PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent Christian Thielemann volil maximálně možné dynamické kontrasty a využil všechen potenciál partitury.“

„Pěvci byli vedeni k téměř činoherním výkonům, což bylo efektní a povedené zejména u dvojice Telramund a Ortrud.“

„Na pěvce jsou kladeny výjimečné nároky, party potřebují dokonale znělé, kulaté a otevřené hlasy, naplněné barevným potenciálem.“

Opera Lohengrin Richarda Wagnera je operou kultovní. Patří neodmyslitelně do repertoáru velkých operních divadel, Vídeňskou státní operu nevyjímaje. Poprvé tam byla inscenace uvedena 19. srpna 1858. Současná podoba inscenace měla premiéru 29. dubna 2024. Režie se ujali Jossi Wieler a Sergio Morabito a hudebního nastudování dirigent Christian Thielemann. Recenze je psána z pátého provedení dne 11. května, posledního v této sezóně.

„Dirigentova jemná a plynulá gesta, klidný a oduševnělý výraz ve tváři zcela očividně inspirují instrumentalisty ke stejné hře. Více romantiky do Wagnerovy hudby snad už vložit nelze.“

„Christine Goerke publikum strhla nejen omračujícím hlasem, který se vyznačoval tmavou sametovou barvou a ďábelsky dramatickým nábojem, ale také zlověstným hereckým výkonem s přesvědčivostí na nejvyšší úrovni. Kvality jejího výstupu slovy stěží popsat.“

„Třetímu dějství jednoznačně dominuje Piotr Beczała. Ten během rozhovoru uvedl, že při nastudování Wagnera vlastně vychází z italského belcanta. A je pravdou, že přesně tak Beczałův Lohengrin zněl. Plynule, lehce, měkce a s rezervou na každém vysokém tónu.“

Po úspěšné inscenaci Parsifala se François Girard vrací na newyorskou scénu s tamním Wagnerovým nejhranějším titulem, tedy operou Lohengrin. Premiéra se konala 26. února 2023. České publikum pak mohlo zhlédnout představení v kinech v sobotu 18. března. Inscenační tým se držel hesla „v jednoduchosti je krása“ a scénu symbolicky zaplavily barvy čtyř odstínů. Kromě fenomenálních pěveckých a hereckých výkonů všech protagonistů, od těch andělsky hodných po ty ďábelsky zlé, exceloval ve své zásadní úloze rovněž sbor. Svých nástrojů se mistrně, leč ryze týmově ujali hráči pod vedením Kanaďana Yannicka Nézet-Séguina, který stmeloval početné těleso pod návalem Wagnerových romantických nekonečných melodií. Třetímu dějství v titulní roli Lohengrina dominoval polský tenorista světového renomé Piotr Beczała, jenž se jako civilista ocitá na jiné planetě…

„Zapotřebí je především vyzdvihnout hudební nastudování francouzského dirigenta Françoise-Xaviera Rotha.“

„Recenzent s plným vědomím, že jde o jednoho z nejžádanějších wagnerovských tenoristů současnosti, je přesvědčen, že Vogtův hlas je ideální pro Nemorina nebo Ferranda a že Wagnerovy role vyžadují daleko dramatičtější hlas.“

„Pojetí opery maďarským režisérem Kornélem Mundruczóem absolutně nectilo skladatelův podtitul ‚romantická opera‘.“

Opery Richarda Wagnera jsou pevnou součástí repertoáru zejména německých operních scén. Pro ty menší jsou některé jeho opery svými interpretačními nároky zcela nedostupné, střední německé scény se však dnes dokonce pouštějí i do tetralogie Prsten Nibelungův a ty největší pravidelně uvádějí ve svém repertoáru většinu skladatelových oper, zejména od Bludného Holanďana po Parsifala. Dostát nárokům, které tyto opery svým interpretům přinášejí, je ovšem obtížné i pro velká divadla. Jaká tedy je nová inscenace Lohengrina v Mnichově?

„Zpěvák musí najít bezpečný prostor, kam v sobě hrdinský tón umístit. Pokud tak neučiní, nepřežije.“

„Wagnerova hudba se mi v té době nelíbila, také příběhy se mi zdály trošku zvláštní, cizí…“

„Tohle je debut a pak se uvidí. Ostatně se Siegmundem to bylo podobné. Také jsem nevěděl nejdřív, jestli ještě bude nějaké ´příště´.“

V roli Lohengrina debutuje dnes večer v pražském Národním divadle dánský tenorista Magnus Vigilius. S českým operním divadlem už má kontakty, především před rokem zpíval v Brně Borise v inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové. Tamní publikum ho zažilo také jako Pinkertona v Pucciniho Madama Butterfly a letos jako Michela ve Třech fragmentech z Julietty Bohuslava Martinů…

„Je moc dobré vidět něco, co moje generace vidět nemohla – původní inscenaci z roku 1967.“

„Akustika není tak suchá, abychom tady Wagnera nemohli uvádět.“

„Ani v Bayreuthu nejsou akustické podmínky úplně ideální.“

Pražskou inscenaci Wagnerova Lohengrina předloni nastudoval a i při dnešní nedělní večerní repríze povede mladší německý dirigent Constantin Trinks, mezinárodně uznávaný wagnerovský interpret. Je hostem významných divadel, objevuje se i jako koncertní umělec v nejznámějších sálech. Vrací se i na festival v Bayreuthu. Diriguje operní repertoár od Mozarta po Luigiho Nona, ale obzvláště a rád díla Richarda Wagnera…

„Nabízí se tu lákavá možnost setkání s dílem v podobě nerušené násilnými aktualizacemi.“

„Významné podněty vycházely tento večer od dirigentského pultu od  Constantina Trinkse.“

„Andreas Schager je typický hrdinný tenorista, jehož hlas však zatím naštěstí ani trochu neztěžkl.“

Wagnerova Lohengrina má pražské Národní divadlo na repertoáru už dva roky. Dva renomovaní zahraniční hosté v hlavních rolích byli však nyní důvodem k uspořádání dvou mimořádných zvýrazněných představení. Náhlá nemoc pak způsobila, že hosté byli nakonec tři – Andreas Schager, Thomas Johannes Mayer a s nimi neplánovaně ještě Barbara Haveman. Znovu si operu poslechnout a prožít stálo s nimi za to.

„Andreas Schager se z osmdesáti procent věnuje Richardu Wagnerovi, ale zpívá také Maxe nebo Florestana.“

„Thomas Johannes Mayer o Wagnerovi hovoří jako o skladateli, který byl vždycky na jeho straně.“

„Wagnerova hudba je úžasná, plná emocí a exprese; je mi velmi blízká  svou dramatičností, vyznává se Eliška Weissová.“

Jako Lohengrin vystoupí v pátek a v neděli v pražském Národním divadle jeden z nejuznávanějších wagnerovských tenoristů současnosti Andreas Schager, který s rolí debutoval koncem loňského roku ve Vídni. Druhým exkluzivním hostem obou představení je německý barytonista Thomas Johannes Mayer. Hlavní ženské role zpívají Barbara Haveman, známá v Praze jako Tosca, a Eliška Weissová. Diriguje Constantin Trinks, pravidelný spolupracovník operních domů v Drážďanech, Mnichově, Vídni, Hamburku, Paříži a Curychu i festivalu v Bayreuthu.

„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“

„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“

„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“

Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.