KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Ten koncert se mi opravdu líbil. Musí se vzít v úvahu, že muzikanti byli narychlo angažováni z celé Evropy (hrálo se na dobové nástroje), takže souhra (zvláště smyčců) nemohla být úplně stoprocentní jako u České filharmonie a dalších špičkových orchestrů. Tyhle staré nástroje mají měkčí a tišší zvuk než současné a nemají tak „agresivní“ nasazení každého…
„Zukal ponímal dielo, aj v brilantných pasážach, neokázalo a veľmi prirodzene.“ „Leeho interpretácia bola nesmierne energická a klavirista si svoje vystúpenie evidentne vychutnával.“ „Vystúpenie Dongha Leeho bolo pre mňa po všetkých stránkach zrelým, komplexným interpretačným počinom.“ Finále súťaže Pražského jara v odbore klavír prebehlo večer 14. mája v Dvořákovej sále Rudolfina. Porote sa predstavili traja…
Ve středu 12. května 2021 zahájilo Collegium 1704 cyklem symfonických básní Má vlast 76. ročník Pražského jara. Tento koncert letos očekávala odborná veřejnost s mimořádným zájmem. Původně plánovaná interpretace berlínských rozhlasových filharmoniků s Vladimirem Jurowskim byla z preventivních epidemických opatření zrušena a dramaturgie využila této situace s odvahou a oslovila soubor Václava Lukse, který se primárně…
„Vstoupil na pomyslné kolbiště s handicapem i kouzlem technicky méně dokonalých starších hudebních nástrojů a s přednostmi i omezeními tělesa sestaveného pro projekt.“ „S pečlivě vybranými hudebníky připravil interpretační čin, vytvořil znějící dílo, a to s entusiasmem a ponorem sobě vlastním.“ „Aniž by chtěl provokovat, předestřel podobu symfonických básní v jakoby surovějším, věcnějším a zvukově limitovaném stavu.“ Václav Luks…
„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“
„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“
„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“
Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby…
„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“
„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“
„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“
Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.
„Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce.“ „Před našima očima vyvstává obraz na hony vzdálený moderní představě o takzvané romantické interpretaci.“ „Pražské jaro pak do 3. června nabídne dvě desítky dalších koncertů.“ Festival Pražské jaro otevře ve středu večer Smetanovou Mou vlastí…
Čtyři z koncertů letošního mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční za přítomnosti obecenstva v sále. Budou součástí pilotního projektu iniciovaného ministerstvem kultury, jehož součástí jsou přísná opatření stanovená ministerstvem zdravotnictví. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích, nutné bude spárování jejich vstupenky s výsledkem. V průběhu pobytu v budově bude povinné nosit…
Nový dokumentární film režiséra Martina Suchánka o hudebně mimořádně nadaných dětech, snímek s názvem Talent, uvede Česká televize na ČT art pozítří, 29. dubna, od 21:35 hodin. Pořad vznikl ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro a Stipendijní Akademií mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Autoři sledují pětici výjimečně talentovaných dětí v domácím prostředí i ve volném čase, s rodiči,…
„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“
„Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“
„Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“
Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm…
„U tak relativně mladé hudby, jako je Smetanova Má vlast, je třeba vzít pokorně v potaz i pozdější vývoj a především úctyhodnou interpretační tradici České filharmonie.“
„V umění se musí prolínat poučenost, nebo chcete-li ratio, s intuicí, fantazií a inspirací.“
„Interpretace hudby druhé poloviny devatenáctého století vyžaduje oslovení specializovaných instrumentalistů, kteří nejen odpovídajícími nástroji disponují, ale také je ovládají.“
Zahajovací koncert letošního festivalu svěřilo Pražské jaro Václavu Luksovi a jeho orchestru dobových nástrojů Collegium 1704. Dvanáctého května se dá očekávat historicky poučené provedení, jiné než běžně symfonické. Podnětná událost, o které se určitě bude dlouho mluvit. Václav Luks ale nikdy nechce šokovat – a jak ho známe, nebude to jeho cílem ani v tomto případě…
Dnes 30. března proběhla poradní schůzka s muzikantskou obcí, kterou inicioval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za Sdružení umělců klasiky SUK a „klasickou“ hudbu obecně se zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek a Jakub Hrůša, za pořadatele ředitel Pražského jara Roman Bělor. Schůzka trvala přes hodinu a podle přítomných byla „velmi otevřená a konstruktivní“. Předmětem debaty byl stav kultury a kulturního školství po roce s COVIDem, výhledy do budoucna…
Festival Pražské jaro 2021 Smetanovou Mou vlastí 12. května otevře Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Původně ohlášení interpreti, jimiž měli být Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a dirigent Vladimir Jurowski, hostování v Praze odvolali. Nařízení proti koronaviru, aktuálně v Německu platná, jim dílo neumožňují nazkoušet. „Vždy jsme dbali o to, aby zahajovací koncert Pražského jara vedle respektu k tradici přinášel…
Interpretační soutěž, kterou počátkem května pořádá festival Pražské jaro a která byla loni zcela zrušena, se letos má konat, a to v oborech klavír a smyčcové kvarteto. Pandemii navzdory se do ní přihlásily dvě stovky mladých hudebníků. Pokud to protiepidemická opatření umožní, finále v Rudolfinu by mohli v sále sledovat diváci. V oboru klavír evidují pořadatelé…
„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“
„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“
„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“
Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.
„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“
„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“
„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“
Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi…
„Svého naplnění došel Zdeněk Mácal v letech 2003 až 2007, kdy byl v pořadí třináctým šéfdirigentem České filharmonie.“
„Raná mozartovská nahrávka není pro Mácala ve světle jeho pozdější kariéry nejtypičtější.“
„Mozarta hraje Pavel Štěpán na Mácalově snímku z roku 1968 zejména v nižších polohách opravdu měkce, v pomalých větách k tomu zasněně.“
Vynikající a ve světě ceněná nahrávka dvou Mozartových klavírních koncertů s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií je dosažitelná jen v digitální podobě, na klasickém nosiči k dispozici není. Stojí za ní Zdeněk Mácal, letos 8. ledna pětaosmdesátiletý. Protože v roce 1968 emigroval, firma Supraphon desku musela zničit. V online podobě, pro zakoupení a stažení, snímek zpřístupnila teprve zase až v roce 2012.
Kvůli mimořádným opatřením se Classic Prague Awards ve své obvyklé podobě tentokrát neuskutečnily. Organizátoři se však přesto rozhodli udělit mimořádnou cenu, a sice Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro. „Ocenění je udělováno již od roku 2016 a vzhledem k tomu, jak bohatá a kvalitní je česká scéna klasické hudby, ceny Classic Prague Awards dokazují, že…
„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“
„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“
„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“
Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni…
První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na…
„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“ „Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“ „V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“ Mezinárodní…
„Chceme si ho pamatovat jako interpreta s perlivou tichou technikou a úžasným úhozem, jemně hrajícího Chopina a Debussyho. Nebyl by to však úplný obrázek jeho umění.“
„Skvělé snímky, skutečné archivní skvosty, které výrazně obohacují dosavadní známou diskografii legendárního klavíristy.“
„Asi největším překvapením je na této nahrávce Prokofjevův Koncert Des dur.“
Není dobré si umělce škatulkovat. Ti velcí ostatně umějí vždy znovu překvapit. Patří k nim také Ivan Moravec, jehož nedožité devadesáté narozeniny si dnes připomínáme. Živé nahrávky tří klavírních koncertů, objevené v rozhlasovém archivu a vydané poprvé na hudebním nosiči, ho ukazují jinak, než jen jako jemného lyrika. Griega, Ravela a zejména Prokofjeva hrál docela razantně.
„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“
„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“
„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“
Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.
„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“
„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“
„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“
Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá mimořádný koncert, který se uskuteční v neděli 11. října v pražském DOX+. V podání německého souboru Ensemble Modern zazní světová premiéra díla, které organizátoři objednali u českého skladatele Jiřího Kadeřábka. Zazní rovněž jedno z vrcholných děl francouzského skladatele Gérarda Griseye. Koncert je přeložen z původně plánovaného jarního termínu. „Považovali jsme za důležité, aby…
Pražský filharmonický sbor otevře v úterý 8. září v kostele sv. Šimona a Judy svou další koncertní sezónu. Na programu ryze vokálního večera jsou díla Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V příštích měsících čekají těleso koncerty na festivalech doma i v cizině, spolupráce s orchestry, včetně Berlínských filharmoniků, i další samostatné a capellové koncerty. Uměleckým partnerem…
Současná situace motivovala organizátory stěžejních pražských festivalů k historicky první společné akci nazvané PRAHA ZÁŘÍ, která má být průsečíkem jejich projektů. Výstaviště v Praze-Holešovicích tak bude od 8. do 28. září dějištěm kulturních zážitků, hudby, tance, filmu, nového cirkusu a gastrozóny. Většina koncertů, představení a míst, bude přístupná zdarma, některé s placenými vstupenkami. V rámci parkové…
„Byt obou umělců byl v domě, kde prožili víc než půlstoletí, v šestém patře.“
„Přistěhovali se s velkým štěstím do Prahy v situaci, kdy měli být vystěhováni z Plzně do Sudet.“
„Třetí pamětní deska, ta pražská, je podle Aleše Březiny poslední.“
Čtyřiašedesát let. Přesně tak dlouho žila v domě ve Slezské ulici v Praze cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž život se uzavřel v roce 2017 ve věku devadesáti let. Pamětní deska odhalená nyní na domě připomíná i jejího manžela, skladatele Viktora Kalabise, který zemřel jako třiaosmdesátiletý o jedenáct let dříve.
„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“
„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“
„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“
Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy…