PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Český filharmonický sbor Brno přijel tentokrát s čistě sborovým programem, a dokonce se soudobou hudbou, naplněnou duchovním rozměrem i obsahem.“

„Poslední skladbou, která na tomto koncertě zazněla, byla skladba sbormistra Petra Fialy Křest svaté Ludmily. Jedná se o oratorium na text Zuzany Novákové-Renčové.“

V neděli 4. září se konal už čtvrtý koncert Svatováclavského hudebního festivalu, tentokrát v obci Ludgeřovice. Nádherný kostel s dobrou akustikou i varhanami přivítal Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Petrem Fialou a sólisty Richarda Samka a Pavlínu Švestkovou. Dramaturgie duchovního koncertu připravila průřez časem a program vyvrcholil skladbami Leoše Janáčka a Petra Fialy. Publikum v plně obsazeném kostele přijalo koncert s vděčností a nadšením.

„V Británii je nutné pracovat velmi efektivně, podmínkou je, že se umělci připravují doma a na zkoušce už se dává dílo dohromady po stránce umělecké.“

„Vadí mi, když režisér neumí řemeslo a kompenzuje to snahou šokovat, vymyslí na operu nový příběh, nectí přitom hudební strukturu a klidně kvůli jevištnímu ztvárnění škrtne kus podstatného hudebního materiálu.“

„Kvalita orchestru je samozřejmě podpořena dobrým sálem. Potřebujeme je, ale potřebujeme také posluchače, kteří se nebudou bát do těch nových, naleštěných prostor vstoupit.“

Tomáš Hanus patří mezi střední generaci českých dirigentů, kteří pracují v zahraničí. Je žákem Jiřího Bělohlávka a jeho silnou stránkou je mimo jiné hudba Leoše Janáčka. Pochází z Brna a dnes má za sebou několikaleté působení ve Velšské národní opeře v Cardiffu a mnoho hostování v operních domech v Evropě. Nejbližším místem, kde ho můžeme vidět při práci, je Státní opera ve Vídni, kde bude v říjnu dirigovat Jenůfu. V listopadu pak vystoupí na festivalu Janáček Brno. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci v Británii i to, jak se dá skloubit mezinárodní dirigentská dráha s co nejužším kontaktem s rodinou. 

„Hlavním dílem celého večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka. Koncepce Semjona Byčkova je doslova unikátní.“

„Nenaléhal, nechal proudit hudbu, zkrátka dal skladbě potřebnou energii a nechal umělce hrát, znít a zpívat… Pro demokraticky míněný večer bych nenašel lepší ekvivalent.“

„Barva hlasu Dobračevy je výjimečná. Tón vede zcela tělesně, naprosto přesně ví, co dělá a jak to má udělat. Dlouho jsem nezažil takový výkon sopranistky.“

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Prague Sounds připravili ve spolupráci s několika organizacemi v Praze na řece Vltavě koncert, který se absolutně vymykal běžným kulturním akcím. Koncert se konal u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a na začátku se rozezněl památeční Zvon #9801, který měl připomenout zvony, které za druhé světové války přetavili nacisté na zbraně. Premiér ČR Petr Fiala připomněl kvalitu českých skladatelů, kteří v dobách, kdy u nás nebyla demokracie, přesahovali rámec politiky, a i přesto oslovovali celý svět. Kromě Martinů jmenoval autory, jejichž hudba 2. září zazněla – Smetana, Dvořák a Janáček. Úvod v podání České filharmonie s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a Pražským filharmonickým sborem patřil české hymně a hymně Evropské unie – Ódě na radost z Beethovenovy Deváté symfonie. Přímý přenos zprostředkovala Česká televize. Dále zazněl Dvořákův Karneval, Smetanova symfonická báseň Vltava a hlavním dílem večera byla Janáčkova Glagolská mše.

„Když máte kolem sebe talentované muzikanty a kolegy, tak je to velká inspirace, posouvají vás mílovými kroky.“

„Každá nota je promyšlená, nejde o nějakou spotřební nahrávku.“

„Pro dostatek uplatnění není úplně tak důležité, kde člověk žije.“

Violoncellista Tomáš Jamník stojí za letní Ševčíkovou akademií, jeho jméno se pojí rovněž s Akademií komorní hudby a s projektem domácích koncertů Vážný zájem. S houslistou Josefem Špačkem, se kterým byl v srpnu jako lektor na akademii v Horažďovicích, natočili a letos vydali CD s názvem Cesty. Zní na něm hudba od Janáčka, Martinů, Schulhoffa a Kleina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Jamník probírá repertoár desky, stejně jako své projekty i život v Berlíně…

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

„Přijde mi skvělé, že dostaneme při této slavnostní příležitosti do světa Leoše Janáčka.“

„Óda na radost jako evropská hymna. Její společný zpěv jako sjednocující element, patos v parametrech přiměřených události.“

„Koncerty na Vltavě mají obrovský potenciál.“

Na Vltavě u Národního divadla vyrůstá plovoucí scéna pro 1200 sedících diváků a pro 170 účinkujících. V pátek 2. září se na ní uskuteční Koncert pro Evropu jako kulturní program k českému předsednictví v Radě Evropské unie. V přímém mezinárodním televizním a internetovém přenosu zazní v působivé kulise historické Prahy Dvořákův Karneval, Smetanova Vltava a Janáčkova Glagolská mše. S Pražským filharmonickým sborem a sólisty účinkuje pod taktovkou Semjona Byčkova Česká filharmonie…

„Z každé inscenace, která je takto produktivní, kde se sejde tým, který si rozumí a který má společné cíle, odcházím obohacen.“

„Corinne Winters, představitelku titulní role Káti, bych podtrhl jako jednu z nejlepších ze všech lidí, se kterými jsem už kdy spolupracoval.“

„Nevím o žádném mezzosopránu, který by zvládl tak náročnou režii a přitom podal natolik precizní pěvecký výkon jako Jarmila Balážová.“

Zdeněk Klauda, klavírista, korepetitor, dirigent a skladatel, je ve stálém angažmá Národního divadla v Praze jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy. V roce 2014 založil komorní orchestr L’Armonia Terrena, specializující se na uvádění nově objevených skladeb českého klasicismu, angažuje se při pořádání Festivalu Jakuba Jana Ryby…

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti… A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

„Ten, kdo prošel Kantilénou, tak se v životě po lidské stránce neztratí, má dobrý základ. A to říkám ne proto, že jsem sbor vedl, ale že jsem jím jako dítě prošel…“

„Věřím, že se to nějak podaří, včetně zabezpečení rodiny. Když je člověk sám a věnuje se jen své hudbě, je to také něco jiného, ale o tom, podle mého, život není…“

„V tuzemsku funguje řada schopných agentur i manažerů, ale bohužel nemají prostor přijmout někoho dalšího.“

Docent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dirigent souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno Jakub Klecker má za sebou pět let ve funkci hudebního ředitele operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a následné tři sezóny v pozici šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc…

„Skladba Na starém hradě se vyvedla krásně: první část byla charakterizována dlouhým tahem a přilnavým legatem.“

„S každou takovou codou si přetáhnul posluchače na svoji stranu a nedivím se, že po bravurním konci Scherza b moll jich spontánně několik zatleskalo.“

Rusko-americká klavíristka Olga Kern, která měla původně sólově vystoupit na Chopinově festivalu v Mariánských Lázních, byla nucena koncert zrušit ze závažných rodinných důvodů. Pořadatelé se tedy údajně čtrnáct dní před termínem koncertu obrátili na pianistu Iva Kahánka kvůli záskoku a přislíbili účast Olgy Kern na jednom z následujících ročníků. Pro svůj klavírní recitál si Kahánek zvolil skladby Beethovena, Dvořáka a Chopina, které hrává pravidelně.

„Letošní soutěž se odehrála ve dvou kategoriích – v první porovnalo své síly pět mladých klavíristů do devatenácti let, stejný počet se zúčastnil i v kategorii vyšší.“

„Bartoš nám svým excelentním výkonem znovu připomněl, jaké bohatství se skrývá ve Smetanově klavírní tvorbě.“

Chopinův festival v Mariánských Lázních, jeden z nejstarších hudebních festivalů v západních Čechách a v pořadí třetí hudební festival v naší republice, byl v posledních dvou letech jednou z mála kulturních událostí, která v důsledku covidu nepřerušila svoji kontinuitu. V roce 2020 se připomněl alespoň dvěma koncerty, o rok později se však jeho program uskutečnil už naplno a proběhl tak, aby uspokojil své pravidelné návštěvníky i příležitostné zahraniční hosty. O to více byl očekáván i letos, a to včetně klavírní soutěže pořádané vždy s dvouletou přestávkou. Mnozí někdejší laureáti Mezinárodní soutěže Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních se dnes do tohoto kouzelného lázeňského města vracejí už jako zralí interpreti, aby se svým uměním podíleli na kulturním životě nejzápadnější výspy Čech.

„Člověk se musí neustále učit a zdokonalovat se, a to se v Horažďovicích naplňuje vrchovatě, říká houslistka Eliška Kukalová.“

„Je až dojemné sledovat, s jakou vážností brnkají čtyřletí caparti pizzicato na jedné struně, a současně vnímat profesionalitu dospělých studentů.“

„Jakub Hrůša v tom týdnu cestuje mezi Salcburkem, kde diriguje Káťu Kabanovou, a Horažďovicemi, kde vede orchestr mladých.“

Přátelská atmosféra, náročná práce, setkání s českými i zahraničními muzikanty-lektory, touha zdokonalit se ve hře i dozvědět se něco nového z přednášek a seminářů, vzájemné obohacování se, tím vším se vyznačuje Ševčíkova akademie, která probíhá v Horažďovicích, rodišti Otakara Ševčíka…

„Před několika lety jsem byla tuto roli předzpívat Jakubu Hrůšovi pro připravované koncertní uvedení Káti Kabanové s Českou filharmonií. Když potom Jakub přijal nabídku dirigovat Káťu v Salcburku, vzpomněl si na mě.“

„Zkoušky na Káťu byly velmi intenzivní. Z mého hlediska byly obvyklé i neobvyklé zároveň, protože jsme měli na proces nastudování devadesátiminutové opery s jedním obsazením celých šest týdnů!“

„Vědomí, že jste v kolektivu, kde si všichni navzájem drží palce, je víc než příjemné.“

Slovenská mezzosopranistka Jarmila Balážová v těchto dnech účinkuje v roli Varvary v Janáčkově opeře Káťa Kabanová, a to na Salcburském festivalu – Salzburger Festspiele, s Vídeňskými filharmoniky a pod taktovkou Jakuba Hrůši. Především o této unikátní zkušenosti je rozhovor, který poskytla portálu KlasikaPlus.cz. 

„Jakub Hrůša za pultem Vídeňských filharmoniků propracoval Janáčkovu partituru do obdivuhodných detailů na obě strany výrazového, tempového a dynamického spektra.“

„České interprety v inscenaci vedle Jaroslava Březiny skvěle reprezentuje i mladá mezzosopranistka Jarmila Balážová.“

Režisér Barrie Kosky přišel pro Salcburský festival s nevšední podobou Janáčkovy Káti Kabanové. Inscenace, která měla premiéru v neděli, je moderně náznaková, bez kulis a rekvizit, nesmírně intenzivní. Má ideální pěvecké obsazení. A Jakub Hrůša, na Salzburger Festspiele debutující, jí s Vídeňskými filharmoniky přidává symfonický základ z říše snů.

„Mansurjan věděl, že jeho dílo bude na koncertu konfrontováno s Janáčkovou Glagolskou mší. Rozhodl se nekonkurovat jejímu explozivnímu zvuku, a naopak vytvořit kontrast volbou prostředků velmi tichých, niterných.“

„Zřetelná východní melodika ihned dýchla vůní čehosi vzdáleného a tajemného.“

Jedním z vrcholů Mendel Festivalu, uspořádaného u příležitosti dvoustého výročí narození slavného vědce, se stal páteční koncert se světovou premiérou skladby Tigrana Mansurjana. Kompozice Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán), kterou arménský skladatel vytvořil na objednávku festivalu a účinkující Filharmonie Brno, předcházela Janáčkově Glagolské mši. S filharmonií vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Aksel Daveyan, Pavla Vykopalová, Lucie Hilscherová, Aleš Briscein a Jozef Benci, a to pod taktovkou Dennise Russella Daviese.