PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jirákovy písně vyrůstají z romantické lyriky, místy přecházejí do modernější tonality a přesvědčivě respektují Seifertův verš i melodii češtiny.“

„Korngold sice nepatří mezi české skladatele v užším slova smyslu, přesto bychom se k jeho odkazu měli hrdě hlásit.“

„Z hudebního hlediska zaslouží obdiv především to, s jakou citlivostí a profesionalitou se americká skladatelka vypořádala se zvukomalbou a rytmem českého jazyka.“

Spolek Lieder Society, který se u nás dlouhodobě a systematicky věnuje uvádění a popularizování písňového repertoáru se zvláštním důrazem na tvorbu žen-skladatelek, uvedl prvního listopadového večera další ze svých koncertů. Na Novoměstské radnici v Praze zazněla v podání sopranistky Tamary Morozové a barytonisty Tadeáše Hozy díla Karla Boleslava Jiráka, Ericha Wolfganga Korngolda a soudobé americké skladatelky Beth Ratay.

„Letos dramaturgie kursů vybrala jednoho z významných tvůrců romantické umělé písně Hugo Wolfa, o kterém se traduje, že své písně s doprovodem klavíru ‚dovedl k dokonalosti, srovnatelné pouze se Schubertem‘.“

„Pódium první části koncertu patřilo třem dvojicím frekventantů, vokalistů s klavírními partnery.“

„Mezzosoprán Adamové se skví širokým vibratem, v nižších polohách má hřejivost a zpěvačka vládne pozoruhodnou tónovou kulturou hlasu schopného nuancí.“

Spolek Lieder Society zahájil svou činnost za povznesení písně, opomíjeného žánru komorní hudby, v roce 2021. Za tímto účelem, vedle koncertní aktivity, otevřel v roce 2023 speciální týdenní lekce pro mladé pěvce a klavíristy nazvané Mladý salón. Letos, už potřetí, se konaly v prostorách Konzervatoře Jana Deyla na Maltézském náměstí v Praze a závěrečný koncert proběhl 20. září v sále Jana Drtiny. Nejdříve vystoupily tři dvojice frekventantů a poté se konal recitál lektorky kurzů Belly Adamové za doprovodu klavíristy Ahmada Hedara. V centru pozornosti se ocitly písně rakouského komponisty Huga Wolfa.

„Žihlův menší a zdravě vedený hlas je na dobré cestě…“

„Trio Bohémo cyklus předneslo s jistou mírou prostoty.“

„Jedná se o jedno z nejintimnějších a nejhlubších děl skladatele, který žádného interpreta ani posluchače nenechá chladným.“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky uvádí písňovou tvorbu známých i pozapomenutých skladatelů, si na sobotní večer v Atriu na Žižkově připravil další ze svých koncertů. V tomto měsíci uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Sobotní večer byl věnován tomuto ruskému géniovi a připomněl ho jako skladatele písní. Večer v zajímavé dramaturgii propojil jeho dílo s tvorbou Ludwiga van Beethovena, mezi jejichž díly organizátoři spatřují zajímavé paralely, jak bylo uvedeno v koncertní brožuře: „Jejich tvorbu spojuje dramatičnost, která přesahuje hranice epoch a vzdoruje politickým režimům.“

„Wolf i Ullmann zůstávají poněkud opomíjení, přestože jejich písňová tvorba nese pečeť výjimečné kompoziční erudice a hluboké hudební imaginace.“

„Opět se potvrdilo, že interpretace písňového repertoáru vyžaduje hluboký, dlouhodobě budovaný vztah mezi pěvcem a klavíristou.“

„Soustředěný výraz v Kšicově dobrácké tváři působí nenuceně, ale vnitřní prožitek a rezonance s hudbou i textem jsou zřetelné a působivé.“

Spolek Lieder Society, který se v Česku systematicky věnuje propagaci písňového repertoáru, a to včetně děl stojících mimo „mainstream“, uspořádal ve čtvrtek 19. června v kostele sv. Vavřince na Malé Straně další z řady koncertů. Tentokrát vystoupilo písňové duo Pavel Josef Kšica a Filip Martinka, pro které byl večer zároveň součástí ceny získané na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech v roce 2024. Právě tam byli oceněni za nejlepší písňové duo.

„Stěžejní literární složkou večera se staly Otiliiny dopisy, chronologicky seřazené od sedmi let věku pisatelky do jejích dvaceti sedmi, tedy do doby krátce před smrtí.“

„Významnou roli v programu ovšem na koncertě Lieder society sehrály, jak jinak, vokální kompozice.“

„Všechny tři pěvkyně velmi dobře ovládají své hlasové fondy, je radost je poslouchat.“

V poněkud chladném večeru, v bujnou jarní zelení obklopené Vile Amerika, sídle Muzea Antonína Dvořáka, uspořádala Lieder Society 19. května hudebně-literární pořad s názvem Ó byl to sen. Námětově byl sestaven jako spojnice odkazu skladatelů Antonína Dvořáka a Josefa Suka, kdy se jeho ústřední postavou stala Dvořákova dcera a současně žena Josefa Suka Otilie Suková.

„Lieder Society v příštím roce mimo jiné připomene kulaté výročí brněnské klavíristky a skladatelky Agnes Tyrrell.“

„Na hudbě Richarda Wagnera mě fascinuje barevnost, živelnost, orchestrální hutnost a schopnost vyprávět příběhy.“

„Ženy skladatelky se stále často potýkají s nedůvěrou a despektem.“

Česká sopranistka slovenského původu Tamara Morozová je místnímu publiku známá jako žádaná koncertní pěvkyně či jako sólistka Národního divadla v Praze, kde se nově připravuje na roli Senty v Bludném Holanďanovi Richarda Wagnera. Je také vyhledávanou interpretkou písňového repertoáru a předsedkyní spolku Lieder Society, který založila v roce 2021 s altistkou a muzikoložkou Monikou Jägerovou.

„Nahrávka je svou bezprecedentní interpretační kvalitou jedním z dramaturgicky nejzásadnějších nahrávacích počinů loňského roku.“

„Porozumění Jägerové tomu, o čem zpívá a jak to chce sdělit, je vskutku znamenité. Její hlas má dramatickou hloubku.“

„Roman Hoza se tohoto nadmíru vtipného díla nemohl zhostit lépe.”

Dvojalbum s písněmi Slávy Vorlové přináší reprezentativní výběr tvorby české skladatelky. Nad jejím dílem se sešli přední mladí interpreti Tamara Morozová, Monika Jägerová, Daniel Matoušek, Roman Hoza, Vojtěch Červenka a Katelyn Bouska. Nahrávka je významným příspěvkem k objevování české hudby minulého století. Je také důkazem, že současní umělci k minulosti nejsou lhostejní, když dotvářejí povědomí o roli žen ve světě hudebních skladatelů.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Otázkou pre mňa zostalo zaradenie piesní z Dvořákovho cyklu ‚V národním tónu‘.“

„Bronislava Smržová sa piesní ujala zodpovedne, oduševnene, s dôrazom na melodickosť a zvučnosť.“

„Druhú polovicu večera ovládol Roman Patočka. Ten do sály priniesol značnú dávku vášne, naliehavosti a suverénnej virtuozity.“

Rok českej hudby sa spája predovšetkým s autormi, akými sú Smetana či Dvořák. „Štvorkové“ roky nám však môžu pripomenúť aj iných umelcov, napríklad Oskara Nedbala, od ktorého narodenia tento rok plynie rovných stopäťdesiat rokov. Skladateľ, violista a dirigent sa preslávil v mnohých odvetviach klasickej hudby. Nesmrteľnosť mu pritom azda najviac zabezpečila opereta Polská krev. Spolok Lieder society si však k oslave, ktorá prebehla 20. októbra v pražskom Hlahole, vybral inú časť Nedbalovej tvorby – jeho piesňové opusy.

„Schumann se psaním písní snažil dosáhnout finanční stability. V tom shledávám drobný paradox doby: kdysi skladatelé psali písně, aby se uživili, dnes aby posluchače písňové tvorby pohledal!“

„Na obou sólistech jsem musel ocenit vzájemný respekt a to, jak se ani jeden nesnažil prosadit.“

„Písně se Jägerové zjevně dotýkaly i osobně, svůj niterný prožitek dávala najevo neokázale, leč přesvědčivě a naprosto uvěřitelně.“

Spolek Lieder Society, který si vzal za úkol propagovat a uvádět písňovou tvorbu, nedlouho po svém koncertu k 160. výročí narození Richarda Strausse na pražské Novoměstské radnici uspořádal koncert další, tentokrát v prostorech kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Výrazný otisk v paměti jím zanechala altistka Monika Jägerová.

„Jakkoliv se například Národní divadlo poslední dobou snaží písňové recitály uvádět, trvalé a systematické zastoupení tohoto žánru v dramaturgických plánech našich předních orchestrů a promotérů chybí.“

„Ač si letos mocně připomínáme Rok české hudby a zejména smetanovské výročí, neměli bychom zapomínat, že rok 2024 je i rokem Giacoma Pucciniho, Gabriela Faurého, Antona Brucknera nebo právě Richarda Strausse.“

„Mezzosopranistka Bella Adamova si plně uvědomovala texty i poselství písní a dařilo se jí pojit svůj opojný temnější hlas s jejich naléhavostí.“

Na Den české státnosti spolek Lieder Society uspořádal koncert k 160. výročí narození Richarda Strausse. Tento všestranný hudební génius je považován spolu s Gustavem Mahlerem, Hectorem Berliozem a samozřejmě Franzem Schubertem za vrcholného představitele písňového repertoáru, a proto byly jeho písně monotematickou linkou celého narozeninového koncertu.

 „Zhudebnění Vorlovou má ale v sobě něco tak civilního a sdělného, že tu obrovskou emoci dokáže posluchači velmi silně přeložit.“

„Pokud posluchači odcházejí z našich koncertů trochu dojati, trochu vzděláni a trochu ‚ovíněni‘, máme radost.“ 

„Hudební provoz se často pohybuje po lety vyjetých kolejích a pomyslným kormidlem se otáčí ztěžka. Chci být ale optimistka a myslím si, že se to pomalu lepší.“

Kromě výročí českých velikánů, jejichž díla plní programy koncertů domácích těles, slavíme tento rok i 130 let od narození skladatelky Slávy Vorlové. Právě od toho se odvíjí rozhovor s pěvkyní Monikou Jägerovou… Přestože se Vorlové hudba za jejího života hojně uváděla, v posledních desetiletích z koncertních programů téměř vymizela. U příležitosti tohoto jubilea se podařilo spolku Lieder Society uspořádat 21. března 2024 Slavnostní koncert k Roku české hudby, kde zazněla Vorlové písňová a klavírní tvorba. Koncert ve vyprodané Sukově síni pražského Rudolfina zároveň potvrdil, že domácí posluchači jsou připraveni objevovat dnes zapomenuté autorky a autory hudby 20. století.

„Vorlová po sobě zanechala rozsáhlé kompoziční dílo.“

„Ke tvorbě pro lidské hlasy přistupovala diferencovaně a s citem. Pod dojmy z vlastního životního údělu vždy dobře vystihla hloubku vybraných textů.“

„Ve dvou případech program večera doplnily její kompozice pro sólový klavír.“

Hudební skladatelka Sláva Vorlová se narodila před sto třiceti lety, 16. března 1894, necelých deset let po úmrtí Bedřicha Smetany. Letošní vzpomínky na tuto pozoruhodnou umělkyni proto rovněž spadají do rámce Roku české hudby. Slavnostní koncert z její tvorby uspořádal spolek Lieder Society v Sukově síni pražského Rudolfina ve čtvrtek 21. března.