PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“

„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“

V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.

„Dirigent Svárovský sa už v minulosti prejavil ako zasvätený interpret českej symfonickej hudby.“

„Foersterova Tretia symfónia zaznela pod Svárovského taktovkou na Slovensku v premiére.“

Po ročnej pauze sa za dirigentský pult na abonentných koncertoch Slovenskej filharmónie v dňoch 19. a 20. mája 2022 znova postavil skúsený doyen taktovky Leoš Svárovský, ešte donedávna stály hosťujúci dirigent filharmonického orchestra. Pred svojím minuloročným vystúpením v júni 2021 o dva plánované koncerty so SF kvôli nepriaznivej epidemiologickej situácii prišiel, program sa niekoľkokrát menil a napokon sa ustálil na zostave, ktorú tvorila virtuózna miniatúra Ilju Zeljenku, romantický inštrumentálny evergreen a premiérové uvedenie jednej zo symfónií Josefa Bohuslava Foerstera. Ako sólista sa po prvýkrát v Bratislave predstavil mladý český huslista Milan Al-Ashhab.

„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“

„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“

„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“

Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.

„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“

„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“

„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“

Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“

„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“

„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“

Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech,…

„Jako mladý šéf České filharmonie spoluzakládal a vedl po válce festival Pražské jaro.“

„Nikdy nechtěl být tím, kdo má nejvíc koncertů za rok, kdo má za život nejvíc nahrávek. Jako hudebník byl absolutně náročný, neznal kompromis.“

„Byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a drží dosud rekord jako nejdéle působící šéf v historii tělesa.“

Bavorský rozhlas na stanici Bayern 4, stejně jako Český rozhlas na stanici Vltava, věnoval ve středu ve vysílání nepřeslechnutelný prostor Rafaelu Kubelíkovi. Dirigentovi, který po Únoru 1948 odešel z Československa, v exilu vykonal kus poctivé práce a po uzavření aktivní umělecké dráhy se nakonec ještě vzchopil k novému nádechu: v květnu 1990 na Pražském jaru a pak v červnu na Staroměstském náměstí dirigoval Smetanovu Mou vlast. Jako symbolický hudební návrat do vlasti, kterého se skoro zázračně dočkal. Zemřel před pětadvaceti lety, 11. srpna 1996, bylo mu dvaaosmdesát.

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba…

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších… 

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje…

„Ako jediné divadlo na Slovensku systematicky uvádzame operetu či klasický muzikál, čo kladie na našich sólistov oveľa väčšie nároky.“

„La Gioconda je skvelé hudobné dielo – dokáže osloviť hneď na prvé počutie.“

„Som naozaj hrdým šéfom opery.“

Štátna opera Banská Bystrica, ktorá tento rok oslavuje 60 rokov od svojho založenia, sa v pondelok 17. februára predstaví v Prahe na Festivale Opera 2020. Prinesú Giocondu Amilcare Ponchielliho. Inscenáciu, ale aj stredoslovenskú scénu všeobecne, približuje v rozhovore jej umelecký šéf Šimon Svitok.