KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Skladatel Jiří Teml nepopírá, že avantgarda je nutná, ale někteří avantgardní skladatelé podle něj jdou jen dopředu a dobytá území nepropracovávají. On sám se nepočítá ani mezi avantgardisty, ani mezi tradicionalisty. Hudba podle něj má vycházet z motivů a zajímavých myšlenek, se kterými pak autor při komponování musí umět vynalézavě pracovat. Někdejší dlouholetý pražský rozhlasový hudební…
„Dynamicky promyšlená výstavba zpěvačky, prostoupená dobrou prací s vibratem, byla doplňována krásně vytáhnutými průtahy v hlasech ostatních.“
„Benátské noci, další madrigal, dal na začátku prostor zpěvákům demonstrovat dobrou technickou kontrolu svých hlasů, když velké skoky v disonantních souzvucích dokázali srozumitelně a čistě provést bez ztráty vyváženosti.“
„Madrigal Poslední léto s Juliet ukázal vysokou úroveň zručnosti textaře, který zde kombinoval italštinu s češtinou a to tak, že jednotlivé dvojjazyčné verše se rýmovaly.“
V úterý 18. dubna se v kostele Církve československé husitské v Praze 6 konal koncert Madrigalu kouzelný svět, součást Břevnovských hudebních setkání. Pěvecký soubor Ensemble Baroque Quintet se spolu s theorbou postaral o vynikající spojení raně barokní a soudobé madrigalové tvorby; zpíváni byli Claudio Monteverdi a Lukáš Hurník.
Další z koncertů osmé sezóny Břevnovských hudebních setkání se bude věnovat madrigalu – jeho vrcholnou barokní podobou v konfrontaci dnešním tvůrčím přístupem. V koncertu Madrigalu kouzelný svět, který zazní v úterý 18. dubna od devatenácti hodin v kostele Církve československé husitské, Wuchterlova 535/5, Praha 6 se představí soubor Ensemble Baroque Quintet. Pětičlenný vokální ansámbl je…
Program Madrigal včera a dnes v podání souboru Czech Ensemble Baroque Quintet uzavře ve čtvrtek 23. března v Divadle J. K. Tyla v Třeboni šestadvacátý ročník zimních abonentních koncertů Třeboňských nocturen. Pětičlenný vokální ansámbl je tvořen mladými sólisty, kteří se specializují na autentickou interpretaci staré hudby. Zabývá se také vokální tvorbou autorů dvacátého století.…
V kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici pod Petřínem vystoupí v úterý 21. března od půl osmé večer klavírista Petr Novák a Trio Bergerettes, které reprezentují klavíristka Barbora K. Sejáková, houslistka Daniela Oerterová a violoncellista Tomáš Strašil. Spolu s dalšími hosty návštěvníkům nabídnou „nenáročnou suitu o nenáročné rodině“ Doma pro klavír od Ladislava Vycpálka, v premiéře Slukovu…
Filharmonie Hradec Králové přichystala na březen 6 různých projektů. Prvním z nich bude koncert ve čtvrtek 9. března, který povede Nicolas Chalvin a sólistou Saint-Saënsova Violoncellového koncertu č. 1 bude Tomáš Jamník. Vrcholem večera bude Berliozova Fantastická symfonie. O dalších akcích FHK informujeme níže. V sobotu 11. března vycestuje FHK do Bratislavy, kde…
V programu Pražských symfoniků má 25. ledna premiéru nová skladba Jaroslava Krčka – Koncert pro hoboj a orchestr. Zazní v Obecním domě v podání Liběny Séquardtové a pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera vedle děl Sergeje Rachmaninova a Johannesa Brahmse. Skladatel, jehož Sedmou symfonii uvedla v prosinci v premiéře Česká filharmonie, proslul v uplynulých desetiletích nejen koncertními a dalšími vlastními díly, ale výrazně také nezaměnitelnými úpravami tuzemského folklóru a nejstarších památek české hudby pro…
„Hned v pondělí je večer k mání koncert z cyklu Živě ze Studia 1, kde se tentokrát představí Kvarteto Apollon.“ „Pro většinu posluchačů asi bude objevem francouzský skladatel a sbormistr Guillaume Bouzignac, z jehož dvou zachovaných manuskriptů zazní šest motet.“ „Oratorium Dětství Ježíšovo, díky němuž se konečně prosadil Hector Berlioz, nádherné, hluboce citové a zbožné dílo,…
„Na Štěpána si pozdní snídani můžete vychutnat při poslechu Gardinerova nastudování mohutného oratoria Josepha Haydna Roční doby.“ „Händelova kantáta, která se překládá jako Triumf času a pravdy nebo také Triumf času a rozčarování.“ „Tři čtyřhodinové vysílací bloky hudby nazvané Silvestr s Amadeem. Prostě ´Mozart – sluníčko´ navěky!“ Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně…
„Klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.“
„Sté jubileum přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl.“
„Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela ojedinělé.“
Varhanní skladby Ilji Hurníka a jeho dětské sbory se rozezní v neděli odpoledne, spolu s díly jeho syna Lukáše, v kostele v Krásné Lípě na Děčínsku. Skladatel, pianista a spisovatel, od jehož narození dnes uplynulo sto let, tam měl chlupu, kde tvořil. Od města před lety obdržel čestné občanství. Jako renesanční osobnost, vstupující v rámci českého kulturního života suverénně a profesionálně do řady oblastí, ho připomene v sobotu také Český rozhlas D-dur.
„Poplatkový ráj pro Straussovy nakladatele skončil a teď ho můžeme hrát zadarmo. To je velká změna, ale muselo se změnit i něco jiného, totiž všeobecný vztah k tomuto autorovi.“
„Strauss to nemyslel tak docela vážně: měl smysl pro humor a publikum chtěl ohromit i pobavit.“
„To je má jediná výhrada k jinak povedené inscenaci Salome, vysoce stylizované ve své krvavosti a zvrácenosti.“
Richard Strauss vstal z mrtvých. Najednou je ho všude plno. Jeho Alpskou symfonií loni končil sezónu SOČR, Česká filharmonie s ní letošní sezónu otevřela. Ve Filharmonii Hradec Králové hřměl Zarathustra, ve Státní opeře v Praze chystají Růžového kavalíra, na YouTube byla zavěšena nová Elektra z Ženevy, Clevelandský orchestr přivezl na Dvořákovu Prahu čistě jen straussovský program a v pařížské Bastille mají novou inscenaci Salome. O ní později… Kde se vzal takový náhlý kolektivní nárůst zájmu o pozdního romantika u evropských dramaturgů?
Blížící se sté jubileum narození Ilji Hurníka přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech několik provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezní se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel…
„Hurník chce lidem pomoci, chce, aby se osmělili… a aby měli z poslechu hudby víc. Co nejvíc.“
„Z jeho textu probleskuje výzva: Proč to nezkusit? A proč to nezkusit klidně i trochu dřív…“
„Stačí načíst QR kódy – a hudba se, alespoň v mobilu, rozezní.“
Lukáš Hurník nezahálí a nezahálel. Hudbu komponuje, hudbu poslouchá a komentuje, hudbu diriguje a vysílá ji v rozhlase, o hudbě píše a mluví, učí o ní na univerzitě třetího věku… O hudbě přemýšlí jako autor, jako interpret i jako posluchač… A výsledky svých úvah a uměleckých i posluchačských zkušeností – a také výsledky dlouholetých vzdělávacích a publicistických aktivit – soustředil teď do knížky…
Na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka dostala na Hukvaldech poslední červnovou neděli prostor operní tvorba klasiků Dvořáka a Smetany i Janáčkova skladba, ale také suita z baletu Ondráš Ilji Hurníka, Janáčkova krajana, od jehož narození uplyne na podzim 2022 sto let. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz hudbu svého otce přibližuje Lukáš Hurník.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od čtvrtka 9. června ponese ve znamení premiérového dění. Ve jmenovaný zítřek nabídne Večer festivalových premiér. Poprvé na něm zazní Koncert pro housle a dva smyčcové orchestry Trigon od Lukáše Hurníka. Jde o v dobrém slova smyslu hudební „souboj“ tří velkých německých „B“, tedy Bacha, Beethovena…
Ostravský Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka zařadil do programu závěrečného koncertu na 28. června mimo jiné také suitu z baletu Ondráš Ilji Hurníka, od jehož narození v Porubě uplyne na podzim roku 2022 sto let. Devátého června předtím zazní na festivalu houslový koncert Trigon, který napsal skladatel Lukáš Hurník, jeho syn. Ten se do Ostravy vrací často a rád…
„Ivanovićova znalost pardubického orchestru a cit pro výběr skladeb a jejich ztvárnění přispěly velkou měrou k sukcesu úterního koncertu.“
„Kooperace i vzájemná prolnutí jsou v případě členů Bohemia Saxophone Quartetu propracovány do detailu.“
„Dvě skladby byly odehrány za osobní přítomnosti autorů, do Pardubic přijeli Lukáš Hurník i Eduard Douša.“
Komorní filharmonie Pardubice pro svůj mimořádný koncert, připravený na úterý 10. května v Sukově síni Domu hudby, sáhla do netradičního repertoáru, nahlížíme-li program večera optikou její běžné dramaturgie. K provedení novodobých skladeb, vzniklých vesměs ve 20. století, přizvala Bohemia Saxophone Quartet a dirigenta Marka Ivanoviće. Ohlášená díla pěti autorů slibovala už předem zajímavý hudební zážitek, hosté na pódiu pak jeho nespornou kvalitu. Posluchačům se dostalo obojího, škoda jen, že si jich nenašlo do hlediště cestu více.
Komorní filharmonie Pardubice vystoupí v úterý 10. května v místní Sukově síni Domu hudby od 19 hodin se souborem Bohemia Saxophone Quartet. Těleso reprezentují Pavel Fiedler – sopránový saxofon, Antonín Mühlhansl / David Marišler – altový saxofon, Pavel Škrna – tenorový saxofon a Kateřina Pavlíková – barytonový saxofon. Orchestr bude řídit Marko Ivanović a zaznějí skladby…
„Musím říct, že jsem byl rád, že tam figuruji jako porotce, a ne jako soutěžící…“
„Sotva poslední děti dozpívaly, běžely vyplňovat písemný test, částečně poslechový a docela zákeřný.“
„Proti nespravedlnosti, nepřízni osudu a přesile se dá bojovat. I když máte v rukou jen ukulele.“
Mezi olympiády určené dětem a studentům přibyla konečně před pár lety poprávu i ta hudební. Zúčastnit se mohou mladí hudebníci ve věku od dvanácti do devatenácti let, kteří následně měří své síly ve dvou kategoriích. Postupně na ně čekají čtyři disciplíny: vědomostní a poslechový kvíz, zkouška rytmických a intonačních dovedností, zpěv a provedení vlastní skladby. Letos se konal už třetí ročník českého národního kola.
„Roman i Karel publikum doslova rozparádili natolik, že si vynutilo dva přídavky a zahrnulo umělce dlouhými ovacemi.“
„Role kmotra zmíněného cédéčka se ujal Lukáš Hurník.“
„Dopídit se partitur bylo očistcem spojeným s takřka detektivním pátráním. Velká zásluha patří Karlu Košárkovi.“
Poslední listopadový čtvrtek tohoto roku přinesl pražskému publiku koncert Romana Janála a Karla Košárka. Kromě něj ale také besedu, a hlavně křest jejich nového alba písňového repertoáru na slovenskou lidovou poezii Bohuslava Martinů a Mikuláše Schneidera-Trnavského.
Festival Dny Bohuslava Martinů se po roce vrací na koncertní pódia. Sedmadvacátý ročník se bude odehrávat v Sále Martinů na pražské HAMU a v období od 22. listopadu do 17. prosince přivítá nejmladší interpretační generaci na soutěži Nadace Bohuslava Martinů i renomované hudebníky, jako jsou klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Michal Kaňka nebo klarinetistka…
„Na Šostakovičovi je nejlepší, že když se ‚naštve‘, vydrží mu to dlouho.“
„Pan dirigent Byčkov v úvodním videu představil dílo jako globální bitvu humanity proti násilí, je to ale, myslím, i dílo rusky silácké a sebestředné.“
„Bez souvislosti s tímto koncertem mě před časem napadlo, že by někdo mohl vyvinout softwarový produkt s obchodním názvem SimSym©.“
Další z glos Lukáše Hurníka se ohlíží za zahajovacím koncertem České filharmonie, který uvedl Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Ohlíží se za naturelem tohoto díla, ale také se zamýšlí nad „soubojem“ mezi dramaturgem a dirigentovým přáním a zabývá se prozatím neuskutečněným nápadem na nový hudební software, který by tento „souboj“ mnohdy vyřešil… Co z tohoto spojení asi vznikne..?
„Hovězí po burgundsku ale vzniklo k jinému účelu: vyvolat kulinářský zážitek, na který dlouho nezapomenete.“
„Kdo říká, že hudba je jen jedna, popírá jednu ze základních hodnot tohoto druhu umění.“
„Ve vyspělých kulturních zemích se rozlišují role písničkáře, aranžéra, kapelníka a – skladatele. Ten se zabývá hudebním uměním.“
V dalším díle svého seriálu se Lukáš Hurník zamýšlí nad dnes často skloňovaným tvrzením „Hudba je jen jedna“. Čtenáře snad v první chvíli i zaskočí, že v této souvislosti autor zabrousí až do sféry kuchařských knih, nicméně posléze pozná, že pro toto přirovnání má své důvody… a velmi výstižné.
„Jaromír Javůrek zvítězil i nad covidem: zahajovací koncert festivalu byl vůbec prvním koncertem v Česku s účastí regulérního publika po uvolnění covidových restrikcí.“
„Srovnání podmínek v obou koncertních sálech volá mocným hlasem po co nejrychlejší přestavbě sídla Janáčkovy filharmonie.“
„Hraje se s chutí, členové orchestru se navzájem rádi vidí a mají chuť i do méně obvyklých projektů, třeba edukativních.“
Lukáš Hurník ve svém seriálu uvažuje nejen nad Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka a jeho koncerty, které měl příležitost osobně uvádět, ale také nad celkovou atmosférou hudebních akcí po covidové pauze. Byla nucená odmlka v něčem i přínosná? A jak by to mohlo být s kulturními akcemi v době postcovidové?
„Bavilo mne, jak krásně dokázal Hořínka zkombinovat klasický sound velkého symfonického tělesa se zvuky, které by posluchač možná očekával ve volné přírodě.“ „Dechberoucí eleganci a průzračnou lehkost houslových trylků Barátiho musíte slyšet, jinak tomu neuvěříte.“ „Byla to magie místa a času, která má hlubokou jedinečnost, a SOČR s dirigentem udělali maximum pro to, aby…
Autoři projektu Naše čísla hrají poprvé v historii Českého rozhlasu ukazují široké i odborné veřejnosti úspěšnost rozhlasového vysílání komplexně na všech distribučních kanálech. Jak uvádějí, uceleně interpretují lineární poslechovost i on demand a online konzumaci audií a zároveň ukazují veřejnoprávní rozhlas v téměř celé šíři jeho služby – nejen jako mediální organizaci, ale také jako národní…
„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“
„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“
„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“
Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.
„Protože Dvořák měl nápadů spoustu, nemusel si dát tolik práce s jejich rozvíjením.“
„Stravinskij na žádný nápad nečekal. Sednul a začal psát. Na notovém papíře se mu rozjel perfektně šlapající stroječek, který nápady sbíral cestou.“
„Nápad je potřeba vytěžit. Napadají mě dva příklady, kdy tu míru skladatelé netrefili.“
Možná jste také četli severskou detektivku spočívající na nápadu, že vrah stavěl před domy svých obětí sněhuláky, aby na ně mohl vždy vylézt a ze zvýšeného stanoviště pozorovat dění uvnitř. Zdá se mi, že je to nápad dost slabý, a představa, jak se vrahoun před hrůzným činem sápe vzhůru po kluzkých sněhových koulích směrem k mrkvi, mi přijde spíš komická než děsivá. Ale ten nápad přistál v hlavě muže jménem Jo Nesbø, což je Pan spisovatel – a i z takové ptákoviny dokázal vyrobit napínavou knihu.
V Pardubicích se bude tento pátek natáčet. Tamní Komorní filharmonie pod taktovkou Marka Štilce zaznamená Symfonii č. 35 D dur Haffnerovu Wolfganga Amadea Mozarta, jeho Koncert pro klarinet a orchestr A dur, ve kterém se sólového partu ujme Irvin Venyš, a také Symfonii č. 2 D dur Ludwiga van Beethovena. Obě symfonie měly…
„Zázračné záběry jsou podkresleny tuctovou sterilní pseudoromantickou kulisou.“
„Posluchači jsou nějak moc často spokojeni. V posledních letech jim v hudbě stačí čím dál méně.“
„Měli bychom si být jisti kvalitou produktu, který necháváme vstoupit do našeho nejniternějšího světa.“
Každý vlastník televize je příjemcem obrovského množství hudby, ať si to uvědomuje, nebo ne. Jaká je však kvalita hudby, která se k nám dostává skrze televizní reproduktory? Je srovnatelná s kvalitou vizuálu? A co hudba linoucí se z rádií? Právě tomu se ve svém SeriáluPlus věnuje Lukáš Hurník.