PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Když se hodně soustředíte na jednoho autora, pochopíte jeho hudební řeč.”

„Citové prožívání skladby přirozeně vytlačí trému.”

„Často mívám dojem, že skvělý student bez kariéry mi dává víc než světová hvězda.”

Jan Jiraský nepůsobí jen jako koncertní klavírista, ale též se stará o nastupující generaci umělců jako pedagog a jako předseda akademického senátu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.  V rámci Dvořákovy Prahy proběhne 18. září v Artiu na Bořislavce Klavírní podvečer s Janem Jiraským, po jehož boku se představí i vynikající studenti Matej Šabík, Jan Kmenta a Kento Satsuma z JAMU a brněnské konzervatoře. Zazní nejen skladby od Leoše Janáčka, ale také od skladatelských velikánů romantismu Fryderyka Chopina a Roberta Schumanna, a diváci uslyší i díla dvacátého století od George Gershwina, Maurice Ravela a Alexandra Skrjabina.

„Stejně jako Ostrčil, i Ferdinand Pujman trval na důsledném propojení hudebního a jevištního výrazu. Položil základy moderní české operní režie.“

„Pražské Národní divadlo bylo druhou scénou, která po berlínské premiéře uvedla modernistickou šokující operu Vojcek od Albana Berga.“

„Za patnáct let, kdy stál v čele opery ND, napsal už pouze sedm děl, mezi nimi především variační Křížovou cestu a operu Honzovo království, které by si zasloužily v živém repertoáru plné docenění.“ 

Byl popisován jako zodpovědný dirigent nenávidějící lajdáctví, šmíru a fixlování. A vnímán jako operní skladatel, který pokračuje ve smetanovské linii, ale zároveň je exponentem takzvané nové věcnosti. Otakar Ostrčil se do dějin české hudby zapsal především coby meziválečný šéf operního souboru pražského Národního divadla, jeho kompoziční odkaz je prakticky pozapomenut. Je spravedlivé, že česká první scéna bude mít od 16. října na repertoáru Ostrčilovu operu Legenda z Erinu – příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

„Vizuální řešení inscenace dominantně pracuje s podmanivým svícením a s výraznými bílými stěnami, které proměnlivě a mimořádně funkčně vytvářejí různě otevřené či přivřené prostory.“

„Kateřina Kněžíková v titulní úloze dokazuje uměleckou i pěveckou vyzrálost; nachází v naléhavosti krásné výrazové odstíny, přesvědčuje v emotivních i v nostalgicky posmutnělých stavech duše.“

„Jaroslav Březina zpívá a hraje plačtivě slabošského Tichona, ovládaného téměř až do konce matkou, naprosto ideálně.“ 

V Británii opět boduje Leoš Janáček. Obnovená inscenace jeho opery Káťa Kabanová na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je moderní, ale bez excesů, vizuálně uhrančivá, jednoznačně sdělná, logická a přesvědčivá, po hudební stránce skvělá. Stojí za ní dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto a v titulní roli září sopranistka Kateřina Kněžíková.

„Festival je každoročním vyvrcholením bohaté operní sezóny Bavorské státní opery.“

„Káťu Kabanovou dirigoval v Bavorské státní opeře debutující Petr Popelka.“

„Pochopili ti, kteří operu neznají, oč se v ní jedná?“

Všechno začalo v létě roku 1875. Tehdy mnichovská opera poprvé uvedla Slavnostní léto, ze kterého se postupně stal renomovaný a operními milovníky z celého světa vyhledávaný Mnichovský operní festival, který v letošním roce slaví 150. narozeniny. Festival je každoročním vyvrcholením bohaté operní sezóny Bavorské státní opery. Letos nese podtitul Mýty a jejich proměny v staletích a tomu je také podřízená operní dramaturgie festivalu. Jedním z uvedených děl je také Janáčkova Káťa Kabanová pod hudebním vedením Petra Popelky a s Pavlem Černochem v tenorové roli Borise.

„Ihned bylo jasné, že jsou absolutní špičkou.“

„Koncert byl věnován profesoru Štěpánu Rakovi, který brzy oslaví osmdesátiny.“

„Soubor zakladatele, profesora Václava Kučeru, který před rokem zemřel.“

Kytarový festival v Mikulově má neuvěřitelně dlouhou tradici. Letos zahájil už 37. ročník a těší se obrovskému zájmu účastníků. Návštěvníky přilákal zahajovací koncert v Nástupním sále zámku, kde 6. července vystoupilo Pražské kytarové kvarteto s lákavým programem. Španělské obrázky Frederica Morena Torroby vystřídal výběr z první řady cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka, zazněla skladba Lukáše Sommera Chicago Steps a Variace na téma Jaromíra Klempíře od Štěpána Raka. Leo Brouwer se představil skladbou Cuban Landscape with Rain a na závěr zněly tři části ze suity z Griegova Peera Gynta. Následovaly zajímavé přídavky a zainteresované publikum nešetřilo nadšením.

„V pondělí se opakuje den s nahrávkami Karla Ančerla.“

„V pátek si připomeňte nahrávku Bachových Goldbergových variací s Glennem Gouldem, začíná v 8:21.“

„Víkendová dopoledne můžete strávit na návštěvě u Hanuše Bartoně s velmi originálním hudebním výběrem všech epoch.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. června do 6. července?

„Česká filharmonie pod taktovkou finské dirigentky Dalie Stasevské stylově provedla Předehru pro orchestr H 345 Bohuslava Martinů, aby připravila posluchače na slavnostní večer.“

„Důvtipný název skladby Jiřího Gemrota Pauliana psané pro Annu Paulovou vypovídá o autorově vcítění do mimořádných vkladů klarinetistky.“

„Orchestr s dirigentkou působili v Ravelově Boleru jako jedno tělo, jedna duše.“

Krásný letní večer 19. června patřil přeplněnému Hradčanskému náměstí na kouzelném závěrečném koncertu České filharmonie pod širým nebem. Vybraný, přímo letní repertoár vyslechli s nadšením nejen VIP hosté z mnoha zahraničních zastoupení a zástupci významných partnerů České filharmonie, ale také sedm set sedících a několik tisíc stojících posluchačů z řad veřejnosti, zaplňujících všechna místa náměstí a četná okna okolních budov; k nim v přímém přenosu České televize a také mezinárodní televizní společnosti Arte přibyly další desetitisíce milovníků klasické hudby doma i v zahraničí.