umožňuje realizovat velké barokní projekty.“

„Jako poslední zaznělo opět dílo G. F. Händela, anthem Zadock The Priest.“

19. ročník festivalu Klášterní hudební slavnosti skončil. Maraton jednadvaceti koncertů v různých zajímavých lokalitách Olomouckého kraje ukončil závěrečný slavnostní koncert 14. září v Šumperku v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie. Finále patřilo souboru Musica Florea spolu se sborem Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla. Zazněly skladby Georga Friedricha Händela a také Františka Václava Habermanna, nazývaného „českým Händelem“.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Zahájení festivalu se ujala mladá varhanice Dariia Lytvishko, letos třicetiletá umělkyně pocházející z Lucku ve Volyňské oblasti na Ukrajině.“

„Posluchači měli možnost sledovat na projekčním plátně hru rukama i nohama. Samo o sobě sugestivní…“

„Spolu s varhanami hrál i komorní smyčcový orchestr s cembalem, od kterého dirigoval Marek Čermák.“

Varhanní festival v Olomouci zahájil svůj 57. ročník tradičně v chrámu sv. Mořice na varhanách Michaela Englera. Letošní ročník připomíná 340. výročí barokních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela, ale nevyhýbá se ani skladatelům historicky mladším. Jako každoročně v Olomouci přivítají věhlasné varhaníky a nabídnou zajímavý program. Zahájila varhanice Dariia Lytvishko spolu s komorním orchestrem Moravské filharmonie Olomouc vedeným cembalistou a dirigentem Markem Čermákem.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Duo Musique Galante si připravilo repertoár, který dokonale korespondoval s geniem loci kostelíka sv. Michaela.“

„Cembalo vynikalo zvonivým témbrem a precizací běhů a ozdob, viola da gamba zase měkkostí tónu i expresivním výrazem v melodiích.“

„Spojením těchto dvou nástrojů vznikal vyvážený a sametový zvuk, který se v menším prostoru dobře nesl.“

V sobotu 16. srpna se v rámci Klášterních hudebních slavností odehrál půvabný a stylový večer v dřevěném kostelíku sv. Michaela v Jeseníkách. Hrálo Duo Musique Galante, tedy Edita Keglerová na cembalo a Hana Fleková na violu da gamba. Umělkyně nabídly repertoár z děl skladatelů 17. století, což se časově ideálně snoubilo se stářím kostela. Vznikla tak dokonalá iluze přenosu do časů galantní hudby na dvoře Ludvíka XIV.

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Pětice hudebníků zaujala především schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem i díky a přirozenému uvádění jednotlivých skladeb.“

„Bachův Contrapunctus I nabyl v podání žesťů slavnostní charakter a opět odhalil přednosti nástrojově homogenního obsazení.“ 

 „Partita alla fanfare Zdeňka Lukáše je kompozicí plnou pozitivní energie, která nezapře skladatelův rukopis.“

Nedělní matiné 27. července v krumlovské synagoze patřilo mladé generaci českých žesťařů. Kvinteto PBtet (Prague Brass Quintet), založené v roce 2016 studenty HAMU se zde představilo v nové formaci s trumpetistou Stanislavem Masarykem. Soubor představil program, který spojoval osvědčené skladby barokních mistrů s kompozicemi českých autorů 20. a 21. století. Nechyběla ani světová premiéra skladby Jiřího Trtíka, komponovaná přímo pro krumlovský festival.

„Pro Vojtěcha Pelku je titulní postava Händelova pasticcia dalším úspěchem jeho slibně se rozvíjející umělecké kariéry.“

„Hana Blažíková a Sylva Čmugrová působivě vyjádřily antagonismus obou ženských postav.“

„Pasticcio Alessandro Severo náleží k posledním Händelovým aktivitám na poli italské opery.“

Podobně jako v loňském roce ani letos nemohla v divadle krumlovského zámku chybět barokní opera. Ve dnech 24. a 25. června zde Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové uvedlo v režii Moniky Hosmanové Händelovu operu Alessandro Severo. V české premiéře, k níž kostýmy vytvořila Linda Holubová, vystoupili převážně domácí pěvci zabývající se autentickou interpretací barokní hudby.

„Iluzi barokního prostoru poskytlo hlediště i jeviště Divadla A. Dvořáka ideálně. Dotvořil ho scénograf Daniel Dvořák.“

„Nejslavnějším kontratenoristou je dnes bezpochyby Andreas Scholl, německý kontratenorista, který vytvořil titulní roli.“

„Být to koncertní provedení, jistě by jeho výkon vyčníval, takto spíš vzbuzoval rozpaky.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla poprvé na svém jevišti barokní operu, konkrétně Händelovu operu Julius Caesar v Egyptě, a to v koprodukci s Hudebním festivalem Znojmo a Czech Ensemble Baroque dirigenta Romana Válka. Režijně operu připravil Jiří Nekvasil, scénu vytvořil Daniel Dvořák a kostýmy Hana Kelar Knotková. Premiéra se konala ve čtvrtek 19. června a byla událostí sezóny a současně jejím závěrem.

„Julius Caesar v Egyptě patří k titulům, o kterých se říká, že jsou ‚operou oper‘.“

„Sáhli jsme po kratší verzi, kterou realizoval německý kontratenorista Andreas Scholl společně se sopranistkou Cecilií Bartoli pro festival ve Versailles.“

„Jsou tam tři kontratenoři, a to jsou dokonce dva kontratenorové party škrtnuté.“

Roman Válek je dirigentem, který se začátkem devadesátých let vydal cestou barokní hudby, zejména opery. Že to byla volba dobrá, prokázal množstvím premiér, které realizoval na znojemském festivalu se souborem Czech Ensemble Baroque. Nyní ho 19. června čeká premiéra Händelovy opery Julius Caesar v Egyptě na scéně opery Národního divadla moravskoslezského. Nejen o této opeře jsme s dirigentem vedli rozhovor.

„Projekt Hudebních výletů ukazuje, jak může kultura vstoupit do veřejného prostoru jinak, nikoliv jako zábavná vsuvka, ale jako trvalé gesto péče o kulturní dědictví.“

„Houslista Jiří Sycha a cembalista Vít Bébar přistoupili k doprovodu s vnitřní energií a znalostí dobového stylu, ale zároveň s mimořádnou pozorností k rytmickému dýchání a formální architektuře skladeb.“

„Pelka dokazuje, že kontratenor už dávno není výlučně historizující kuriozitou.“

V podvečer soboty 24. května 2025 se Velký sál zámku Kunín proměnil v místo mimo aktuálně vnímaný čas. V rámci cyklu Hudební výlety, jež se pojí se jménem Igora Františáka, uznávaného klarinetisty, pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity a ředitele Svatováclavského hudebního festivalu, tam zazněl program souboru Viaggio Musicale. Soubor zaměřený na dobovou, historicky poučenou interpretaci nás provedl labyrintem lidských témat: bolest, láska, osud, víra… V barokní hudbě jsou tyto obsahy tlumočeny s až architektonickou přesností, což umožnilo spojit historizující interpretaci s hluboce aktuálním poselstvím.

„Andante Richarda Strausse provedl výtečně Kryštof Koska, sólohornista Orchestru Národního divadla.“

„Uvedením druhé věty Koncertu č. 1 Richarda Strausse Kateřina Javůrková okouzlila nádherou svého vytříbeného tónu.“

„Vrcholem večera bylo provedení druhé věty Rachmaninova Klavírního koncertu v úpravě pro klavír a osm horem pod taktovkou Ondřeje Vrabce.“

Letošní již 14. ročník Festivalu Jarmily Novotné v Litni uvedl v sobotu 12. dubna vpravdě jarní Galakoncert hornistů České filharmonie. Koncert byl součástí Jarní akademie hornistů České filharmonie, jež nabídla nejprve v sobotu odpoledne před vystoupením otevřený workshop Klíčová úskalí při hře na lesní roh s renomovaným hornistou Ondřejem Vrabcem. Po večerním koncertu pokračovala akademie v neděli druhým otevřeným workshopem pod vedením známého mistra lesního rohu Radka Baboráka a dvoudenní setkání uzavřelo v neděli odpoledne vystoupení souboru hornistů řízené Jindřichem Petrášem.

„Jestliže běžně při koncertech souborů zabývajících se historicky poučenou interpretací obdivujeme barokní hoboj či fagot – a pokud se náhodou na pódiu objeví viola da gamba, vzdycháme úžasem –, chalumeau přineslo nový zvukový ‚level‘.“

„Ernst Schlader nám ukázal, jak je nástroj schopen jímavé kantilény i omračujících běhů.“

„Hasse byl hvězdou ve své době právem a s opodstatněním se jeho hudba vrací na koncertní pódia.“

Ve čtvrtek 13. března do Prahy přijel starodávný nástroj jménem chalumeau, a to dokonce ve dvou vyhotoveních: sopránovém a basovém. Jejich majitel, zároveň umělecký vedoucí souboru Calamus Consort, Ernst Schlader připravil pro pražský Vzlet výběr zcela neznámého repertoáru, a to spolu s hobojistkou Katharinou Andres, fagotistkou Györgyi Farkas, violoncellistkou Hanou Flekovou. Soubor doplnil Václav Luks, který se tentokrát představil v poměrně neobvyklé roli jako cembalista.