KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Arkadij Volodos: Zvuk klavíristy je zrcadlem jeho duše

„Během sólového recitálu mám mnohem větší svobodu než při hraní s orchestrem.”

„Hudba je jazyk, který nelze vyjádřit slovy.”

„Hudba nebyla stvořena proto, aby se přizpůsobovala době; byla stvořena proto, aby ji přesahovala.”

Letošní třináctý ročník Firkušného festivalu dojde svému konci již tento čtvrtek v Dvořákově síni pražského Rudolfina, kdy se po čtyřech letech na festival vrátí celosvětově uznávaný klavírista Arkadij Volodos. Program sestavil z předposlední Klavírní sonáty Franze Schuberta a Tanců Davidovců Roberta Schumanna. Večer zakončí svou vlastní úpravou Lisztovy Uherské rapsodie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prozrazuje, proč se věnuje už jen sólovým recitálům, jestli hledá souvislosti mezi hudbou a filozofickými texty a zda má vůbec cenu následovat interpretační trendy.

Číst dál…

Aapo Häkkinen: Na Pražské jaro vezeme Cartellieriho. Jeho živá hudba posluchače uchvátí

„U uvedení nových skladeb je vždy přítomen prvek nejistoty: jak silná a živá hudba ve skutečnosti bude, je pro mě stále záhadou.“

„Oproti světoběžníku Cartellierimu byl Ryba skromný kantor, ale musel být v kontaktu s dobovými vlivy, jinak by nevznikla jeho specifická hudba.“

„Mezi autory, jejichž díla zůstávají neprávem opomíjena, bych rád zmínil Pavla Vranického nebo Leopolda Koželuha.“

Cembalista a dirigent Aapo Häkkinen patří k nejvýraznějším postavám evropské scény staré hudby. Jako umělecký ředitel Helsinského barokního orchestru udává od roku 2003 jeho osobitý směr a s neúnavným zápalem s ním objevuje zapomenuté skvosty hudební historie. Na Pražské jaro, jehož příští ročník portál KlasikaPlus.cz představil ZDE, přiváží mj. novodobou premiéru oratoria skladatele Antonia Casimira Cartellieriho. V rozhovoru přibližuje toto dílo i svou cestu od katedrálního zpěváka až k mezinárodně uznávanému dirigentovi, jenž proměnil vnímání early music nejen ve Finsku, ale i daleko za jeho hranicemi.

Číst dál…

Pražské jaro zveřejnilo program 81. ročníku

„Zahajovací koncert provede Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Petrem Popelkou…“

„Reprezentativní řada světových orchestrů je zastoupena Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu se současným šéfem Sirem Simonem Rattlem…“

„Barbara Hannigan osobně zdůraznila, že Lidský hlas, jednoaktová opera kde zpívá i diriguje, je opravdu mimořádným kusem…“

Tradiční podzimní tisková konference Pražského jara představila program 81. ročníku, který se uskuteční ve dnech 12. května až 4. června 2026. O zarámování prezentace, která se konala v sídle festivalu v Kostele sv. Vavřince, se postaral Milan Al Ashab vynikajícím provedením dvou virtuózních kusů pro housle. Na úvod Ernstova úprava Schubertova Krále duchů, na závěr Paganiniho Variace v úpravě Váši Příhody. Hlavními mluvčími byli pověřený ředitel Milan Němeček a umělecký ředitel Josef Třeštík, hostem on line byla zpěvačka a dirigentka Barbara Hannigan, na místě nechyběli všichni členové realizačního týmu a hosté zastupující sponzory. Představen byl i nový grafický design.

Číst dál…

Pražské jaro vyhlašuje konkurz na nového ředitele či ředitelku 

Obecně prospěšná společnost Pražské jaro vyhlásila výběrové řízení na pozici ředitele či ředitelky, který či která bude od roku 2026 zodpovídat nejen za vedení Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, ale také za Mezinárodní hudební soutěž a Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Uchazeči mají čas přihlásit se do 20. října letošního roku. Přihláška…

Číst dál…

Rekordní jaro. To osmdesáté, Pražské

Přes třicet tisíc návštěvníků zavítalo na letošní jubilejní osmdesátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, které uspořádalo na šestasedmdesát koncertů, workshopů, masterclassů a dalších doprovodných programů. Pořadatelé hlásí rekordní návštěvnost i tržby a chystají příští ročník. Jeho programová náplň bude představena začátkem listopadu.   „Pražské jaro posluchačům nabídlo špičková provedení hudby sahající od…

Číst dál…

Mahlerova Osmá je cesta mimo čas a prostor, říká Byčkov

Pražské jaro a jeho jubilejní 80. ročník míří do svého velkolepého finále. Dne 2. a 3. června vyvrcholí provedením Osmé symfonie Gustava Mahlera pod taktovkou Semjona Byčkova. Monumentální dílo zazní ve Smetanově síni Obecního domu v podání České filharmonie, Českého filharmonického sboru Brno, Pražského filharmonického sboru, Kühnova dětského sboru a osmi hvězdných sólistů. Pro…

Aktualizováno Číst dál…

Přímý zásah do lidského srdce. Prague Offspring s mrazivým přesahem

„Skladby byly nabité originálními konceptuálními i zvukovými nápady, predispozicí pro jejich interpretaci byla schopnost velice intenzivního prožitku, a to na výrazně intelektuálním, až filozofickém podtextu.“

„Slavomír Hořínka posluchače nešetřil. Přesto se mu podařilo vytvořit dílo velice niterného prožitku.“

„Jennifer France se nemusela převlékat, měnit způsob chůze či gesta, jako by tomu bylo u scénického provedení, odstínění všech rolí zvládala pouze s použitím svého hlasu.“

Dvoudenní koncertní, pedagogický a diskuzní maraton soudobé hudby Prague Offspring zakončil 31. května v pražském DOXu rezidenční soubor letošního ročníku Ensemble Modern. Vysoká intenzita kompozičního vyjádření při světové premiéře skladby Slavomíra Hořínky plně vyhřezla koncertním provedením opery George Benjamina. Dramaturgie do diváků bušila tématy z nejniternějších, a to v mistrovském skladatelském i interpretačním podání.

Číst dál…

Další povedený debut Pražského jara. Trio Incendio

„Haydnovo trio bylo provedeno s takovou promyšleností každého detailu, že škodolibého posluchače nutně muselo napadnout, zda sám skladatel spekuloval nad svým dílem tak důkladně.“

„Souhra je evidentně silnou stránkou souboru a detailní promýšlení každého taktu se v Ravelovi ukázalo jako jedině ku prospěchu.“

„Dlouhodobá poctivá práce se tu potkala s vědomím mimořádného okamžiku.“

Matiné v sobotu 24. května působilo v programu Pražského jara nejspíš nenápadně, přineslo však výtečný zážitek. Trio Incendio hrálo na festivalu poprvé a prezentuje se jako mladé. Není ovšem začátečnické: členové spolu hrají devět let a mají za sebou řadu soutěžních úspěchů.

Číst dál…

Beethovenovský večer okořeněný ptačím švitořením

„Už po několika úvodních taktech první věty bylo zřejmé, že před sebou máme orchestr nevšedních kvalit.“

„Klavírista Pierre-Laurent Aimard je proslulý pozoruhodnou šíří svého repertoáru, který sahá od baroka až po hudbu nejsoučasnější.“

„Manacorda propracoval orchestrální složku Beethovenova 1. klavírního koncertu s takovou invencí, jak se to v této skladbě slyší jen málokdy.“

Pod názvem „Beethovenova Osudová“ nabídlo Pražské jaro 22. května festivalovému publiku v Rudolfinu český debut světově proslulého hudebního tělesa Kammerakademie Potsdam. Do Prahy přijel tento orchestr se svým dirigentem a dlouholetým hudebním ředitelem Antonellem Manacordou. Kammerakademie Potsdam vystupovala s Manacordou na nejprestižnějších koncertních pódiích a realizovala s ním řadu nahrávek, mezi jinými také vysoce ceněný komplet Beethovenových symfonií. A hudba Beethovenova byla také těžištěm jejich festivalového vystoupení.

Číst dál…

Debutanti z Göteborgu. Smetana by byl příjemně překvapen

„Na první pohled nejsou příliš globalizovaní, a přesto vyvolávají globální ohlas.“

„Lisieckého vystoupení, bezchybné a dokonale definitivní, ideální ve výrazu, večer i celý letošní festival prozářilo.“

„Dirigent Santtu-Matias Rouvali vybavil Bartókův Koncert pro orchestr posluchačskou přehledností a nabídl dílo k poslechu jako poutavou, barvitou skladbu, takovou, kterou si nelze nezamilovat.“

Klasicky postavený program přivezli v pátek na Pražské jaro Göteborští symfonikové se Santtu-Matiasem Rouvalim. V jeho středu figuroval nástrojový koncert, na vrcholu velké orchestrální dílo a v úvodu skladba menšího formátu. Nešlo však o nic tuctového. Chopinův 1. klavírní koncert měl jako sólistu světovou hvězdu Jana Lisieckého, večer korunoval Bartókův skvělý Koncert po orchestr a začátek patřil jedné ze tří Smetanových méně hraných švédských symfonických básní – Hakonu Jarlovi.

Číst dál…

John Nelson (1941–2025)

Ve věku třiaosmdesáti let se na konci března uzavřel život amerického dirigenta Johna Nelsona. Patřil k nejvšestrannějším a nejuznávanějším dirigentům mezinárodní hudební scény, celosvětově byl ceněn pro své interpretace vrcholných děl romantismu, zejména Hectora Berlioze, ale i pro svou živelnou a podmanivou práci s barokním repertoárem i s hudbou Mozarta a Haydna, stejně jako pro nadšení týkající…

Číst dál…

Sto let Pierra Bouleze, doyena moderní hudby

Svět si ve středu 26. března letošního roku připomněl sté výročí narození Pierra Bouleze, nejvýznamnějšího francouzského skladatele své generace a také významného vizionáře, kulturního emisara, dirigenta a hudebního teoretika, který se zásadním způsobem zasazoval o díla skladatelů dvacátého století. Patřil k předním univerzálním myslitelům v dějinách hudby. Nikoli nevýznamným byl i jeho přínos ke světové janáčkovské…

Číst dál…