PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Díky šéfovství v Bamberku (který se nachází vlastně v bezprostřední blízkosti Bayreuthu – bamberská policejní auta nosí bayreuthské SPZky!) jsem ale k Wagnerově hudbě ´přičichl´ opakovaně a autenticky.“

„Z Bayreuthu se mi již ozvali, tak mě to potěšilo, i když to k ničemu konkrétnímu zatím z časových příčin nevedlo.“

„Vzpomínám na Jiřího Bělohlávka, který opakovaně pravil, že jeho dirigentský život se dělí na dvě části: na dobu ´před Tristanem´ a ´po Tristanovi´.“

V Královské opeře Covent Garden v Londýně má dnes premiéru Wagnerův Lohengrin v nastudování dirigenta Jakuba Hrůši, který tam už debutoval v roce 2018 nastudováním Bizetovy opery Carmen. Během sedmi večerů se představí Brandon Jovanovich jako Lohengrin, Jennifer Davis jako Elsa, Craig Colclough jako Telramund a v roli Ortrud se alternují Anna Smirnova a Maida Hundeling. Režii má David Alden. Jakub Hrůša, poprvé dirigující některou kompletní Wagnerovu operu, považuje tuto příležitost za zcela zásadní umělecký posun,…

„Přestože nikdo nemohl tušit, že se od rybníku Vajgar jednou natrvalo přesune k ústí řeky Hudson, o jeho směřování k hudbě bylo jasno poměrně brzy.“

„V MET byl na roztrhání. Korepetoval, zkoušel s orchestrem, vedl smíšený pěvecký sbor a tu a tam dirigoval.“

„Přirozeně, že nebyl jediný, kdo od nás touto zámořskou ‚Mekkou opery‘ prošel; nikdo se ale nemůže pochlubit tím, že tam setrval neskutečné tři dekády.“

Druhá část seriálu Až na konec světa se věnuje Kurtu Adlerovi, který se jako sbormistr, dirigent i hudební publicista prosadil za hranicemi rodného státu: v Berlíně, Kyjevě, Stalingradu a nakonec na neskutečných třicet let v Metropolitní opeře v New Yorku. Jeho rodným krajem přitom byly jižní Čechy a do Spojených států zavčas unikl jen díky dobrému odhadu situace, což mu jako synovi židovských rodičů patrně zachránilo život.

„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“

„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“

„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“

Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání…

„Jako mladý šéf České filharmonie spoluzakládal a vedl po válce festival Pražské jaro.“

„Nikdy nechtěl být tím, kdo má nejvíc koncertů za rok, kdo má za život nejvíc nahrávek. Jako hudebník byl absolutně náročný, neznal kompromis.“

„Byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a drží dosud rekord jako nejdéle působící šéf v historii tělesa.“

Bavorský rozhlas na stanici Bayern 4, stejně jako Český rozhlas na stanici Vltava, věnoval ve středu ve vysílání nepřeslechnutelný prostor Rafaelu Kubelíkovi. Dirigentovi, který po Únoru 1948 odešel z Československa, v exilu vykonal kus poctivé práce a po uzavření aktivní umělecké dráhy se nakonec ještě vzchopil k novému nádechu: v květnu 1990 na Pražském jaru a pak v červnu na Staroměstském náměstí dirigoval Smetanovu Mou vlast. Jako symbolický hudební návrat do vlasti, kterého se skoro zázračně dočkal. Zemřel před pětadvaceti lety, 11. srpna 1996, bylo mu dvaaosmdesát.

„Úspěch se odrazil i v první recenzi v Mladé frontě 2. února 1961.“

„Tehdejší slova velmi uznávané osobnosti jsou až prorocká.“

„Ještě po půl století vzpomínal, jak jako dvacetiletý viděl a slyšel dirigovat Rafaela Kubelíka.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let…

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby…

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba…

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

„Rok 1896 byl pro Dvořáka hektickým obdobím. V porovnání s jarem, létem a podzimem předchozího roku, kdy se vrátil z USA a hodně odpočíval.“

„Dvořákova Devátá symfonie byla v lednu 1896 dosud docela žhavou novinkou.“

„Pod Talichovým vedením, stejně jako později pod Kubelíkovým, Ančerlovým, Neumannovým a Bělohlávkovým, rostla Česká filharmonie do formátu orchestru s rozpoznatelným stylem a zvukem, s výrazným a jedinečným profilem.“

Česká filharmonie počítá svou historii od 4. ledna 1896, právě dnes tedy dlouhou 125 let. Ten den, byla to sobota, měla v pražském Rudolfinu první koncert. Dirigoval Antonín Dvořák, zněla výhradně jeho hudba. Jako v té době již nejslavnější žijící český skladatel stál symbolicky u zrodu nového tělesa zcela logicky. Na koncertě byl ideově přítomen také Bedřich Smetana, který chtěl tradici symfonických koncertů založit už v šedesátých letech, a iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy z roku 1882…

„Svoje zásady, postoje a názory zastávala až do konce svých dnů. Nekompromisně a radikálně.“

„Nezaobírala se připomínkami svých uměleckých úspěchů, nikdy je sama také nepřipamatovala. A že jich za padesát let činnosti doma i v zahraničí bylo.“

„Byla osobností náročnou, laskavou, tvrdošíjnou i statečnou… a určitě hodnou naší vzpomínky a úcty.“

Sté narozeniny, k nimž klavíristce Zorce Zichové (1920-2017) chyběly už pouhé tři roky a které připadají právě na dnešek, se staly pro profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu a pedagoga, podnětem k připomenutí jejího lidského a uměleckého profilu. Potkávali se na hudební fakultě AMU. Zorka Zichová tam pedagogicky působila v letech 1950 až 1981 v oboru klavírní spolupráce. V roce 1968 byla jmenována docentkou pro obor klavír se zvláštním zřetelem ke komorní hře. Koncertní činnosti se věnovala do června roku 1990.

„Podle vzpomínek doprovázela koncert elektrizující atmosféra.“

„Právě operní repertoár pod Abbadovou taktovou dostává opravdu grády.“

„Murray Perahia se v interpretaci nepodobá žádnému jinému.“

Digital Concert Hall je z důvodu koronavirové pandemie zdarma. Nabízí hodiny a hodiny kvalitní hudby napříč hudební historií, dirigenty i sólisty. Je plná nejrůznějších perliček, dokumentů, výpovědí a vzdělávacích programů. Já předkládám svůj osobní playlist, ke kterému se pravidelně vracím. Snad udělá radost i vám.

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

„Na Národní třídě je celodenní happening. Klasika tu není, zůstala uvnitř Národního divadla a v Rudolfinu.“

„K revoluci patřily songy, spirituály. Ta síla emocí, když v revolučních dnech rozhlas po letech veřejně poprvé zase vysílal Kryla a Kubišovou…“

„Bláznovská zvěst Ivana Kurze s odkazem na Bibli připomíná, že spasení přináší bezbranné dítě. Tato hudba zněla v Obecním domě sedmnáctého listopadu 1989 večer.“

„Poslouchám, co chci. Svobodná hudba je ta nejlepší.“ Jeden ze sloganů provázejících oslavy třiceti let od pádu totality může být podnětem k mnoha úvahám. O kulturní izolaci a uvolnění, i o tom, co hlasitě duní, a o tom, co působí spíše vskrytu.

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

„Objevovali jsme opojné zvukové kouzlo skladeb, které do té doby nebyly nijak snadno dostupné, a čekali jsme nedočkavě na další titul.“

„Podceňovat fluidum, které do hudby s velkou silou pronikalo z Václava Neumanna, není záhodno.“

„Václav Neumann se během dvou desetiletí v čele České filharmonie vyprofiloval v dirigenta velkých ploch, velkých koncepcí, velkého nadhledu a velké noblesy.“

Václav Neumann, kterému by bylo letos v září devětadevadesát, natočil jako šéfdirigent České filharmonie řadu nahrávek, ve své době zásadních a dodnes zůstávajících zdrojem potěšení. Byl překvapivě první, kdo na desky pořídil s jedním orchestrem všechny Dvořákovy symfonie. Byl první, kdo v Československu vizionářsky zkompletoval Mahlerovy symfonie. A byl prvním tuzemským dirigentem, který odvážně a s velkým osobním vkladem natočil všech šest symfonií Bohuslava Martinů – skladatele, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo šedesát let a který se symbolicky vrátil do vlasti přesně o dvě desetiletí později, v roce 1979, když byly ze Švýcarska převezeny do rodné Poličky jeho ostatky.

„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“

„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“

„Zůstává největším českým pianistou.“

Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.

„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“

„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“

„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“

Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.

„Skoro bychom mohli mluvit o nějaké spiritualitě tohoto města. Praha je velmi výjimečné soutěžní místo.“

„Akustika sálu je až příliš dobrá. Ten zvuk se nese tak dobře, že je občas trochu obtížné vysledovat rozdíly ve zvuku každého soutěžícího.“

„Tento most mezi vzděláváním, studiem a pracovním životem mi připadá geniální a přála bych si ho pro celé Německo.“

„Hůlka si vybírá kouzelníka,“ připomněl mu Ollivander. „To je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hůlkovou magii.“ Citát z Harryho Pottera, který mě vždy fascinoval, by se dal jistě použít i pro vztah hudebníka a jeho nástroje: „Flétna si vybírá hudebníka, to je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hru na flétnu.“ Podobně o vztahu flétny a flétnisty mluví Christina Fassbender, předsedkyně flétnové poroty na soutěži Pražské jaro…

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok…

„Hudba Josefa Suka se jim zprvu zdála příliš komplikovaná – a posléze si ji zamilovali.“

„Mnozí znalci cení Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu i výše než Berlínské filharmoniky.“

„Kdyby Asraela napsal skladatel z ´kánonu´ světové hudby, hrál by se pořád.“

Možnosti bez hranic. Tak působila hra Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu při poslechu pátečního přímého přenosu koncertu z filharmonického sálu mnichovského centra Gasteig. S tělesem debutoval Jakub Hrůša, ve výslovnosti moderátorky „hruža“. Šéfdirigent Bamberských symfoniků se pro portál KlasikaPlus podělil s pocity, které jeho práci s někdejším orchestrem Rafaela Kubelíka provázely.

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…

„Meta nepřekonatelnosti byla spatřována v Talichově nahrávce z roku 1950.“

„Šejnova nahrávka z roku 1959 zapůsobila velice bouřlivě až senzačně.“

„U Šejny je preferována tanečnost jednotlivých tanců, včetně těch pomalých.“

„Starším pánům kritikům ona ´hlučnost´ naopak vadila.“

„Neprávem zapomínaný Šejna byl dvořákovským dirigentem jako málokdo.“

Měsíc září přináší narozeniny Antonína Dvořáka a tím mimo jiné i programy hudebního festivalu Dvořákova Praha. Dobré důvody připomenout si jednu z legendárních nahrávek jeho hudby – Slovanské tance natočené Českou filharmonií s Karlem Šejnou.