PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Orchestr odváděl vůbec po celý koncert výbornou práci. Zdálo se, že s dirigentem má navázanou kvalitní a jasnou komunikaci, neboť zcela kopíroval jeho úmysly.“

„Již v úvodní sólové introdukci stihla prostřídat několik typů úhozů a tím pádem také dynamické škály.“

„Šťavnaté tahy smyčci vystřídaly dechy tiše vplynoucí do lehkého trylku klavíru za maximálního vnímání emotivní harmonie.“

Se začátkem října zahájil festival Moravský podzim svůj dvaapadesátý ročník. Letošní podtitul nese název Zvěstovatelé aneb Paralelní dějiny hudby. Dramaturgie má tak v plánu v rámci měsíce představit opomíjená díla velkých skladatelů a velká díla opomíjených skladatelů, jak potvrdil i zahajovací koncert. V Janáčkově divadle vystoupili za doprovodu Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese renomovaná klavíristka Polina Osetinskaja a Slovenský filharmonický sbor. V rámci light-designu se představil také vizuální interpret Cori O’Lan.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Široký intelektuální záběr, láska k životu, svobodomyslná povaha a úžasný umělecký odkaz Jana Nováka je pro mě velkou inspirací!“

„Sbírka latinských básní je napsána humornou, mírně vulgární a ´pobrněnštěnou´ latinou.“

„Po sovětské okupaci odmítl zůstat v Československu. Žil v Dánsku, Itálii a v Německu.“

V rámci víkendového maratonu věnovaného v Brně na festivalu Moravský podzim hudebnímu odkazu Jana Nováka, od jehož narození letos uplynulo sto let, uvede violoncellista Štěpán Filípek spolu se souborem Brno Contemporary Orchestra pět světových premiér z pera pěti autorů…

„Původní myšlenka byla zkrátka jít mezi lidi, když oni nemůžou jít za námi. Skladba se jmenuje Paprsky světla, takže se tam i tematicky hodí.“

„Nevím, jestli před nimi do té doby stála žena, ale oni byli tak roztomile zvědaví, co se bude dít.“

„Zpěv vyplývá přirozeně z celého průběhu skladby, takže posluchače vůbec neudiví, že najednou sólista i zpívá.“

Doslova za dveřmi jsou dvě brněnské události, na kterých Ensemble Opera Diversa představí tři premiéry. Dirigentkou obou akcí bude Gabriela Tardonová, se kterou jsme se pár dní před chystanými akcemi bavili nejen o souboru, ale také o unikátním studentském tělese Mladí brněnští symfonikové, v jehož čele stojí, i tom, jak došla k profesi dirigentky, a o jejím dalším profesním zaměření.

„František Emmert byl a vždy zůstane vzorem nejen jako skladatel, ale především jako člověk, jako velká a silná osobnost.“

„Je ze mě už taková česká Rakušanka.“

„Jsem věřící člověk a zpracování duchovních textů je pro mě inspirující.“

Lenka Nota – komponistka, absolventka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění ze třídy Františka Emmerta a – jak sama sebe vidí – „česká Vídeňačka“. Její skladby zejména poslední dobou můžeme slýchat na našich pódiích a co více – následující měsíce slibují hned několik premiér. Nejen o nich, ale i o své cestě k nim Lenka Nota hovořila v rozhovoru pro KlasikuPlus.

„Možná nejtvrdším obdobím byly dvě sezóny bez šéfdirigenta.“

„Oblasti, ve kterých se dobře orientuji, se snažím prosadit, ale pramení to hlavně z přesvědčení, že ta hudba je opravdu dobrá.“

„Když máte hotové programy, tak se do nich velmi obtížně zasahuje, protože tvoří celek, řád, dramaturgickou myšlenku.“

Co všechno zahrnuje práce dramaturga u filharmonického tělesa? Jak dramaturgie takové instituce vzniká, kdo je jejím tvůrcem a co všechno hraje roli při zrodu toho, co posluchači v jedné sezóně uslyší? A co se děje, pokud nastane neočekávaná změna? Na to jsme se ptali ve Filharmonii Brno, kde na pozici dramaturga působí Vítězslav Mikeš.

„Po včerejšku nikdo nepochybuje o interpretačních dovednostech Kataríny Slavkovské.“

„Nálada každé písně se Ladě Bočkové zračila i ve výrazu tváře a gestech.“

„Oba klavíristé, Marta Vašková i Radim Pančocha byli svým sólistkám skvělými partnery.“

Úterní večer v Besedním domě přivítal na pódiu dvě mladé dámy, které navzdory nízkému věku svým talentem už nějakou dobu ohromují české i zahraniční publikum. Brněnský Spolek přátel hudby pozval v rámci Komorního cyklu k účinkování flétnistku Katarínu Slavkovskou a sopranistku Ladu Bočkovou. A byla to správná volba.

„Bělovlasý muž bez taktovky působí na stupínku trochu jako host. Nemá gesta dirigentských mágů.“

„Profesionál s taktovkou, který ale také není typem dirigenta kouzlícího se zavřenýma očima.“

„Z balkonů se ozve několik ran a prostor historického sálu se zaplňuje pomalu se snášejícími vystřelovacími zlatými konfetami.“

Číslo dvacet v sedmé řadě v přízemí vlevo je pro tento večer něčím jako střídačkou. Lístek sem mají dva muži. O sklápěcí židli se ale nedohadují – chvíli tu sedí jeden, chvíli druhý. Vystřídají se v pohodě, střetnout se nemohou – jeden z nich vždy musí být na pódiu. Filharmonie Brno totiž nehraje bez dirigenta. A dnes má dva: Petera Eötvöse a Dennise Russella Daviese.

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme – záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální – interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně – vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera – Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován – a to beze zbytku.

„Pro zahajovací koncert jubilejního 50. ročníku festivalu Moravský podzim padla volba na minimalistickou operu Philipa Glasse Einstein on the Beach.“

„Neustálé opakování téhož otupuje vaše smysly a zkresluje vnímání času. Už posloucháme téměř hodinu.“

„Za tři a půl hodiny jsme nezpozorovali jediné zaváhání. Bylo by tedy ospravedlnitelné podezírat účinkující z toho, že jsou roboti.“

29. 9. 2019, 18:59 – na pódiu se pomalu formuje sbor. 19:00 – první gesto dirigenta: „One, two, three, four…“ – začínáme. Stále bzučící sál se uklidňuje, diváci pochopili, že netradiční koncert začal. Máme před sebou možná až čtyřhodinové představení.