PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Záměna adjektiva v názvu opery – „chytrá“ za „mazaná“ – když to druhé má dvojí význam, není tak zásadní. Ale matka Bystroušky, prostitutka závislá na heroinu, to mi přijde problematické a s otazníkem.“

„Režie je avantgardní, děj se odehrává v Bronxu, Harašta krade ve zlatnictví, místo lesní romantiky a světa zvířátek jsme mezi chudými vrstvami lidí, v omšelých ruinách nevzhledných domů…“

„Nejvýraznější potlesk v závěru patřil šéfdirigentovi Markusi Poschnerovi a Brucknerovu orchestru plným právem.“

Ve velkém sále moderního Musiktheateru v Linci se 29. března uskutečnila premiéra nové inscenace Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, pod novým německým názvem Die gerissene Füchsin (Mazaná liška). Stalo se tak v hudebním nastudování uměleckého šéfa Markuse Poschnera a ve zcela netradičním režijním uchopení i v nové koncepci překladu v rámci německého jazyka. Režisérem je Peter Konwitschny, který se chopil jevištního experimentu – původní verze je údajně naivně dětská a sentimentální.

„Národní pařížská opera nám poslala e-mail s nabídkou. Chvilku jsme váhali, jestli si z nás někdo nedělá legraci.“

„Celý inscenační tým je velmi rozmanitý – režisérka je Němka, dirigent Slovák, sólisté jsou různých národností a zaměstnanci divadla jsou většinou Francouzi.“

„V lednu hraje Liška také v Národním divadle, což situaci mírně komplikuje, takže máme v podstatě dvě obsazení i s možnými záskoky – jedno hraje v Praze a druhé v Paříži.“

Kühnův dětský sbor získal skutečně prestižní pěveckou nabídku. Do obnovené premiéry inscenace opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky jej angažovala Pařížská národní opera. V operním domě Bastille děti v druhé polovině ledna odehrají šest představení. O tom, jak spolupráce probíhá, mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz výkonná ředitelka sboru Michaela A. Dobrovolná.

„Režisérka považovala za svoji povinnost sdělit publiku svůj občanský postoj.“

„Scénografovi Volkeru Hintermeierovi se podařilo jednoduchým obrazem vytvořit tajemný a pohádkový les, snad až příliš temný.“

„Orchestr pod vedením Juraje Valčuhy hrál s exponovaným výrazem.“

Operu Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka uvedla opera Slovenského národního divadla v Bratislavě v sobotu 21. září. Hudebního nastudování a provedení se ujal dirigent Juraj Valčuha, režie Sláva Daubnerová, autorem scény a světelného designu je Volker Hintermeier a kostýmy navrhla Tereza Kopecká. Inscenační tým vytvořil působivé a půvabné dílo s prvky naivního umění, dění oživují neustálé pohybové a baletní kreace choreografky Stanislavy Vlčekové. Vynikající výkony sólistů i orchestru zapříčinily výsostnou uměleckou událost.

„Režisér Itzik Galili dal jasně najevo, že je především choreograf, a baletní scény představení dominovaly.“

„Oscilace mezi operou a baletem tady měla svoje opodstatnění a přinese jistě divácký zájem. Je to inscenace hravá, dravá a osvěžující.“

„Prosazující se dřevěné dechové nástroje forzí získávaly ostrou barvu a nejinak tomu bylo u smyčců.“

Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka byly 6. června v Národním divadle moravskoslezském poslední operní premiérou aktuální sezóny. Hudebního nastudování se zhostil hudební ředitel souboru Marek Šedivý a režie se na scéně Daniela Dvořáka ujal izraelský choreograf Itzik Galili. V roli Bystroušky se na první premiéře představila Lada Bočková, v roli Revírníka publikum slyšelo Martina Gurbaľa a Lišákem Zlatohřbítkem byla Dominika Škrabalová. Představení plné poezie a vzruchu spojilo organicky žánr opery a baletu v jeden funkční celek.

„Režisér Stefan Herheim přistoupil k inscenaci s fantazií a s humorem, okořeněným poněkud absurdními špílci, které však nepřekročily rámec laskavého nadhledu.“

„Dirigovala Giedrė Šlekytė, potlačila janáčkovskou dravost a úsečnost, vyzvedla poetiku a lyričnost hudby a dala jí široké fráze a měkkost a současně hravost.“

„Hvězdami večera je liščí pár, Bystroušku zpívá Mélissa Petit, Lišáka Zlatohřbítka česká mezzosopranistka Jana Kurucová.“

Opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky je ve Vídni inscenována dost často. Z poslední doby připomeňme velkou pohádkovou inscenaci režiséra Otty Schenka, která se hrála ve Státní opeře v roce 2014. O tři roky později, v roce 2017, byla realizována umělecká instalace v Musikvereinu, kdy se za Cleveland Orchestra, který dirigoval Franz Welser-Möst, promítaly obrazy z přírody a Lišku zpívala Martina Janková. Nyní se Bystrouška prohání ve Vídni opět, tentokrát jde o inscenaci souboru Theater an der Wien. Kvůli rekonstrukci objektu divadla byla zvolena pro jejich provoz náhradní lokace, v hale E Museums Quartiere. Vzniklo tam pozoruhodné představení, oscilující mezi operou, loutkovým divadlem a muzikálem.

„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“

„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“

„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“

Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.

„Snažíme se, aby výsledkem bylo komplexní divadlo. Aby od sebe svět hudby a svět divadla nebyly odtržené.“

„Liberecká opera je má domovská scéna a já k ní cítím velkou zodpovědnost. Těšilo by mě, kdyby si Liberec Leoše Janáčka zamiloval.“

„Jako kdyby nám Janáček v Lišce Bystroušce dopřával jakýsi druh terapie.“

Poslední operní premiérou roku 2019 jsou v Liberci Příhody lišky Bystroušky. Poprvé se hrají dnes a v neděli. Režisérka inscenace Linda Keprtová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o důvodech nadvlády režisérů v některých zahraničních operních projektech a o své vlastní práci pro divadlo…

„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.