PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Euforie téměř hmatatelná, každý posluchač byl doslova vtažen do děje.“

„V některých momentech se rozzářily oči všech sboristů.“

„Deklamační schopnosti sboru jsou výrazovým prostředkem, který tato hudba přímo vyžaduje.“

Zahájení Dnů Bohuslava Martinů se letos neslo v duchu české sborové tradice – tradice, která i v důvěrně známém repertoáru dokáže znít svěže, živě a současně. Kühnův smíšený sbor pod vedením Marka Vorlíčka představil večer, v němž se preciznost detailu propojila s muzikantskou vřelostí. A když zazněla kantáta Mikeš z hor v osobité interpretaci s dvěma vokálními sólisty, s Pavolem Praženicou u klavíru a třemi členy souboru Barocco sempre giovane, otevřel se posluchačům nový, barevný svět hudby Bohuslava Martinů.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Zámek Dobrohoř si pamatuju ještě z doby, kdy neměl současného majitele a kdy to byla úplná ruina v sousedství velkého vepřína.“

„Opeře jsem trošku vzdálený; není moje ‚parketa‘. Nicméně do budoucna nevylučuju, že se to změní.“

„U ladění si čistím hlavu. Zároveň mám spoustu zákazníků z oboru, tak práci ani nemusím shánět.“

Absolutní sluch, precizní intonace, výsostná muzikalita. Výjimečný souběh, tři v jednom… Který český zpěvák se při této charakteristice vybaví jako první? Správně, řeč je o Ondřeji Holubovi, zejména ansámblovém pěvci, který za sebou má zkušenost se všemi tuzemskými vokálními tělesy tak zvané staré hudby. Umělec, který se stále věnuje také ladění pianin, poskytl směrem ke svému vystoupení 8. července na Zámku Dobrohoř svůj historicky první rozhovor pro klasickohudební médium. Člověk se až diví, proč to tak dlouho trvalo…

„Dojem z večera byl silný, ještě den nato se mi Pärtova hudba vrací se svou trýznivou neodbytností.“

„Interpretace všech zpěváků byla citlivá a nestrhávala přílišnou pozornost k jejich výkonům.“

„Závěrečné ‚amen‘ vyletělo vzhůru, dotklo se klenby a posluchači začali tleskat možná až příliš brzy.“

Letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, který pořádá Filharmonie Brno, byl zahájen na Květnou neděli provedením Janových pašijí estonského skladatele Arvo Pärta. Brněnská premiéra slavného díla s plným názvem Passio Domini nostri Jesu Christi secundum Joannem jednoho z nejhranějších současných skladatelů vůbec se odehrála v kostele sv. Jakuba na Jakubském náměstí v centru Brna. Sólové pěvecké party, sbor Martinů Voices a komorní uskupení hudebních nástrojů řídil Lukáš Vasilek.

„Na Kollárově filmu je příznačný anachronický pohled na nejznámějšího českého světce a patrona vlasti.“

„Nádherně se vyjímal vokál sopranistky Hany Blažíkové, jejíž gotická harfa spolu se zobcovými flétnami Jakuba Kydlíčka vytvořila okouzlující barevné souzvuky.“

„Správné načasování a ‚rozprostření‘ hudby na plochu celého filmu Cappella Mariana zvládla vynikajícím způsobem.“

První český historický velkofilm Svatý Václav vznikl na samém sklonku němé éry v roce 1929. Jeho uvedení se časově překrývalo s raketovým nástupem zvukového filmu: jen do konce roku 1929 se u nás objevilo dvacet zvukových snímků. Přesto zůstává Svatý Václav strhující filmovou freskou, která vybízí k novým multižánrovým výzvám. O jedno nevšední uvedení filmu s živou hudbou v podání souboru Cappella Mariana se postaral Svatováclavský hudební festival v Opavě. Projekce se uskutečnila 24. září v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Podobně vyvážená harmonie prostoru, času a tématu se sejde jen zřídka.

„Skrze trochu ironizované nadužívanie gest a mimiky v štýle barokového divadla odľahčuje miesta, ktoré by dnešnému obecenstvu mohli pripadať prázdne sentimentálne.“

„Semerádová je inšpiratívnou líderkou a svoje predstavy dokáže dobre komunikovať.“

„Helena Hozová pojímala Galateu ako kultivovanú, očarujúcu nymfu, ktorá si je svojho šarmu a vplyvu vlastne celkom vedomá.“

Tradičné pražské Letní slavnosti staré hudby zavŕšilo v utorok 6. augusta scénické uvedenie Händlovej opery Acis a Galatea na javisku Divadla ABC. Dielo zaznelo v naštudovaní Collegia Marianum vedeného Janou Semerádovou a bábkohereckého súboru Buchty a loutky v réžii Víta Bruknera. Inscenácia mala premiéru už v roku 2017 v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu. Poučená interpretácia, nápaditá koncepcia a pôvabný humor boli vyzdvihovanými atribútmi už vtedy – a kúzlu Händlovej hudby pomohli naplno vyznieť aj o sedem rokov neskôr. Nezabudnuteľnou hlavnou protagonistkou bola pritom v pôvodnom naštudovaní sopranistka Patrícia Burda Janečková, pamiatke ktorej bolo predstavenie venované.

„Kabeláčův obsahově naléhavý sborový cyklus a cappella sbor tlumočil s obrovským nasazením i vnitřním ponořením.“

„Naši interpreti i pořadatelé mají vůči Rudolfu Karlovi obrovský dluh.“

„Koncertní cyklus Hudební odboj proti Protektorátu v Berlíně se na poli zahraniční propagace české hudby stal bezpochyby významnou událostí.“

Hudební společnost „musica reanimata“, založená v Berlíně počátkem 90. let minulého století, se od svého počátku programově zaměřuje na připomínání a znovuobjevování hudebních skladatelů, perzekvovaných nacistickým režimem (převážně, ale nejenom, židovského původu). Svoji velmi záslužnou činnost realizuje pořádáním odborných konferencí, edičními aktivitami, ale především několikrát do roka konanými tzv. Gesprächskonzerte…

„Missa Sanctificionis je zhudebněním kompletního mešního ordinária, které je rozčleněno na osmnáct poměrně krátkých, samostatných útvarů.“

„Poprvé byla provedena 9. října 1729 ve Svatovítské katedrále v neobvykle velkém obsazení.“

„Značnou přitažlivost koncertu dodala přítomnost basbarytonisty Adama Plachetky.“

U příležitosti 680. výročí povýšení Arcibiskupství pražského byl v neděli 28. dubna ve Španělském sále Pražského hradu uspořádán slavnostní koncert, na němž zazněla hudba Antonia Caldary a Georga Friedricha Händela. Uskutečnil se na vrcholné společenské úrovni, záštitu převzal Jan Graubner, arcibiskup pražský, primas český. Přítomni byli vysocí představitelé duchovenstva, politických kruhů a odborné veřejnosti, koncert neunikl pozornosti obrazové a zvukové záznamové techniky. Účinkoval rezidenční soubor Hudebního festivalu Znojmo Czech Ensemble Baroque.

„Jádrem a emotivním vyvrcholením festivalu je Svatý týden od středy do Velikonoční neděle.“

„V  lamentacích byl příběh i děj, napětí mělo svou dynamiku.“

„Tentokrát nebyly uhašeny všechny svíce. Jedna zůstala hořet, snad jako naděje ve Vzkříšení a v nový den.“

Do nejtemnější noci se již tradičně noří v pokání za své hříchy způsobené sobě i světu, celému lidstvu. V Brně uchovávají tradici nočního bdění v soucitu s nejtěžším lidským utrpením před očekávaným příchodem Spasitele v toužebné víře v Jeho vzkříšení. Pro svůj jednatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřený v rámci Roku české hudby na české a moravské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou celkem devět světových premiér.

„Na koncertní podium vešla s flétnou v ruce Jana Semerádová vedouc hrstku svého souboru – seznam instrumentalistů se vejde do tuctu.“

„Ve své úloze se Cornelia představila jako pokorná tlumočnice Bachovy kantáty.“

„Collegium Marianum zinscenovalo Kuhnauovu kantátu jako koncertní, pódiově atraktivní a hudebně přívětivé dílo s výstižným duchem vánoc.“

Kostel svatých Šimona a Judy na pražském Starém Městě oblehli 30. prosince roku 2023 návštěvníci koncertu souboru Collegium Marianum. Večerní představení se konalo v rámci 23. cyklu Barokní podvečery s mottem Telemann a Evropa. Vydařené setkání souboru s jeho ctiteli, poslední v roce, mělo charakter vánočního posezení. Tak to bylo pojednáno programem s titulem Puer natus est.

„Mše byla hrána s obvyklou precizností nástupů obou těles a sólistů.“

„V hybném tempu na pozadí orchestru a sboru splývali pěvci v prosebné litanii s duchem aklamace.“

„Orchestr posílily tři trubky a kotle a viditelně vygradovaly náladu hudby, která se stala vitální, dynamickou a pulzující koncertní událostí.“

V úterý 19. prosince večer patřila Dvořákova síň Rudolfina duchovním kompozicím dvou barokních velikánů. Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 uvedl mši Missa Corporis Domini Jana Dismase Zelenky a Magnificat in D Johanna Sebastiana Bacha. Dvě díla komponovaná pravděpodobně v rozmezí několika málo let, dvě díla rozdílné stavební sevřenosti sblížená interpretací.

„Tůmova moteta zatím nevyšla tiskem, podobný program připravený z rukopisů má proto pro publikum velkou poznávací hodnotu.“

„Schollovu lahodnému témbru ve vyšších a nejvyšších sférách nechybělo nic podstatného. Právem byl hvězdou večera, právem vyprovokoval vřelý ohlas.“

„Při podobných koncertech primárně nejde o pódiový dojem, ale o hudbu samu. A ta byla díky sólistům a díky robustně plnokrevnému nasazení Romana Válka mimořádně poutavá.“

V kostelech se kdysi při koncertech netleskalo. Dnes je to už jinak – a závěrečný koncert festivalu Lípa Musica v českolipské římskokatolické bazilice Všech svatých provázelo v sobotu večer dokonce hlasité nadšené volání. Důvodem byl nejen program sestavený z hudby Františka Ignáce Tůmy a přítomnost barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque, ale na prvním místě hvězdný sólista Andreas Scholl.

„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“

„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“

„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“

Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.