PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jana Horáková Levicová přednesla krásně se rozléhající chvalozpěv kantátového charakteru. Její hlas byl pevný a velmi příjemný, výrazově prokázala schopnost kombinovat vážnost i lyrickou naléhavost.“

„Árie Virgine Maria byla interpretačně poměrně náročná, ale sopranistka Michala Šrůmová výborně vystihla její meditativní zbožnost.“

„Sborová část Haberhauerova moteta v podání Boni pueri pod vedením Marka Štilce byla nádherným slavnostním rámcem partitury s patřičnou dávkou opravdové vroucnosti.“

Podzimní řadu 24. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců otevřel ve středu 3. září program tradičně v premonstrátském klášteře v Nové Říši. Na koncertu v přilehlém kostele sv. Petra a Pavla titulovaném Nejen oči, ale mysl k Bohu! vystoupil Český chlapecký sbor Boni pueri společně s Wranitzky Kapelle, pěveckých partů se ujaly sopranistka Michaela Šrůmová a mezzosopranistka Jana Horáková Levicová, dirigoval Marek Štilec. Zazněla málokdy uváděná díla reprezentantů hudebního klasicismu – Antona Laubeho, Pavla Vranického, Antona Filse a Maura Haberhauera, jehož Motetto in C Virgine Maria zaznělo v obnovené premiéře.

„Jako ostatně všechny kompozice, které líčí bolest Kristovy Matky stojící pod křížem, je i v této kladem důraz na emocionalitu, dramatičnost a posvátnost situace.“

„Srozumitelnost a vyváženost sborových vstupů byla v harmonii s živostí a dynamikou v orchestrálním doprovodu Czech Virtuosi pod taktovkou zkušeného dirigenta Stanislava Vavřínka.“

„Především výkon Jany Horákové Levicové měl adekvátní sugesci.“

Letošní jednatřicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby překročil hranice Olomouce a 29. září s hudbou Josepha Haydna zavítal i do kostela sv. Mořice v Kroměříži. Toto pomyslné propojení sídelního místa olomouckých biskupů a arcibiskupů bylo jistě promyšleným krokem, který festivalu otevřel nové možnosti a nabídl posluchačům zajímavý prostor tohoto monumentálního gotického chrámu. Hráli Czech Virtuosi, zpíval Český akademický sbor a sólisté.

„Válka obrů je muzikology často označována za výlučně španělské dílo, které ještě nebylo ovlivněno italskou operou.“

„Sólisté a Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem se představili jako dobře spolupracující soubor, který se s úspěchem vyrovná i s hudbou tohoto u nás méně známého autora.“

„Všichni čtyři sólisté předvedli po pěvecké stránce výtečné výkony, podtržené do posledního detailu dobře zvládnutou, ale zároveň přirozeně působící barokní gestikou.“

Ve čtvrtek večer byli návštěvníci krumlovského festivalu obohaceni o další zážitek. V prostředí zámeckého barokního divadla se uvedením barokní zarzuely Sebastiána Duróna Válka obrů podařilo sólistům a souboru Musica Florea jedinečným způsobem propojit vizuální a sluchové dojmy, tedy splnit zásadním požadavek autentického provedení barokního jevištního díla. Ve stejném obsazení se o den později uskutečnily i odpolední a večerní reprízy.

„Komunikace mezi stanem a jevištěm probíhala perfektně, smyčce obdivuhodně bojovaly s intonací, sbor zvládal rytmicky náročné pasáže i pod deštníkem.“

„Paradoxní je, že hlavního antagonistu, obra Palanta, který boj prohrává a v závěru rukou Minervy umírá, si divák oblíbil snad nejvíce.“

„Spletitost rytmů, pro Čecha nepříliš intuitivní, vyzněla naprosto přirozeně jak v orchestru, tak u sólistů.“

Při rozhovoru se španělskou mezzosopranistkou Martou Infante jsem mluvila o vydatném dešti, který málem zhatil produkci opery Farnace. To jsem ještě netušila, že podobné hrozbě bude Musica Florea na stejném místě čelit znovu – navečer 12. července zavítala do Prahy mohutná bouřka. Do setmění se však déšť naštěstí utišil, a tak nic nebránilo, aby česká premiéra Durónovy zarzuely Válka obrů na nádvoří Lichtenštejnského paláce skutečně započala. Ne však, že by počasí hudebníkům vysloveně přálo.

„Hodnotovým středobodem Barokní noci ovšem bývá uvedení původní opery z 18. století v podobě novodobé premiéry přímo na scéně zdejšího historicky jedinečně zachovaného barokního divadla, které se řadí ke světovým unikátům svého druhu.“

„Celkové vnitřně mnohotvárné založení a pojetí díla i jeho inscenace se příkladně ´našlo´ v pěvecky i herecky individualizovaných výkonech sólistů.“

„Za dynamismus i soustavnou pozornost ke koncepci i k vyloženým detailům v celkovém kontextu posuzované inscenace rádi pochválíme mladého režiséra Adama Borna.“

Červnové dny následující po letním slunovratu bývají v Českém Krumlově nerozlučně spojeny s pořádáním Festivalu komorní hudby. Letos jsme svědky jeho již 37. ročníku, opět – v porovnání s předchozími – v poněkud modifikovaném rozvrhu. Zatímco začátek festivalu se jako vždy odehrával v podobě dvojí realizace Barokní noci během posledního červnového víkendu (23. a 24. 6.), pak vlastní festivalové dění tentokrát začne po týdenní pauze v podobě souvislé řady osmi koncertů na začátku července… A který operní titul měl nyní o Barokní noci premiéru? Vzácná věc neboli Krása a ctnost z pera Vicente Martína y Soler.

„Bylo patrné, že jsme byli svědky něčeho skutečně nevšedního a že tento večer má potenciál významně se zapsat do českého hudebního života.“

„Objevují se zde typické dobové pastorální figury, líbezné trylkování bychom však hledali ve skladbě marně, snad s výjimkou několika pasáží určených dřevěným dechovým nástrojům.“

„Před nasazením a výkonem dirigenta Marka Štilce nelze než obdivně smeknout.“

Komorní filharmonie Pardubice připravila na začátku letošního adventu pro své posluchače velké překvapení. Namísto tradiční „Rybovky“, která se v tomto období pravidelně objevovala v jejím předsvátečním programu a měnily se pouze drobnější skladby různých autorů, které ji doplňovaly, tentokrát nastudovala dílo jediné a zcela unikátní – Vánoční kantátu Leopolda Koželuha. Před orchestrem, sborem i sólisty stál nelehký úkol provést skladbu, kterou nemohl nikdo ze zúčastněných znát, neboť se více než dvě stě let nehrála. Obnovená premiéra pod taktovkou Marka Štilce však dopadla velmi uspokojivě, i když posluchačova cesta k plnému prožití skladby nemusí být v tomto případě zcela jednoduchá. Naštěstí byl z večera v pardubické Sukově síni Domu hudby pořízen zvukový záznam, takže bude možné se k jednomu z hudebních objevů roku vracet.

„Všichni hudebníci hráli v dobových kostýmech s parukami na dobové nástroje a osvětlení zajištovaly dvojice svíček. Daleko podstatnější však byla akustika divadla, dobové kulisy… a na prvním místě přístup dirigenta Marka Štryncla.“

„Z dirigenta byla znát především dokonalá znalost partitury s pochopením pro specifika barokních vokálních forem, citem pro celkovou proporčnost, a především kontrastnost interpretovaného díla.“

„Představení a jednotlivé výkony zaujaly především jako kompaktní a působivý celek.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nabízí kromě koncertů také operní představení. Ve dnech 21. a 22. července uvedl orchestr Musica Florea Vivaldiho operu Farnace, a to se snahou o maximální autentičnost – historicky poučenou interpretací počínaje a dobovými kostýmy v prostoru zámeckého barokního divadla konče. Představení řídil Marek Štryncl.

„Celkový zážitek proto nemůže hledat srovnání s vymazlenými a zvukově zaoblenými produkcemi v koncertních sálech. A přece stojí za to.“

„Představení je příležitostí, jak milým způsobem strávit neobvyklý hudební večer, vybočující prostředím ze všeho, co je obvyklé v běžné sezoně.“

Rokokový zámek manželů Kučerových v Nových Hradech na Orlickoústecku je desátým rokem místem festivalové operní stagiony Smetanovy Litomyšle. Letos padla volba na Vivaldiho operu Farnace. Musica florea s Markem Štrynclem ve velikosti sotva dvou tuctů účinkujících ji chystá na červenec také pro Festival Český Krumlov, tam do barokního zámeckého divadla. Ve východních Čechách ji po středeční premiéře dává v těchto dnech ještě třikrát – pokud i nadále počasí dovolí, tak v „zeleném“ divadle v zámeckém parku.

„Nelze nic nedělat a čekat na plné koncertní síně.“

„Již na červen máme pozvání na zahraniční festival, proto intenzivně řešíme provozní komplikace, soulad s platnou i měnící se legislativou a snažíme se uchovat dobrou náladu v orchestru.“

„Rezignovat na práci s talentovanými dětmi a mladými lidmi není možné, jsou třeba v klíčovém období svého rozvoje, kdy se rozhoduje o celém jejich životě.“

Náš rozhovor, uskutečněný v Domě hudby před několika dny, probíhal v příjemné atmosféře. Pracovnou ředitele Komorní filharmonie Pardubice Pavla Svobody, varhaníka a pedagoga, k němu v podkresu zněla Mozartova hudba, venku za okny se začaly snášet sněhové vločky… 

„Cílem naší Akademie je jistě i přispívat k hlubšímu poznání děl autorů mannheimské školy, nikoliv omílat donekonečna díla již známá a vydaná.“

„Jsem rád, že si v Mannheimu velice cení bohaté hudební historie svého města.“

„Další projekt Akademie intenzivně plánujeme na rok 2021.“

Dnešní koncert v Klementinu a zítřejší v Holešově je završením letošního prvního ročníku Akademie Praha – Mannheim. Jejím uměleckým garantem je dirigent Marek Štilec. Akademie navazuje na turné k výročí narození a úmrtí Jana Václava Stamice, které proběhlo v České republice, Německu a Rakousku v roce 2017. Letos je tématem hudba Jana Antonína Koželuha a Ignaze Holzbauera. Program opět nastudovali čeští i němečtí hudebníci,…