KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Státní opera v Praze uvede v polovině listopadu dvě koncertní provedení Belliniho Normy, jedné z nejnáročnějších a nejuctívanějších oper belcantového repertoáru. V titulní roli vystoupí kosovská sopranistka Marigona Qerkezi, jejíž kariéra je spojena s dynamickým vzestupem na evropských scénách. V partu Aldagisy se na pražskou scénu vrací úspěšná mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Vyhlašujeme vítěze pěti dvojic vstupenek na…
„Mým silným rysem je jasný a zářivý zvuk, jenž se dobře hodí k charakterním rolím, travestiím či podivínským postavám.“
„Žijeme totiž v době, kdy se umění stává zbytečným, okrajovým – a to je možná největší drama, jakému čelíme.“
„Travesti role se dotýkají se hranic, které společnost stále staví. A právě v tom je jejich síla.“
Marcel Beekman je dobře známý jak v oblasti staré hudby, tak v hudbě soudobé. Patří mezi nejvšestrannější evropské pěvce s výrazným hereckým talentem. Často spolupracuje s předními soubory historicky poučené interpretace, jako jsou Les Arts Florissants, Orchestra of the 18th Century a Cappella Mediterranea. Intenzivně se věnuje také koncertnímu repertoáru. Získal uznání za přesvědčivé vystoupení v Andriessenově Theatre of the World či v opeře Dora Bernharda Langa ve Stuttgartu. Jeho ztvárnění Platée v inscenaci Roberta Carsena v Theater an der Wien pod vedením Williama Christie se stalo ikonickým a stejná role ve Státní opeře Praha mu letos vynesla Cenu Thálie.
„Mozarta jsem zpívala – jako většina – od prvopočátku. Říká se: lehoučké zpívání, očista hlasu… Ale Mozart je ošemetný právě tím, jak je čistý.“
„Snažím se být interpretačně poučená, na druhou stranu ale i maximálně autentická.“
„Hrdinou je pro mě každý, kdo dokáže vyhrát sám nad sebou a kdo dokáže být lidský a laskavý, i když mu bylo ublíženo.“
V letošním roce jí byla udělena Cena generálního ředitele Národního divadla, která míří na umělce do pětatřiceti let věku. S tím v rozporu se jeví být fakt, že tato pěvkyně je na českých pódiích profesionálně činná už bezmála dvacet let. Pokud až dosud unikala vaší pozornosti, seznámení je možné právě nyní – lepší pozdě nežli později… Barbora Perná je relativně čerstvou posilou operního ansámblu pražského Národního divadla a v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyznává z náklonnosti k dílům Wolfganga Amadea Mozarta (ale nejen jeho). Tradiční úlohou etablovaných sólistů je part v jeho posledním díle Requiem a Perná jej ztvární 11. listopadu ve společnosti Pražských komorních sólistů a dirigujícího Radka Baboráka.
„Ve kterém jiném hlasovém oboru můžete střídat vzezření, gender a charakter rolí právě jako v mezzosopránu?“
„Obsahu Mahlerových písním nelze porozumět hned zcela, chce to čas a vnímat hudbu ve spojení s textem.“
„Nabídky na čistě dramatické mezzosopránové role stále s díky odmítám.“
Česká mezzosopranistka Štěpánka Pučálková patří k pěvkyním, které zaujaly místo na předních evropských jevištích. Hudební cestu započala na JAMU v Brně a dále ji rozvinula na salcburském Mozarteu; od roku 2018 je stálou sólistkou Semperovy opery v Drážďanech. Nyní se umělkyně vrací do Prahy, aby ve Státní opeře 18. a 23. listopadu ztvárnila Adalgisu v Belliniho Normě v koncertních provedeních tohoto belcantového skvostu.
Pražské Národní divadlo vstupuje do sté čtyřicáté třetí sezony. Již tradičně bylo zahájení spojeno s udělením Cen generálního ředitele divadla pro mladé umělce do pětatřiceti let. Letošními laureáty se mimo jiné stali pěvkyně Barbora Perná a baletní sólista Danilo Lo Monaco. Do síně slávy byla uvedena jedna z předních osobností českého baletu Tereza…
Ve věku třiaosmdesáti let zemřel americký režisér, scénograf a výtvarník Robert Wilson, světový vizionář avantgardního divadla a moderní opery. Byl jedním z nejvlivnějších tvůrců dvacátého a jednadvacátého století, který změnil estetiku divadla, opery a interdisciplinárního umění. Opakovaně spolupracoval i s pražským Národním divadlem. Robert Wilson byl umělcem, který rozšířil pojem opery daleko za její tradiční rámec.…
„Inscenační tým v St. Gallenu se totiž rozhodl otevřít některé škrty, které se většinou nehrají.“
„Elektra se zde stává pavoukem, který si balí sestru do prostěradla. Tento duet je jeden z nejnáročnějších partů Elektry.“
„Lisaboa Houbrechts je belgickou režisérkou, mladou a odvážnou.“
Eliška Weissová je operní pěvkyně, která zaujme barvou i objemem svého hlasu. Její doménou jsou dramatické heroiny, vzbuzující ty nejtemnější lidské vášně. Poslední z těchto rolí je nyní Elektra, titulní postava dramatické a ponuré opery Richarda Strausse, kterou uvedli v operním domě ve švýcarském městě St. Gallenu. Eliška Weissová v této roli přesvědčila pěveckým i hereckým mistrovstvím.
Neoexpresionistická opera inspirovaná shakespearovskou tragédií, Lear Ariberta Reimanna, bude ve dnech 7. a 12. června poprvé uveden v České republice. Stane se tak ve Státní opeře v inscenaci připravené režisérkou Barborou Horákovou Joly a v hudebním nastudování Hermanna Bäumera, designovaného hudebního ředitele pražské scény. Opera Lear v loňském roce zesnulého německého skladatele Ariberta Reimanna vznikla na…
„Opera u nás je bohužel často spojována s jednorázovou školní návštěvou, po které se většina lidí do operního domu už nikdy nevrátí.“
„Půjdeme králi až do morku kostí a věřím, že pro některé diváky to bude šokující, ale o tom ten příběh je.“
„Bylo by až groteskní, kdyby divák slyšel tu obrovskou hudební energii a na scéně viděl něco velice klasického, uhlazeného.“
Divadelní režisérka Barbora Horáková Joly se narodila v Praze a žije ve švýcarském Bielu. Na hudebních akademiích v Basileji a Ženevě vystudovala zpěv, později se rozhodla vyměnit pěveckou dráhu za povolání režisérky a studovala Bavorskou divadelní akademii v Mnichově. Celosvětově momentálně patří mezi nejúspěšnější a nejvytíženější operní režisérky. Na začátku tohoto roku inscenovala s velikým úspěchem Kouzelnou flétnu ve Vídeňské státní opeře. Ve Státní opeře v Praze nyní připravuje inscenaci opery Lear loni zesnulého německého skladatele Ariberta Reimanna, která bude mít premiéru 7. června. Za hudebním nastudováním stojí nově nastupující šéfdirigent Státní opery Hermann Bäumer.
Ve věku dvaadevadesáti let zemřel český choreograf, režisér, dramaturg, scenárista a tanečník František Pokorný. Jeho kariéra byla spjatá zejména s pražským Národním divadlem a libereckým Divadlem F. X. Šaldy. František Pokorný byl výraznou osobností českého tanečního a divadelního života druhé poloviny dvacátého století.Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a studoval také na taneční katedře DAMU u profesora Jana…
„Snad s výjimkou Stařenky Buryjovky nenajdeme mezi postavami vyloženě kladnou či laskavou figuru.“
„O tom, zda je taková interpretace přijatelná, či nikoliv, si musí laskavý divák udělat vlastní názor po osobním setkání s tímto inscenačním pojetím.“
„Způsob, jakým režisér pracoval se zpěváky, patří k největším přednostem celé inscenace.“
Premiéra nového nastudování Janáčkovy Její pastorkyně v Národním divadle v Praze, v režii Calixta Bieita, vzbudila nebývale silnou odezvu – jak v tisku, tak na sociálních sítích i v osobních debatách. Většina reakcí byla spíše kritická až negativní. Přes veškerý respekt k práci svých kolegů recenzentů, jíž si velmi vážím, si však dovolím nabídnout na toto nastudování odlišný pohled.
Ve věku čtyřiašedesáti let se uzavřel život původem slovenské operní režisérky a televizní dokumentaristky Blaženy Hončarivové. Spolupracovala s operními scénami v Olomouci, Brně, Liberci, Plzni nebo rodných Košicích. Blažena Hončarivová vystudovala konzervatoř a operní a televizní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Spolupracovala s řadou operních divadel v Čechách i na Slovensku. V Moravském divadle Olomouc inscenovala v roce…
V sobotu 20. dubna zemřel tenorista Miroslav Švejda, který byl šestatřicet let oporou operního souboru pražského Národního divadla. Před sedmi lety byl oceněn Cenou Thálie za celoživotní mistrovství a před čtyřmi lety byl uveden do Síně slávy první pražské scény. Svoji stopu však zanechal i na dalších českých operních jevištích. Brněnský rodák studoval…
„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“
„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“
„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“
Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.
„Nejhorší je, když dirigent lpí na své představě navzdory tomu, ač vidí, že nefunguje.“
„Myslím, že zpívání je pro člověka niternější než hra na nástroj. Když člověk zpívá na pódiu, více se otevírá.“
„V osobě sbormistra se asi vždy snoubily role dirigenta, produkčního i personalisty.“
Dirigenta Jakuba Piklu mám to štěstí znát od počátků studia na HAMU. Vždy jsem přitom obdivovala, jak pečlivě a s rozvahou k hudbě přistupoval. A jelikož byl jeho hluboký zájem o obor vždy naprosto zřejmý, nepřekvapilo mě, že se již brzy po studiích stal sbormistrem prestižního Kühnova smíšeného sboru. Zároveň byla jeho nová pozice dobrou příležitostí k rozhovoru, v němž prozrazuje více o tom, jak se se sborem sžívá nebo jak vnímá svoji roli sbormistra, ale i o studiu dirigování a pohledech na různé podoby interpretačního umění.
V pátek 24. a v neděli 26. února se v pražské Státní opeře uskuteční premiéry nového nastudování opery Šaty dělají člověka od Alexandra Zemlinského. Režie tohoto titulu na pomezí komedie a alegorické pohádky se ujala nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, hudebního nastudování litevská dirigentka Giedrė Šlekytė. V titulních rolích se představí americký tenorista Joseph Dennis, který je sólistou Semperovy…
Nedělní odpoledne na přelomu divadelních prázdnin a nové sezóny, srpna a září a léta a školního roku patřilo i letos akci Opera v Šárce. Klasika se v někdejším přírodním amfiteátru na okraji Prahy hrála v naší době už sedmnáctým rokem, na řadu přišla lyrická komedie Dvě vdovy od Bedřicha Smetany. Ti nejlepší tuzemští sólisté, přesně obsazení do rolí,…
Opera Národního divadla ruší premiéru opery Střevíčky Petra Iljiče Čajkovského chystanou pro nadcházející sezónu. Její program sice vedení souboru ještě oficiálně neoznámilo, ale na sociální sítě se dostal dopis zaměstnancům divadla, ve kterém se zrušení inscenace oznamuje. Důvodem je kontext současné situace a historický kontext, ve kterém se Čajkovského Střevíčky odehrávají. „Stávají…
„Podle Byčkova se opakují roky 1956 a 1968.“
„Na počátku dnešního koncertu, který řídí právě Byčkov, se Česká filharmonie rozhodla zahrát českou a ukrajinskou hymnu.“
„Mnohé umělecké organizace vyvěsily vlajku Ukrajiny už počátkem týdne.“
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil ruský útok proti Ukrajině. Stojí v jedné řadě s představiteli tuzemské kultury, kteří se jednoznačně vymezují proti vojenské invazi a vyjadřují podporu ukrajinskému národu. Na průčelí pražského Rudolfina, sídla orchestru, visí žlutomodrá ukrajinská vlajka.
„Skoro tři sta plakátů nebylo vůbec možné oskenovat na běžných skenerech…“
„Milého zaměstnance popadla po rozbalení balíku trochu panika… kvůli tomu tady snad mám zůstat a nejít vůbec spát?!“
„Jedinečné pro celý život jsou vztahy vytvořené během studií.“
Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…
„Na lodi na řece Vltavě zazní to nejznámější a nejkrásnější z operního repertoáru.“ „V divadlech se chystají reprízy Prodané nevěsty, Rusalky, Tosky a Traviaty.“ „V každé z budov bude v červnu k dispozici polovina kapacity hlediště.“ Pražské Národní divadlo dnes zahájilo předprodej vstupenek na červen 2021. Zareagovalo tak na pondělní rozhodnutí vlády, na jehož základě začíná…
„U založení Nadačního fondu Soni Červené stáli přátelé z nadačního fondu Bohemian Heritage Fund.“
„Soňa Červená je a může být podle Pavla Smutného vzorem jak pro ženy, tak pro muže.“
„Pojďme podpořit etický rozměr toho, co Soňa Červená vytvořila. Než se člověk stane hvězdou, bolí to…“
Pěvkyně Soňa Červená dnes v den svých pětadevadesátých narozenin oznámila založení nadačního fondu, který bude podporovat mladé hudebníky a zpěváky v oboru klasiky. Nazvala ho darem české kultuře. Fond bude vyhledávat vhodné adepty, kterým nabídne finanční i profesní podporu.
„Kateřina Kněžíková nádherně procítěně přednáší ´Ten lásky sen´.
„Mumraj je velký zejména kolem repliky Hynaisovy opony velikosti roll-upu.“
„Je tu plno lidí, řada jich přišla kvůli divadlu, někteří jsou ale na ostrově uprostřed blyštivé Vltavy na procházce nebo jen tak posedávají na břehu.“
„Šel jsem okolo… Nejsem připraven ani oblečením, ani hlasem,“ říká s omluvným úsměvem Adam Plachetka z pódia. „Snad to půjde…,“ dodává. Národní divadlo v Praze na Střeleckém ostrově zahajuje open air programem sezónu. Známý zpěvák, doprovázející s holčičkami svou ženu Kateřinu Kněžíkovou, v programu ohlášenou, se před chvilkou dozvěděl, že by měl zaskočit za někoho, kdo nepřišel…
Pražskému Národnímu divadlu se podařilo přesunout dvě z plánovaných a kvůli pandemii neuskutečněných jarních operních produkcí na pozdější data. Operu Švanda Dudák Jaroslava Weinbergera uvede soubor za rok, v dubnu 2021. Nové nastudování Smetanovy Prodané nevěsty v režii Alice Nellis se uskuteční až v sezoně 2021/2022. O Krále Rogera od Karola Szymanowského a o Mozartovu Zaide však…
Ve Státní opeře, která se po tříleté rekonstrukci otevře 5. ledna, je od čtvrtka nainstalovaná nová malovaná opona. Vznikla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, zdobící stejný interiér v letech 1888 až 1945. Tehdy šlo o Nové německé divadlo. Na konci války se Veithova opona záhadně ztratila. Na novém uměleckém díle nyní…
To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory…
„Na Národní třídě je celodenní happening. Klasika tu není, zůstala uvnitř Národního divadla a v Rudolfinu.“
„K revoluci patřily songy, spirituály. Ta síla emocí, když v revolučních dnech rozhlas po letech veřejně poprvé zase vysílal Kryla a Kubišovou…“
„Bláznovská zvěst Ivana Kurze s odkazem na Bibli připomíná, že spasení přináší bezbranné dítě. Tato hudba zněla v Obecním domě sedmnáctého listopadu 1989 večer.“
„Poslouchám, co chci. Svobodná hudba je ta nejlepší.“ Jeden ze sloganů provázejících oslavy třiceti let od pádu totality může být podnětem k mnoha úvahám. O kulturní izolaci a uvolnění, i o tom, co hlasitě duní, a o tom, co působí spíše vskrytu.
„Jde o velký pokrok proti Dvořákově operní prvotině, proti Alfredovi.“
„Premiérové provedení neznámé opery bude zcela bez škrtů.“
„Prostor dostanou vedle hvězd také nejmladší talentovaní a úspěšní hudebníci, vítězové soutěží.“
Festival Dvořákova Praha chystá koncertní premiéru prvního ze dvou Dvořákových odlišných zhudebnění operního libreta Král a uhlíř. Z uvedení 19. září v Rudolfinu vznikne rozhlasový záznam a není vyloučeno, že v budoucnu také kompaktní deska. Od zkomponování v roce 1871 se druhá opera Antonína Dvořáka v této podobě objevila před publikem jen jednou jedinkrát, mezi světovými válkami.
„Mám už na Wagnera nějaké nabídky, ale zatím je nepřijímám.“
„Člověk milující hudbu nemůže být zlý. – To je překrásná myšlenka.“
„U Smetany je to celé trošku měkčí a lahodnější.“
Jedním ze dvou představitelů Smetanova Dalibora v inscenaci, která má v Národním divadle premiéru ve čtvrtek a v sobotu a s níž pak soubor ještě hostuje 4. a 5. července na festivalu Smetanova Litomyšl, je slovenský tenorista Michal Lehotský. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyznává ze vztahu k české opeře, vysvětluje, proč zpívá hlavně v italských a francouzských dílech a proč se mu zatím vyhýbá opera německá, a zamýšlí se nad případnými podobnostmi Dalibora s Wagnerovými operami a s Beethovenovým Fideliem.
„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“
„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“
„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“
Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.