PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Daniel Matejča i Jan Schulmeister jsou skvělí hudebníci s jedinečnou tónovou kulturou a vynikající technikou.“

„Jako pocta svaté Ludmile a kraji opředenému legendami vyznělo Adagio Jaroslava Pelikána naprosto přesvědčivě.“

„Ve skladbě Tre ricercari nechává Martinů jednotlivé nástroje vydechnout jen málokdy.“

V roce 2023 zazářila v komorní kategorii prestižní mezinárodní soutěže Concertino Praga dvojice českých interpretů: osmnáctiletý houslista Daniel Matejča a sedmnáctiletý klavírista Jan Schulmeister. Mladé duo získalo nejen první cenu, ale také řadu cen vedlejších. Součástí první ceny byla pak mimo jiné také možnost zahrát si v sezóně 2025/26 na koncertě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Mladí umělci si pro tuto příležitost připravili Mozartův Dvojkoncert D dur pro housle, klavír a orchestr. Provedli jej spolu se SOČRem a s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem v úterý 23. září v Betlémské kapli jako první číslo zahajovacího koncertu abonentního cyklu „B“.

„Protože má pěvec brněnské kořeny, nechyběli jeho přátelé z dětství a mládí.“

„Skočná se rozjela v téměř nehratelném tempu a i dirigent podlehl názvu a čile si na stupínku zaskákal, zatímco se smyčce a prsty hudebníkům málem zavařily.“

„Blok italských oper ukončila árie Cavadarossiho, kterou zpíval tenorista znělým témbrem, s vroucností a pokorou.“

Český tenorista Pavel Černoch měl padesáté narozeniny už 2. května 2024. Oslavu mu tehdy uspořádala Filharmonie Brno v rámci Festivalu Špilberk, zmařila ji ale bouře. Proto se náhradní koncert konal v Janáčkově divadle a termín byl stanoven na 8. května. Oslavenci tedy už je jednapadesát, přesto mu ale přišli popřát významní hosté: sopranistka Jana Šrejma Kačírková i orchestr Slovenské filharmonie s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem. A do vyprodaného hlediště dorazilo i mnoho pěvcových přátel.

„Jaroslav Březina na nahrávce působí oproti kolegům civilněji, více ´intelektuálněji´. Dynamicky je poněkud potlačen, nevyčnívá z davu, drží se mazaně stranou.“ 

„Při poslechu perfektně připraveného studiového snímku nejsme rušeni režijními nápady, mnohdy velmi problematickými.“

„Cenné je poznání, že vyrostla nová generace vynikajících pěvců, schopná prostřednictvím nových špičkových operních nahrávek plně konkurovat někdejším legendárním snímkům.“

Výlety páně Broučkovy, pátá z devíti oper Leoše Janáčka a jediná z nich uvedená ve světové premiéře v Praze, mají novou studiovou nahrávku. Stojí za ní soubor pražského Národního divadla s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem, titulní roli ztvárňuje tenorista Jaroslav Březina. Snímek z přelomu let 2020 a 2021, vydaný v Roce české hudby 2024, připomínáme ve výroční den skladatelova úmrtí.

„V kantátě Česká píseň se Smetana poprvé prezentuje jako umělec naplňující moderní národní ideu.“

„Sólový výkon Daniela Matejči byl podle očekávání brilantní, mimořádně energický, zároveň působil zcela přirozeným dojmem.“

„Vrcholem Dvořákovy Šesté symfonie a znamenitým závěrem koncertu bylo grandiózní Finale.“

Liberečtí diváci byli 18. května účastni v pořadí již druhého symfonického koncertu Šaldova divadla k oslavě národních skladatelů v rámci Roku české hudby. Orchestr hrál s houslovým talentem Danielem Matejčou a pod taktovkou dirigenta Jaroslav Kyzlinka.

„Plzeňská filharmonie se výrazněji uplatnila v Pražském karnevalu, v němž skladatel předjímá další etapu hudebního vývoje.“

„Intonačně jistý barevný témbr Richarda Samka se naplno rozezněl v árii Lukáše z Hubičky.“ 

„Letošní 44. ročník zakončila Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr, oslava někdejší pospolité české zpěvnosti v oblasti duchovní, intimní i společenské.“ 

Do posledního místa zaplněný Velký sál plzeňské Měšťanské besedy ve čtvrtek 11. dubna opět potvrdil nezvratitelný fakt, že závěrečný koncert největšího plzeňského hudebního festivalu je domácími návštěvníky chápán jako slavnost, které „se sluší“ zúčastnit. Do nádherné secesní budovy tak směřovali nejen věrní abonenti Plzeňské filharmonie, ale mnohem širší publikum. Letošní slavnostní atmosféru umocnila i vkusná květinová výzdoba pódia.

„Hlavní scéna Národního divadla, nikoli beznadějně zaplněná, byla od začátku svědkem mimořádných pěveckých výkonů.“

„V první vysloveně virtuosní árii Marková prokázala svůj pověstný italský žár.“

„Jaroslavu Kyzlinkovi se podařilo vystavět táhlý oblouk a trojice zpěvaček posílená o basistu Jiřího Sulženka opět excelovala.“

Pražské Národní divadlo složilo poctu Jarmile Novotné. Od úmrtí světoznámé pěvkyně letos 9. února uplynulo rovných třicet let, koncert byl tedy dalším z příspěvků k Roku české hudby. 7. dubna se na hlavní scéně Národního divadla představily přední (nejen) české pěvkyně, v dílčí roli i pěvci, a divadelní orchestr a v závěru i sbor řídil dirigent Jaroslav Kyzlink. Kromě posledního čísla posluchač stěží hledal výtky.

„Každou operní inscenaci připravujeme ve dvojím dirigentském obsazení. Je vždy výhodou mít k sobě kolegu, na kterého je člověk zvyklý. Vědět, co můžeme jeden od druhého očekávat.“

„Každá repríza opery je vždy svým způsobem novou premiérou. Takový adrenalin na symfonickém koncertě nezažijete.“

„Na léta strávená v Kantiléně se nedá zapomenout. Tyto okamžiky mi jasně nasměrovaly cestu uměleckého i osobnostního růstu.“

Jakub Klecker patří ke střední generaci dirigentů a sbormistrů, kteří se dokáží energicky prosazovat. Působí stabilně v Janáčkově opeře Národního divadla Brno, pravidelně hostuje v opeře Národního divadla moravskoslezského a diriguje tuzemské symfonické orchestry. V současné době má za sebou dvě stěžejní premiéry českých oper, v Brně nastudoval a provedl Dvořákova Jakobína, v Ostravě obnovenou premiéru Smetanova Tajemství…

„Kyzlinkovo vedení symfonické roviny programu akcentovalo výrazně, opravdu vědomě a záměrně nízké dynamiky a neokázalý citlivý výraz.“

„Kristine Opolais přece jen nemá k dispozici výrazové rozpětí tak široké, aby byla skutečně nenapodobitelnou a nezapomenutelnou.“

„V případě Ramóna Vargase už trochu opatrnější zpívání, vedené nikoli do krajnosti a na doraz. Na délku kariéry však vlastně stav hlasu i výkon hodný obdivu.“

Dvouhodinový program s jediným přídavkem, jmény hvězdný, ve výsledku uspokojivý, takový byl operní koncert na Smetanově Litomyšli. V pátek byli jeho protagonisty ve Festivalové hale sopranistka Kristine Opolais a tenorista Ramón Vargas, ozdobou však byl po celý večer orchestr PKF — Prague Philharmonia s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem.

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.