PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Hladké ukončování frází bylo nejen slyšitelné, ale i viditelné.“

„Zpěvnost ve volnějších částech druhé věty snadno ponoukala k zasnění se.“

„V lyričtějších dílech byl zvuk houslí opět sametově plný, v hlavních tématech nepostrádal odstín hravosti.“

Ve čtvrtek 18. května 2023 zazněl v rámci festivalu Pražské jaro koncert k výročí sta let od prvního pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Zhostil se ho Symfonický orchestr Českého rozhlasu s německým dirigentem Corneliem Meisterem a českým houslistou Janem Mráčkem. Společně provedli díla Heinricha Marschnera, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Slavnostní večer se konal ve Smetanově síni Obecního domu.

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“

„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“

„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“

Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle…

„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“

„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“

„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“

Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.

„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“

„Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“

„Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“

Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu 17. listopadu hudbou zdánlivě, na první i na druhý pohled, se sametovou revolucí nesouvisející. Nicméně skutečnost, že dirigoval Sir Simon Rattle a že zpívala Magdalena Kožená, byla zcela výjimečná, skutečně sváteční. A takové bylo i provedení Mahlerovy Deváté symfonie.

„Brahmsův Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr oplývá decentní kultivovaností, zdrženlivou vášnivostí, zpěvnými tématy a nenápadnou virtuozitou ve službě výrazu.“

„Dvořákova symfonická báseň Polednice šikovně těží z kontrastu idyly a hrůzostrašnosti.“

„Kančeliho skladba je srozumitelné, obecně duchovní sdělení, nezastřené konstrukcemi a disonancemi ani ryze náboženskými odkazy.“

Program pátečního koncertu Moravské filharmonie Olomouc byl trojnásobě zajímavý. Prvním důvodem byla Dvořákova Polednice, která nezaznívá zdaleka tak často jako některé jeho symfonie. Druhým se stal Brahmsův Dvojkoncert, vděčná příležitost pro emotivní kantilény, a to v podání významných sólistů Jana Mráčka a Michaely Fukačové. A tím třetím důvodem byla česká premiéra díla nazvaného Nu. Mu. Zu – efektní, ale i výrazně burcující kompozice skutečného klasika moderní hudby Giji Kančeliho. Jakub Klecker, do letošního léta šéfdirigent tělesa, vedl orchestr k zaujaté intenzivní hře.

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

„První festivalový ročník byl skromným pokusem ‚zjistit zájem zdejších obyvatel o klasickou hudbu‘.“

„Těžiště LVHF tkví v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu UNESCO jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě.“

„Vědom si pravdivého rčení, že ‚ďábel tkví v detailu‘, všímám si během festivalových večerů i toho, jak se zvedá nejen jeho organizační zdatnost, ale i jeho společenská úroveň.“

Chcete založit a rozvíjet festival zaměřený na cosi tak krásného, ovšem zároveň tak relativně okrajového, jako je klasická hudba? Ach, jak je to „snadné“…