PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

„I tento koncert Smetanova tria byl vyváženě postavený, interpretačně vyrovnaný, hojně navštívený a náležitě oceněný.“

„Arenskij? Máme asi sklon tento okruh autorů trochu podceňovat.“

„Soubor působí i po další změně u houslového pultu pevně, semknutě a sehraně.“

Smetanovo trio hraje už devět měsíců v obsazení z jedné třetiny obměněném. S pianistkou Jitkou Čechovou a s violoncellistou Janem Páleníčkem vystupuje houslista Radim Kresta. Soudě podle jejich pondělního koncertu pro Český spolek pro komorní hudbu, fungují dohromady velmi pěkně, dobře. 

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

 „Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

 „Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.

„Rudolf Firkušný bylo jméno, které jsem do revoluce neslyšel.“

„Vždy se mi víc líbila bohatší harmonie klavíru a jeho samostatnější role.“

„Debussy je podle mého názoru skladatel, který velmi svědčí Dvořákově síni.“

Ve čtvrtek 22. listopadu začíná Festival Rudolfa Firkušného, tradiční podzimní přehlídka nejlepších klavíristů. Potrvá necelé dva týdny. Jediným českým interpretem je letos MIROSLAV SEKERA. Nabídne skladby Beethovena, Debussyho, Schumanna, ale také Smetany nebo Scarlattiho. Portálu KlasikaPlus vysvětlil, proč má rád a jak hraje jeho sonáty původně určené pro cemballo, a také vzpomínal na své první setkání s Rudolfem Firkušným.

„Zkrátka se rozhodli Mozarta řešit jinak a bylo to velmi zajímavé.“

„Milan Řeřicha hraje mistrně a ještě se přitom usmívá.“

„Podaly si ruce vynikající výkon muzikantů s výjimečně silně napsanou hudbou.“

Svatováclavský podvečer zavedl diváky festivalu Lípa Musica do kostela svatého Vavřince v obci Jezvé, která koncerty festivalu v den národního světce hostí pravidelně. Protagonisty pátečního večera byli klarinetista Milan Řeřicha opřený o smyčcové kvarteto Energie Nove.

„Rusalkou se prošli napřeskáčku, se značnou fantazií a opravdu s odvahou.“

„Kontemplativnost upozadil ve prospěch okázalé velebnosti a výrazové intenzity.“

„Koruna za posledními tóny, aniž by se kdokoli pohnul, je nezapomenutelná.“

Dvořákovu Prahu uzavřela vynikajícím vystoupením Staatskapelle Dresden, těleso stejně tak dobré na koncertním pódiu, jako v orchestřišti drážďanské Semperovy opery. Totožným programem a také s dirigentem Manfredem Honeckem si dnes večer v domovském městě připomíná své 470. výročí.

„Známá jména někdy nejsou zárukou skvělého koncertu.“

„Sharon Kam předvedla mistrovské ovládnutí klarinetové techniky.“

 „Zahrát mistrovsky průzračný klasicismus, zvlášť Mozarta, není vůbec žádná legrace.“

Není vždy zlato, co se třpytí, a tak někdy ani známá jména nejsou zárukou skvělého koncertu. S podobným pocitem asi odcházela řada lidí ze včerejšího zahajovacího večera komorní řady festivalu Dvořákova Praha. Program byl hodnotný a pestrý, ale zejména jeho první část se interpretačně až tak nepovedla.

„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“

„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“

„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“

„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“

„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“

Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník.