PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na scéně Valentina Köhlera se předvádí moderní technické vybavení divadla, které dokáže samo o sobě ohromit.“

„Režisérka Elisabeth Stöppler vytvořila fantaskní svět neuvěřitelných postav, které se vyžívaly v krutostech a schválnostech. Žádná milá zvířátka, naopak krvelačné bestie.“

„Bílého králíka sytým kontratenorem zpíval Andrew Watts, který jako jediný ztvárnil tuto roli také v první inscenaci, která měla světovou premiéru v Mnichově v roce 2007.“

Hudební divadlo Na Vídeňce (Theater an der Wien) připravilo další operu, tentokrát pohádkovou. Na motivy knížky Alenka v říši divů anglického spisovatele Lewise Carolla vytvořili libreto David Henry Hwang spolu s Unsuk Chin, korejskou hudební skladatelkou, která je i autorkou hudby. Opera měla premiéru 17. listopadu v Theater an der Wien.

„Luciano Pavarotti, Plácido Domingo a José Carreras na jednom jevišti… Od pádu železné opony se jednalo o jeden z nejvýmluvnějších důkazů, že čas zázraků právě nadchází.“

„Oba mistři těžké váhy (nebojte se, nebudu to přirovnání dále rozvíjet) stáli před otázkou, jak své jméno spojit s jiným fenoménem, který by na značku The Three Tenors co nejlépe navázal.“

„Jednalo by se možná o docela roztomilý příběh soupeření dvou velkých tenorů, těžících z jednoho neopakovatelného koncertu, kdyby se dotyční nerozhodli, že neopakovat neopakovatelné by vlastně bylo nezodpovědné.“

Člověk má někdy tendenci posuzovat čas, který uplynul od určitého okamžiku, naprosto iracionálním způsobem. Příklad: to, co se stalo před naším narozením, je dávná historie. Co se stalo za našeho dětství, je sice také historie, ale zase ne tak vzdálená. A co se stalo za naší dospělosti, se přihodilo někdy včera, nejpozději předevčírem… Jenže ouha: ono „předevčírem“ se událo třeba už před třiceti lety a nějak podezřele rychle to uteklo.