PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zažít, že Janáčka poslouchá nadšeně na šest tisíc lidí pohromadě, je naprosto jedinečné.“ 

„V budoucnu se asi jednou dostanu i k Věci Makropulos, ale myslím, že to je ještě cesta na více let.“

„Když jsem začala zpívat české role, nikdy nepadlo rozhodnutí, že budu chtít být specialistkou na český repertoár.“

Američanka Corinne Winters se v poslední době výrazně profiluje v českém repertoáru. Zpívá Rusalku, ale hlavně Jenůfu a Káťu Kabanovou. V sobotu s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, s dalšími sólisty a s dirigentem Jakubem Hrůšou na festivalu Dvořákova Praha vystoupí v Janáčkově Glagolské mši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na letošní srpnové koncerty na festivalu BBC Proms i na Káťu na Salcburském festivalu před dvěma roky, uvažuje o hudbě Leoše Janáčka i o češtině, kterou se intenzivně učí, a vypočítává výhody, které jí přináší její nevelká postava.

„Soutěže mohou pomoci, mohou toho ale také mnohem více zničit.“

„Často se špatně chápou Dvořákova tempová označení.“

„Je důležité, abychom se jako interpreti nestavěli příliš do popředí. Já jsem třeba hodně temperamentní. Jako malý jsem byl extrémně divoký a později jako teenager jsem měl tendence se tím temperamentem nechat unést.“

Julian Steckel letos spolu s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou zahájí Dvořákovu Prahu. Violoncellový koncert Antonína Dvořáka, který je již tradičně součástí zahajovacího koncertu, má na svém repertoáru už více než čtvrtstoletí a vyhrál s ním také například slavnou mnichovskou soutěž ARD. Jak přistupuje k jeho interpretaci, co všechno s ním už zažil, jak přemýšlí o hudbě a jak vypadala jeho dosavadní hudební dráha, to jsou jen některá z témat, která Julian Steckel odkryl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„S manželkou stihl zdolat i jednu z nejvyšších velšských hor. Její nadmořská výška není podle jeho slov až tak zajímavá, ale převýšení dá docela zabrat.“

„Po dlouhých letech jsem měl tento rok konečně skutečnou dvoutýdenní dovolenou v jižních krajích.“

„Nejdůležitější je být konečně doma a neslyšet od dětí: Kam zase jdeš?“

Tuzemští dirigenti vesměs o prázdninách dokáží, alespoň po omezenou dobu, odpočívat, ale partitury, někteří spolu s knihami na čtení, s sebou na dovolenou většinou stejně vozí. Tucet oslovených se v anketě portálu KlasikaPlus.cz shoduje, že doba dovolených bývá kombinací rodinného programu a práce. I v létě je třeba se na něco připravovat, nebo je to vhodná doba k rozšiřování rozhledu. Začátek blížící se nové sezóny bývá podle jejich vyjádření dost hutný. A připravit si novou skladbu, neřku-li operu, není nic snadného. A tak toho odpočinku rozhodně nebývají celé dva prázdninové měsíce, ale jen nějaký ten týden, v ojedinělých případech si pro relax možná uhájí až jeden měsíc.

„Ševčík vytvořil něco, co bylo v jeho době naprosto inovativní.“

„Nejkrásnější je ta šíře možností – Ševčíkova metoda je určena úplným začátečníkům, ale i špičkovým profesionálům.“

„Jde nám o to, aby dětské publikum pocítilo tu vlnu pozitivní energie.“

V západočeských Horažďovicích se mezi 5. a 15. srpnem uskuteční další ročník mezinárodních kurzů a přidruženého festivalu Ševčík Academy. Neúnavný umělecký vedoucí akce, violoncellista Tomáš Jamník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídal nejen o projektu samotném, ale také o odkazu Otakara Ševčíka. Přiblížil také plány do budoucna i další své aktivity.

„Kateřina Kněžíková představila Libuši možná méně jako kněžnu, o to více však jako ženu.“

„Jakub Hrůša se prezentuje jako člověk nesmírně skromný, hluboce přemýšlivý a naprosto precizní detailista.“

„Koncertní provedení opeře nikterak neubralo na atraktivitě, ba naopak.“

Letošní ročník národního festivalu Smetanova Litomyšl dospěl sotva do poloviny, a přesto lze bez nadsázky říci, že má za sebou svůj vrchol. Dlouhý – více než čtyřhodinový – nedělní večer patřil Smetanově Libuši v podání České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, našich předních operních sólistů a Pražského filharmonického sboru. A výsledek jejich společného snažení nelze popsat jinak než jako oslnivý.

„Ředitel David Mareček představil základní pilíře nastávající 90. sezony.“

„Zcela výjimečný bude koncert v Londýně na festivalu BBC Proms, kde Pražský filharmonický sbor vystoupí ve své 90leté historii vůbec poprvé.“

„Vrchol sezony bude New York a jeho prestižní Carnegie Hall.“

Tisková konference uspořádaná ve čtvrtek 13. června k jubilejní sezoně 2024/25 našeho nejlepšího pěveckého sboru v salonku Rudolfina byla zahájena ředitelem Pražského filharmonického sboru Davidem Marečkem, který jako ředitel České filharmonie propojuje obě tělesa a pečuje o jejich vysokou úroveň doma i v zahraničí. Představil základní pilíře nastávající 90. sezony sboru i osobnosti z vedení tělesa, z Ministerstva kultury a z řad významných sponzorů.

„Shromáždění lidé jsou přítomni jednomu z klíčových okamžiků Roku české hudby a projektu Smetana200.“

„Ani během večerního slavnostního zahajovacího koncertu nezní jen smetanovské hity. Naopak.“

„Jakub Hrůša zdůrazňuje, že se sice teď často říká ´Sesaďme Smetanu z odtažité pozice na piedestalu´, že on si však myslí, že na takový piedestal naopak Smetana patří.“

Bedřich Smetana patří nejen Litomyšli a všem nám ostatním v Čechách, ale i světu. Shodují se na tom prezident a premiér této země, její ministr kultury, hejtman kraje i starosta města. A také dirigent Jakub Hrůša. Všichni ti, kteří se sešli druhou červnovou sobotu při zahájení 66. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

„Jsem ambasadorem české hudby pořád. Nic mi nedělá větší potěšení, než zasvěcovat lidi kolem sebe do tajů našeho hudebního bohatství.“

„Hudba se hraje a zpívá víceméně stejně už staletí. A emoce, jež sděluje a vzbuzuje, jsou přímo esencí toho, co je člověk.“

„Libuše je jakousi skicou k Mé vlasti „naruby“. Naruby, protože je dvakrát větší než Vlast.“

Jakub Hrůša je jedním z oficiálních ambasadorů Roku české hudby. Právě kolem ní se především točí rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz. Nejsledovanější český dirigent současnosti má za sebou koncertní uvedení opery Libuše na Pražském jaru, které se opakuje i na Smetanově Litomyšli. Festival ve skladatelově rodišti navíc 8. června s Českou filharmonií otvírá. Řeč se však stáčí i k tématům vlastenectví nebo zkušeností s publikem a z hlediska prožívání hudby přichází na řadu i téma technologizace světa. Ze skladatelů se pak zamýšlí Jakub Hrůša nejen nad Smetanou a jeho nejslavnějšími třemi českými kolegy, ale i nad Richardem Wagnerem, od něhož teď studuje Prsten Nibelungův.

„Z předložených grafů jasně vyplývá zejména výrazný ekonomický přínos České filharmonie a festivalu Pražské jaro.“

„Ve druhé části konference vystoupily významné osobnosti současné české hudební scény.“

„Dirigent Jakub Hrůša mluvil převážně z vlastní mezinárodní zkušenosti.“

Pražské jaro uspořádalo konferenci s názvem Malá země – velcí hudebníci, která se konala 29. května v Obecním domě v Praze. Moderátorem byl Saša Michailidis, jednání rozdělil do dvou částí.

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Vnímám se jako služebnice díla. To zní strašně kýčovitě, ale my jenom pracujeme na díle, které tady někdo zanechal.“

„Pokud vám lidé léta tvrdí, že máte něco zpívat, a vy nakonec zjistíte, že se cítíte dobře v něčem jiném, na koho se tedy máte spoléhat?“

„Všichni se mě ptají, jaká ta moje Libuše bude… už mi to trochu překáží. Já vždy odpovídám: bude taková, jaká je napsaná.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková je na české scéně nepřehlédnutelná, mnoho prostoru dostává i v letošním Roce české hudby. Vidět ji přitom můžeme i v projektech, které ona sama označuje za zpestření a posun v rámci jejího repertoáru – takovou příležitostí bude především koncertní provedení Libuše na Pražském jaru, kde bude v roli debutovat. Jako pěvkyně, která hudbu českých autorů vyhledává a cítí se v ní podle svých slov skvěle, má však k české hudbě či k jejím oslavám co říct i v daleko širších souvislostech než jen skrze své konkrétní projekty. Ostatně, díky svým zkušenostem a přehledu mluví podnětně i o mnoha dalších tématech, která s její profesí souvisejí – a to s cennou otevřeností, kterou vyzařovala od prvních minut našeho setkání.

„Italové byli se svým hlavním hostujícím dirigentem na evropském turné. Završili je v Praze v dobré kondici, motivovaní, rozehraní a navíc v souladu s ním napojeni na emoce, že je má u sebe doma.“

„Hrůša působí hodně v cizině, ale doma se o něm moc dobře ví. Když se vrací, je vnímán jako poctivá a už vyzrálá stálice, jako úspěšná a mimořádná osobnost.“

„Spolu s mohutně obsazeným orchestrem dokázali v publiku vzbudit dojem, že je proč ten večer být přítomen.“

Spontánní koncert, neméně spontánní ohlas. Hostování římského tělesa Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia na festivalu Pražské jaro vykazovalo obrovský pozitivní náboj. Lví podíl na tom má jeho hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Inspiroval a vedl skvěle disponovaný orchestr tak, že se hudbě od Martinů, Gershwina a Rachmaninova dostalo mimořádně velké dávky hráčského umu, krásy a energie. Přídavkem z Prodané nevěsty pak večer definitivně posunuli až ke společnému uměleckému triumfu.

„V pondělí je na programu přímý přenos Živě ze Studia 1 s podtitulem Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Ve středu zazní Gurre-Lieder Arnolda Schönberga tak, jak je v Essenu s místní filharmonií a sborem provedl Tomáš Netopil.“

„V neděli poslouchejte v pravidelném operním podvečeru Smetanova Dalibora v poslední velké nahrávce Zdeňka Košlera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. května?