PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dvě vdovy, dílo z roku 1874, jsou krásné, hudebně skvostné. Suverénně napsaná konverzační komedie.“

„Libreto obsahuje řadu dodnes svižných replik a slovních hříček.“

„Lada Bočková byla ve čtvrtek večer v Litomyšli jako Karolina pěvecky suverénní a herecky naprosto uvolněná.“ 

Kompletní uvedení oper Bedřicha Smetany na letošním festivalu Smetanova Litomyšl otevřela dva roky stará ostravská inscenace Dvou vdov. Rozmarná, vtipná. Režisér a scénograf Rocc si v ní s diváky v závěru však záludně pohrává. Po šťastném rozuzlení zápletky se Ladislav, právě označený jako budoucí ženich, Anežce kamsi ztratí – a slaví se svatba Toníka a Lidky. Z libreta nicméně zůstává základní fakt: na začátku opery byla jedna mladičká vdova bezstarostně veselá a druhá truchlící a smutná. Na konci už jsou veselé a zřejmě i šťastné obě.

„Režisér Itzik Galili dal jasně najevo, že je především choreograf, a baletní scény představení dominovaly.“

„Oscilace mezi operou a baletem tady měla svoje opodstatnění a přinese jistě divácký zájem. Je to inscenace hravá, dravá a osvěžující.“

„Prosazující se dřevěné dechové nástroje forzí získávaly ostrou barvu a nejinak tomu bylo u smyčců.“

Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka byly 6. června v Národním divadle moravskoslezském poslední operní premiérou aktuální sezóny. Hudebního nastudování se zhostil hudební ředitel souboru Marek Šedivý a režie se na scéně Daniela Dvořáka ujal izraelský choreograf Itzik Galili. V roli Bystroušky se na první premiéře představila Lada Bočková, v roli Revírníka publikum slyšelo Martina Gurbaľa a Lišákem Zlatohřbítkem byla Dominika Škrabalová. Představení plné poezie a vzruchu spojilo organicky žánr opery a baletu v jeden funkční celek.

„V Ostravě to vyřešili šalamounsky a na místo zbytečně vysvětlujících vizuálních a dramatických vjemů sáhli ke koncertnímu provedení.“

„Vrcholný výkon podala představitelka titulní role Libuše, slovenská pěvkyně Mária Porubčinová.“

„Celkový dojem z večera zachvátila euforie.“

Ambiciózní projekt Národního divadla Moravskoslezského je z poloviny u konce. První maratón uvedení cyklu osmi Smetanových oper v období od 2. do 10. března 2024 dospěl k poslední, závěrečné opeře. Slavnostní Libuše byla oproti ostatním sedmi operám realizována v Divadle Jiřího Myrona a provedena koncertně. Spolu se sólisty účinkoval Pražský filharmonický sbor a Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigoval Robert Jindra.

„Obrázek z dávných dějin ukazuje nesmrtelné negativní vlastnosti českého človíčka, kličkujícího mezi nástrahami vášní, moci a vlastního prospěchu.“

„Černobílý obrázek inscenace věru není.“

„Jakub Klecker využil nejen své spolehlivé dirigentské umění, ale i svůj sbormistrovský cit.“

Rok české hudby a dvě let od narození Bedřicha Smetany berou v Ostravě vážně. Ve čtvrtek 22. února byla znovu uvedena skladatelova první opera Braniboři v Čechách, přičemž inscenace z roku 2016 dostala novou vizáž a jiné obsazení některých postav. Monumentalita a údernost inscenace byla zachována, stejně jako precizní hudební nastudování a provedení.

„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“

„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“

„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“

Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.

„Skladbu objevil a do současné podoby přenesl Tomáš Hanzlík, který ji nabídl k realizaci souboru Musica Florea v rámci oslav jeho třicátého výročí.“

„Zvuk malého uskupení dobře obsáhl nádvoří muzea, stejně jako zvuk sólových hlasů, které s orchestrem spolupracovaly.“

V Olomouci mají baroko rádi. Není divu, je to historické město, které je baroka plné, a také sem patří doba jeho největší slávy a rozkvětu. Počin Tomáše Hanzlíka, který je pořadatelem festivalu, je proto nejen chvályhodný, ale i logický. Od 14. června bylo v rámci festivalu Baroko 2022 odehráno jedenáct představení v atriu Vlastivědného muzea v Olomouci. Poslední akce se konala 26. července tamtéž a byla jí Serenata ke jmeninám krále Josefa I. s názvem Proteus na Rýnu, „Dramatická skladba v den přeslavného JMÉNA jeho posv. Král. Veličenstva JOSEFA I, Krále Římského“.

„Všichni hudebníci hráli v dobových kostýmech s parukami na dobové nástroje a osvětlení zajištovaly dvojice svíček. Daleko podstatnější však byla akustika divadla, dobové kulisy… a na prvním místě přístup dirigenta Marka Štryncla.“

„Z dirigenta byla znát především dokonalá znalost partitury s pochopením pro specifika barokních vokálních forem, citem pro celkovou proporčnost, a především kontrastnost interpretovaného díla.“

„Představení a jednotlivé výkony zaujaly především jako kompaktní a působivý celek.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nabízí kromě koncertů také operní představení. Ve dnech 21. a 22. července uvedl orchestr Musica Florea Vivaldiho operu Farnace, a to se snahou o maximální autentičnost – historicky poučenou interpretací počínaje a dobovými kostýmy v prostoru zámeckého barokního divadla konče. Představení řídil Marek Štryncl.

„Celkový zážitek proto nemůže hledat srovnání s vymazlenými a zvukově zaoblenými produkcemi v koncertních sálech. A přece stojí za to.“

„Představení je příležitostí, jak milým způsobem strávit neobvyklý hudební večer, vybočující prostředím ze všeho, co je obvyklé v běžné sezoně.“

Rokokový zámek manželů Kučerových v Nových Hradech na Orlickoústecku je desátým rokem místem festivalové operní stagiony Smetanovy Litomyšle. Letos padla volba na Vivaldiho operu Farnace. Musica florea s Markem Štrynclem ve velikosti sotva dvou tuctů účinkujících ji chystá na červenec také pro Festival Český Krumlov, tam do barokního zámeckého divadla. Ve východních Čechách ji po středeční premiéře dává v těchto dnech ještě třikrát – pokud i nadále počasí dovolí, tak v „zeleném“ divadle v zámeckém parku.

„Mimořádnou úlohu naplnil Marek Štryncl. Nejen jako dirigent, který udával nástupy a tempo vsedě od violoncella, ale i skvělou souhrou v duetech s pěveckými čísly.“

„Koncert spojených sekcí Musica Florea a Sboru Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla oslavil i tentokrát dvojí výročí souboru rozhodně zdařile.“

Ve známém atriu Českého muzea hudby s dlouhým dozvukem akustického prostoru se v úterý 24. května od 19.30 hodin konal koncert souboru Musica Florea a Sboru Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla. Program večera byl označen mottem Anonymní kantáty věnované rodině Hartigů a byl připraven pro dvacátý ročník festivalového cyklu Musica Florea Bohemica 2022. Soubor slaví tedy dvojí výročí – zmíněný cyklus probíhá na pozadí třicátého jubilea činnosti ansámblu.