KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Bamberští symfonikové podpořili „puzzle spotem“ nezávislé hudebníky

Jakub Hrůša může být na aktivitu svého orchestru v těchto dnech mimořádně pyšný. Bamberští symfonikové se totiž připojili k iniciativě Německé orchestrální nadace, která vyhlásila celonárodní výzvu na podporu nezávislých hudebníků. Nadace v rámci svého Fondu pro mimořádnou pomoc otevřela možnost jednorázové pomoci do výše 500 EUR hudebníkům, kteří nejsou v současné době ve…

Číst dál…

Bamberští symfonikové dávají nahlédnout do archivu

Bamberští symfonikové se přidali k operním divadlům a koncertním institucím, které v mimořádných podmínkách, kdy lidstvo čelí pandemii, nabízejí na internetu volně ke zhlédnutí a k poslechu své audiovizuální archivy se záznamy uměleckých produkcí. Orchestr užívající také titul Bavorská státní filharmonie oznámil, že hudbu zpřístupňuje na vlastním kanálu YouTube. Začínáme dokumentárním filmem České televize…

Číst dál…

ČF ruší koncerty, mnohé nenávratně

„Koncertní uvedení Káti Kabanové později? Nevypadá to jako reálné.“ „Česká filharmonie se dostane do milionových finančních ztrát.“ „Mnozí lidé peníze za zrušené koncerty zpět nechtějí a věnují je na filharmonii.“ Česká filharmonie zrušila všechny koncerty a edukační programy až do 29. dubna. Některé projekty by ráda zrealizovala později, bude však problém je…

Číst dál…

Německé turné České filharmonie s Jakubem Hrůšou

Česká filharmonie odjíždí na začátku března na týdenní turné do Německa. Vystoupí tam pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Violoncellistku Sol Gabettu doprovodí ve vybraných německých městech ve Dvořákově Violoncellovém koncertu h moll. Na konci dubna se pak náš první orchestr po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie. Během…

Číst dál…

Lukáš Vasilek: Devátá. Jedna z nejtěžších položek sborového repertoáru.

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

Číst dál…

Různorodost 20. století s Českou filharmonií a Jakubem Hrůšou

„Česká filharmónia dobre predviedla, ako sa jej darí zvládať charakter neskorého romantizmu, neoklasicizmu a neofolklorizmu.“ „Poľský klavirista Piotr Anderszewski sa s Bartókovým opusom vysporiadal kvalitne, bez klišé.“ „Jakub Hrůša ukázal, že Janáčkovi rozumie, Českú filharmóniu podnietil k ohromnému zvuku, nasadeniu a sugestívnosti.“ Prevažne skladby českých autorov zneli 29. januára v Dvořákovej sieni, v rámci štvrtého koncertu…

Číst dál…

Houslista Špaček zahrál v Berlíně Dvořáka

Josef Špaček poprvé hrál v berlínském sále Philharmonie. Účinkoval tam během nedělního odpoledního programu berlínských rozhlasových symfoniků jako sólista Dvořákova Houslového koncertu. Čtyřiatřicetiletý houslista, který se v roce 2011 stal na celé desetiletí historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie, vystoupil v proslulé síni pod taktovkou Jakuba Hrůši. Nejlepší možný Dvořák, nechal se slyšet…

Číst dál…

Jakub Hrůša: Nechtěl bych být expert na všechnu hudbu
(2. část)

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

Číst dál…

Jakub Hrůša: Nechtěl bych být expert na všechnu hudbu
(1. část)

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace… Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost…

Číst dál…

O Cenu Anděl se utkají Bennewitz Quartet, Pavel Haas Quartet a tým Ivo Kahánek, Bamberger Symphoniker a Jakub Hrůša

Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann – Krása – Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto,  Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.…

Číst dál…

Mahler Jakuba Hrůši a Kateřiny Kněžíkové

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková. Sólový soprán přidal Gustav Mahler v Symfonii č. 4 k velkému orchestru až v poslední větě, která v andělsky čisté, rozverné písni „Das himmlische Leben“ přináší dětsky naivní…

Číst dál…

Druhá polovina ledna v České filharmonii

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov vybral na program abonentních koncertů 22. -24. ledna skladby, ke kterým má silný osobní vztah. Jejich společným tématem jsou hudební dvojice. Na konci ledna se pak k orchestru vrátí po Silvestrovském a Novoročním koncertu hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Program sestavený z českých autorů doplní klavírní koncert Bély…

Číst dál…

Concertino Praga poprvé s Akademií klasické hudby

Český rozhlas vyhlásil letos mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga poprvé společně s Akademií klasické hudby. Z šestnácti zemí se do 54. ročníku rozhlasové soutěže přihlásilo 54 účastníků ze tří kontinentů – z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Soutěžní nahrávky budou nyní ve dvou kolech jako anonymní hodnoceny mezinárodní porotou. Finálové kolo bude…

Číst dál…

Karl-Heinz Steffens: Praha je pokušením pro každého umělce

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha…

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (16)
Začala dvacátá léta

„Máme před sebou řadu měsíců, během nichž nás bude provázet víc než předtím a potom Beethovenova hudba.“

„Osobnosti jako Jakub Hrůša, a určitě i další podobní, dávají příslib, že nic nekončí, naopak.“

„Ani dvacátá léta by nám neměla odebrat radost z hudby a nějaký ten kousek idealismu.“

Ve dvacátém století přinesla dvacátá léta mnoho nového. Po skončení Velké války přišla reakce v podobě bezstarostného uvolňování – hranic, kulturní výměny a uměleckých pravidel i morálky. Přišla moderní doba a prosperita a s nimi nejen jazz a nové tance, ale také sport, emancipace žen, auta, černé desky… a rozhlas. Co přinesou dvacátá léta jedenadvacátého století, krom další a další kulturní rozmanitosti, teď asi neodhadneme. Možná se ani neshodneme, jestli už začala rokem 2020, což říká selský rozum, nebo začnou až s rokem následujícím, což tvrdí někteří vědci. Tak si aspoň přejme, ať nám přinejmenším v hudbě neodnesou příliš mnoho z toho podstatného, co by mělo raději co nejdéle zůstat.

Číst dál…

Praha v rytmu karnevalů

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“ „Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“ „V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to…

Číst dál…

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“ „Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“ „V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“ Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019…

Číst dál…

Jakub Hrůša jede podruhé k Berlínským filharmonikům

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“ „Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“ „Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“ Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo…

Číst dál…

Lukáš Vasilek: V PFS se od začátku cítím dobře

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935…

Číst dál…

Pestrý prosinec České filharmonie

Významné zahraniční hosty i české umělce pozvala na prosinec Česká filharmonie. Pro svůj rudolfínský debut vybral mladý španělský dirigent Pablo Heras–Casado díla nejhranějších romantiků. Partnerem mu bude švýcarský pianista Francesco Piemontesi. Na romanticky laděné koncerty naváží ve dvojroli dirigenta i autora Peter Eötvös a ve dvojroli dirigenta a houslisty Leonidas Kavakos, dále výrazný trumpetista…

Číst dál…

Světové osobnosti a inscenace chystá Janáček Brno 2020

Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth,…

Číst dál…

Jan Simon: Concertino Praga je rodinné stříbro

„Soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností.“

„Nejzásadnější novinkou je, že se ve třetím kole finalisté utkají na veřejném koncertě v rámci Dvořákovy Prahy, budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou.“

„Domlouváme se s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.“

Mezinárodní klání pro mladé talenty Concertino Praga se mění. Od nadcházejícího 54. ročníku nese v podtitulu název Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky, což naznačuje nové spojení a také dimenzi, kterou tento projekt získává. Zakladatel soutěže a její dosavadní pořadatel Český rozhlas se totiž dohodl na spolupráci s Akademií klasické hudby…

Číst dál…

Přelomová sezóna houslisty Josefa Špačka

Právě probíhající koncertní sezóna je pro českého houslového virtuosa Josefa Špačka současně poslední v pozici koncertního mistra České filharmonie. V obou rolích se představí na řadě zahraničních turné, jako sólista vystoupí na předních světových pódiích, domácích festivalech nebo povede vlastní mistrovské kurzy. Aktuálně tráví Josef Špaček druhou polovinu října na japonském turné…

Číst dál…

Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu

„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“

„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“

„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“

Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze…

Číst dál…

Oceněný film o Jiřím Bělohlávkovi od zítřka v kinech

Česká kina od zítřka nabídnou snímek Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“ režiséra Romana Vávry a kameramana Miroslava Janka. Premiéru měl minulý týden v rámci mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha a hned zaznamenal úspěch, získal ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Dokument vytvořily v koprodukci Česká filharmonie a Česká televize. „Dva roky jsme…

Číst dál…

Smrt v přímém přenosu.
Apel Eliny Makropulos v rukou Jakuba Hrůši

„Kuriózní neuvěřitelný příběh třísetleté ženy proměňuje režisér v závěru v její emotivní veřejnou zpověď, odehrávající se v přímém přenosu.“ „Poselství zůstává: je to na světě dobře vymyšleno, když člověk není nesmrtelný.“ „Jakub Hrůša od prvních rázných taktů předehry po poslední úsečné údery drží Janáčkovu partituru pevnou rukou a dostává z ní, co potřebuje.“ Janáčkova a Čapkova…

Číst dál…

Jakub Hrůša: Janáček jako nesnesitelně krásný zázrak

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace…

Číst dál…

Leeds Town Hall a chvilka s Antonínem Dvořákem

„Od roku 1858 se tu konal každé tři roky – v souladu s krásnými anglickými a anglikánskými tradicemi – velký sborový festival. Leeds Triennial Music Festival. Až do roku 1985.“

„Pak přišel patnáctý říjen 1886 a premiéra Svaté Ludmily… Na stejném festivalu zazněla také Bachova Mše h moll, Händelův Izrael v Egyptě, Mendelssohnův Eliáš a nová díla od domácích autorů.“

„Projekt Voices Yorkshire chce vrátit hrabství na severovýchodě Anglie zpátky na scénu vokálního dění.“

„Ano, ale jen na dvě minutky – právě tam probíhá zkouška na koncert,“ odpovídá muž u vchodu do zákulisí na otázku, jestli by bylo možné nahlédnout do hlavního sálu, do Victoria Hall. Jsme v Leedsu na severu Anglie a zdejší radnice, Town Hall se sedmdesát metrů vysokou věží, má jednu jedinou, zato silnou spojnici s českou hudbou. Patnáctého října 1886 tady dirigoval Antonín Dvořák světovou premiéru…

Číst dál…

Přijel Netopil. Začala Dvořákova Praha.

„Nokturno H dur, původně komorní věta, je zvláštně vážná a soustředěná skladba.“ „Klavírní koncert podali jako kouzelný, decentní a rozumný, plný detailů, melodií, vstřícných nabídek i pozastavení.“ „Sedmá symfonie nebyla hlučná. Měla nesčetně detailů, velké plochy, vyčištěné proporce, odvážné vrcholy i uměřenost.“ Druhý večer Dvořákovy Prahy patřil v pondělí v Rudolfinu Essenským filharmonikům a dirigentu Tomáši Netopilovi,…

Číst dál…

Dvořákovy symfonické básně podle Erbena a podle Talicha

„Oproti Vodníkovi byly již pořízeny na magnetofonový pás a jsou proto technicky výrazně kvalitnější. Z hlediska uměleckého však tato výrazná zvuková nejednotnost nehraje žádnou roli.“

„Zdůraznil dramatičnost i hlubokou lyriku. Interpretace bez těchto hlavních atributů z nich vytváří standardní skladby.“

„Ještě jeden tvůrčí rys Talichova pojetí symfonických básní se mi zdá neobyčejně významný, totiž jeho smysl pro závěrečné partie těchto skladeb.“

Čtyři symfonické básně Antonína Dvořáka vznikly všechny v roce 1896, rok po návratu z USA, a jsou jedinými skladbami, které v tom roce zkomponoval. Vodník op. 107, Polednice op. 108, Zlatý kolovrat op. 109Holoubek op. 110 vycházejí z balad Karla Jaromíra Erbena. Skladateli se podařilo vystihnout jejich svérázný kolorit a rytmiku veršů. Dosáhl skvělé drobnokresby a vyšla mu přesná charakteristika nálad. Došel navíc ke svéráznému řešení – podstatnou část tematického materiálu vybudoval tak, že řadu pasáží v partituře by bylo možné přímo podložit textem… Jde o originální přístup, který se vymyká z kontextu tehdejší programní hudby. A navíc – někteří lidé na Dvořáka spoléhali jako na zastánce tradičních forem a jeho domněle náhlý příklon k programní hudbě byl pro ně nepřijatelný. Neskrývali údiv nad tím, jak se podle nich zpronevěřuje své dosavadní tvorbě… Na čtveřici symfonických básní v Talichově nahrávce upozorňujeme dnes 8. září, kdy se připomínají Dvořákovy narozeniny.

Číst dál…