PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Coplandovi se dařilo psát hudbu plnou patriotismu. Tak plnou, že se její styl udržel ve filmu vlastně dodnes.“

„Dílo záměrné bukolické jednoduchosti, se smírným vyústěním do nálady evokující náboženské shromáždění či modlitbu.“

„Publikem byla skladba ihned pochopena jako odraz národní identity, naděje a naplnění v těžké době druhé světové války.“

Za hudbu k baletu Apalačské jaro získal Aaron Copland roku 1945, rok po premiéře, Pulitzerovu cenu. Dílo složené pro tanečnici Marthu Grahamovou bylo svým optimistickým vlasteneckým námětem oslavou lásky, mateřství a venkovského života a hudebně – tanečními rytmy, široce rozvinutými harmoniemi a dlouhými melodickými oblouky – aktuální syntézou abstraktního modernismu a nezakryté lidovosti. Mimořádně empatickou nahrávku Leonarda Bernsteina a orchestru Los Angeles Philharmonic z první poloviny 80. let připomínáme ke 14. listopadu, dni, kdy se před 125 lety, tedy v roce 1900, skladatel narodil.

„Člověk může dál tvořit, hledat, vzpomínat, i když se realita kolem mění rychleji, než stačíme upřemýšlet.“

„Zejména v úvodu se zvuk klavíru sálem nenesl svobodně, ale s patrným tlakem.“

„Výsledkem byly jisté, řemeslně kvalitní pasáže, ale méně toho živelného, organicky a měkce narůstajícího tahu, který je u Rachmaninovovy hudby tolik žádoucí a jedinečný.“

Čtvrteční večer v ostravském Vesmíru nabídl dramaturgicky velmi podnětný program. Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením britského dirigenta Martyna Brabbinse uvedla dvě výrazně odlišná díla: Leonardem Bernsteinem komponovanou Symfonii č. 2 „Věk úzkosti“, inspirovanou stejnojmennou básní W. H. Audena, a Rachmaninovovu Symfonii č. 3 a moll, op. 44, v níž se odráží skladatelova emigrantská zkušenost a bilancování nad vlastním životem. Obě skladby vznikaly v období velkých proměn, obě nesou vnitřní napětí mezi starými a novými hudebními světy.

„Ve středu od 20:00 je k dispozici záznam pondělního abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Robertem Kružíkem, který využil příležitosti nastudovat velkolepou a náročnou partituru Sukova Asraela.“

„Ve čtvrtek v 20:00 si nenechte ujít přímý přenos koncertu z Hudebního fóra Hradec Králové: Arvo Pärta, Henryka Mikolaje Góreckého a Alfreda Schnittkeho.“

„V sobotu připravila Wanda Dobrovská jubilantský blok u příležitosti 100. výročí narození Luciana Beria, začíná ve 20:00 a jmenuje se Posel postmoderny.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. října?

„Pro slavnostní zahájení sezóny tak šlo těžko najít dílo jiného plzeňského autora než Zdeňka Lukáše.“

„Kultura dokonale připraveného sboru nechala vyznít madrigalům Bohuslava Martinů v jejich kráse a čistotě.“

„Orchestr Plzeňské filharmonie se zhostil provedení svrchovaným způsobem s obrovskou dynamickou škálou.“

Prvním abonentním koncertem řady Platina zahájil orchestr Plzeňská filharmonie svoji koncertní sezónu. Koncert 9. října připomenul zároveň výročí 730 let založení města Plzně. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki a na programu byla díla Zdeňka Lukáše, Leonarda Bernsteina, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno a dvojice sólistů.

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Francesco Lecce-Chong dirigoval s vysoko položenou laťkou energie, virtuozity a hlavně dynamiky.“

„Pianista sice sklouzával občas až k příliš neklidnému projevu, ale výsledný dojem byl zaručený: efektní kus zapůsobil jako spouštěč emotivních posluchačských reakcí.“

„Ostravští filharmonici byli ochotní a tvární, ale zcela jistě si sáhli k hranicím obvykle užívaného interpretačního niveau.“

Červenou nití vinoucí se programem Lednicko-valtického hudebního festivalu je letos americká kultura. Hudba George Gershwina a Leonarda Bernsteina posloužila při úvodním koncertu o poslední zářijové sobotě ideálně. Poskytla v zámecké Jízdárně ve Valticích v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava efektní přímočarost na hranicích žánrů – invenci odvážně mísící ve dvacátém století tradici a novost, velký zvuk na pomezí symfonického a bigbandového hraní, k tomu svižné melodie a chytlavé rytmy.

„Marshallovi hudba pod rukama dýchá všemi nuancemi od blues přes klasický symfonismus po bigbandový zvuk.“

„Gershwinův chytlavý Američan v Paříži by na vrcholu večera posloužil určitě mnohem lépe.“

„Za partnera Soni Godarské zvolili pořadatelé nesourodě Vojtěcha Dyka.“

Sedmašedesátá Smetanova Litomyšl skončila. Uzavřel ji první červencovou neděli koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Waynem Marshallem – suverénním interpretem, dirigentem a pianistou s cítěním přesahujícím běžnou klasiku, pro kterého jsou Američané Gershwin a Bernstein důvěrně známými autory. Právě díky tomu a díky skvěle hrajícímu tělesu mohl program Americká story s díly obou autorů vyznít tak stylově a uvolněně, jak vyzněl.

„Marshall opustil klaviaturu po krátké sólové introdukci, aby dal pokyn k nátlakovému nástupu orchestru, v němž se poprvé ozvaly vkusné trumpetové nýtovačky.“

„Byla to výstavní pasáž smyčcové sekce Symfonického orchestru Českého orchestru, který emotivně osciloval mezi lyrikou a sentimentem, což je u Gershwina žádoucí.“

„Její biblicky vznosný hlas bohaté barvy a sonority měl výpovědní kvalitu jak v recitativních pasážích, tak v melodickém pohybu.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v koncertní řadě Obecní dům nabídl program americké hudby. Ve Smetanově síni v úterý 10. června měl hlavní slovo britský klavírista a dirigent Wayne Marshall. Na programu byly dva opusy Georga Gershwina a Symfonie č. 1 „Jeremiáš“ od Leonarda Bernsteina, kdy sólo ve třetí větě měla mezzosopranistka Hadar Halevy. Koncert živě vysílal Český rozhlas Vltava.

„Večer ve 20:01 si nenechte ujít Mahlerovu Symfonii č. 3 s Bostonským symfonickým orchestrem a Seijim Ozawou.“

„Večerní program od 20:00 připomene Rafaela Kubelíka a jeho starší nahrávky s hudebními legendami.“

„Opera v neděli v 16:00 navazuje na letošní händelovské výročí, zazní opera Tamerlano…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny od čtyř do osmi je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. června?

„Večerní program ve středu od 20:00 pochází z nabídky Evropské vysílací unie, uslyšíte nejprve Mozarteum Orchestra Salzburg pod taktovkou Ivora Boltona. A pak Berlínští filharmonikové s Markem Janowskim.“

„Na sobotní a nedělní dopoledne Petr Veber připravil výběr z Carmen a dalších Bizetových skladeb v kontextu dalších skladeb, které vznikly kolem roku 1875.“

„V tradičním operním čase v neděli v 16:00 dojde na operu Křižák v Egyptě Giacoma Meyerbeera, nahrávka z Teatro La Fenice vznikla před necelými dvaceti lety pod taktovkou Emanuela Viullauma.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. května po 1. června?

„Citácia Bacha bola do diela vsadená ako ten správny diel puzzle.“

„Do toho Ólafsson prechádzal klavírom ako po schodoch vytesaných na predtým neprechodnej skalnatej hore.“

„Obrovská variabilná a prispôsobivá dynamika z neho robila zbor s mnohými tvárami.“

Vo Viedenskom Musikvereine 3. mája odznel mimoriadny koncert Viedenských symfonikov. Klavírista Víkingur Ólafsson predstavil jedno z najnovších diel Johna Adamsa strhujúcim spôsobom, následne znela hudba Leonarda Bernsteina v dvoch rozdielnych podobách. Dirigent Lahav Shani sa ako chameleón dokázal prispôsobiť odlišným náladám a vyťažiť potrebné z oboch autorov.

„Každé číslo bylo pečlivě promyšlené, pro každou postavu měla připraven jiný kostým.“

„Melodické oblouky klene naprosto samozřejmě a v plných dlouhých pianissimech ve výškách se dotýká toho, co je v jejím oboru možné.“

„I díky profesionálnímu výkonu orchestru si publikum užilo operu na světové úrovni.“

Britsko-australská koloraturní sopranistka Jessica Pratt je jednou z nejvýznamnějších představitelek belcantového repertoáru na současné operní scéně. V sobotu 8. února zavítala na prkna pražské Státní opery, aby tam představila své nejnovější CD Delirio, které obsahuje slavné virtuózní scény šílených či náměsíčných hrdinek oper Vincenza Belliniho a Gaetana Donizettiho. Na galakoncertu vystoupili ve vedlejších rolích i mezzosopranistka Jana Sýkorová, tenorista Martin Šrejma, barytonista Svatopluk Sem, basista Pavel Švingr a Sbor a Orchestr Státní opery pod vedením svého hudebního ředitele Andrije Jurkevyče, na jehož pozvání tato diva do Prahy zavítala.

„První tři skladby byly z pera Johanna Sebastiana Bacha a prověřily hráčskou schopnost přesné rytmizace i intonace.“

„Následovalo průvodní slovo, kterého se ujal překvapivě hornista Klaus Wallendorf z Berlína. Četl ho z papíru a česky.“

„Členové souboru přesvědčili o svých vynikajících uměleckých kvalitách.“

Brno Brass Fest je mladým brněnským festivalem, letošní třetí ročník se konal v termínu od 13. do 16. června a představil různorodý program. Vystoupení špičkového souboru z Německa German Brass se stalo vrcholem. Publikum na nádvoří hradu Špilberk dokázalo výkony německých interpretů ocenit a zahrnulo je nadšenými ovacemi.

„S rytmickou dikcí velmi náruživě pomáhala posílená bicí sekce, která stabilně a energicky zajišťovala onu tak charakteristickou pulsaci.“

„Výkon Carolin Widmann byl zcela suverénní a ničím ani na okamžik nenarušený.“ 

„Snad až na závěr večera si hráči s dirigentem šetřili své síly, neboť teprve nyní se zdálo, že dali divákům poznat celý svůj dynamický rozsah, zejména směrem k hlasitější části spektra.“

V rámci festivalu Pražské jaro se 29. května v Rudolfinu uskutečnil koncert Rytmus a temperament v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pod vedením Tomáše Braunera a se sólistkou Carolin Widmann pražskému publiku nabídl u nás nepříliš hrané skladby autorů 20. století, konkrétně George Gershwina, Ericha Wolfganga Korngolda a Leonarda Bernsteina. Koncertní výkon byl svěží a všestranně přesvědčivý.

„Jde o písně na pomezí klasiky a populární hudby, a to blíž k druhému z obou pólů. A přesně tak je sólista zpíval.“

„Světoznámá píseň Maria z Bernsteinova muzikálu West Side Story mohla mít ještě víc napětí a vášně.“

„Počet pěti přídavků na konci dvouhodinového koncertu byl až marnotratný. Ocenění si zaslouží fakt, že pokračovaly v tématu a stylu koncertu.“

Filmová a muzikálová hudba v podobě písňových hitů i symfonického patosu, prostředků umocňujících v kině už skoro sto let díky kompozičnímu umění skladatelů účinek děl filmových tvůrců. Taková byla náplň koncertu německého hvězdného tenoristy Jonase Kaufmanna, který se poslední únorový pátek během turné po Evropě zastavil v pražském Obecním domě, aby živě nabídl to, co lze poslouchat z jeho nového alba The Sound Of Movies. Mělo to logiku – nahrávku pořídil s Českým národním symfonickým orchestrem.

„Dirigent Petr Popelka nasadil sice očekávanou orchestrální vichřici, ale se strhující vitalitou; pak vedl průběh legendárního kusu s důslednou pozorností k detailům.“

„Nepřeslechnutelný tón pikoly, který z hudby Smetany báječně ‚trčel‘, se nesl sálem i v následující skladbě.“

„Bradshaw rozehrál své sólo neokázale, s klidem a jistotou, tak prostě a civilně, jak prošel podiem ke klavíru.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dával svůj Novoroční koncert v úterý 2. ledna 2024 ve Dvořákově síni Rudolfina za hojné účasti publika. Na programu byl jako první Smetana, což je v roce jeho dvousetletého výročí narození u českého a navíc veřejnoprávního rozhlasu možno považovat za povinnost. Pak už se hrála hudba 20. století – Richard Strauss, Gershwin a Bernstein. A místo plánovaného vystoupení amerického jazzového pianisty Eldara Djangirova hrál na klavír Ryan Martin Bradshaw. Novoroční, mimořádný koncert měl jednu kvalitu navíc – vzrušující dynamiku s vítězným forte.

„Chuhei Iwasaki akcentoval etnickou pestrost jako jednu z neodmyslitelných vlastností hudební kultury.“

„Rafinované rytmiky v Prelude, Fugue and Riffs Leonarda Bernsteina se s úspěchem jako sólista zhostil Jan Oblištil, první klarinetista orchestru.“

„Jako výtečný sólista se ve virtuózní Tarantele Giovanniho Bottesiniho představil další člen orchestru, vedoucí kontrabasové skupiny Václav Hořák.“

Ta tam jsou naštěstí léta, kdy se v porevolučním období v Plzni rozhodovalo o existenci symfonického tělesa. Velký sál Měšťanské besedy, který se v posledních hodinách loňského roku zaplnil doslova do posledních čtverečních metrů, mohl někdejší skeptiky opět přesvědčit o tom, že Plzeňané klasickou hudbu potřebují. Zásadní roli hraje v Plzni i jistá hrdost na nikdy nepřerušenou tradicí tamějšího kulturního života, zároveň pak i vědomí nezbytnosti ji soustavně podporovat. Návštěvníky silvestrovského podvečerního koncertu 31. 12. nebyli jen abonenti koncertních řad, skladba posluchačů byla pestřejší, mnozí přijeli dokonce i ze vzdálenějších míst. Šéf Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki tentokrát zvolil program, který se výrazně lišil od toho, co orchestr předvedl v posledních letech, včetně loňského roku.