PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Umělecké kvality Arkadije Volodose jsou natolik výjimečné, že je mnoha hudebními kritiky považován za následovníka legendárního Vladimira Horowitze.“

„Pro Schumannův cyklus Tance Davidovců je Volodos naprosto ideálním interpretem.“

„V Lisztově třinácté Uherské rapsodii umělec prokázal, že nemá žádné technické limity.“

Na závěrečném koncertu Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného ve čtvrtek 15. listopadu vystoupil ve Dvořákově síni Rudolfina Arkadij Volodos, jeden z nejproslulejších soudobých světových pianistů. Program svého recitálu sestavil z děl tří nejvýznamnějších představitelů hudebního romantismu: Franze Schuberta, Roberta Schumanna a Franze Liszta. Za zmínku určitě stojí skutečnost, že hrál na Steinwaye se speciálně upravenou klaviaturou.

„Sonáta pro housle a klavír F dur Antonína Dvořáka zaujala svou srdečností a neokázalostí.“

„Oblíbenost Martinů Intermezza podtrhla houslistova suverenita a empatie spolu se zpěvným, pečlivě propracovaným klavírním doprovodem.“

„Čtyřvětou Sonátu č. 3 Johannesa Brahmse uvedli houslista s klavíristou v první větě se zpěvností okořeněnou maďarským rytmem.“

Český spolek pro komorní hudbu uvádí ve svém 131. ročníku dopolední řadu koncertů – v sobotu 18. října v Sále Martinů pražské Akademie múzických umění to byl recitál houslisty Bohuslava Matouška a klavíristy Miroslava Sekery. Přivedl posluchače, kteří jsou znalí vysokého renomé obou umělců, a jejich očekávání bylo do posledního tónu avizovaného programu i následných přídavků zcela naplněno.

„Přestože se jednalo o koncert k poctě Bachovi, nezazněla ani jedna skladba interpretována dle barokních zvyklostí.“

„Tehdejší třímanuálový nástroj s 41 rejstříky byl tedy vlastně Bachovým současníkem!“

„Pavel Černý se pokusil zprostředkovat publiku fascinaci odkazem a hudbou Johanna Sebastiana Bacha tak, jak ji vnímali autoři 19. a 20 století.“

Jméno německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) zná snad každý. Říká se: „Bach je jako chléb a ten se nepřejí.“ V letošním roce slaví tento velikán 340 let od narození a současně 275 let od úmrtí. Proto se stal jedním z pilířů letošního ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Třetí koncert festivalu nesl podtitul Bachovi následovníci a obdivovatelé a zazněly na něm rozmanité skladby od baroka až po 20. století úzce spjaté s bachovskou tematikou, avšak viděny optikou období romantismu. Interpretem večera byl český varhaník Pavel Černý.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Adamova nás od začátku očarovala svými pověstnými medovými hloubkami…“

„Závěrečná píseň Feldeinsamkeit byla v podání Kněžíkové strhující a dovoluji si tvrdit, že byla i uměleckým vrcholem večera.“

„David Švec by si ke své pěkné hře bezesporu zasloužil lepší nástroj, než měl toho večera k dispozici.“

V sobotu 12. září v režii festivalu Dvořákova Praha ožila Sukova síň Rudolfina tóny písní. V programu nazvaném Poetismus časů Dvořákových zazněly skladby samotného Dvořáka i jeho současníků, v podání sopranistky Kateřiny Kněžíkové a mezzosopranistky Belly Adamové. Jejich zpěv v písních i dvojzpěvech doprovázel na klavír David Švec.

„Raná Beethovenova sonáta pod jeho rukama nezněla titěrně, vtiskl do ní důstojně hmotný a tělesný rozměr.“

„Hudební řeč Larcherovy sonáty je pianisticky atraktivní, často závažná, neskrývaně mnohými ovlivněná.“

„Bez velikého množství prolité krve mohou Brahmsova Intermezza snadno působit rozvláčně.“

Jediný klavírní recitál letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha se odehrál 10. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Paul Lewis, protagonista večera, spojil ve svém programu raného i pozdního Beethovena s Brahmsem a nově vzniklou skladbou Thomase Larchera.

„Biblická slova o víře, naději, lásce, pomíjivosti života a smrti jsou Brahmsovým vlastním vyznáním, po smrti Clary Schumannové značně posmutnělým.“

„Bednářovo téma bylo v kontextu oficiální literatury té doby předem odsouzeno k cestě do šuplíku. V případě Hanušova zhudebnění takových veršů platilo totéž…“

„Oba interpreti, Švingr a Klauda, se staví za Hanušovo jednoznačně zdařilé, silné a z průměru vyčnívající závažné dílo s veškerou možnou vahou svého umění.“

Třetím z letošních programů zavítal festival Lípa Musica na jižní okraj Českolipska. Novým koncertním místem se v historických Sudetech stala kdysi německy hovořící obec Dürchel, dnes Drchlava, vesnice s polozničeným barokním katolickým kostelem. V inspirativně syrovém prostoru bez výplní oken zněla o první zářijové neděli závažná komorní vokální tvorba. Genius loci, poutavá interpretace a ani trochu banální dramaturgie se propojily do podvečerní hodinky s hudbou s parametry nenápadné výjimečnosti.

„Akustické podmínky Národního hudebního fóra ve Vratislavi nemá smysl se sálem v Porubě srovnávat. I když na dané možnosti není špatný, pro dojem ze hry orchestru příliš příznivý není.“

„Narek Hakhnazaryan poskytl Dvořákovi ztišenou kantilénu, v pasážích na opačném výrazovém pólu však uplatňoval až příliš náruživosti.“

„Brahmsova Druhá symfonie, dílo šťastné letní pohody dnů trávených u jezera Wörthersee v Korutanech, je kompletně pozitivní.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračoval ve čtvrtek koncertem orchestru NFM Filharmonia Wrocławska. Dirigoval Tomáš Netopil, prezident festivalu, sólistou byl mezinárodně proslulý arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan. Program dvěma základními díly světového repertoáru připomněl umělecké i osobní přátelství Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse.

„Johannes Brahms je dobrým příkladem autora, jehož tvorba je uvězněna v žaláři mýtického vyprávění.“

„Díky Brahmsovi získávají stoupenci hudebního akademismu zdánlivě mocnou zbraň obracející se proti wagnerovským a lisztovským požadavkům na sepětí hudby s dramatem.“

„Brahms se podílí na proměně hudebního vyjadřování, jež má svůj počátek u Beethovena a konec u Schönberga, Berga a Weberna.“

V roce 2033 uplyne sedmý květnový den dvě stě let od narození Johannesa Brahmse. Jubileum určitě bude podnětem pro intenzivní poslouchání jeho hudby i pro opětovné promýšlení jeho odkazu. A tam se naskýtá zásadní otázka. Není náhodou přetrvávající obraz konzervativního tradicionalisty bezmyšlenkovitým klišé, pohodlným mýtem, zakrývajícím to podstatnější, totiž inovativní stránku Brahmsova díla, která ovšem není halasnou revolucí, ale neméně vlivnou tichou revoltou…?

„Klavírista Nicolas Namoradze, původem z Gruzie, studoval v Budapešti a následně v New Yorku.“

„Dirigent Zsolt Hamar se do interpretace svého krajana vložil celou vahou své osobnosti a vybičoval orchestr k maximálnímu výkonu.“

„Koncert Bély Bartóka je efektní a postavený na maďarské lidové muzikalitě.“

Symfonické cykly sezóny 2024/25 jsou v Moravské filharmonii minulostí. Závěrečný koncert v pátek 2. května v Redutě patřil domácímu orchestru spolu s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem. U klavíru spolupracoval Nicolas Namoradze a provedl První klavírní koncert Johannesa Brahmse, druhou polovinu koncertu vyplnil Koncert pro orchestr Bély Bartóka.

„Sekerova hra byla nesmírně zvukově kultivovaná.“

„Skvěle vygradovaný závěr díla vedl k nadšenému volání ‚bravo‘ plzeňského publika.“

„Nebyla by to Pavla Tesařová, aby na závěr nezahrála něco virtuózního.“

Přestože se koncerty Kruhu přátel hudby tuto sezónu už pomalu blíží ke svému závěru, do Plzně zavítala další esa. Hráčku se zkušeností s postem koncertní mistryně orchestru Prague Philharmonia, primária Ševčíkova kvarteta, členku různých duí, a přesto ještě studentku pražské HAMU, houslistku Pavlu Tesařovou netřeba představovat a vedoucího oddělení klavírní spolupráce na téže akademické půdě Miroslava Sekeru jistě také ne. Oba sestavili a v Plzni 23. dubna představili program virtuózních skladeb především období romantismu.

„Večerní koncert měl svou předehru v pietním aktu u sochy Antonína Dvořáka, kde držela stráž hornická ekipa s vlajkami.“

„Antje Weithaas okamžitě překvapila a omámila barvou svého nástroje s paganiniovským umem zmocnění se publika.“

„Hudbu rozvlnil Brahms beethovensky naléhavými momenty dynamického nasazení, jež v Poschnerově pojetí vyzněly dramaticky a závažně, aniž by negovaly pastorální scenérii.“

Dvořákovský hudební festival v Příbrami otevřel svůj 56. ročník. Pro zahajovací koncert pozval Drážďanskou filharmonii s dirigentem Markusem Poschnerem a houslovou virtuoskou Antje Weithaas, neboť letošní ročník je věnován soužití české kultury a hudby s kulturou německou a rakouskou, jak napsal do svého úvodníku v programové brožuře koncertu Petr Dvořák, pravnuk skladatele. Koncert se konal 22. dubna v Divadle Antonína Dvořáka a předcházel mu pietní akt u sochy mistra. Slavnostní zahájení mělo výtečnou atmosféru a sám koncert se dočkal potlesku ve stoje.

„‚Maestro Christian Thielemann je úžasný především v německém repertoáru,‘ míní kontrabasista Michael Bladerer.“

„Augustin Hadelich, Gautier Capuçon i Vídeňští filharmonikové zahráli Brahmsovu skladbu stylově a zpěvně.“ 

 „Souzvuk až krystalický…“

Maestro Christian Thielemann, současný hudební ředitel berlínské Státní opery Unter den Linden, je schopen zcela výjimečně, až mistrovsky nastudovat díla německého repertoáru. V současnosti diriguje od začátku dubna až do 1. května ve Vídni. 9. dubna vedl Vídeňské filharmoniky v koncertu věnovaném skladbám Johannesa Brahmse, kdy ke zdaru díla přispěli sólisté Augustin Hadelich a Gautier Capuçon.

„Hlavní téma předehry k opeře Les Abencérages cválá vpřed natolik bezstarostně, až budí dojem, že by mohlo pocházet z předehry k nějaké nenáročné operetě.“

„Už z úvodních tří sólových kadencí první věty bylo zjevné, že Barry Douglas má Beethovenův ‚Císařský‘ koncert dokonale zažitý.“

„Vrcholem večera se stala Brahmsova Třetí.“

Na sedmém večeru cyklu „A“ 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl orchestr Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem svému publiku posluchačsky vděčný program, sestavený z děl tří skladatelů – Luigiho Cherubiniho, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Hostem orchestru byl významný irský pianista Barry Douglas.

„Koncert na Novoměstské radnici přesně kopíroval program koncertu, který prováděl Gideon Klein se svými kvartetními spoluhráči v Terezíně.“

„Členem Wiener Klavierquartett je český violoncellista Jan Ryska.“

„Hned v úvodu Wiener Klavierquartett zaujal úžasně kompaktním zvukem a precizní souhrou.“

Ve čtvrtek 20. března se na Novoměstské radnici v Praze uskutečnil další koncert festivalu Věčná naděje, připomínajícího odkaz perzekvovaných skladatelů. Na koncertě vystoupilo renomované klavírní kvarteto Wiener Klavierquartett, které předneslo působivý program složený z klavírních kvartetů Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka…

„Komornímu tělesu se podařilo sestrojit dobře fungující organismus, jejž bychom snad mohli počastovat antickým ideálním vzorem unita multiplex, tedy jednotou v rozmanitosti.“

„Rozporuplnou, i když efektně zinscenovanou kompozici Benjamina Josupova, jíž nechyběla profesionální práce s hudebním materiálem, provedlo Trio Bohémo na vysoké úrovni.“

„Přejme si, aby trio neztratilo nic ze svého muzikantského entuziazmu a elánu.“

Akustika Dvořákovy síně byla 19. března doslova pohlcena výtečnou hrou mladého a světově uznávaného Tria Bohémo. Těleso nabídlo natěšenému rudolfinskému publiku ozkoušené kusy z dílen dvou gigantů německé hudby Beethovena a Brahmse, avšak nezapomnělo ani na nadšence hudební moderny. Pro fajnšmekry experimentálních výletů do tajů extravagantních zvukových spojů a neobvyklých hráčských technik si klavírní trio připravilo skladbu od Benjamina Jusupova, jehož snahy o stavění mostů mezi tradicí a modernou zajistilo koncertu pevnou dramaturgickou stavbu. Díky hráčskému entuziazmu, temperamentu a technické virtuozitě všech tří muzikantů se koncertní večer proměnil v zábavný, přitom ale umělecky podnětný zážitek.

„Italského choreografa Francesca Annarummu inspiroval podle jeho vlastních slov k pohybovému uchopení vztah k matce.“

„Výsledek Zichovy práce s oběma pěveckými tělesy byla jako vždy vynikající.“ 

„Orchestr pod vedením Jiřího Štrunce podal působivý výkon, a to navzdory umístění v hlubokém orchestřišti.“

Po mnoha letech se do Plzně vrátilo Německé rekviem Johannesa Brahmse. K jeho uvedení spojily své síly dva soubory Divadla J. K. Tyla – baletní a operní. Pěvecký sbor divadla přijel z Prahy posílit Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Představení se uskutečnilo v sobotu 15. března na Nové scéně, která nedávno oslavila deset let své existence.