PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pokládám za chvályhodné, že polský orchestr byl na festival pozván, a jeho účast považuji za velmi přínosnou. “ 

„Vůbec nebylo patrné, že až na poslední chvíli nahradila Aleksandra Gajecka-Antosiewicz původně avizovaného Marka Toporowského, tak mocně a přesvědčivě její skvělá interpretace Góreckého figur zapůsobila.“

„Nezbývá, než se Schnittkeho mumraji volně poddat a opájet se jím. A třeba jen doslova zírat na houslistu, jenž se po vypjaté, předlouhé sólové pasáži vmžiku změní v energického dirigenta.“ 

Hudební fórum Hradec Králové má za sebou druhý koncert 21. ročníku. Ve čtvrtek 16. října se v Sále Soni Červené představili hosté ze zahraničí – Komorní orchestr Pomořanské filharmonie Capella Bydgostiensis s polskou klavíristkou a cembalistkou Aleksandrou Gajeckou-Antosiewicz a korejskou houslistkou Wonji Kim-Ozim. Největší pozornost na sebe ovšem strhl houslista, dirigent a umělecký vedoucí orchestru Piotr Pławner.

„Samotnému koncertu předcházel odpolední prolog v Domě Gustava Mahlera, kde Petr Fiala v uvolněné atmosféře rád zavzpomínal na dětství a mládí strávené v početné rodině v Jihlavě.“

„Výslovnost sboristů byla i ve ztišené dynamice zřetelná a modlitba v pomalém tempu naplnila celý chrámový prostor; až se zamyšlené publikum zdráhalo závěrečného potlesku.“

„Petr Fiala v naprostém odevzdání provedl sbor i sólisty dávným příběhem a dopřál „svojí“ Jihlavě opravdu silně emotivní zážitek.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců stojí od samého počátku na jednom z pevných dramaturgických pilířů, kterým je sborový zpěv. Vokální hudba, a především ta duchovní, má v Jihlavě hlubokou tradici sahající do dob založení jihlavských nejstarších kostelů. Jeden z nich, farní kostel sv. Jakuba Většího, se stal 1. června dějištěm druhého sborového koncertu letošního festivalu. V rámci tuzemského turné k oslavám březnových osmdesátých narozenin zakladatele sboru Petra Fialy zde vystoupila komorní sestava Českého filharmonického sboru Brno a hosté, sopranistka Marta Chila Reichelová, barytonista Tomáš Chloupek, flétnistka Hana Hána a varhaník Martin Jakubíček.

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě…