PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Jeho náhlý odchod jsme pocítili jako velkou ztrátu.“

„Výkony všech účinkujících byly vynikající.“

„Filasův večer by bylo možné označit rovněž jako trombonovou exhibici.“

Pražská HAMU 15. dubna uspořádala vzpomínkový koncert. Nebýt covidové pandemie, která se v uplynulých letech prohnala prakticky celým světem, skladatel Juraj Filas by letos 5. března oslavil své sedmdesáté narozeniny. Zákeřná choroba jej dostihla 31. prosince 2021.

Klavírista Jan Dušek zahájil Janáčkovu skladbu V mlhách energicky, s měkkým úhozem a interpretační jistotou.“

„Písňový cyklus Zápisník zmizelého zpíval Jaroslav Březina s působivým výrazem mladíka zasaženého nenadálou a neodbytnou láskou, proti níž se snaží marně bojovat.“

„Cyklus dostal krásné podání ve stylově přesném tenoru Jaroslava Březiny, naléhavém altu Jany Hrochové a precizním doprovodu Jana Duška.“

Český spolek pro komorní hudbu nabídl ve své jubilejní 130. sezóně podvečerní setkání s jedním z nejvýznamnějších skladatelů, k nimž se váže Rok české hudby – s Leošem Janáčkem. V Sukově síni Rudolfina 26. listopadu zazněly dvě z jeho nejvýraznějších komorních skladeb, nejprve klavírní cyklus V mlhách, jehož se chopil Jan Dušek, a poté Zápisník zmizelého s pěvci Janou Hrochovou a Jaroslavem Březinou.

„Orchestr bojuje ze všech sil o přežití a netuší, jestli zbankrotuje tento, nebo až příští měsíc.“

„Šikovný dirigent z něj dokáže dostat výkon plně srovnatelný s většinou regionálních orchestrů.“

„Představovat plány na rok 2025 je bohužel poněkud předčasné.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, nejstarší těleso svého druhu na našem území, bojuje o přežití. Navzdory všem zásluhám i svému renomé se momentálně nachází ve velmi nepříznivé ekonomické situaci, a proto se „nástupnický“ rozhovor s Janem Duškem, jeho novým ředitelem, točí především kolem těchto problémů, zděděných po předchůdcích.

„Kdo však v prvním díle zcela zazářil, byla mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, jejíž ztvárnění Lesní holubice bylo od prvních tónů dechberoucí a naprosto věrohodné.“

„Představitel krále Waldemara, tenorista Michael Weinius, jehož postava se objevuje na rozdíl od ostatních v celém díle, bohužel dle mého názoru nebyl úplně dobrou volbou.“

„Ve třetím dílu jednoznačně zaujal barytonista Yngve Søberg, který svým sytým hlasem bravurně ztvárnil bohužel velmi stručnou postavu Sedláka.“

Slavná celovečerní kantáta Arnolda Schönberga zazněla v pražské Státní opeře v úterý 20. června v rámci projektu Musica non grata. Obří obsazení zajistil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Norský rozhlasový orchestr, dále Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala) a Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jozef Chabroň). Sólových partů se ujali tenorista Michael Weinius, sopranistka Susanne Bernhard, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, barytonista Yngve Søberg, tenorista Kevin Conners a barytonista Dietrich Henschel. Dílo nastudoval a provedl dirigent Petr Popelka.

„Už první vstup sboru a sólistů dal na vědomí, že koncert bude mít nadstandardní interpretační kvalitu.“

„Sólo měla mezzosopranistka Ada Bílková, jejíž temnější barva hlasu, vystupující z lyrické fáze sboru v oddělených zvoláních, byla hypnotizující.“

„Ale sám Dvořák nenechal už z počátku nikoho na pochybách, když řekl: ‚Je to jen duch černošských a indiánských melodií, jejž jsem se snažil reprodukovat ve své nové symfonii. Neupotřebil jsem jediné z oněch melodií.‘“

Valdštejnská zahrada se večer 7. června stala koncertní síní pod širým nebem k provedení mimořádného koncertu Pražského filharmonického sboru. Dvanáct legendárních spirituálů a jeden jako přídavek nastudoval sbor pod vedením Lukáše Vasilka na závěr 88. sezóny. A to po pouhé jediné zkušenosti s fenoménem americké lidové hudby, kterou získal provedením opery Porgy a Bess od Georga Gershwina pod vedením dirigenta Wayna Marshalla.

„Sopranistka Christiane Karg se mi sice zpočátku jevila poněkud neklidná či nervózní, ale jak hudba pokračovala, jakoby se více a více uvolňovala, ponořovala se plně do role Peri a byla stále lepší a přesvědčivější.“

„Domnívám se, že obsazení Christiane Karg i Andrewa Staplese bylo skvělou volbou, která celkové vyznění díla rozhodně umocnila.“

„Daniel Harding dokázal vybudovat na rozsáhlé ploše sta minut obdivuhodný a celistvý oblouk klenoucí se přes všechny tři díly oratoria.“

Na třech abonentních koncertech ve dnech 20. – 22. dubna uvádí Česká filharmonie pod taktovou Daniela Hardinga méně známé světské oratorium Roberta Schumanna „Ráj a Peri“. V sólových partech vystupují sopranistky Christiane Karg a Johanna Wallroth, mezzosopranistka Avery Amereau, tenorista Andrew Staples a barytonista Ashley Riches. Pražský filharmonický sbor připravil sbormistr Lukáš Vasilek.

„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“

„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“

„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“

Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.

„Lukáš Dittrich vládne neobyčejně hladkým a příjemným tónem v celém rozsahu, včetně nejvyšších poloh, a jeho technická zdatnost nechává i nejkomplikovanějším pasážím zaznít zcela nenásilně a s naprostou lehkostí.“

„Tak jako Bartókovo Divertimento pro mě vyjadřuje předzvěst celosvětové tragédie, dílo Zbyňka Matějů působí jako její reflexe.“

„Jitka Hosprová provedení dodala patřičnou energii a řekněme i víru. Její nástroj zní velmi temně a důstojně, místy jsem měl až dojem, zda snad není záměrně podladěný pro dosažení této barvy. Ozev velmi častých flažoletů byl téměř dokonalý, technické nástrahy zvládala s přehledem.“

Čtvrteční koncert s názvem Sólo pro klarinet a violu umístil SOČR, podobně jako předchozí koncerty komorní řady, do Anežského kláštera. Sólisty večera byli violistka Jitka Hosprová a klarinetista Lukáš Dittrich. Díla Ondřeje Kukala, Bély Bartóka a premiéru Zbyňka Matějů nastudoval a řídil dirigent Pavel Šnajdr.

„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“

„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“

„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“

Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.

„Tento typ skladeb vyžaduje jistý exhibicionismus a toho se Sedláček rozhodně nebál.“

„Jindřichu Pavlišovi se zručně podařilo vytáhnout to potřebné, vytvořit formální oblouk a propojit myšlenkově související díly, takže měla výstavba jasné směřování.“

„Nasazení hráčů až obdivuhodně strhlo pozornost publika a bylo zjevné, že obě skupiny dílo i přes svou extrémní technickou náročnost opravdu baví.“

Svůj úterní koncert Cyklu soudobé hudby S věnovala PKF – Prague Philharmonia německému skladateli a klarinetistovi Jörgu Widmannovi a jeho dvěma starším kolegům Hansi Werneru Henzemu a Karlheinzu Stockhausenovi. V jejich dílech se představili členové PKF houslisté Michal Sedláček, Kateřina Krejčová a Lucie Fulka Kopsová, violoncellista Lukáš Pospíšil, flétnista Jiří Ševčík, klarinetista Jindřich Pavliš a klavírista Martin Fila.