Po zdařilém operním úvodu nové sezóny, kdy se český dirigent Jakub Hrůša uvedl v Královské opeře Covent Garden v Londýně v roli šéfdirigenta a hudebního ředitele dvěma zdařilými tituly, čeká v závěru listopadu čerstvého držitele Medaile Za zásluhy opět symfonická práce. Po mahlerovské zastávce u londýnského orchestru Philharmonia zamíří na beethovenovské turné se svými Bamberskými symfoniky.…
Pražské jaro zveřejnilo program 81. ročníku
„Zahajovací koncert provede Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Petrem Popelkou…“
„Reprezentativní řada světových orchestrů je zastoupena Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu se současným šéfem Sirem Simonem Rattlem…“
„Barbara Hannigan osobně zdůraznila, že Lidský hlas, jednoaktová opera kde zpívá i diriguje, je opravdu mimořádným kusem…“
Tradiční podzimní tisková konference Pražského jara představila program 81. ročníku, který se uskuteční ve dnech 12. května až 4. června 2026. O zarámování prezentace, která se konala v sídle festivalu v Kostele sv. Vavřince, se postaral Milan Al Ashab vynikajícím provedením dvou virtuózních kusů pro housle. Na úvod Ernstova úprava Schubertova Krále duchů, na závěr Paganiniho Variace v úpravě Váši Příhody. Hlavními mluvčími byli pověřený ředitel Milan Němeček a umělecký ředitel Josef Třeštík, hostem on line byla zpěvačka a dirigentka Barbara Hannigan, na místě nechyběli všichni členové realizačního týmu a hosté zastupující sponzory. Představen byl i nový grafický design.
Nejvyšší státní vyznamenání pro dirigenta Jakuba Hrůšu nebo muzikologa a loutnistu Jiřího Tichotu
Den vzniku samostatného československého státu je dnem, kdy jsou prezidentem republiky v prostorách Vladislavského sálu na Pražském hradě oceňovány občanské zásluhy a výsledky práce významných osobností. Děje se tak prostřednictvím udělování nebo propůjčování státních vyznamenání. V úterý 28. října se této pocty v oblasti klasické hudby na slavnostním ceremoniálu dočkal dirigent Jakub Hrůša, který…
S Jakubem Hrůšou na vlnách Pucciniho úchvatné hudby
„Anna Netrebko zářila jako hvězda, kterou také skutečně je. Její charismatická jevištní přítomnost a hlasová síla představily Toscu, jež je zároveň žárlivá a podezíravá i milující a svůdná.“
„Dříve či později se chtěl Hrůša k Tosce dostat, protože ji vždycky mimořádně prožíval jako divák i posluchač.“
„Nová inscenace slavného díla, které dosud nebylo prováděno v aktualizované formě, představuje pokaždé risk; zároveň je však neudržitelné muzejně recyklovat stará vidění nadčasových děl donekonečna.“
Na veřejnou generální zkoušku Toscy v Královské opeře v Londýně jsem se velice těšila. Nejen proto, že je to zbrusu nová produkce s hvězdným obsazením, ale hlavně proto, že je to první opera, kterou diriguje Jakub Hrůša ve své nové funkci hudebního ředitele proslaveného domu. Domu, ve kterém od roku 1904 vystupovala po dobu dvanácti sezón naše největší pěvkyně Ema Destinnová a ve kterém dirigent Rafael Kubelík během svého působení jako hudební ředitel v letech 1955 až 1958 představil londýnskému publiku mimo jiné Prodanou nevěstu a Její pastorkyňu.



