PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Člověk může přijít o dům, o majetek, ale to, co má ve svém mozku, o to nepřijde. Vzdělání je nezcizitelná hodnota, která obohacuje nejenom toho jednotlivce, ale to jeho vzdělání následně obohacuje celou společnost.“

„Docela mě mile překvapuje mladá generace našich pěvců, kteří úspěšně prorážejí ve světě.“

„Třeba Karolinum je třetí nejstarší fungující univerzitní budova na světě. Ale i taková instituce se musí modernizovat, rozvíjet.“

Z okna své pracovny na rektorátu Univerzity Karlovy se dívá přímo na Stavovské divadlo. A nejen tam bývá častým hostem. Prof. Tomáš Zima rád jezdí za kulturou a pokud to jde, skoro každou svoji pracovní cestu spojí s návštěvou opery nebo koncertu, s procházkou po památkách nebo s divadlem. A jak zdůraznil pro KlasikuPlus.cz, o budoucnost vzdělávání strach nemá.

„Je moc dobré vidět něco, co moje generace vidět nemohla – původní inscenaci z roku 1967.“

„Akustika není tak suchá, abychom tady Wagnera nemohli uvádět.“

„Ani v Bayreuthu nejsou akustické podmínky úplně ideální.“

Pražskou inscenaci Wagnerova Lohengrina předloni nastudoval a i při dnešní nedělní večerní repríze povede mladší německý dirigent Constantin Trinks, mezinárodně uznávaný wagnerovský interpret. Je hostem významných divadel, objevuje se i jako koncertní umělec v nejznámějších sálech. Vrací se i na festival v Bayreuthu. Diriguje operní repertoár od Mozarta po Luigiho Nona, ale obzvláště a rád díla Richarda Wagnera…

„Nabízí se tu lákavá možnost setkání s dílem v podobě nerušené násilnými aktualizacemi.“

„Významné podněty vycházely tento večer od dirigentského pultu od  Constantina Trinkse.“

„Andreas Schager je typický hrdinný tenorista, jehož hlas však zatím naštěstí ani trochu neztěžkl.“

Wagnerova Lohengrina má pražské Národní divadlo na repertoáru už dva roky. Dva renomovaní zahraniční hosté v hlavních rolích byli však nyní důvodem k uspořádání dvou mimořádných zvýrazněných představení. Náhlá nemoc pak způsobila, že hosté byli nakonec tři – Andreas Schager, Thomas Johannes Mayer a s nimi neplánovaně ještě Barbara Haveman. Znovu si operu poslechnout a prožít stálo s nimi za to.

„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří!…

„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“

„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“

„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“

Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.

„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“

„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“

„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“

Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě….

„Volba Marka Šedivého jako hlavního hostujícího dirigenta orchestru byla rozhodně volbou dobrou.“

„Druhá píseň byla vygradována do strhujícího závěru tak, že se z prvních řad ozval spontánní potlesk.“

„…publikum soustředěně naslouchalo a jistě popouštělo uzdu své symfonické fantazii až do závěru třetí věty.“

První koncert  hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu, nazvaný Symfonické fantazie Marka Šedivého,  byl zároveň třetím koncertem letošního ročníku Dnů Bohuslava Martinů.  Jedním z přání před nástupem Marka Šedivého do nové funkce bylo, aby hráče inspiroval a aby společně dokázali tvořit. A právě toho jsme poslední listopadové pondělí ve Dvořákově síni Rudolfina byli svědky.

„Rusalka? Dvořák nenapsal skutečnou pohádku, ale docela vážnou operu se smutným příběhem.“

„Nechci hrát dobré, nebo špatné. Takovéhle rozdělení v životě neexistuje. Každý z nás má v sobě obojí.“

„Wagner přichází s velkým kladivem a nutí vás, abyste ho milovali.“

Německý barytonista Thomas Johannes Mayer už řadu let patří k významným evropským sólistům, zejména v operách Richarda Wagnera a Richarda Strausse, ale i Giuseppe Verdiho a dalších autorů. Na letošním festivalu v Bayreuthu účinkoval jako Amfortas v Parsifalovi, také letos debutoval jako Sir John Falstaff ve Vlámské opeře v Antverpách a Gentu… V Deutsche Oper v Berlíně a v Královské opeře Covent Garden v Londýně v současnosti zpívá Telramunda ve Wagnerově Lohengrinovi. A právě v této roli dnes už podruhé v několika dnech hostuje v pražském Národním divadle. Souběžně se nicméně připravuje na svou první Rusalku. Bude zpívat Vodníka – a bude to v Paříži.

„Fascinace klasikou je nějak přítomna v každém člověku.“

„Vyrůstal jsem na farmě, klasickou hudbu jsme vůbec neposlouchali.“

„V devatenácti jsem neuměl noty – a dnes zpívám po celém světě Wagnera.“

Fascinace Wagnerem je výjimečné spojení opery a filmu, projekt, jehož světová premiéra se uskuteční 25. října v Praze. Tvůrci v čele s režisérem a scenáristou Selcukem Carou jsou přesvědčeni, že film propůjčí opeře nový rozměr. Ve Foru Karlín, rok po svém prvním hostování, jako spolutvůrce a jako hlavní pěvecká hvězda vystoupí tenorista Andreas Schager, jeden z nejvyhledávanějších wagnerovských pěvců současnosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje v souvislosti s cílem projektu svou vlastní cestu ke klasické hudbě.

„Dojem z jednoduché scény a minimálního pohybu postav zůstává čistý a působivý.“

„Heiner Müller se ve čtyřiašedesáti poprvé a naposledy dotkl oboru operní režie.“

„Brucknerův orchestr hrál Wagnerovu podmanivou hudbu s úžasnou dynamickou kázní.“

Nejnovější inscenací lineckého divadla Musiktheater je Wagnerův Tristan a Isolda. Hraje se od poloviny září, a to v koprodukci s Opéra de Lyon jako remake podoby z Bayreuthského festivalu z léta 1993. Do konce kalendářního roku je v plánu ještě pět představení, v lednu a v únoru pak tři.

„Garantuji vám, že už sem budete chtít jezdit do konce života.“

 „To, co se nám dostalo, byl výlupek dokonalosti, soustředěnosti, vrcholné interpretace.“

„Piotr Beczala prokázal jak své hlasové přednosti, tak schopnost šetřit se silami.“

„Zpěv mířící do nebes evokoval myšlenku, že už nikdy nic podobného neuslyším.“

„Svůj první výsadek v Bayreuthu považuji za mimořádný a velmi šťastný.“

Vy jste tu opravdu poprvé?“ podivil se český dirigent Robert Jindra, když jsme společně scházeli po představení Lohengrina ze  Zeleného vršku, kde stojí proslulý Wagnerův Festspielhaus, do centra Bayreuthu.