PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Diversa Quartet založili mladí hudebníci z orchestrálního tělesa Ensemble Opera Diversa v roce 2022.“

„Soubor překvapil dokonalou souhrou.“

„Byl to objevný večer ze skladeb, které se dnes vlastně nehrají, a je to škoda.“

Zámek Žďár nad Sázavou nabízí každý první čtvrtek v měsíci koncert klasické hudby v rámci cyklu Světlo a stín. 2. října se zde představil Diversa Quartet se skladbami ve své době odmítaných skladatelů: Jan Novák Quadricinium fidium, Emil František Burian Čtvrtý smyčcový kvartet, Miloslav Ištvan Druhý smyčcový kvartet a Jan Kapr Smyčcový kvartet č. 3. Skladby, které jsou dnes téměř neznámé, zněly Freskovým sálem zámku a potěšily publikum.

„Dirigentka Gabriela Tardonová je duší souboru a pravidelně uvádí do života novou, především českou hudební tvorbu.“

„Koncert pro akordeon a smyčce Jan Kapr napsal v roce 1982 a je nejspíš náhoda, že Opera Diversa jej uvedla v předvečer data patentování sólového nástroje.“

„Emmertův student Vojtěch Dlask, jeden z ‚diversních‘ autorů, přišel se skladbou s názvem Leguánka, obětinka podle veršů ze stejnojmenného románu A. M. Ortese.“

Ensemble Opera Diversa spolu se svojí dirigentkou Gabrielou Tardonovou realizovali další z objevitelských koncertů. V úterý 29. dubna v sále Konzervatoře Brno zněly dvě světové premiéry brněnské skladatelské školy. Představeni byli František Emmert a jeho Hudba pro komorní smyčcový orchestr, Vojtěch Dlask se svou Leguánkou, obětinkou podle veršů ze stejnojmenného románu A. M. Ortese a zatřetí zazněl Koncert pro akordeon a smyčce Jana Kapra.

„Pokud by mělo hudební interpretaci tohoto koncertu charakterizovat jedno přídavné jméno, bylo by jím podle mého soudu slovo ‚energické‘.“

„Interpretace této novinky Radima Bednaříka v podání Diversa Quartet zněla přesvědčivě a sebejistě.“

„Výbojné pasáže střídalo zklidnění, pomalejší a přidušenější plochy prorážely vzruchy s všudypřítomnou energičností.“

Že krásné letité vily nemusí být pouhým muzeem, ale mohou se čas od času stát mimo jiné koncertním sálem, se znovu potvrdilo 7. dubna v brněnské vile Löw-Beer, kde se uskutečnil koncert s názvem Tempus est iocundum. Hrálo zde smyčcové kvarteto Diversa Quartet, které je odnoží brněnské umělecké společnosti Ensemble Opera Diversa. Program byl složený z tuzemských děl 20. a 21. století – premiéru měl ten večer Smyčcový kvartet č. 4, op. 26 Radima Bednaříka. Ze starších kusů zazněl Smyčcový kvartet č. 3 Jana Kapra a Smyčcový kvartet č. 2 do C, op. 26 Osvalda Chlubny.

„Je odsud snad nejkrásnější pohled na kostel sv. Jakuba, na jehož věži se Martinů narodil.“

„Jako sólista na těremin se představil Martin Jaroš, jenž je v současnosti jediným českým umělcem, který se hře na tento nástroj věnuje.“

„Sobotní hudební maraton byl doplněn promítáním uměleckého dokumentárního filmu KaprKód.“

Městské muzeum a galerie Polička uspořádaly druhý ročník rodinného festivalu s názvem Zažít Martinů, konaného ve spojitosti s nadcházejícím výročím úmrtí Bohuslava Martinů (28. srpna). Cílem akce je přiblížit nejslavnějšího rodáka široké veřejnosti. O víkendu 17. a 18. srpna se sešli jak klasičtí posluchači vážné hudby, tak i malé děti či celé rodiny – ambicí pořadatele je totiž nabídnout veřejnosti co nejširší nabídku různorodých aktivit pro všechny věkové kategorie. 

„Každá tradice buď roste, nebo slábne; již stagnace je projevem úpadku: časté opakování stejných skladeb tradici neprospívá.“

„V gregoriánském chorálu jsem našel spoustu jedinečných věcí, o kterých jsem dříve neměl tušení a které výrazně promlouvají do přítomnosti.“

„Krása není v oslnivých výkonech, v nadšení publika a v médiích. Krása může být neúspěšná a může skončit i na kříži.“

V dalším dílu volné série rozhovorů s brněnskými skladateli se o poslání hudby, kompozicích v unisonu, ale také třeba o konci postmoderny pro portál KlasikaPlus.cz rozhovořil Pavel Zemek Novák.

„Hudba je připomínkou pomíjivosti našeho života a ceny ubíhajícího času.“

„Krása v hudbě vzniká za určitých tajemných okolností, kdy se setká naladění naslouchajících s naladěním těch, kteří hudbu dělají.“

„Názor, že nová hudba je jen pro odborníky, a ne pro normální posluchače, se bohužel zakládá na smutném faktu, že se při premiéře jen málokdy podaří dotáhnout nové dílo do přesvědčivého tvaru.“

Rozhovor s Jaroslavem Šťastným (umělecký pseudonym Peter Graham) zahajuje volný cyklus rozmluv s několika brněnskými skladateli nejen o jejich přístupu ke kompozici, ale také o hudbě jako takové, o poslání skladatelů a interpretů, o hudební kráse i ošklivosti.

„Samotnému koncertu předcházel odpolední prolog v Domě Gustava Mahlera, kde Petr Fiala v uvolněné atmosféře rád zavzpomínal na dětství a mládí strávené v početné rodině v Jihlavě.“

„Výslovnost sboristů byla i ve ztišené dynamice zřetelná a modlitba v pomalém tempu naplnila celý chrámový prostor; až se zamyšlené publikum zdráhalo závěrečného potlesku.“

„Petr Fiala v naprostém odevzdání provedl sbor i sólisty dávným příběhem a dopřál „svojí“ Jihlavě opravdu silně emotivní zážitek.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců stojí od samého počátku na jednom z pevných dramaturgických pilířů, kterým je sborový zpěv. Vokální hudba, a především ta duchovní, má v Jihlavě hlubokou tradici sahající do dob založení jihlavských nejstarších kostelů. Jeden z nich, farní kostel sv. Jakuba Většího, se stal 1. června dějištěm druhého sborového koncertu letošního festivalu. V rámci tuzemského turné k oslavám březnových osmdesátých narozenin zakladatele sboru Petra Fialy zde vystoupila komorní sestava Českého filharmonického sboru Brno a hosté, sopranistka Marta Chila Reichelová, barytonista Tomáš Chloupek, flétnistka Hana Hána a varhaník Martin Jakubíček.

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

„Pro elektroakustickou tvorbu jsem získala nejdůležitější impulzy na stážích v Amsterdamu a Hilversumu.“

„Vytvořila jsem cyklus edukativních skladbiček pro klavír, který se jmenuje Tajemství vesmíru.“

„Do budoucna mám odvážnou vizi vytvořit multimediální edukativní platformu, kde by se za pomoci nástrojů, zvuků i počítačů propojovala hudba i současný svět.“

V posledních letech na sebe svými kompozicemi i cenami ověnčenými uměleckými projekty výrazným způsobem upozorňuje v Praze žijící skladatelka původem z Ostravy Petra Šuško. Její prioritou je vlastní artificiální tvůrčí činnost, nicméně se kromě toho vyprofilovala také jako úspěšná klavírní a hudební pedagožka a autorka oblíbených edukativních skladbiček.