PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“

„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“

Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.

„Profesor pražské AMU a významný koncertní varhaník a improvizátor Jaroslav Tůma převzal druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze.“

„Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H Miloše Sokoly rozpoutala nevídaný ohňostroj virtuozity, který ukázal všechny Tůmovy kvality.“

Prvním interpretem, který na varhanním festivalu v kostele svatého Jakuba složil svým recitálem poctu Jiřímu Ropkovi,  jak zněl název jeho programu, byl Jaroslav Tůma. Jiří Ropek, který byl značnou část svého života zdejším varhaníkem a letos by se dožil sta let, je autorem dokončení Mozartovy Strahovské improvizace, která zazněla i na Tůmově koncertu ve čtvrtek 11. srpna. Kromě této skladby dále Jaroslav Tůma zahrál díla Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Miloše Sokoly a také Mozartovu Fantazii f moll.

„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“

„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.

„Moje první kroky jako varhaníka jsou spojeny s kostelem, ve kterém hraju dodnes.“

„Díky fantastickým možnostem, které svatojakubský nástroj dává, jsem mohl program koncipovat tak, aby ukázal co nejširší rozmanitost repertoáru.“

„Improvizace, to je něco jako odpovídání na otázky během živého interview.“

Prvním recitálem letošního Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného v bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě, je ve čtvrtek koncert mladého polského umělce Daniela Strządały. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu, ale také vzpomíná, jak v dětství začínal s doprovodem při mších. K varhanám se dostal díky matce. Také je varhanicí…

„Jako varhaníka mě u varhan vždy bude zajímat jejich zvukové bohatství a teprve potom jejich technické vybavení a historie.“

„Je mi smutno z toho, že současná rekonstrukce nepřinese z hlediska zvuku žádnou podstatnou změnu.“

„V chrámu svatého Mořice by byly k dispozici dva nástroje mimořádných kvalit, o historickém významu jednoho z nich nemluvě, a v tomto ohledu by kostel u nás neměl konkurenci.“

V Olomouci se pracuje na rekonstrukci varhan katolického chrámu svatého Mořice. Varhaník Karel Martínek, v současnosti regenschori katedrály svatého Václava, působící však předtím právě na svatomořickém kůru, naznačuje ideální způsob, jak by měla vypadat: Englerův barokní nástroj by byl uveden do své původní podoby a na boční stěně chrámu by k němu vznikl nový nástroj…

„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“

„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“

„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“

Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry.

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat…

„První Svatojakubský ples se skuteční v Lucemburském sále kláštera minoritů.“

„Historie svatojakubských varhan sahá k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte a k roku 1705.“

„Na podporu varhan, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.“

Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci druhými největšími v republice. Jejich základ se váže k počátku osmnáctého století. Prošly několikerou přestavbou, ale vzhledem ke stavu některých částí potřebují další rekonstrukci. Nejbližší akcí z těch, které už několik let napomáhají získat potřebné peníze, možná až deset milionů korun, je První Svatojakubský ples ohlášený na 14. února.

„Neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu Ireny Chřibkové.“

„Martin Sander – jeden z nejlepších výkonů festivalu posledních let“

„Bojovala se skladbou statečně, ale zdá se, že žádný varhaník nemůže utvořit z tohoto zápisu hudbu živou.“

Už 23. Mezinárodní varhanní festival v pražském minoritském kostele sv. Jakuba svědčí o životaschopnosti a mimořádné zajímavosti tohoto každoročního cyklu koncertů v srpnu a září. Za vším stojí neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, která přivedla do Prahy za víc než dvacet let plejádu vynikajících zahraničních i domácích varhaníků…

„Každé varhany mají svou jedinečnost, jsou unikátní – jako osobnost.“   

„Celosvětově je s publikem varhanních koncertů problém.“

„Užíváte si u varhan jejich pléno? Ano, jako každý varhaník.“

Hallgrímskirkja je hlavní kostel luterské církve na Islandu, s více než sedmdesátimetrovou věží jedna z nejvyšších budov v Reykjavíku. Vzhled chrámu, navrženého ve třicátých letech architektem Samúelssonem, stavěného od konce války do poloviny osmdesátých let a pojmenovaného podle národního básníka, evokuje tekoucí lávu. Björn Steinar Sólbergsson, který byl sólistou závěrečného koncertu letošního mezinárodního festivalu v pražském chrámu sv. Jakuba, je varhaníkem Hallgrímskirkja.