PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.

„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“

„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“

„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.

„Světová premiéra opery La clemenza di Tito se uskutečnila v Praze roku 1791, a proto má pro nás velký význam, že můžeme dílo ve vaší metropoli provést.“

„Projekt koncertního provedení opery La clemenza di Tito poprvé umožnil spolupráci souboru Il canto di Orfeo a orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco.“

„Zcela zvláštní vztah mám k hudbě Leoše Janáčka, zejména k jeho operám, které bych chtěl někdy dirigovat.“

Významný italský dirigent, skladatel a cembalista Gianluca Capuano je zakladatelem souboru Il canto di Orfeo, který se specializuje na interpretaci staré hudby. Před třemi lety se stal hlavním dirigentem světoznámého orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco, u jehož zrodu stála slavná italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Obě tělesa měl dirigent řídit 9. prosince 2022 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze během koncertního provedení Mozartovy opery La clemenza di Tito s Cecilií Bartoli v roli Sexta. Koncert, kterým mělo vyvrcholit evropské turné, byl však kvůli onemocnění slavné mezzosopranistky zrušen a přesunut na nový termín, který zatím nebyl stanoven. U příležitosti turné a pražského provedení poskytl Gianluca Capuano exkluzivní interview pro portál KlasikaPlus.cz.

„Až do koncertu jsem neklidný, jestli jsem účinek díla odhadnul dobře.“

„Umění vynáší na povrch podvědomá, skrytá témata společnosti jako ponorná řeka.“

„Kolegové v orchestru dostanou na pult nezřídka nejtěžší party své profesní kariéry a sólisté a dirigenti na tom nejsou o nic lépe.“

Hudební fórum Hradec Králové završí dnes večer čtvrtý koncert. Zazní na něm, podobně jako už na festivalu Smetanova Litomyšl, Rekviem pro mého přítele od Zbigniewa Preisnera. Od 3. listopadu se v krajském městě na této platformě už osmnáctým rokem rozeznívá současná zahraniční orchestrální a symfonická hudba. Letos z pera devíti autorů. Dramaturg festivalu i pořádající Filharmonie Hradec Králové Marek Hrubecký v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak díla vybírá, jak vnímá tvorbu žijících skladatelů, i to, jaké je ekonomické zázemí přehlídky, jejíž koncertní programy od počátku vznikají a zaznívají v úzké spolupráci s Českým rozhlasem Vltava.

„Klíčem je najít způsob, jak vytvořit hloubku se zřetelnou lehkostí.“

„Nejsem nostalgik, ale nostalgii a krásu, kterou Vivaldi vepsal do své hudby, velmi obdivuji.“

„Čeká nás všechna štěstěna, která se ve Vivaldim protnula, a všechny jeho záhady.“

L’amour d’aujourd’hui… neboli Láska dnešního dne. Pro rozhovor podtitul lehce tajemný, avšak dokonale vystihující osobnost zpovídaného: dirigenta a houslisty Jeana-Christopha Spinosiho. Ten se svým Ensemble Matheus a s kontratenoristou Jakubem Józefem Orlińským zahájí 2. října šestý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu, který je letos zcela věnován hudbě Antonia Vivaldiho…

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“…

„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“

„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“

„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“

Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí…

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice…

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý – ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

„Figarova svatba tehdy v roce 2006 vyzněla jako bolestně existenciální propletenec mezilidských, hodně i erotických vztahů.“

„Velké divadlo s výrazným režijním vkladem, úžasným Harnoncourtovým hudebním nastudováním a s obsazením opravdu ze světa snů.“

„Anna Netrebko na sebe nestrhávala pozornost, s ostatními sloužila hvězdnému kolektivnímu představení.“

Mozartova Figarova svatba existuje k poslechu v mnoha a mnoha nahrávkách. Gramofonové společnosti zachycují představy o ideální interpretaci geniálního díla, jak s nimi přicházejí generace dirigentů a pěvců i režisérů. Vybíráme jedinečný snímek, který vznikl jako živý záznam salcburské inscenace v mozartovském jubilejním roce 2006, kdy bylo možné na festivalu vidět všech jeho 22 operních děl. Za konkrétní podobou „Figarky“ stál tehdy po vizuální a divadelní stránce Claus Guth a hudebně Nikolaus Harnoncourt.

„Janáček byl určitě člověk s velkým egem, ale jednoduchost písní uměl ocenit.“

„U Janáčka se s překladem ztrácí virtuozita.“

„Mahlerova Druhá a před ní Ravelův Kadiš… Když na to myslím, mám husí kůži.“

Sopranistka Martina Janková od devadesátých let žije a pracuje ve Švýcarsku. Vrací se tam z cest domů. Současně se občas vrací jako domů na Ostravsko, odkud vyšla. A po vyučování na srpnových pěveckých kurzech se letos ještě jednou vrací do středočeské Litně, kde bývala doma sopranistka Jarmila Novotná. Martina Janková tam má 9. září koncert.