PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Úterý začíná ikonickou skladbou Arvo Pärta Fratres ve verzi pro housle a orchestr s Gilem Shahamem.“

„Ve středu je zařazena repríza pondělního přímého přenosu sezóny SOČRu. Diriguje Andris Poga a vrcholem programu je Čajkovského bolestná Symfonie č. 6 h moll ‚Patetická‘.“

„V neděli si nalaďte alternativní zhudebnění Lazebníka sevillského od Giovanniho Paisiela.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. listopadu?

„Uspořádat gratulační koncert přímo v den skladatelových devadesátin byl výborný nápad a je skvělé, že se ho uskutečnit podařilo.“

„Interpretky skvěle pochopily Temlovu hudbu a sebejistě ji předaly posluchačům ve zvukové vyváženosti a v rytmické souhře.“

„Možná jediným nedostatkem jinak moc zajímavé dramaturgie koncertu byla volba pouze kompozic, které Jiří Teml napsal až po své padesátce.“

Oslavit jubilem 90 let je skutečně významná událost. Skladatel a dramaturg Jiří Teml patří k šťastným oslavencům tohoto úctyhodného věku a je chvályhodné, že v letní večer 24. června v 19:30 v Galerii Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze se podařilo zorganizovat koncert připadající přímo na den jeho kulatých narozenin. Gratulační koncert organizačně připravila cembalistka Monika Knoblochová, interpretka mnoha jeho děl, v rámci cyklu svého hudebního salonu Café Crème. Koncert měl také charakter jakési třešničky na dortu – završil totiž několikaměsíční řadu gratulací, které postupně přicházely od několika hudebních těles a institucí.

„Na albu byl třívětý Smyčcový kvartet č. 2 zařazen na závěr a od první věty je zřejmé, že Stravinskij byl pro autora silnou inspirací, kterou necituje, ale přetváří do svého stylu.“

„Smyčcový kvartet č. 3 ‚Fantastické scény‘ z roku 1990 je rozsáhlejší jednovětá skladba, do níž skladatel vložil nové prvky čerpané při působení v Československém rozhlase v Plzni.“

„Smyčcový kvartet č. 6 ‚Zápas s mlhou‘ je dílo plné kontrastů jako život sám.“

Nová nahrávka smyčcových kvartetů letošního jubilanta Jiřího Temla přináší další kapitolu jeho bohaté tvorby jako dar k neuvěřitelným 90. narozeninám vynikajícího skladatele. Pracovitost a vůle nechyběla budoucímu skladateli od počátků nikdy a zdolávání nesnází jen utužilo celoživotní dráhu nejprve klavíristy a varhaníka, posléze jazzového hudebníka a autora, který při zaměstnání začal soukromě studovat hudební teorii a kompozici. Interpretačně se nahrávání Temlových děl zhostilo Sedláčkovo kvarteto s jednou výjimkou ve složení Michal Sedláček, Jan Maceček (housle), Tomáš Krejbich (viola) a Matěj Štěpánek (violoncello).

„Je skvělé, že se management orchestru Plzeňské filharmonie soustavně věnuje uvádění děl soudobých českých autorů.“

„Provedení Bachova koncertu d moll Barbarou Marií Willi bylo jednoduše zážitkem.“

„Vrchol koncertu přišel až po přestávce.“

Dalším, předposledním koncertem abonentní řady Diamant orchestru Plzeňské filharmonie, pokračovala s dramaturgicky skvělým programem koncertní sezóna orchestru doma, v Plzni.  22. května dirigoval šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Na programu byla díla letošního jubilanta Jiřího Temla, Johanna Sebastiana Bacha a Bohuslava Martinů. Roli sólistky večera přijala Barbara Maria Willi.

„Teml vybavil svou novotu odvážně utkanými, avšak logicky a posluchačsky relativně dobře sledovatelnými harmoniemi.“

„Blackfordova skladba i přes svou nestabilní kvalitativní úroveň pod Netopilovým vedením dozrála ve šťavnatý plod interpretačního umění.“

„Již první ‚skica‘ dala na vědomí, že se orchestrální těleso nespokojí toliko s pastózním vrstvením barevných ploch.“

Česká filharmonie pod dirigentským vedením Tomáše Netopila naložila rudolfinskému publiku hned dvě světové premiéry významných tvůrců soudobé artificiální hudby Jiřího Temla a Richarda Blackforda. Jako sólistka se v plné záři ukázala violoncellistka Alisa Weilerstein, jež na sebe tradičně upozornila svým virtuózním a osobitě jedinečným přístupem k technicky obtížným a výrazově mnohovrstevnatým místům. Zatímco Temlův Labyrint paměti opětovně potvrdil neotřelost a originalitu svého tvůrce, Blackfordův Koncert pro violoncello a orchestr posluchače zasáhl svou hudební obrazností a deskriptivním nábojem, který však šel místy na úkor hudební přesvědčivosti.

„Bravurní Pavla Tesařová spolu s vynikající akordeonistkou Markétou Laštovičkovou zahájily výroční koncert s hudbou Jiřího Temla.“

„V Duettinech Viktora Kalabise zpěvné housle Pavly Tesařové provázelo cello Juraje Škody temnými tóny a vzápětí se rozezpívalo s houslemi v okouzlující souhře.“

„Letošní vzpomínka na paní profesorku dostala v provedení báječného tria mladých interpretů další impuls v podpoře talentované nastupující generace.“

Sál Martinů Lichtenštejnského paláce opanovali v pondělí 13. ledna mladí interpreti, aby složili hold královně českého cembala, prof. Zuzaně Růžičkové k jejím nedožitým 98. narozeninám. Koncert pořádaný každoročně Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který tito manželé v roce 2000 založili, je věnován památce vynikající cembalistky a pedagožky a připomíná rovněž odkaz skladatele významně ovlivňujícího českou hudbu druhé poloviny 20. století.

„Temlova tvorba se výborně hodí do koncertního sousedství Bohuslava Martinů.“

„Irvin Venyš i přes zmíněné vysoké nároky skladby znovu prokázal, že pomyslný titul ‚prvotřídní klarinetista‘ nosí právem.“

„Radost, se kterou se vrhali do spletitosti rytmů Bohuslava Martinů, byla doslova nakažlivá.“

Skončil letošní ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Jeho závěrečný koncert se 7. prosince odehrál v rovině „Martinů na třetí“: v Sále Martinů se představila Filharmonie Bohuslava Martinů a zazněl mj. Smyčcový kvartet s orchestrem Bohuslava Martinů za uměleckého podílu kvarteta Pavla Bořkovce. Úvod však patřil perličce dnešního ročníku, světové premiéře Koncertu pro klarinet a orchestr Jiřího Temla, v nemž sólovou roli při hudebním vedení Roberta Kružíka zastal Irvin Venyš.

„Zazněly tedy dvě vokální kompozice s duchovními náměty (Vrkoč, Grossmann) a dvě skladby instrumentální (Laburda, Teml), přičemž ta první z nich nalezla rovněž inspiraci v duchovní sféře.“

„Letošní jubilant, člen Tvůrčího centra Ostrava, pětasedmdesátník Jan Grossmann se v druhém koncertu připomenul dvěma svými rozsáhlými kompozicemi.“

„Sopránový part v kantátě Lava me přednesla Nikola Eckertová. Je pozoruhodné, že v průběhu večera se tato umělkyně publiku představila jako varhanice i jako sopranistka.“

Festival Dny soudobé hudby je tradiční akcí Společnosti českých skladatelů, pořádanou každoročně na podzim. Návštěvníci se jeho prostřednictvím mohou seznámit s aktuálními trendy neobyčejně široké palety skladatelských osobností. V programech tedy nalezneme jak zavedená známá jména, tak i ta nová, především mladých tvůrců, kteří jsou teprve na prahu svých snažení. Čtvrtý koncert letošního 35. ročníku se konal v kontextu probíhajícího Roku české hudby 19. listopadu v Praze v kostele sv. Klimenta. Byly to vlastně koncerty dva. Po tom přehlídkovém bezprostředně následoval jubilantský k 75. narozeninám skladatele Jana Grossmanna.

„Ševčík vytvořil něco, co bylo v jeho době naprosto inovativní.“

„Nejkrásnější je ta šíře možností – Ševčíkova metoda je určena úplným začátečníkům, ale i špičkovým profesionálům.“

„Jde nám o to, aby dětské publikum pocítilo tu vlnu pozitivní energie.“

V západočeských Horažďovicích se mezi 5. a 15. srpnem uskuteční další ročník mezinárodních kurzů a přidruženého festivalu Ševčík Academy. Neúnavný umělecký vedoucí akce, violoncellista Tomáš Jamník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídal nejen o projektu samotném, ale také o odkazu Otakara Ševčíka. Přiblížil také plány do budoucna i další své aktivity.

„Říkala jsem si, jestli v Roce české hudby by i při takové uvolněné příležitosti nestálo za to projevit víc dramaturgické odvahy a kreativity.“

„Nejpříjemnějším překvapením večera bylo, jakým způsobem se barytonista Jiří Brückler zhostil Přemyslovy árie.“

„Open-air koncert je tu především od toho, aby si diváci společně užili hudbu v plenéru a aby si ho poslechli i lidé, kteří třeba jinak do koncertních sálů nepřijdou. V tomto ohledu svůj účel splnil.“

Česká filharmonie svou sezonu tradičně zakončuje open-air koncertem na Hradčanském náměstí. Letos přišla s malou novinkou a přálo jí i počasí. Až na ten vítr.