PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů.

„Když se odbourají manýry, tak se z Ludmily vykřeše něco úžasného.“

„Přesně to jsem chtěla do díla dostat – pokoru, cit, víru v Boha.“

„Občas třeba udělat pěvecky krok dopředu, do neznáma.“  

Vokálně-instrumentální dílo Antonína Dvořáka má v repertoáru sopranistky Kateřiny Kněžíkové výjimečné postavení. Aktuálně si to uvědomuje při letošním festivalu Dvořákova Praha, při němž se před týdnem podílela na provedení kantáty Svatební košile a na němž pro dnešní večer nastudovala titulní postavu oratoria Svatá Ludmila. „Je to moje srdcová záležitost,“ říká.

„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

„Hrůša dokázal Svatební košile nahlédnout v něčem opravdu neotřele, nově.“

„Na pódiu panovala vzácná shoda.“  

„Být to v opeře, měla by Kněžíková za takovou árii aplaus na otevřené scéně.“

Jedenáctý ročník Dvořákovy Prahy otevřel v pátek v Rudolfinu koncert České filharmonie, na němž Jakub Hrůša rozezněl kantátu Svatební košile. Začátek po všech stránkách odpovídající festivalu, který to myslí vážně a náročně a ví, jak na to.

„Po pěti minutách jsem se do díla nevratně zamiloval.“

„Hudba Vanessy je poměrně jednoznačně americká.“

„Režijní ztvárnění přímo vyzývá k opakovanému zhlédnutí.“

„Smekám před jejich hereckým projevem.“

„Glyndebourne je naše ideální verze toho, co pro jiné lidi představuje chalupa.“

Jsem tu šťasten, shrnuje v rozhovoru pro KlasikuPlus Jakub Hrůša uplynulé týdny na operním festivalu v Glyndebourne – studium, přípravy a zkoušky završené nedělní premiérou Vanessy Samuela Barbera. Se zápalem hovoří o díle, o režii a pěvcích i o hře Londýnských filharmoniků a stejně tak nadšeně i o tom, jak se v mezinárodně proslulém divadle ve venkovském rodinném sídle Guse Christieho pracuje a žije dirigentovi, který chystá novou inscenaci. A ohlasy v tisku? Hned druhý den jich byla desítka a jsou pozitivní. A asi ještě přibudou další.