PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vivaldiho hrál kompletní soubor s nakažlivou vitalitou a Hudeček si střihl bravurní dueta s Vernerem.“

„Hudba dováděla, mužské hlasy zněly furiantsky i recitativně, zejména v podání houslisty Matouše Pěrušky.“

„Publikum uvedl do obrazu violoncellista souboru Pavel Verner, který přiblížil, zdůvodnil a zpropagoval změnu žánru v programu koncertu.“

Na pódium koncertního sálu Pražské konzervatoře, kde se 25. března konal šestý koncert 33. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze, uvedl Václav Hudeček opět dva komorní soubory – mladší Trio Bohémo a renomované Kvarteto Apollon. Kouzelně vystavěný program upoutal bizarní dramaturgií, která nabídla hudbu Vivaldiho, Liszta, Vičara a po přestávce úpravy skladeb šestice matadorů z hudby „druhého břehu“ aneb ze světa jazzu.

„Komornímu tělesu se podařilo sestrojit dobře fungující organismus, jejž bychom snad mohli počastovat antickým ideálním vzorem unita multiplex, tedy jednotou v rozmanitosti.“

„Rozporuplnou, i když efektně zinscenovanou kompozici Benjamina Josupova, jíž nechyběla profesionální práce s hudebním materiálem, provedlo Trio Bohémo na vysoké úrovni.“

„Přejme si, aby trio neztratilo nic ze svého muzikantského entuziazmu a elánu.“

Akustika Dvořákovy síně byla 19. března doslova pohlcena výtečnou hrou mladého a světově uznávaného Tria Bohémo. Těleso nabídlo natěšenému rudolfinskému publiku ozkoušené kusy z dílen dvou gigantů německé hudby Beethovena a Brahmse, avšak nezapomnělo ani na nadšence hudební moderny. Pro fajnšmekry experimentálních výletů do tajů extravagantních zvukových spojů a neobvyklých hráčských technik si klavírní trio připravilo skladbu od Benjamina Jusupova, jehož snahy o stavění mostů mezi tradicí a modernou zajistilo koncertu pevnou dramaturgickou stavbu. Díky hráčskému entuziazmu, temperamentu a technické virtuozitě všech tří muzikantů se koncertní večer proměnil v zábavný, přitom ale umělecky podnětný zážitek.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Pořadatelé i umělecká rada festivalu věnovali přípravě Svátků písní velkou péči, takže jeho program byl opravdu velmi bohatý.“

„Překvapením bylo poměrně vysoké zastoupení mužských sborů, kterých bývá v soutěžích v našich zemích spíše minimum.“

„Večerní soutěžní finále o cenu Grand Prix letos bylo česko-slovenské.“

Olomoucký festival pěveckých sborů oslavil v loňském roce půlstoletí existence, takže letošní ročník Svátků písní byl již jedenapadesátý. To je vysoké číslo, které naznačuje úspěšnost festivalu a jeho skvělou tradici umožňující sborům z celé České republiky konfrontovat úroveň uměleckých výkonů nejen v celostátní, ale i mezinárodní konkurenci. 

„Svátky písní jsou největším sborovým setkáním všech sborových kategorií s neopakovatelnou atmosférou a skvělou úrovní soutěžících sborů.“ (Milan Motl, ředitel festivalu Svátky písní)

„Všechny festivalové koncerty jsou věnované Roku české hudby 2024.“ (vedoucí organizačního týmu Aneta Vondráčková)

„Svátky písní jsou svátkem a oslavou nejen zpívání, ale i krásných setkání a společně prožitých chvil.“ (Anna Králová, sbormistryně)

Dne 29. května odstartoval v Olomouci již jednapadesátý ročník mezinárodního festivalu pěveckých sborů Svátky písní. Šestatřicet sborů a čtyři vokální ansámbly z pěti zemí (Česko, Slovensko, Polsko, Německo a Lotyšsko) vytvořily jedinečnou atmosféru nejen v koncertních sálech, ale i na náměstích a v olomouckých ulicích, jelikož se zpívalo téměř všude.

„Magnetem dramaturgie večera byla premiéra speciální kompozice – Suity Templum Honoris, kterou zkomponovali čtyři autoři.“

„Na pódiích zřídka uváděné dílo Vranického vyznělo v podání Hany Kotkové noblesně.“

„Výborné provedení Šostakovičovy symfonie díky nastudování Tomáše Braunera publikum nadchlo.“

Druhá nejstarší univerzita u nás. Druhý nejstarší symfonický orchestr u nás. Do posledního místa zaplněný sál Reduty v Olomouci. Mnoho významných hostů a vynikající výkon Moravské filharmonie pod taktovkou Tomáše Braunera. Také přizvání výborné sólistky a realizace premiéry společného díla čtyř renomovaných českých tvůrců. Existuje mnoho důvodů pro opětovný návrat k oslavnému koncertu a reflexi v alternativním pojetí. Státní svátek olomouckému publiku přinesl mimořádný večer.

„Moderátorka připomněla, že se jedná o oslavu druhé nejstarší české univerzity v druhé nejstarší české filharmonii.“

„Materiál původní skladby je originálně modifikován, fluidně dobarvován, vetkán do vzdušných mlhovin.“

„Sólistka Hana Kotková byla již s úvodními tóny plně soustředěna, pokyvujíc do rytmu s jemnou mimikou ve tváři reflektující aktuální náladu kompozice.“

Koncertem ve výjimečný den, v pátek 17. listopadu, oslavila Univerzita Palackého 450. výročí od svého založení společně s Moravskou filharmonií Olomouc. Program tvořený převážně skladateli a interprety spojenými s hanáckou metropolí nabídl premiéru společné skladby Jana Vičara, Tomáše Hanzlíka, Marka Keprta a Víta Zouhara, houslový koncert absolventa olomoucké univerzity Antonína Vranického v interpretaci olomoucké rodačky Hany Kotkové a první symfonii Dmitrije Šostakoviče.

„Tato skladba je krásná a strhující a to nejen díky svému orientálnímu nádechu, chytlavým melodiím a výrazné rytmice; sbor ji ještě pozvedl propracovanou choreografií. Campanella toto dílo zvládla interpretovat s dokonalou přesností a snad ještě bohatší barevností hlasů.“

„Oproti tomu velmi kontrastně působila lidově znějící ‚Hejsa, hejsa‘ Antonína Tučapského, sborem zvládnutá naprosto bravurně.“

„Síla tak velkého tělesa je nepopsatelná, pódium je zpěváky stojícími v několika řadách zaplněno od okraje po okraj a od pohledu nadšený a dojatý Vičar, který skladbu sám dirigoval, se musí poměrně otáčet, aby perfektně odřídil takhle rozsáhlé těleso, které právě poprvé veřejně interpretuje jeho skladbu.“

Ve středu 31. května byl v sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc slavnostně zahájen jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní. Na zahajovacím koncertě se představil Dětský pěvecký sbor Music BoDo mladší a starší, Campanella, Kassiopea, Smíšený komorní sbor ATENEO Univerzity Palackého v Olomouci a Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové.

„Snažíme se obracet i na nepoučené posluchače, kteří se v sobotu mohou těšit na rockové oratorium.“

„V rámci soutěží jsou tři novinky. První je otevření soutěže pro vokální ansámbly, druhou rozdělení kategorie mládežnických sborů na středoškolské a akademické. Třetí novinkou je zavedení nesoutěžní kategorie pro seniorské sbory.“

„Zajímavá bude premiéra vokálně-instrumentálního díla Requiem za mír na Ukrajině současného australského skladatele Davida Slatera. Dílo vzniklo proto, aby se provozovalo na benefičních koncertech.“

Milan Motl je hudební pedagog, sbormistr, dirigent a organizátor. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc navštívil v minulých letech jako porotce. Právě pro jeho zkušenosti z porot nejrůznějších sborových soutěží, jeho elán a celkový rozhled ho během jara 2022 oslovil pořadatelský tým s nabídkou pozice uměleckého ředitele festivalu; akce, která letos slaví padesáté narozeniny.

„Album je ukázkou skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou.“

„Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.“

„Vičar svým poutavým vánočním albem přispěl k obohacení nevýrazné produkce hudby s vánoční symbolikou.“

Komerčního hudebního balastu je během Vánoc kolem nás přehršel. Najít v této hromadě omšelých tónů něco osvěžujícího a inspirativního je někdy svízel, ale jde to. Album Vysoko hvězda skladatele Jana Vičara předkládá tři nové kantáty, které se týkají křesťanské spirituality. Na nahrávce zpívá karvinský sbor Permoník…

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Píseň Hodinářský krámek dokázala zázračně zklidnit tepovou frekvenci a její zařazení do programu bylo parádním dramaturgickým tahem ve vystoupení Carmínky.“

„Vystoupení nejmenších pěveckých nadějí bylo nejpůsobivější částí koncertu, samozřejmě ne tak vokální složkou produkce, ale svou bezprostředností.“

„Pěvecká vyzrálost skrytých ambicí skvěle rezonovala s Raichlovou stylizací české lidové písně v elegantně koncertním provedení.“

Divadelní sál Domu kultury Metropol na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích nabídl v podvečer letošního 3. června tradičně bohatě navštívené setkání s dětskými zpěvačkami a zpěváčky, tentokráte na závěrečném koncertě letošní sezóny – tedy školního roku.