PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Koncert byl koncipován jako ucelený proud rozdělený do šesti logických částí. Jedno hudební číslo navazovalo na druhé a hudebníci vyprávěli různé příběhy.“

„Hlas pana de Praetere zní naprosto přirozeně a působí, jako by se takto jednoduše vyjadřoval od narození.“

„Soubor jako celek působil nesmírně mladě, a to nejen svým vzezřením čerstvých absolventů hudební školy, ale především přístupem k hudbě.“

Další z festivalových večerů Letních slavností staré hudby, nesoucí podtitul Their Majesties (Jejich výsosti), se 31. července odehrál na příhodném místě, v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Do vznešené společnosti anglického královského dvora druhé poloviny 17. a počátku 18. století pozval posluchače vlámský soubor Musica Gloria spolu s belgickým kontratenoristou Pieterem De Praetere. Stylově vytříbený program se nesl ve znamení ušlechtilé hudby Henryho a Daniela Purcellových a připomenul jejich jedinečný přínos dějinám barokní Anglie.

„Interpreti nepředložili publiku ani tak sérii jednotlivých čísel, jako spíš mysticko-hudební flow.“

„Soprán Anne-Kathryn Olsen byl světlý, stříbřivě lesklý a krásně se nesl prostorem, který byl neúprosný a odhalil hlas až na dřeň.“

„Zařazení tanečních čísel fungovalo naprosto přirozené, jako oslava života a radosti z něj.“

Takřka mystický večer zažili posluchači dalšího z koncertů Letních slavností staré hudby. Španělské trio Tasto Solo publikum vzalo do éry skutečně „staré“ hudební periody ars antiqua, a to nejen prostřednictvím zbožných zpěvů, jež se zachovaly v klášterních sbírkách, ale rovněž za pomoci instrumentálních vložek, které z většiny tvořily folklórní tance.

„Šlo o výběr převážně strofických písní s doprovodem, v nichž se pojí původní melodie a rytmus vycházející z místní iberské lidové hudby s vlivy italské barokní produkce.“

„Hned u prvních skladeb jsem byla seznámená s příjemnými kontrasty iberské hudební kultury.“

„Prostor byl dopřán i úchvatné pestrosti zvuku perkusí.“

Tak jako si děti neumí představit léto bez prázdnin, nadšení horolezci prázdniny bez karabiny nebo pracující třída letní dny bez vytoužené dovolené, tak se milovníci staré hudby neobejdou bez tradičního mezinárodního festivalu pořádaného v Praze pod názvem Letní slavnosti staré hudby. Druhý koncert přehlídky se uskutečnil 21. července, kdy se po jedenácti letech na festivalové pódium vrátil portugalský vokálně-instrumentální soubor Sete Lágrimas. Do Zámku Troja přivezl atraktivní program inspirovaný iberskou kulturou.

„Johann Sebastian Bach nebyl během svého života nejslavnějším z Bachů.“ 

„Moteto Jesu, meine Freude mělo být zlatým hřebem večera, spíše však naplno odhalilo slabiny německého souboru.“  

„Programu i souboru by patrně lépe slušel trochu komornější akustický prostor.“

První koncert letošního mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby nabídl ve čtvrtek 17. července v kostele Emauzského kláštera program sestavený z děl velké hudební rodiny, do které se narodil jeden z největších géniů Johann Sebastian Bach. Komorní provedení motet ze sedmnáctého a osmnáctého století obstarali členové souboru Ensemble Polyharmonique pod vedením kontratenoristy Alexandra Schneidera. Vyprodaný kostel aplaudoval hodinovému představení, které lze navzdory nejednomu interpretačnímu otazníku označit za zajímavý a důstojný začátek dalšího ročníku.

„Takzvaná stará hudba si žádá nejen respekt k tradici, ale i odvahu současného pohledu.“

„Zabývám se hudbou, která má duchovní rozměr, ale zároveň dokáže oslovit muzikologicky.“

„Rád náš soubor vnímám jako seskupení sólistů, nikoliv jako sbor.“

Ensemble Polyharmonique zahájí letošní Letní slavnosti staré hudby. Jde o sdružení zpěváků staré hudby, zaměřující se především na skladby renesance a baroka. Soubor vychází z historicky poučené interpretační praxe a spojuje vlivy německé a franko-vlámské vokální tradice. Základní obsazení tvoří šest sólistů, kteří zpívají a cappella nebo s doprovodem bassa continua. Ansámbl zvou významné festivaly po celé Evropě a jeho uměleckým vedoucím je altista Alexander Schneider, který spolupracoval s předními dirigenty jako Philipp Herreweghe, Václav Luks, René Jacobs či Howard Arman. KlasikaPlus.cz se Schneiderem přináší rozhovor.

„Andreas Scholl dokázal naprosto přesvědčivě vykreslit každý tón i frázi a také pomohl dostat náš obor tam, kde teď je.“

„Pokud zpěvák ví, co chce písní sdělit, přirozenost si ho najde sama.“

„Několik pozoruhodných děl mi přímo na tělo složil můj otec.“

Belgický kontratenorista Pieter De Praetere se specializuje na barokní hudbu, ale je také vyhledávanou osobností současného hudebního ale i činoherního divadla. Na univerzitě vystudoval literární vědu a následně zpěv na konzervatoři v Bruselu. Specializuje se na hudbu Händela, Pergolesiho, Bacha, Purcella či Vivaldiho a spolupracuje s řadou renomovaných souborů včetně souboru Musica Gloria, s nímž absolvoval řadu úspěšných evropských turné a se kterým na konci července vystoupí na Letních slavnostech staré hudby v Lobkovickém paláci v Praze. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mimo jiné prozrazuje, jak se speciálním typem hlasu zacházet, aby s věkem „zrál jako dobré víno“.

„Skrze trochu ironizované nadužívanie gest a mimiky v štýle barokového divadla odľahčuje miesta, ktoré by dnešnému obecenstvu mohli pripadať prázdne sentimentálne.“

„Semerádová je inšpiratívnou líderkou a svoje predstavy dokáže dobre komunikovať.“

„Helena Hozová pojímala Galateu ako kultivovanú, očarujúcu nymfu, ktorá si je svojho šarmu a vplyvu vlastne celkom vedomá.“

Tradičné pražské Letní slavnosti staré hudby zavŕšilo v utorok 6. augusta scénické uvedenie Händlovej opery Acis a Galatea na javisku Divadla ABC. Dielo zaznelo v naštudovaní Collegia Marianum vedeného Janou Semerádovou a bábkohereckého súboru Buchty a loutky v réžii Víta Bruknera. Inscenácia mala premiéru už v roku 2017 v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu. Poučená interpretácia, nápaditá koncepcia a pôvabný humor boli vyzdvihovanými atribútmi už vtedy – a kúzlu Händlovej hudby pomohli naplno vyznieť aj o sedem rokov neskôr. Nezabudnuteľnou hlavnou protagonistkou bola pritom v pôvodnom naštudovaní sopranistka Patrícia Burda Janečková, pamiatke ktorej bolo predstavenie venované.

„Divák si nemusel hledat objektivní důvody, proč se mu má líbit, co slyší; byl zkrátka zcela vtažen.“

„Leite zde s pomocí portugalského souboru dokázala geniálně vystupňovat drama.“

„Zpěváci jsou skvělými interprety svého žánru, výsledek vykročení z jejich vlastního hudebního světa je ale diskutabilní.“

Barokní zámek, koncertní sál s bohatou výmalbou na stropě i stěnách, rozlehlé zahrady, jež se halí v šero právě v průběhu přestávky… Že prostředí Trojského zámku dokáže dotvořit atmosféru koncertů zvláště barokní hudby, ví pořadatelé Letních slavností staré hudby již více než dvě desetiletí a těchto prostor také bohatě využívají. V pondělí 29. července na trojském pódiu stanul portugalský soubor Os Músicos do Tejo s uměleckým vedoucím Marcosem Magalhãesem. Spolu se sopranistkou Anou Vieirou Leite a zpěvákem a kytaristou Marcem Oliveirou představili v tuzemsku téměř neznámý repertoár portugalských skladatelů 18. století, ale také tradiční portugalskou hudbu, modinhy, lundumy a fado. 

„Nikdy jsem se nespecializovala na barokní hudbu, vždy jsem měla zájem učit se všechny druhy hudby a porozumět všem stylům.“

„Projekt Jardin des Voix hrál při mém startu důležitou roli, protože mi umožnil vystupovat na velkých, světově proslulých místech a představit se tam jako sólistka.“

„Os Músicos do Tejo je velmi soudržná skupina, ve které se vždy cítím být vřele přijata.“

Letošní přehlídka Letní slavnosti staré hudby přivítá mimo jiné i hosta z Portugalska. Bude jím mladá sopranistka Ana Vieira Leite, která vystoupí společně se souborem Os Músicos do Tejo 29. července v prostorách Trojského zámku. Na programu bude, jak jinak, hudba její země.

„Program koncertu Visioni di Napoli byl sestaven ze skladeb neapolských a výsostnou neapolskou školou ovlivněných autorů.“

„Galantní styl představili Talenti vulcanici dokonale a ušlechtilým, velmi propracovaným a hluboce procítěným podáním zaujali v ansámblové i sólové hře.“

„Barokní houslista a autor Nicola Matteis byl představen Margheritou Pupulin nádherným, měkce barevným tónem s přesnou rytmikou živelného pojetí.“

Třetí koncert letošního již 25. ročníku Letních slavností staré hudby zavedl posluchače v pondělí 22. července do nádherného Císařského sálu Trojského zámku, který byl tou pravou kulisou italskému souboru Talenti vulcanici.

„Atmosféra krásných pražských sálů podstatně dokresluje umělecký zážitek.“

„Po umělcích požadujeme prakticky nový, na míru šitý program, který bude ladit s tématem daného ročníku.“

„Před pětadvaceti lety jsem vše přepisovala ručně, pravidelně jsem navštěvovala archivy nebo jsem si nechávala posílat noty na mikrofilmu. Byla v tom určitá poetika.“

Flétnistka a muzikoložka Jana Semerádová je již řadu let neodmyslitelnou součástí české hudební produkce v oblasti historicky poučené interpretace. Se svým souborem Collegium Marianum zrealizovala množství netradičních projektů, založených na vlastní badatelské činnosti, mj. také v rámci koncertního cyklu Barokní podvečery. Collegium Marianum je též rezidenčním souborem Letních slavností staré hudby, které pod dramaturgickým vedením Jany Semerádové letos slaví již 25 let od založení.

„Chcete-li svůj nástroj ovládat naplno, je podle mě důležité učit se nové a dosud neznámé hudební jazyky.“

„Čím více lidí si vytvoří krásné vzpomínky na hudbu, tím větší máme naději, že kultura bude v dobré kondici i v budoucnu.“

„Pokud posluchači nevědí, zda poslouchají starou, nebo novou hudbu, pak jsme na správné cestě.“

Mnichovská rodačka Katharina Bäuml studovala hru na moderní a barokní hoboj a historické plátkové nástroje. Jejím zvláštním zájmem je dechová hudba patnáctého až sedmnáctého století, kterou provozuje se svoji téměř dvacetiletou Capellou de la Torre; ta se etablovala jako nejvýznamnější německý soubor zaměřený na renesanční hudbu a chystá se i na letošní Letní slavnosti staré hudby. Neobyčejně aktivní, energická a šarmantní umělkyně v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zasvěceně hovoří o improvizačně svěžím přístupu ke staré hudbě, jejím propojováním se soudobou tvorbou i podpoře mladých talentů.

„Podle očekávání Mozartova hudba neutrpěla újmy, ba zněla naopak mile domácky s průzračnou harmonií.“

„Zajímavý efekt v modifikované violoncellové sonátě přineslo souznění hlasů v nižší poloze připomínající hukot vodního toku.“

„Čtyřvětá kompozice Dobrzyńského je invenčně zdařilou záležitostí, která si rozhodně zaslouží pozornost.“

Letní slavnosti staré hudby otevřely letos 25. ročník a druhý koncert festivalu se konal v Letním refektáři Strahovského kláštera dne 18. července. Hosté z Polska, sólisté souboru Wrocławska Orkiestra Barokowa, vystoupili s proměnlivým počtem instrumentalistů od kvinteta po septeto. Svou dramaturgií postavenou na legitimních úpravách skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena přiblížili salónní muzicírování klasicismu. Finále programu patřilo reprezentantu romatismu, kterým byl Ignacy Feliks Dobrzyński.

„Kultivované publikum se telepaticky shodlo na netleskání mezi čísly.“

„Přibližně v polovině koncertu jsem si uvědomil jeden z jeho efektů: jako by se zastavil čas.“

„Vzniká otázka, do jaké míry jít vstříc obvyklým požadavkům dnešního diváka a do jaké zkrátka věrohodně, poučeně interpretovat na diváka nehledě.“

Za dramaturgický klenot lze považovat zahajovací koncert pětadvacátého ročníku pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby. V Emauzském opatství se 16. července sešly soubory Tiburtina Ensemble a vlámský Oltremontano Antwerpen, aby oživily hudební příběh na oltářním obrazu Hanse Memlinga, tvůrce z druhé poloviny 15. století.

„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“

„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“

„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“

Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.

„Ansámbl přivezl do Prahy ukázky toho nejlepšího z hudby španělské renesance.“

„Mladistvý rozlet souboru se projevil i v jeho interpretačním přístupu.“

„Koncert byl kromě hudby samotné cítit jakýmsi komunitním duchem, jenž publikum vtahuje do centra dění a pomáhá tak přirozeně stírat hranici mezi pódiem a zbytkem sálu.“

Poslední červencový den se Letní slavnosti staré hudby vrátily do Trojského zámku, který s nimi zároveň navštívila Euterpé, múza lyrického básnictví, zpěvu a hudby. Její symbolický patronát opět přinesl český debut, tentokrát španělského ansámblu Cantoría s uměleckým vedoucím Jorgem Losanou. Věkovým průměrem velmi mladý a zároveň nedávno založený soubor přivezl ukázky toho nejlepšího z hudby španělského „zlatého“, tedy šestnáctého století.

„Kostrou dramaturgie se příznačně stala známá taneční sbírka Terpsichore Michaela Praetoria.“

„Volba prostory, jakkoliv zajímavé, nebyla příliš šťastná.“

„Večer ve Vzletu byl jakousi nevyřčenou poctou tanečním i hudebním mistrům renesanční Evropy.“

Večer v sobotu 29. července věnovaly Letní slavnosti staré hudby ochránkyni tance, múze Terpsichoré, která opanovala sál multifunkčního prostoru Vzlet v pražských Vršovicích. Za doprovodu českého souboru Capella ornamentata s uměleckým vedoucím Richardem Šedou vystoupil polský taneční ansámbl Cracovia Danza Ballet, jenž v choreografii své zakladatelky a ředitelky Romany Agnel předvedl sérii renesančních dvorských tanců.

„Propojení skladeb vytvářelo působivé napětí.“

„Přítomnost harfy a psalteria dodávala ansámblu až snový nádech.“

„Vrcholem večera bylo Sancesovo Stabat Mater a Salaverdeho variace na Susanne un jour.“

Druhý koncert letošních Letních slavností staré hudby, konaný v pondělí 24. července v Císařském sále Trojského zámku, byl ve srovnání s tím zahajovacím velmi podobně chronologicky zaměřen. Obdobný časový záběr však nabídl zcela jiný typ hudby – doprovázenou monodii, která rovněž neodmyslitelně patří k ranému 17. století. I tentokrát se jednalo o český debut, jehož protagonistou byl belgický komorní soubor Hathor Consort, který ke spolupráci přizval islandsko-skotskou sopranistku Hannah Morrison.