KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Pražský filharmonický sbor organizuje ve dnech 26. a 27. března večer imerzivní koncert zvaný Hladiny ticha. Na poměry tělesa netradiční akce se uskuteční v prostorách kláštera sv. Anežky České v Praze. Sbor svým posluchačům nabídne netradiční zážitek. „V projektu stojícím na pomezí koncertu, divadelního představení a meditace uslyšíte v rozličném složení a prostoru v podání Pražského filharmonického…
‚Sbor na zkoušku‘, tak by se dal charakterizovat workshop Pražského filharmonického sboru určený dospělým zájemcům o sborový zpěv. Série čtyř letošních setkání vyvrcholí veřejnosti přístupným závěrečným koncertem v sobotu 15. března od patnácti hodin v prostorách pražského kostela U Salvátora. Program nabídne průřez skladbami, které frekventanti workshopu Hlasotaj nastudovali pod vedením sbormistra Lukáše Kozubíka…
„Způsob, jakým dirigent vykládal celé dílo, byl opravdu poutavý. Aniž by přeháněl, balancoval mezi okázalostí a ztišeními, mezi naléhavým dramatismem a zbožností, mezi dychtivostí a výbušností emocí a výrazem pokory.“
„Ozdobou provedení byl nejen Pražský filharmonický sbor připravený do skutečně nejjemnějších detailů, ale i orchestr.“
„Nejvyrovnaněji a nejpřesvědčivěji působila mezzosopranistka Lucie Hilscherová.“
Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Smetanově síni pražského Obecního domu měl 3. března na programu jediné veledílo. Verdiho Requiem. Sakrální vybočení z jeho oper, ale zároveň přece jen mezi duchovními skladbami všech dob tu, která se nejvíc a neodvratně blíží opeře. Šéfdirigent Petr Popelka nabídl nastudování s mnoha opravdu pěknými detaily, s velkolepou koncepcí a výborně hrajícím orchestrem a skvělým Pražským filharmonickým sborem.
Za „Verdiho nejkrásnější operu“ je někdy v příkré zkratce považována autorova Messa da Requiem. Výrazově široce rozkročená, jakož i rozsáhlá a pro sólově pěvce mimořádně náročná skladba, dnes provozovaná téměř výhradně koncertně, bude znít 3. března ve Smetanově síni Obecního domu pod taktovkou Petra Popelky. Sólové obsazení je česko-slovenské, důležitý part sboru ztvární…
Svatováclavský hudební festival se letos v září uskuteční podvaadvacáté a i nadále zůstane tradičním festivalem zaměřeným na hudbu starších stylových období, v jehož dramaturgii mají své místo vokálně-instrumentální projekty, autentická interpretaci staré hudby i crossovery. Pořadatelé mezi 2. a 28. září do Moravskoslezského kraje pozvou mimo jiné houslistku Isabellu Faust, cembalistu Mahana Esfahaniho, basistu Luigiho…
„Takto kvalitní nastudování by si zasloužilo alespoň poloscénické provedení.“
„Pražský filharmonický sbor od začátku do konce obecenstvu servíroval jednu dokonale sezpívanou a kompaktní hlasovou vlnu za druhou.“
„Těžko pro dirigenta vybrat těžší dílo na debut u České filharmonie.“
Svědkem naprosto mimořádného uměleckého počinu se 13. února stalo obecenstvo v pražském Rudolfinu, kdy Česká filharmonie na svém abonentním koncertu uvedla slavné oratorium švýcarského skladatele Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici. Hlavní roli díla, které je pro svou uměleckou i provozní náročnost uváděné jen zřídka, ztvárnila renomovaná francouzská herečka Audrey Bonnet. Celou kompozici nastudoval a řídil Lukáš Vasilek, pro nějž to zároveň byl debut u České filharmonie.
„První část koncertu se tedy nesla v duchu taneční stylizace a bylo skutečně co poslouchat.“
„Na místě akcentů a povlovných dynamických vzedmutí přidávala filharmonie na mocnosti zvuku, v pasážích jindy lyrické cudnosti a něhy zněla hudba prosta efektní svůdnosti.“
„Česká filharmonie hrála pod Rattlovým vedením s vervou a její zvuková plnost a síla byla v předepsaných částech skladby velkolepá.“
První ze tří abonentních koncertů České filharmonie s dirigentem Simonem Rattlem se ve Dvořákově síni Rudolfina konal ve středu 29. ledna. Po druhé řadě Slovanských tanců Antonína Dvořáka byla na programu Glagolská mše Leoše Janáčka. Sóla zpívali Iwona Sobotka, Lucie Hilscherová, Pavel Černoch a Jan Martiník, spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor sbormistra Lukáše Vasilka. Simon Rattle oslavil v tomto měsíci sedmdesátiny a jeho snem a narozeninovým přáním bylo, jak předesílala média, provést právě Glagolskou mši Leoše Janáčka s Českou filharmonií.
Pražský filharmonický sbor vyhlašuje konkurz do hlasových skupin tenor a bas a současně přijímá i nové mladé talenty z řad studentů do Akademie Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené. Nové tenoristy a basisty, kteří se budou účastnit koncertů v tuzemsku a zahraničí pod vedením zkušených sbormistrů a dirigentů, Pražský filharmonický sbor (PFS) hledá v rozsahu plného pracovního úvazku. První…
I světově etablovaní dirigenti zažívají stále nová ‚poprvé‘. Sir Simon Rattle si přál nastudovat Janáčkovu Glagolskou mši s Českou filharmonií; dílo jej uhranulo už jako mladíka z nahrávky s Karlem Ančerlem. Přání se mu nyní vyplní za zásadního uměleckého podílu Pražského filharmonického sboru a čtveřice sólistů. Závažné duchovní dílo vyváží odlehčená první polovina koncertu s druhou…
„Česká hudební veřejnost Rokem české hudby tentokrát opravdu žila, podařilo se jej propsat i do obecného povědomí.“
„Po týdnu v New Yorku jsme si připadali, jako bychom tam byli rok.“
„Američané ocenili naše turné jako vzorovou reprezentaci země.“
Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor absolvovaly závěrem minulého roku úspěšné turné v New Yorku včetně celkem čtyř koncertů v Carnegie Hall. Generální ředitel obou těles David Mareček hodnotí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, co přinesl Rok české hudby nebo jak se podařilo zprávu o něm prosadit ve Spojených státech.
Měsíc leden je v kalendáři mnohých uměleckých institucí časem utlumení aktivit, respektive připravované projekty zhusta dostávají jinou podobu než ve zbytku roku, a to často podobu edukativní. KlasikaPlus.cz přináší lednový přehled didaktických snah tuzemských profesionálních hudebních souborů. Česká filharmonie – Rudolfínek – Smyčcové mlsání … workshop pro školy a školky se koná v Sukově…
„Sbor s orchestrem Prague Philharmonia podaly pod vedením Lukáše Vasilka soustředěně elektrizující, napjatý a nepolevující výkon.“
„Dřízalova skladba je skvěle napsána, prochází odkazem adventních a vánočních písní a zpěvů nápaditě, poutavě.“
„Po všem jásání přichází opak – hudba se ztišuje do pokorné polohy využívající písňový text Jana Amose Komenského.“
Adventní koncert Pražského filharmonického sboru a orchestru Prague Philharmonia v sále na Žofíně přinesl ve čtvrtek nefalšovanou předvánoční náladu, a přitom nebyl ani trochu laciný. Program tvořila duchovní kantáta Gloria Francise Poulenca a Vánoční kantáta Jana Ryanta Dřízala. Ukázalo se, že se několik dnů před svátky docela dobře dá hudebně vystačit i bez „Rybovky“ a bez písně Narodil se Kristus Pán. Obecně nic proti nim, ale je dobré si je schovat opravdu až na Vánoce.
Dvojice předvánočních koncertů, které pořádá Pražský filharmonický sbor 19. a 20. prosince večer v pražském Žofínském paláci, představí loni poprvé uvedenou Vánoční kantátu českého hudebního skladatele Jana Ryanta Dřízala a malou vokální symfonii Gloria francouzského autora Francise Poulenca. Hraje Prague Philharmonia a diriguje hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Po newyorské tour, kde se Pražský filharmonický…
„Nejhlubší lidskost a opravdovost cítím v ukolébavkách.“
„Pokud se týká hudebního jazyka, snažil jsem se zachovat podstatu koled, ale často jsem si je harmonizoval po svém.“
„Nesnažil jsem se být ve Vánoční kantátě samoúčelně avantgardní. V takovémto případě rozhodně nemá skladatelské ego z hudby vyčnívat.“
Druhým rokem zazní v adventním programu Pražského filharmonického sboru a orchestru Prague Philharmonia Vánoční kantáta Jana Ryanta Dřízala. Stejně jako při loňské premiéře, i letos se koncerty konají dva, a to 19. a 20. prosince v Praze na Žofíně. Autor v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dílo i své prožívání vánočních svátků, které se dá krásně vtělit do hudby. Zas tak moc se o tom nemluví, říká, ale za celým vánočním poselstvím je skryto zobrazení vývoje od tmy a očekávání k rozbřesku, k příchodu světla.
„Sbor fungoval jako prodloužená ruka dirigujícího perfekcionisty Lukáše Vasilka.“
„Snad každý ze zpěváků PFS by mohl být sólistou.“
„Pokud bych přece jen chtěla najít na celém jinak báječném večeru pomyslný chlup, zastavila bych se u volby programu.“
Začít si něco se sbory v městě, jako je New York, je choulostivá věc. Tradice sborového zpívání je zde obrovská, už kvůli bohoslužbám a mším, které se ve stovkách protestanských, ale i katolických kostelů několikrát týdně bez sborů prostě neobejdou; a že v nich převažují často afroameričtí zpěváci s neodolatelnými hlasy, je v tomto městě nasnadě…
„Konkurence orchestrů v Carnegie Hall je neúprosná, ale Mahlerovou Pátou symfonií se 4. prosince Česká filharmonie zapsala do aktuální top desítky světových orchestrů.“
„Carnegie Hall se proměnila ve festivalové místo, stovky Newyorčanů si koupily lístky na všechny koncerty České filharmonie.“
„V závěrečné Intrádě rozpoutal Byčkov s orchestrem fascinující hudební orgie.“
A opět bylo vyprodáno. I středeční program České filharmonie po dohodě s vedením Carnegie Hall vsadil na americkou hvězdu. Ale pokud si do ní promítnete nedostupnou, téměř nadpozemskou bytost, ke které vás ochranka nepustí ani na metr, v případě houslisty Gila Shahama jste naprosto vedle. A pak ten čtvrteční program, s klavíristou Daniilem Trifonovem a posléze s Janáčkem a Pražským filharmonickým sborem… Davy skandujících návštěvníků.
V roce 2025 uplyne sto padesát let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. U této příležitosti připravil Národní památkový ústav projekt Vltava slavná & splavná. Ten připomene význam řeky jako národního symbolu a kulturní cesty formou celoročního programu, který bude zahrnovat kulturní akce, edukativní programy, přednášky a vyvrcholí výstavou v Jízdárně Pražského…
„Tolik češtiny na prostranství před sochou otce Duffyho snad ještě neznělo.“
„Zespodu burácející metro, za námi policejní houkačky, všude přítomný ruch pobízející turisty k utrácení a obří reklamy.“
„Ne, že by se na taková vystoupení běžný Newyorčan hrnul.“
Share Love s Coca-Colou a stovky další blikajících billboardů s produkty na pochopitelně ten nejvýhodnější prodej čehokoli včetně zakrvavené pozvánky na nejsoučasnější horor se staly pro Pražský filharmonický sbor kulisami, ve kterých, vsadím se, jeho členové ještě nezpívali. Přesto provedení starých amerických písní o touze, lásce a naději aspoň na několik málo minut dalo zapomenout na to, že se nacházíte na místě největšího konzumu světa.
„Mimořádná příležitost, které chceme co nejlépe využít, ne snad kvůli sobě, ale kvůli celé české kultuře.“
„Poprvé se Česká filharmonie ve Spojených státech objevila v šedesátých letech minulého století na koncertě s Karlem Ančerlem v brooklynském Walt Whitman Hall. Teď tam letí počtrnácté.““
„Nástroje představují pět tun nákladu v jedenašedesáti speciálních transportních bednách.“
Česká filharmonie cestuje na další turné, a to do Spojených států. V newyorské Carnegie Hall ji čeká prestižní rezidence, tři koncerty završující od 3. do 5. prosince Rok české hudby 2024. Robert Hanč, od roku 2011 generální manažer a umělecký ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje přípravu takových zájezdů a alespoň trochu dává nahlédnout do jejich zákulisí. Jak říká, pro filharmonii takovýto zájezd rozhodně patří mezi nejnáročnější úkoly.
„Koncertní síň postavili na ploše devíti parcel jako jednu z posledních velkých staveb ve městě ještě bez použití ocelové konstrukce, z cihel a pískovce.“
„Antonín Dvořák byl jedním z těch, kteří napomohli vytvoření věhlasu nové síně. S ohledem na setrvalou mezinárodní popularitu díla je první tamní uvedení New World Symphony asi nejdůležitější světovou premiérou, která se v této síni kdy odehrála.“
„Zahrát si právě zde je snem každého hudebníka. Je však rozdíl, jestli umělec vystoupil v programu Carnegie Hall, nebo v programu, pro který si jiný organizátor sál jen pronajal.“
Na samém začátku prosince, v závěru Roku české hudby 2024, patří newyorská koncertní síň Carnegie Hall, respektive její hlavní sál Isaac Stern Auditorium, po tři dny České filharmonii. Jedno z nejslavnějších míst, kde se ve světě hraje klasická hudba, bylo svědkem mnoha světových premiér, mezi nimiž jako mimořádně památné zůstává první provedení Dvořákovy Novosvětské symfonie. Ani se nechce věřit, že v šedesátých letech nechybělo moc k tomu, aby byla historická budova jako údajně nadbytečná stržena.
„Pražské koncerty u Šimona a Judy byly jakousi generálkou na první vystoupení sboru v Carnegie Hall.“
„Pavel Černoch vyzpíval vysoké tóny s naprostým přehledem, bez forze a operních příkras.“
„Mariánské téma bylo pro třiačtyřicetiletého Martinů zásadní, neboť v roce 1934, kdy dokončil tyto písně, zkomponoval i jedno ze svých nejzásadnějších děl Hry o Marii.“
Pražský filharmonický sbor spolu s festivalem Dny Bohuslava Martinů připravil na dva listopadové večery program s názvem Poklady českého sboru. Dramaturgie koncertu vycházela z více či méně známých děl českých skladatelů povětšinou na liturgická témata. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší z české tvorby, zároveň ale představit i skladby, které se provádějí vzácněji,“ uvedl sbormistr Lukáš Vasilek.
Koncert mladých talentů 2. prosince zahájí Český týden v Carnegie Hall, který je vrcholem oslav Roku české hudby. Na koncertech, které se v New Yorku uskuteční nejen ve světově proslulé koncertní síni, ale i v České národní budově na Manhattanu a na ikonickém náměstí Times Square, vystoupí Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem…
Koncerty, které se konají 28. a 29. listopadu večer v kostele sv. Šimona a Judy v Praze, nesou název Poklady českého sboru. Pražský filharmonický sbor na nich ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů představí vokální díla českých skladatelů Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Jana Nováka a Petra Ebena. Stejný program pak zazní 6. prosince…
„Na to, aby pojal až sto sedmdesát hudebníků, které sem letos náš první orchestr přivezl, ovšem technický i optický skvost Císařských lázní nemá.“
„Svou virtuozitou, lehkostí a radostným požitkem ze hry si publikum již od prvních tónů získal koncertní mistr orchestru Jan Mráček.“
„Plnokrevné, procítěné provedení všech účinkujících nadšené publikum ocenilo vřelým potleskem.“
Vždy koncem listopadu dostane modročervený název proslulého lázeňského města na lávce přes říčku Teplá, jeden z oblíbených fotomotivů turistů u ikonického Vřídla, červenou čepici s bambulí. Je to neklamný znak nejenom toho, že se nezadržitelně blíží advent a předvánoční trhy, ale již čtvrtým rokem také signál, že město čeká atraktivní nabídka filmu a hudby. Variace jsou společným dvoudenním projektem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a České filharmonie, která zavítala se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Navíc sem mohla letos úplně poprvé ve své historii přijet v plném počtu a ještě si s sebou vzít velký sbor a čtyři sólisty, čím se postarala o technický oříšek.
Ve dnech 22. a 23. listopadu proběhne v Karlových Varech čtvrtý ročník projektu Variace, který společně pořádají Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a Česká filharmonie. Pro letošní ročník je připraven program, tvořený mimořádnými filmovými projekcemi a koncerty v podání prvního českého orchestru, letos nově v karlovarských prostorech Velkého sálu hotelu Thermal a Císařských lázní. „Krátká historie Variací…
Pražský filharmonický sbor vycestoval do Hongkongu. S tamním Hong Kong Philharmonic Orchestra 8. listopadu představí zásadní Dvořákovu kantátu Stabat Mater. Bez účasti orchestru se sbor představí také 9. listopadu v edukativním programu, který Dvořákův kompoziční odkaz dává do souvislosti s americkými spirituály. Stabat mater, středověký text o utrpení matky, která vidí svého Syna umírat…
„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“
„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“
„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?
Dny Bohuslava Martinů se blíží. V listopadu a prosinci v Praze zahrnují šest vlastních koncertů a dva partnerské, které jsou v nabídce České filharmonie a Symfonického orchestru Českého rozhlasu – druhý zmíněný je nebližší akcí v rámci přehlídky a za účasti Petra Popelky a Josefa Špačka se koná 4. listopadu. Nadace Bohuslava Martinů získala pro třicátý ročník festivalu klavíristku Terezii Fialovou s violoncellistou Jiřím…
Ve čtvrtek 31. října zahájí Pražský filharmonický sbor sérii edukativních koncertů. Jako první se zaměří na osobnost skladatele Antonína Dvořáka. Projekt je vhodný pro studenty a jejich rodiče nebo prarodiče. O den později bude projekt nabídnut i školám. V půl sedmé večer ve čtvrtek 31. října se Sál Pražské konzervatoře promění v edukativní prostor, kde…
„Smerom k záveru diela ale akoby hráči prirodzenejšie cítili energiu jednotlivých dielčích klimaxov.“
„PFS podalo plnokrvný, kvalitný výkon, ktorý nenechal nikoho zabudnúť na to, že prišiel primárne práve na ich koncert.“
„Každý zo štvorice Šaturová, Lapkovskaja, Bruns, Konieczny je neprehliadnuteľný.“
Dvořákovo Requiem znelo tento rok na Deň českej štátnosti hneď na dvoch miestach: jednak v Ostrave na ukončení Svatováclavského hudobného festivalu, jednak v Prahe na zahajovacom koncerte sezony Pražského filharmonického sboru. Popredné české zborové teleso chcelo podľa úvodných slov svojho riaditeľa Davida Marečka pôvodne započať svoju 90. sezónu o čosi „optimistickejším dielom“. Nakoniec však prevážila hĺbka Dvořákovej smútočnej omše. Veľkolepé dielo znelo okrem PFS v podaní Drážďanských filharmonikov a sólistov Simony Šaturovej, Anny Lapkovskajej, Benjamina Brunsa a Tomasza Konieczneho, všetko pod taktovkou Michaela Sanderlinga. Výsledok bol bez pochýb sugestívny, nie však nutne v zmysle hĺbavej emotívnosti.