KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Barytonista Martin Bárta se dnes představí jako Telramund v nové inscenaci Wagnerovy opery Lohengrin v saském městě Chemnitz pod Krušnými horami. Do 1. června ho tam pak čeká ještě šest dalších představení. Lohengrina na jevišti Opery v Chemnitz připravil režisér Joan Anton Rechi, dirigentem je hudební ředitel divadla Guillermo García Calvo. V umělecké…
Poprvé ve své kariéře ztvárnil tenorista Štefan Margita roli Aigisthose ve Straussově opeře Elektra. Premiéra se konala v sobotu 18. ledna v operním domě a kulturním centru Palau de les Arts Reina Sofia ve Valencii na východním pobřeží Španělska. V titulní roli vystoupila švédská sopranistka Iréne Theorin. Do konce ledna jsou na programu ještě tři reprízy.…
„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“
„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“
„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“
Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel…
„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“ „Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“ „Všichni ze sebe vydali maximum.“ Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním…
V nadcházejícím týdnu zařadila Slovenská filharmonie do programu recitál vítěze Mezinárodní klavírní soutěže J. N. Hummela a dva večery operních sborů a předeher. Na abonentních koncertech spojí síly Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor. V úterý 14. ledna v sedm hodin se v Malém sále filharmonie představí slovenskému publiku klavírista Yu Nitahara. Zahraje deset…
„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“ „Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“ „Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“ Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení.…
Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození. Sérii koncertů zahájí těleso v Lanškrouně, v multifunkčním centru L´Art, v úterý 7. ledna od sedmi…
„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“
„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“
„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“
A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi…
„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“
„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“
„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“
Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.
„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“
„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“
„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“
Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha…
„Lidé potřebují vidět divadlo.“
„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“
„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“
Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.
„Ženská časť obsadenia, Eliška Weissová a Dana Burešová, vytvorila plastické, dôveryhodné a vzájomne absolútne protikladné hrdinky.“ „Pre túto rolu je Vigilius typovo veľmi vhodný. Jeho hlas bol vo všetkých polohách znelý a nevzbudzoval dojem vyčerpanosti.“ „Chvíľu trvalo, kým sa Vigilius usadil a dokázal so svojim materiálom naozaj naplno pracovať.“ Dánsky tenorista Magnus Vigilius si…
„Zpěvák musí najít bezpečný prostor, kam v sobě hrdinský tón umístit. Pokud tak neučiní, nepřežije.“
„Wagnerova hudba se mi v té době nelíbila, také příběhy se mi zdály trošku zvláštní, cizí…“
„Tohle je debut a pak se uvidí. Ostatně se Siegmundem to bylo podobné. Také jsem nevěděl nejdřív, jestli ještě bude nějaké ´příště´.“
V roli Lohengrina debutuje dnes večer v pražském Národním divadle dánský tenorista Magnus Vigilius. S českým operním divadlem už má kontakty, především před rokem zpíval v Brně Borise v inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové. Tamní publikum ho zažilo také jako Pinkertona v Pucciniho Madama Butterfly a letos jako Michela ve Třech fragmentech z Julietty Bohuslava Martinů…
„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“
„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“
„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“
Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku…
Do otevření Státní opery zbývá sedm desítek dní. Po galakoncertu ohlášeném na 5. ledna 2020 nicméně ještě nezačne plný každodenní běžný provoz. Ten je podle dlouho známého harmonogramu plánován až od září. První půlrok je určen k testování nových technologií i dispozice obnovených prostor; bude potřeba se s budovou a jejími možnostmi seznámit a přizpůsobit…
V sobotu začne 13. sezóna přenosů z Metropolitní opery. Více než dvě desítky českých kin po celé republice nabídnou do května deset inscenací. Tou první bude 12. října poslední opera Giacoma Pucciniho Turandot ve slavném nastudování a pojetí Franca Zeffirelliho. V hlavní roli princezny Turandot se představí americká sopranistka Christine Goerke. „Monumentální kýčovitá výstřednost“ – i taková…
Thajský mládežnický orchestr Siam Sinfonietta ode dneška až do 16. září postupně navštíví osm evropských měst a začne dnes v Olomouci. Pak následují Piešťany, Bratislava, Budapešť, Praha, Mnichov, Bayreuth a Baden-Baden. U dirigentského pultu se vystřídají Somtow Sucharitkul, Trisdee na Patalung, rezidenční dirigent v Bangkok Opera, a Voraprach Wongsathapornpat, mladý skladatel a dirigent. Siam Sinfonietta do Evropy…
„Velké chvíle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka v Londýně.“
„Navzdory tomu, že název Má vlast by napovídal spíše okázalou pompu, tak dílo mnohem víc evokuje krajinu.“
„Opravdu dobrá dramaturgie by si měla Mé vlasti všímat častěji.“
Jakub Hrůša má před sebou v září premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos v Curychu. Předtím 27. srpna diriguje Mahlerův komorní orchestr na festivalu v Lucernu a 27. září ho čeká zahajovací koncert sezóny Bamberských symfoniků, jejichž je šéfdirigentem. V programu bude obsaženo také české hudební dílo, stejně jako figurovalo i v posledním vystoupení v závěru uplynulé sezóny…
„Ten Domingo, který se zamiloval do Prahy.“
„Letos dosáhnou věkové hranice 32 let a je to tedy jejich poslední šance.“
„Vítězství automaticky nějaké pozvání nezaručuje, ale jsou příklady, kdy se tak stalo.“
Konečně! Šest let o tom snili. Kdo? Gabriela Boháčová a Radek Hrabě, kromě jiného zakladatelé spolku Domingo-Mozart-Prague, kde společníkem je i jeden z největších operních pěvců – Plácido Domingo. Ten Domingo, který založil v Paříži v roce 1993 operní soutěž Operalia, z níž se stal mimořádný fenomén a jedna z nejvýznačnějších pěveckých soutěží na světě…
„Jak nejlépe je možné – a k tomu ještě o kousek víc…“
„Snahou tu vždycky bylo poskytnout takové pracovní prostředí, jaké umělcům umožní podávat ty nejlepší výkony.“
„Žijeme opravdu překotné životy. Zdejší klid je skvělá věc. Včetně toho, že tu je špatný telefonní signál.“
Umělecký ředitel operního festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je ve funkci jen pár týdnů, ale s místem je spjat od dětství a díky své pozdější režijní práci vlastně už nepřetržitě. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje filozofii tamních operních produkcí, organizovaných od května do srpna a nezávislých na penězích od vlády. V sídle rodiny Christie začaly roku 1934 jako soukromá představení a postupně se staly světoznámou událostí, aniž by se vytratily výhody jejich privátní atmosféry…
„Bylo slyšet příliš mnoho nedotažeností, nahodilostí, nepřesností, přehmatů, ufouknutí.“ „Atmosféra druhé poloviny večera byla pozitivnější. Asi i díky filmovým dotáčkám.“ „Jednoznačně nejlepší položkou večera byla suita z filmové hudby Jiřího Šusta.“ Celkové vyznění závěrečného nedělního koncertu Smetanovy Litomyšle orchestr Pražských symfoniků značně poškodil. Po třítýdenní přehlídce s umělecky opravdovými programy může samozřejmě koncepce…
„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“
„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“
„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“
Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.
„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“
„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“
„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“
Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.
“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.” “Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.” “Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této…
„Co je velice zajímavé a důležité: každá ze Smetanových oper je úplně jiná.“
„Silnější inspiraci Wagnerem a vyrovnávání se s wagnerovským hudebním dramatem vidím v české operní tvorbě u Zdeňka Fibicha.“
„Hlavním motivem v opeře Dalibor je pro mě hudba.“
Pražské Národní divadlo dnes a v sobotu uvádí v premiéře novou inscenaci Smetanovy opery Dalibor. Za týden, ve čtvrtek a v pátek 4. a 5. července, s ní pak hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, režisér pražské inscenace, o celém Smetanově operním díle.
„Mám už na Wagnera nějaké nabídky, ale zatím je nepřijímám.“
„Člověk milující hudbu nemůže být zlý. – To je překrásná myšlenka.“
„U Smetany je to celé trošku měkčí a lahodnější.“
Jedním ze dvou představitelů Smetanova Dalibora v inscenaci, která má v Národním divadle premiéru ve čtvrtek a v sobotu a s níž pak soubor ještě hostuje 4. a 5. července na festivalu Smetanova Litomyšl, je slovenský tenorista Michal Lehotský. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyznává ze vztahu k české opeře, vysvětluje, proč zpívá hlavně v italských a francouzských dílech a proč se mu zatím vyhýbá opera německá, a zamýšlí se nad případnými podobnostmi Dalibora s Wagnerovými operami a s Beethovenovým Fideliem.
„Úchvatná, někým naopak i zatracovaná. Pozdně romantická, grandiózní, mistrně instrumentovaná. Taková je partitura Alpské symfonie.“
„Zalíbení ve Straussově hudbě dokládá Košlerovu všestrannost a velikost, přesahující naše zjednodušené představy o něčím profilu.“
„Na koncertu tehdy zazněla symfonická apoteóza přírody i životní zpověď plná elegické vyrovnanosti.“
Poslední operou dirigenta Zdeňka Košlera s umělci Národního divadla byl Smetanův Dalibor, posledním koncertem s Českou filharmonií předtím Straussova Alpská symfonie. Její live nahrávka zůstává i po čtvrtstoletí hodnotným svědectvím o Košlerově umění, které se s jeho životní poutí uzavřelo v červenci roku 1995. Alpskou symfonii připomínáme především proto, že její autor právě dnes slaví 155. narozeniny. A letos v září uplyne rovných sedmdesát let od jeho úmrtí.
Dopoledne vypuknou oslavy jubilující Vídeňské státní opery, a to ve velkém stylu. Slavný operní dům dnes slaví 150 let a u té příležitosti nachystal matiné, podvečerní premiéru a na zítra open air koncert. Část oslav bude k vidění i na webu opery v livestreamu. Od desíti bude hlavní scéna patřit členům orchestru státní opery, jevištnímu orchestru, sboru opery, sólistům a mladým…
„Wagner – do sebe zahleděný vizionář a mystik – Verdiho existenci neřešil. Určitě ani 22. května 1874.“
„Zdomácnělo nakonec spíše v koncertních sálech než v chrámech. Vzhledem k jeho až spektakulárnímu hudebnímu charakteru není divu.“
„Desítky nahrávek, jen těžko ideál. Většinou vám jeden ze sólistů sedne o něco méně než ti ostatní.“
Dvaadvacátého května roku 1874, tedy včera přesně před 145 lety, mělo v milánské bazilice svatého Marka, v druhém největším chrámu ve městě hned po dómu, premiéru Verdiho Requiem. Slavná skladba, asi nejopernější dílo v repertoáru duchovní hudby. Ale jak vidíme, dílo navíc ještě bezděky s pikantními narozeninami! Skladateli Verdimu bylo předchozí podzim šedesát. Jeho německému protějšku a do určité míry i rivalovi Richardu Wagnerovi, generačnímu druhu stejného ročníku, bylo na jaře 1874 už jedenašedesát. A kdy že to bylo přesně? Paradoxně právě dvaadvacátého května.
„Cestu k Wagnerovi jsem si vyhledal postupně.“
„Pokud už si člověk troufne na Tamburmajora ve Vojckovi, pak se může vrátit i k romantičtějšímu Wagnerovi.“
„Pěveckou náročnost wagnerovských rolí dělá jejich délka – a také hutnost orchestru, který zpěváky nešetří.“
Pražské Národní divadlo připravilo do Fora Karlín na čtvrtek a neděli koncertní provedení Wagnerova Zlata Rýna – prvního večera operní tetralogie Prsten Nibelungův. Vystoupí v něm pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera vedle tuzemských sólistů také respektovaní zahraniční wagnerovští pěvci – lotyšský basbarytonista Egils Silins jako Wotan, německý basbarytonista Thomas Gazheli v úloze Albericha, nizozemský tenorista Arnold Bezuyen jako Mime, rakouský basista Karl-Heinz Lehner v roli Fasolta… a jako Loge se představí Štefan Margita, v jehož kariéře má právě tato role profilové místo…