PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Premiéra opery se v roce 1788, kdy ji Salieri dokončil, ve Vídni neuskutečnila. Byla za tím politika.“

„Děj opery přepracoval do současných reálií režisér Martin G. Berger a průvodcem operou je sám maestro Antonio Salieri.“

„Režisér pojal vše jako cirkusovou taškařici, se samozřejmou lehkostí a humorem, kterou občas tvrdě prostoupí politická realita.“

Operní divadlo MusikTheater an der Wien, které stále ještě hraje v provizorní hale v muzejním komplexu MuseumsQuartier, připravilo další premiéru. Tentokrát je autorem hudby Antonio Salieri a hraje se o mongolském a čínském chánovi Kublaiovi, který žil ve 13. století. Komickou operu Antonia Salieriho na libreto Giovanniho Battisty Castiho uvádí vídeňská scéna téměř po dvou stech padesáti letech poprvé: v době vzniku byla cenzurou zakázána. Nyní přichází v aktualizované verzi.

„Míchání jeviště a filmu je uměleckým výrazem a záměrem režisérky, ale s romantickou Gounodovou hudbou se příliš nepojí.“

„Různorodé divoké masky, opilost, kouření drog, nevázané sexuální chování ‚každého s každým‘ (chůvu v létech nevyjímaje)…“

„Nejpůsobivější na inscenaci je bezkonkurenčně hudba a její interpretace.“

Operu Romeo a Julie napsal Charles Gounod na libreto Julese Barbiera a Michela Carré jako velkou francouzskou operu. Nadčasový příběh tragické lásky inscenuje Marie-Eva Signeyrole jako boj dvou klanů filmových producentů a zasazuje ho do roku 1994, kdy byl takový film natočen v Americe. Film se prolíná inscenací, navíc Julie sama natáčí selfie a na scéně jsou dva kameramani, jejichž záběry se v reálném čase promítají na scénu. Rozdíl mezi filmem a divadlem se stírá a divák neví, kam dřív s očima.