„V Capuçonově provedení se Korngoldova skladba proměnila v éterický, jemně zdramatizovaný tvar, ve kterém vládly prchavé, místy až impresionisticky náladové koláže.“
„Úvod Brucknerova symfonického monumentu byl svěřen smyčcům, z jejichž pianově introvertní a výrazově lehce zakalené hry se postupně rodila mohutná klenba.“
„Symfonické těleso špičkově usouvztažňovalo jednotlivé motivické buňky, které se pak jako drobné říčky slévaly do rozvášněného veletoku rozsáhlých melodických linií.“
Vznešený duch pozdního romantismu sebejistě vkročil 9. září do Dvořákovy síně, aby posluchače odzbrojil patetismem Antona Brucknera a tradicionalismem Ericha Wolfganga Korngolda. Světoznámé symfonické těleso Gustav Mahler Jugendorchester pod vedením uznávaného mistra dirigentského gesta Manfreda Honecka připravilo pro osmnáctý ročník Dvořákovy Prahy co do obsazení a technických požadavků náročný repertoár, který rudolfinské publikum omráčil uvědomělou interpretační perspektivou a přesvědčivými instrumentálními výkony. O sólový vrchol večera se postaral francouzský houslista Renaud Capuçon, jehož impresivní projev učinil z Korngoldova koncertantního kusu zvukově a výrazově vyvážené dílo.
