PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Marek Šedivý se představil jako dirigent se smyslem pro precizaci a detail.“

„Na otázku, co je to basetový roh, odpovídal Matej Veselka se smíchem po koncertě: ‚Je to semínko od basklarinetu, něco mezi klarinetem a basklarinetem, nemá to nic společného s pejskem basetem.‘“

„Nápad, se kterým autor ke kompozici přistoupil, je podobný šifrovacímu stroji se stejným názvem, který používali špioni ve válkách.“

Závěr abonentního cyklu „B“ Filharmonie Bohuslava Martinů se konal 15. května v Kongresovém centru ve Zlíně a přinesl příjemný program. Orchestr pod taktovkou Marka Šedivého hrál nejprve Fantazii a fugu c moll, BWV 537 Johanna Sebastiana Bacha a následně dva Koncertní kusy pro klarinet, basetový roh a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólové party přednesli na klarinet Anna Paulová a na basetový roh Matej Veselka. Na závěr zazněla skladba Edwarda Elgara Enigma, variace na originální téma pro orchestr, op. 36, která dala jméno celému večeru. Krásný večer s krásnou hudbou…

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„První polovina se odehrála při standardním elektrickém osvětlení, jež v Markraběcím divadle vkusně supluje záři svíček.“

„Úplnou tmu si měli podle návodu interpretek posluchači navodit použitím černých masek.“ 

„Hráčky se v druhé části koncertu rozešly do prostoru divadla, a předvedly tak jeho jedinečné akustické možnosti.“

V sobotu 10. května pokračoval festival Musica Bayreuth dalším, tentokrát komorním koncertem. V provedení čtyřčlenného ženského souboru Marsyas Baroque Ensemble zazněly v Markraběcím divadle ukázky z komorní tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Název koncertu Between Light & Dark vyjádřil nápad mladých interpretek Marsyas Baroque Ensemble, které posluchačům nabídly možnost vnímat Bachovy skladby jednak při osvětlení, jednak ve tmě. Aby se mohli plně soustředit pouze na sluchové vjemy, byly divákům před koncertem uvaděči rozdány černé „Schlafmasken“.

„Citácia Bacha bola do diela vsadená ako ten správny diel puzzle.“

„Do toho Ólafsson prechádzal klavírom ako po schodoch vytesaných na predtým neprechodnej skalnatej hore.“

„Obrovská variabilná a prispôsobivá dynamika z neho robila zbor s mnohými tvárami.“

Vo Viedenskom Musikvereine 3. mája odznel mimoriadny koncert Viedenských symfonikov. Klavírista Víkingur Ólafsson predstavil jedno z najnovších diel Johna Adamsa strhujúcim spôsobom, následne znela hudba Leonarda Bernsteina v dvoch rozdielnych podobách. Dirigent Lahav Shani sa ako chameleón dokázal prispôsobiť odlišným náladám a vyťažiť potrebné z oboch autorov.

„Klavírista Nicolas Namoradze, původem z Gruzie, studoval v Budapešti a následně v New Yorku.“

„Dirigent Zsolt Hamar se do interpretace svého krajana vložil celou vahou své osobnosti a vybičoval orchestr k maximálnímu výkonu.“

„Koncert Bély Bartóka je efektní a postavený na maďarské lidové muzikalitě.“

Symfonické cykly sezóny 2024/25 jsou v Moravské filharmonii minulostí. Závěrečný koncert v pátek 2. května v Redutě patřil domácímu orchestru spolu s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem. U klavíru spolupracoval Nicolas Namoradze a provedl První klavírní koncert Johannesa Brahmse, druhou polovinu koncertu vyplnil Koncert pro orchestr Bély Bartóka.

„Úterní komorní koncert v rámci Pardubického hudebního jara mimo jiné vyzněl coby sešlost dobrých přátel.“ 

„Martin Hršel své vystoupení založil na lehkosti a oné těžko slovy postižitelné graciéznosti, kterou si může dovolit jen ten, kdo vládne vnitřním klidem a vyrovnaností.“ 

„Sledovat společnou interpretaci Markéty Čepické a Martina Hršela se podle očekávání stalo lahůdkou pro uši, ale i pro oči.“

Festival Pardubické hudební jaro v letošním 47. ročníku vyplňují především komorní koncerty. Příležitost sestavit si svůj vlastní sólový recitál dostal klavírista Martin Hršel, jenž se publiku představil v programu nazvaném Patetická v úterý 29. dubna v Gočárově galerii. Nakonec ale nevystoupil zcela sám, ve Dvořákově Sonatině jej doprovodila koncertní mistryně  pardubické Komorní filharmonie Markéta Čepická.

„Vystoupení Jana Čmejly mohlo vyznít jako generálka před pražskojarním matiné, sympatický pianista ovšem příbramské publikum nadchl plnohodnotným výkonem.“

„Skladba, která ve Čmejlově podání zazněla ve světové premiéře, byla jistou psychologickou sondou do duše návštěvníka hradů a zámků.“

„Vděčné Dvořákovo klavírní dílo oplývající poetikou schumannovského typu podal Čmejla efektně, vervně, s říznou furiantskou rozmáchlostí i kontrastní šibalskou jemností.“

Druhý večer letos šestapadesátiletého Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram náležel klavírnímu umění. Příležitost představit se na sólovém recitálu dostal výrazný reprezentant mladé české pianistické generace, jehož jméno od letošního března zdobí titul Bachpreisträger. Historicky první český klavírní vítěz mezinárodní bachovské soutěže v Lipsku Jan Čmejla se v Příbrami uvedl více než sympatickým výkonem. Zaujal technickou suverenitou, energičností i interpretační přemýšlivostí. Festival navíc Čmejlovým prostřednictvím představil i loňského vítěze své kompoziční soutěže Martina Kux-Krále.

„Bachovo kompoziční umění nepůsobí nijak historicky vzdáleně.“

„Interpreti usilovali o co nejhlubší pochopení skladatelova hudebního myšlení.“

„Hudební hodnoty uvedeného gratulačního díla vyniknou ve srovnání s hudebními produkcemi, kterými se nechávají oslavovat někteří ‚panovníci‘ současnosti…“

Program posledního koncertu instrumentalistů z Czech Ensemble Baroque a pěvců z vokálního Silentium! Ensemble v rámci cyklu Bacha na Mozarta! byl 14. dubna cele věnován výročí Johanna Sebastiana Bacha. Oba soubory se v pořadu zvaném Bach jubilující představily v příznivém světle.

„Ve středu dojde na Dvořákovo Stabat Mater v provedení Symfonického orchestru a Sboru Středoněmeckého rozhlasu.“

„Na Velkopáteční dopoledne připravil Radek Menoušek atraktivní blok duchovní hudby s názvem Ukřižování a Vzkříšení Páně v hudbě renesančních mistrů.“

„Na Velikonoční neděli se těšte na návrat ke staršímu pořadu Velikonoční návštěva u českých křesťanských duchovních Tomáše Butty, Miloslava Vlka a Tomáše Halíka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14. do 20. dubna?

„Proč se nepředstavit, má-li být naplněno pojmenování večera ‚Cello světově‘, právě způsobem nejklasičtějším?“ 

„S pozoruhodnou lehkostí a s neodolatelným úsměvem na rtech provedl Victor Julien-Laferrière orchestr vstupními takty a vzápětí se pustil do svého vlastního partu s razancí a suverenitou beroucí dech.“

„Rovněž dirigentské vystoupení hlavního protagonisty večera bylo sebejisté, energické a bravurní.“

Dubnový abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice plně ovládl Victor Julien-Laferrière. Francouzský umělec se tentokrát nepředstavil jen coby špičkový violoncellista, ale rovněž jako pozorný dirigent. Do města ve východních Čechách se dubna vrátil po sedmi letech a připravil stylově vybroušené provedení Violoncellového koncertu D dur Josepha Haydna, na programu byli dále Richard Wagner a Felix Mendelssohn-Bartholdy.

„I tím nejhustším melodickým vyšíváním nás Jana Semerádová provází s naprostou lehkostí a samozřejmostí, očividným zápalem a láskou ke své profesi.“

„Soubor si dokáže společně užít a vyzdvihnout táhlé disonance i naprosto přesně a s jistotou společně tepat při běhavých unisonech.“

„Prožitek Hany Blažíkové všechny ostatní dojmy přebil.“

Čerstvá spoludržitelka ceny Anděl Hana Blažíková se 7. dubna stala protagonistkou prvního Barokního podvečera letošního roku, který byl příznačně (a poněkud jasnovidecky) nazván Pod křídly andělů. Koncert odehrávající se v Císařském sále Lobkowiczkého paláce byl tentokrát zasvěcen tvorbě Johanna Sebastiana Bacha. Nebyla by to však Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum, kdyby do programu „nepropašovala“ něco navíc.

„Nejen organizace, moderování, hraní a dirigování, ale i aranžování se tedy chopil multitalent jménem Radek Baborák, který sám ztvárnil hornový part.“

„Bach na rozdíl od Mozarta není tak snadno stravitelný a vyžaduje soustředěnější poslech.“

„Přeplněný kostel, asi tři stovky diváků nadšeně aplaudující, úsměvy na všechny strany, viditelná spokojenost všech přítomných…“

Pražští komorní sólisté vedení hornistou a dirigentem Radkem Baborákem poměrně čerstvě nejsou rezidenčním souborem staroměstského kostela sv. Šimona a Judy a v pořadí už druhý koncert uspořádali takřka doma, ve spořilovské Svaté Anežce. Více než dvacítka instrumentalistů včetně Václava Hudečka se 1. dubna shromáždila k potěše četného publika u příležitosti bachovského jubilea.

„V úterý je na programu mladistvá nahrávka Ivana Moravce s Karlem Ančerlem, konkrétně jeho oblíbený Klavírní koncert č. 4 Ludwiga van Beethovena.“

„Večerní program ve středu nabídne krásné koncerty z nabídky Evropské vysílací unie. Od dvaceti hodin to bude nejprve koncert Staatskapelle Dresden s novým šéfdirigentem Danielem Gattim.“

„Nedělní operou bude Falstaff Mozartova konkurenta Antonia Salieriho s Milánským orchestrem zaměřeným na starou hudbu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 31. března do 6. dubna?

„Na úvod zazněla krátká Sinfonia z kantáty Der Herr denkt an uns. Její provedení bylo průzračné.“

„Ve druhé polovině večera následovaly tři kompozice Sebastianova otce Christopha.“

„Hudební jazyk všech tří skladatelů vykazuje mnoho příbuzných rysů. Jako by všechny skladby večera napsal jeden jediný autor.“

Pod názvem Dynastie Bachů uspořádalo Collegium 1704 v pražském Rudolfinu v pondělí 24. března další, v pořadí již pátý abonentní koncert sezony. Dirigent Václav Luks na něm se svým orchestrem a s pěvci Collegia Vocale 1704 přednesl čistě bachovský program. Sestavil jej z kantát a motet nejen nejslavnějšího z nich Johanna Sebastiana, ale i jeho příbuzných, tedy otce Johanna Christopha a bratrance Johanna Ludwiga.

„V úterý je vzácná příležitost slyšet Sedmou symfonii Gustava Mahlera pod taktovkou Libora Peška s Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu začíná speciální blok k pátému výročí úmrtí Krzysztofa Pendereckého, jednoho v nejvýznamnějších polských skladatelů druhé poloviny 20. století.“

„V neděli zazní v dopoledním čase nedělní bohoslužby vzorové provedení Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha pod vedením Reného Jacobse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. března?

„Silentium! ensemble zpíval pod vedením sbormistryně Terezy Válkové s vyrovnanou dynamikou hlasů, intonační čistotou a radostným nasazením.“

„Na většině houslí nebyly patrny ramenní opěrky, natož kovové dolaďovače strun.“

„Držení houslí převažovalo již současné, ale za výrazovými tahy smyčců bylo možné si představit jednoho z prvních proslulých barokních virtuosů, Arcangela Corelliho.“

V rámci již třináctiletého koncertního cyklu Bacha na Mozarta uvedl 12. března Czech Ensemble Baroque spolu s nově vytvořeným sborem Silentium! ensemble v brněnském Besedním domě koncertní večer tří hudebníků žijících ve stejném časovém období, Henryho Purcella, Arcangela Corelliho a Georga Friedricha Händela. Všichni tři také ovládali hru na housle a jistě i na cembalo a mnohé další hudební nástroje, měli též bohatou hudební představivost. Na tu navázaly oba vzájemně provázané účinkující soubory ve snaze dosáhnout co nejautentičtějšího zvuku.