PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Druhému koncertu bude předcházet prohlídka sbírek muzea, kde se nacházejí proslulé nástroje značky Kebrdle, heligonky rodiny Hlaváčků i argentinské bandoneony.“

„Vzorem ostatním bylo otevření akordeonových oddělení na našich konzervatořích již v 60. letech minulého století.“

„Třikrát ročně se setkávají zástupci celého světa k řešení aktuálních úkolů v akordeonové oblasti.“

Praha bude během nadcházejícího víkendu, od pátku 28. února do neděle 1. března, hostit 142. ročník Mezinárodního kongresu a festivalu světové akordeonové konfederace CIA. V jeho průběhu se návštěvníci mohou těšit na dva koncerty a závěrečnou prezentaci výrobců těchto nástrojů a hudebních vydavatelství. Festival podporuje Státní fond kultury a Nadace OSA a jeho partnery jsou Pražská konzervatoř a Národní muzeum.

„Možná v leckterých výkonech dosud chybí více jistoty a zralosti, ale není fér porovnávat studenty se zkušenějšími kolegy.“

„Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě?“

„V podání Anny Gaálové to byl Beethoven křehký a něžný, zadumaný a přemýšlivý, ale i hravý a jiskřivý.“

Slyšet přehlídku talentovaných mladých pianistů – posluchačů Pražské konzervatoře – je zajímavý zážitek. Nejen kvůli velmi dobrým interpretačním výkonům, ale přináší to i jednu otázku k zamyšlení. Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě, otevře se před nimi úspěšná koncertní a nahrávací kariéra? O tom, zda se tak stane, někdy nerozhoduje jen píle a talent. Uvidíme, nechme se překvapit. Jména mladých konzervatoristů je ale dobré si zapamatovat. Ostatně, některá z nich jsou již v hudebním světě známá.

„Je nasnadě si položit otázku, co to vlastně znamená být absolventem klasické skladby?“

„Všichni čtyři jsou posluchači ve třídě pana Jiřího Gemrota. Dobrá práce, Jiří!“

„Zatímco Lukáš se soustředil na kratší, vypointované celky, Daria rozprostřela širokodeché hudební plátno.“

S velkým potěšením jsem kývl na možnost napsat reflexi na skladatelský koncert katedry skladby Pražské konzervatoře. Je dlouhou a skvělou tradicí, že jednou za rok mají čerství absolventi naší více jak 200 let staré hudební školy možnost si vyslechnout vlastní orchestrální kompozice. Většinou je to poprvé a je to ta nejlepší zpětná vazba, které se jim může dostat. Jejich spolužáci z instrumentálních oborů, stejně jako studenti dirigování se nezištně podílejí na zhmotnění idejí, které by za jiných okolností pravděpodobně skončily v šuplíku.

„K respektu k novému nástroji přispěl svojí pedagogickou, ale i publikační činností Václav Riedlbauch. Asi nejvýraznější stopu pak na akordeonovém oddělení zanechal Jaroslav Vlach.“

„V současné vedle sólových kompozic vznikají původní skladby s přihlédnutím ke komorním sestavám, a tak na koncertech můžeme slyšet díla současných skladatelských osobností.“

„Zatím museli absolventi naší konzervatoře odcházet na vysokoškolská studia do zahraničí, nový děkan HAMU se oficiálně vyjádřil k záměru otevřít akordeonový obor v Praze.“

Zítra se koná AKORDEONOVÁ AKADEMIE – každoroční událost pro studenty, interprety, pedagogy a příznivce i propagátory tohoto nástroje, který nesmazatelně patří ke klasické hudbě, i když ho tak možná ne každý vnímá. Letos přijede Franck Angelis z Francie, který patří k nejhranějším akordeonovým skladatelům současnosti. V 10 hodin dopoledne bude mít seminář a od 15 hodin koncert z vlastních skladeb v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Nad akordeonem od jeho historie až budoucnost a také nad českými úspěchy se pro KlasikuPlus zamyslel Ladislav Horák.

„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!

„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“

„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“

Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.

„Půvab spojený s energickou, technicky bezvadnou a promyšlenou interpretací je věru nebezpečná kombinace!“

„To důležité ale přišlo se Sonátou Richarda Strausse. Byl to takřka fyzický zážitek principu napětí a uvolnění.“

„Projevily se nejen výborné technické schopnosti hráčů, ale zřejmé bylo i to, jak dobrou školou komorní hry všichni tři prošli.“

Další z absolventských koncertů studentů Pražské konzervatoře se konal v úterý 14. května v krásném prostředí historického sálu Deylovy konzervatoře. Tentokrát se představila houslistka Klára Lešková ze třídy prof. Jiřího Fišera. A zvolila program, ve kterém předvedla, jakou je zralou interpretkou.

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

„Některé výkony jsou jasné od prvních taktů. Ty skvělé i ty nepřijatelné. Ovšem nejvíc je bohužel těch ostatních.“

„Vítěz houslové soutěže může pomýšlet na sólovou kariéru, vítěz hobojové soutěže v uvozovkách ´jen´ na dobrý post komorního či orchestrálního hráče.“ 

„Pokud korejský muzikant vyhraje mezinárodní soutěž, je osvobozen z vojenské služby.“

Violoncellista Michal Kaňka byl na konzervatoři u založení Havlákovo kvarteta, později přejmenovaného na Kvarteto Martinů. Své místo však nakonec našel v Pražákově kvartetu, kde jeho aktivní členství přesáhlo už třicet let. Dva roky vystupuje také jako člen Wihanova kvarteta. Od roku 2011 je pedagogem AMU, potom začal učit rovněž na Pražské konzervatoři…

„Vystoupí studenti Janáčkovy konzervatoře z Ostravy a Pražské konzervatoře, včetně Martina Kota, vítěze několika letošních soutěží.“

„Milan Bláha byl 21 let pedagogem Pražské konzervatoře a vychoval řadu vynikajících akordeonistů.“

„Franck Angelis přijede jako speciální host na svůj seminář a koncert z vlastních skladeb v sobotu 8. června.“

Zítřejší vzpomínkový koncert na počest výjimečného akordeonisty Milana Bláhy, zakladatele tohoto oboru na Pražské konzervatoři, vzešel z nápadu akordeonových oddělení konzervatoří v Praze a Ostravě. Od sedmi hodin večer tak v sále pražské školy zazní v podání studentů obou škol postupně sedmnáct skladeb. Vystoupí i Martin Kot, vítěz a laureát několika letošních soutěží – klání ve Vídni, Klingenthalu, Ostravě a belgickém Monsu.

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková…

„Nikdo by neměl říkat, že hudba, která hledá třeba „jen“ radost nebo sdělnost, není legitimním proudem.“

„Během let jsem přišel na to, že když chci představit skladbu, aby si jí veřejnost všimla, je produktivnější osobně nebo s malým týmem uspořádat koncert.“

„Musel jsem je vyvést z omylu – to ne já, to synátor. Občas se mi to stává…“

Dvojrozhovor s Pavlem Trojanem otcem a Pavlem Trojanem synem přibližuje tvorbu obou skladatelů i mnohé z toho ostatního, čím se v hudbě a kolem hudby zabývají. Uvažují o směřování soudobé tvorby a vztahu skladatele a publika i o sítu dějin, odkrývají vzájemné diskuse nad kompozicemi a mimo jiné rovněž připomínají otce a dědečka, letos dvaadevadesátiletého evangelického teologa Jakuba S. Trojana.

„Na Pražské konzervatoři je Čardášová princezna čtvrtou inscenací hranou v koncertním sále za doprovodu malého orchestru a studenta dirigování.“

„Mnozí vůbec poprvé zpívají pod dirigentovou taktovkou.“

„Učitelé i studenti věnují přípravě mnoho volného času, mívají velmi pěkný ohlas.“

Osmou inscenací klasické operety na Pražské konzervatoři po obnově vyučování operetního zpěvu a herectví je Čardášová princezna Emmericha Kálmána. V režii pedagoga Zbyňka Brabce, pod taktovkou studenta Ondřeje Kunovského a se studenty v hlavních rolích i v orchestru má dnes večer nový projekt v sále školy po pátečním prvním uvedení druhou premiéru.

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra…

„Jsem skladatelem vážné hudby, ale snažím se jí tu a tam vtisknout i rozmarnější rozměr.“

„Spojení výtvarného umění s hudbou je úžasná věc.“

„Mít víc času na komponování byl základní důvod, proč jsem se rozhodl ukončit své působení v čele Pražské konzervatoře.“

První novodobý český koncert pro zobcovou flétnu bude mít premiéru ve čtvrtek 17. ledna v Kostele Sv. Vavřince. Složil ho Pavel Trojan starší a zazní v podání Jakuba Kydlíčka a Anety Majerové. Koncert zároveň doprovodí výstava z grafického díla Karla Demela. Jak KlasicePlus Pavel Trojan mimo jiné řekl, koncert pro tento nástroj se v české hudební literatuře už dlouho neobjevil.

„Nelze ho srovnávat s žádným z řady flétnistů, u kterých jsem měla možnost studovat.“

„Naučí mnohem víc než jen přemýšlet o technice a „hmatat“ na flétnu.“

„Většině z nás dal směr, kterého se držíme dodnes.“

Sedmdesáté narozeniny dnes slaví flétnista, dlouholetý profesor Pražské konzervatoře a v neposlední řadě také básník Jan Riedlbauch. Zásadním způsobem ovlivnil několik generací flétnistů, jimž jako profesor Pražské konzervatoře předává své zkušenosti od roku 1977 dosud. Nejinak tomu bylo i v případě flétnistky Jany Jarkovské, která připravila pro KlasikuPlus své osobní zamyšlení.

„Je to dílo, které máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

„Prostory pro cvičení, to je jedna z nejbolestivějších oblastí, se kterou se studenti potýkají.“

„Přestěhování Pražské konzervatoře z centra města by mělo pro školu i kulturní instituce fatální dopady.“

„Myslím, že sami žáci budou filtrem toho, které umělecké osobnosti budou v řadách pedagogů působit.“

Celé sobotní dopoledne pořádá Pražská konzervatoř Den otevřených dveří –  koná se od 9 do 13 hodin a kromě tradiční prohlídky hlavní budovy Na Rejdišti si zájemci budou moci popovídat s pedagogy jednotlivých oborů nebo konzultovat repertoár. Od letošního školního roku je novým ředitelem Pražské konzervatoře uznávaný varhaník a pedagog PETR ČECH, který nastupuje po čtrnáctileté éře Pavla Trojana…

„Akordeon jako „lidový“ nástroj je nesmírně oblíbený v Severní Koreji, v Jižní je méně známý.“

„V  Koreji je argentinské tango vnímáno jako svébytný a úspěšný styl.“

„S hrdostí shledávám, že o akordeon je stran amatérů i profesionálů stále větší zájem.“

Akordeonista LADISLAV HORÁK je hlavním hostem letošního festivalu Seongnam v Jižní Koreji. Za doprovodu Seongnam Philharmonic Orchestra pod vedením legendárního dirigenta Gum Nanse, někdejšího laureáta Karajanovy soutěže, přednese nejslavnější tanga Astora Piazzolly. A jak řekl portálu KlasikaPlus.cz, je vůbec prvním akordeonistou pozvaným na tento festival a velmi se na to těší.

„Doma se pořád zpívalo a něco se poslouchalo.“

„Od školky jsem chtěla hrát na housle.“

„Pan profesor Fišer je nekonečnou studnicí inspirace nejen na poctivou houslovou hru, ale i na muzikantství jako takové.“

 „Akademie Václava Hudečka je především obrovskou zkušeností.“

 „Na odpočinek je potřeba vždy myslet! Ale housle přece jen aspoň na chvíli chytnu.“

Mladá, krásná, úspěšná.. a letošní vítězka XXII. Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, to je Marie Hasoňová.