PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jsme svědky počínajícího postupného přerodu soudobého skladatele v klasika.“

„Jde o kompozičně mistrně vystavěnou volnou variační passacaglii, ale to většina posluchačů neví, nepotřebuje vědět a neřeší.“

„Ocenění pro jedno album ze sféry klasiky, pocitově přilepené spíše na chvostu ceremoniálu, odpovídá realitě.“

Mysterium času Miloslava Kabeláče v nahrávce Marka Ivanoviće a Symfonického orchestru Českého rozhlasu získalo v kategorii Klasika prestižní Cenu Anděl. Dává to smysl v sousedství jmen jako Miroslav Žbirka, Robert Křesťan & Druhá tráva, Calin, Lenny, Lazer Viking, Kalle, Štěpánka Balcarová, Insania, 58G nebo Vypsaná fiXa?

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

„Ve zvuku nosnou táhlost a plnost, propojenou však s jistou nazálností kombinovali s velmi procítěnou hrou, přičemž každého posluchače tak naplnili kýženou melancholickou a poněkud smutnou emocí.“

„Krásně a živě si všichni vyhráli s „westernovými“ rytmicko-melodickými nápady skladatelovými, které však vždy pohotově překlopili do zpěvných vzájemných rozhovorů v duchu českém.“

„Těžké a intenzivní představení hlavního motivu a jeho proměny, zejména v pasážích nad velmi obtížnou pedálovou sazbou, dávaly vyniknout procítěné hře varhaníka.“

V pondělí 3. dubna se uskutečnil v Sále Martinů na pražské HAMU Vzpomínkový koncert k nedožitým 85. narozeninám violisty Lubomíra Malého. O pestrý a nevšední program se postaralo Wihanovo kvarteto, Karel Untermüller (viola), Karel Vrtiška (klavír) a Pavel Svoboda (varhany). Repertoár důvtipně a vyváženě naplnil večer melancholickými, smutnými, ale i milými a veselými emocemi, které se na tuto vzpomínku velmi hodily.

„A také bylo velmi důležité, že jsme jako studenti mohli být u toho, když Václav Talich natáčel Dvořákovo Stabat Mater.“

„V témže roce se také konala celostátní soutěž umělecké rozhlasové tvorby u příležitosti 50. výročí vzniku Československa, kam jsem tuto operu přihlásil, načež jsme získali hlavní cenu.“

„V prvé řadě musím zmínit Rafaela Kubelíka, Charlese Muncha, Wolfganga Sawalische, Václava Talicha, Karla Ančerla, Václava Neumanna a Jiřího Bělohlávka, ale také nemohu opomenout své pedagogy Roberta Brocka, Aloise Klímu a Václava Smetáčka. Všichni jmenovaní uměli výtečným způsobem nasát obsah hudební partitury a pak jej pomocí rukou, gest a mimiky přenést na daný ansámbl.“

Hudební skladatel Jiří Smutný se ke kompozici dostal prostřednictvím dirigování. První polovinu své profesní dráhy působil jako korepetitor v Národním divadle, druhou pak zasvětil pedagogickému poslání. V šedesátých letech se velmi úspěšně etabloval jako autor oper, z nichž mnohé získaly uznání doma i v zahraničí. I když byl ze zdravotních důvodů přinucen svoji aktivní skladatelskou činnost ukončit, stále se zajímá o aktuální hudební dění, především v rámci koncertů Umělecké besedy a Atelieru 90. Na apríla loňského roku oslavil devadesáté narozeniny.

„Od začátku bylo uvažováno o pravidelných varhanních koncertech, konaných jednou měsíčně během sezony od září do června.“

„Polyfonie pod jeho rukama zní obdivuhodně zřetelně, velmi živě a sdělně. Srozumitelnosti přizpůsobuje počet zvolených rejstříků.“  

„Coufalova hra sršela energií a interpretovo zaujetí skladbou elektrizovalo publikum.“

Pražský kostel U Salvátora byl postaven v letech 1611-14 pro německé evangelíky. Nesloužil jim však dlouho. V době pobělohorské převzal kostel s klášterem řád paulánů, kteří byli zrušeni v roce 1789. Z kostela se stalo skladiště, později mincovna. Původní varhany byly převezeny do Litoměřic. V 19. století byl kostel odkoupen českými evangelíky a od roku 1865 začal opět sloužit svému účelu, včetně nových dvoumanuálových varhan z dílny varhanáře Karla Vocelky. Ty sloužily až do celkové rekonstrukce celého objektu, která proběhla za výrazného finančního přispění norských fondů. Při této příležitosti byly postaveny nové třímanuálové varhany se 48 rejstříky od saské firmy Hermann Eule z Budyšína. Firma také převzala sedm rejstříků z Vocelkova nástroje a ponechala varhanám původní prospekt. Do provozu byly slavnostně uvedeny v dubnu 2011. Od té doby se v kostele uskutečnila už stovka varhanních podvečerů, protagonistou toho stého byl 1. března Josef Coufal.

„Je obdivuhodné, jakým způsobem se Avdeeva zvládne popasovat s výzvou. Jak se bez známky únavy a s přehledem pouští do dalších a dalších taktů rozsáhlé skladby.“

„Nasvícení sálu příjemně korespondovalo s tokem hudby. Na strop byla ovšem použita točící ornamentální světla, což už možná stálo za hranou vkusného pojetí.“

„Pražské publikum bezesporu zažilo jeden ze skutečně nevšedních koncertů, který lze zařadit mezi dramaturgicky nejodvážnější a zároveň nejzajímavější z celé sezóny.“

Ve středeční podvečer patřila Smetanova síň Obecního domu orchestru FOK pod taktovkou Andreje Borejka. Orchestr doplnila skvělá klavíristka Yulianna Avdeeva. Tajuplně nazvaný koncert lákal při bližším pohledu zejména svým zaměřením na pozdně romantická a modernistická díla 20. století. Za nejpřitažlivější kousky se dají na první pohled označit Prokofjevův Druhý klavírní koncert a kompletní provedení Skrjabinovy Páté symfonie Prométheus. Tragicky příjemným objevem se však stala i Karłowiczova symfonická báseň. Velmi dobrého provedení se dočkalo také Kabeláčovo Mysterium času.

„Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio.“

 „Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije.“

 „Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem.“

V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.

„Vydavatelství ARTA Records bylo založeno roku 1991 s cílem mapovat takzvané menšinové žánry v tehdejším Československu.“

„První v pořadí je Preludium a fuga C dur BWV 547 Johanna Sebastiana Bacha. Kompozice pro začátek poslechu ideální.“

„Disk se nachází v papírovém obalu. Škoda, že booklet neobsahuje ani jedinou fotografii související s brněnským natáčením.“

Adam Suk, sedmnáctiletý varhaník z Pardubic, natočil během letošního léta své první profilové CD na Mathisových varhanách v Brně. Nese název Adam Suk – Organ Recital. V listopadu ho vydalo pražské vydavatelství ARTA Records a je dostupné na e-shopu. Jeho nahrávaní jsme přiblížili v nedávném rozhovoru s Adamem. V souvislosti s tím nyní probíhá sbírka na doméně Hithit, která má za cíl…

„Mám samozřejmě velkou radost, že se něco takového v mém věku vůbec povedlo.“

„Jezuitské varhany oplývají krásným zvukem, příjemně se ovládají a taktéž vizuálně jsou velmi povedené.“

„Popravdě si teď ani neumím představit, že bych studoval někde jinde.“

Sedmnáctiletý varhaník Adam Suk natočil během letošního srpna své první profilové CD, a to na Mathisových varhanách z roku 2014 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Disk obsahuje průřez varhanní literaturou od Johanna Sebastiana Bacha přes Alexandra Guilmanta až k Miloslavu Kabeláčovi a Miloši Štědroňovi. Ve svém mladém věku je Adam Suk nositelem řady ocenění z českých i zahraničních soutěží. Ve středu 21. prosince od 19 hodin vystoupí jako sólista se Symfonickým orchestrem Konzervatoře Pardubice v Sukově síni pardubického Domu hudby. Zahraje Varhanní koncert C dur Josepha Haydna a sólový part v České mši vánoční Jakuba Jana Ryby.

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“

„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“

„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“

Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner,…

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu…