KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Český spolek pro komorní hudbu chystá sobotní matiné komorního orchestru L’Armonia Terrena a poté ještě komornější pořad se Stamicovým kvartetem. První zmíněný se koná 6. prosince v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce, druhý 9. prosince v Sukově síni Rudolfina. Česká filharmonie poté přidá také edukační pořady věnované nejmladší generaci. „Vášeň pro hudební objevování“ – i to…
Pražský Alinde Quintet, jeden z předních českých dechových souborů a vítěz prestižní soutěže ARD v Mnichově, se první prosincový den představí ve Dvořákově síni Rudolfina poprvé ve své umělecké kariéře v rámci řady Českého spolku pro komorní hudbu. Publikum čeká pestrý koncertní večer zahrnující pro dechové kvinteto aranžovaná díla Verdiho, Šostakoviče, Vaskse a Griega. A také…
I v letošním roce Česká filharmonie přinese čtveřici adventních dvojkoncertů v Sukově síni pražského Rudolfina. Konají se pod hlavičkou Českého spolku pro komorní hudbu vždy v neděli od patnácti hodin a v repríze od půl šesté. První vystoupení 30. listopadu patří skupině zvané Virtuosi di Basso, kterou tvoří členové violoncellové a kontrabasové sekce České filharmonie. „Pro všechny…
Britský pianista Sam Haywood se po letech vrací do Prahy. V sobotu 29. listopadu uvede program vystavený na klavírních dílech Edvarda Griega, Ludwiga van Beethovena, Frédérica Chopina a současné autorky Jeleny Poulíčkové. Recitál, který nabídne široký repertoárový oblouk od stylizovaných barokních tanců až po romantickou virtuozitu a soudobou hudbu inspirovanou poezií Daniely Poulíčkové,…
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se chopí základního díla symfonické literatury. Míněna je Čajkovského Symfonie č. 6 „Patetická“ a vedle tohoto široce oblíbeného opusu zařadí na program nadcházejícího abonentního večera také Pohádku-Poemu od Sofie Gubajduliny a Houslový koncert Mieczysława Weinberga s německým sólistou Linusem Rothem. V pondělí 24. listopadu bude dirigovat lotyšský host Andris Poga.…
„Věrni názvu umělci pod vedením svého šéfa nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století.“
„Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou a neotřesitelnou hodnotou.“
„V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím.“
Z Dvořákovy síně Rudolfina přímo do nebeských výšin vynesly své věrné posluchače soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v úterý 18. listopadu. Instrumentální seskupení v tomto případě plnilo jen služebnou funkci bassa continua a hrálo ve složení theorba, varhany, violoncello a kontrabas; s jistotou a precizností provázelo všechny skladby večera. Hlavním nositelem oné nadpozemské krásy byl tentokrát jednoznačně šestnáctičlenný vokální soubor, schopný nejen disciplinovaného ensemblového zvuku, ale i precizních sólových kreací. Provedení řídil Václav Luks.
Další koncert chystá ve svém tradičním působišti, totiž Dvořákově síni Rudolfina, v tuzemsku etablovaný orchestr filmové hudby zvaný Filmharmonie či Filmová filharmonie. Pod čerstvým držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase Robertem Kružíkem těleso vystoupí společně s Kühnovým smíšeným sborem (sbormistr Igor Karpilovskij). Vystoupení, které se 23. listopadu soustředí na tuzemskou tvorbu herní hudby,…
Do Dvořákovy síně Rudolfina se v sobotu 22. listopadu sjedou nejvýraznější mladí varhaníci z Evropy i Asie. Šest finalistů historicky prvního ročníku Prague Organ Competition založené a vedené varhaníkem Alfredem Habermannem přednese repertoár se zaměřením primárně na tvorbu Johanna Sebastiana Bacha a pod dohledem mezinárodní poroty zabojuje o titul vítěze. V sobotu 22. listopadu zažije pražské…
Dvořákovu síň pražského Rudolfina rozezní v pátek 21. listopadu monumentální oratorium Zpěv naděje pro sóla, sbory, varhany a orchestr českého skladatele Jana Hanuše. Historicky třetí provedení tohoto díla organizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy u příležitosti 110. výročí narození autora a také jako připomínku konce druhé světové války. Na slavnostním koncertě budou společně s titulní skladbou…
„Sedmdesát let s violoncellem není jen životní bilance. Je to cesta, na níž se tóny stávají svědky, žáci se mění v kolegy, rodina v soubor, a každé vystoupení v nový začátek.“
„Ve všech svých vnoučatech vidím nadání; jsou a budou špičkoví.“
„Za svůj vrchol považuji to, že jsem živě zahrál všech čtyřicet Popperových etud, takzvanou vysokou školu violoncellové hry, což je obdoba Paganinských capriccií.“
Mistrovská díla klasické hudby se nesla Dvořákovou síni zcela zaplněného pražského Rudolfina ve znamení výjimečné hudební události – galakoncertu k 70. narozeninám violoncellisty, pedagoga a skladatele Jiřího Hoška. Kromě něj se tam představila i jeho nadaná vnoučata a laureáti mezinárodních soutěží – Adina, Noa, Micha a Amos Weissovi a také jejich matka violoncellistka Dominika Weiss Hošková, dcera jubilanta. KlasikaPlus.cz byla poté u Jiřího Hoška doma. Vyprávěl, vzpomínal a bilancoval. Chtěl by podle svých slov být zdravý a dělat pořád muziku. Nic jiného prý vlastně nepotřebuje.
„Parcelu na nábřeží koupila spořitelna v červnu 1873. Stavělo se v letech 1876 až 1881 a roku 1884, rok po definitivním otevření českého divadla, byla monumentální a krásná stavba hotova.“
„V dnešní Dvořákově síni, mezi válkami zasedacím sále, československý parlament třikrát zvolil prezidentem Tomáše Garrigue Masaryka.“
„S Rudolfinem jsou spojeny hned první ročníky festivalu Pražské jaro, jehož založení inicioval dirigent Rafael Kubelík. A tak právě tam v květnu 1946 Leonard Bernstein poprvé dirigoval mimo americký kontinent.“
Sto čtyřicet let provozu a jen o jedenáct roků méně od prvního koncertu České filharmonie, osmdesát ročníků festivalu Pražské jaro a třiatřicet let od znovuotevření po zásadní rekonstrukci… To jsou některá základní data a jubilea připomínaná v roce 2025 v souvislosti s pražským Rudolfinem. Nejstarší z nich připadá na 7. února. Nový svatostánek umění, velkoryse projektovaná novorenesanční stavba s koncertním sálem a výstavními prostorami, se oficiálně otevřel veřejnosti ten den v roce 1885.
Dvořákova síň Rudolfina během letní odstávky zažila rekonstrukci pódia. Po třiceti letech, kdy na něm defilovali vedle domácí České filharmonie světoví umělci, dostalo pódium nová dubová prkna. A jaký byl osud starého dřeva? „Bylo nám jasné, že prkna nemůžeme jen tak vyhodit nebo jimi zatopit. Vždyť se na nich třicet let…
Sochy z rozbitých hudebních nástrojů od Krištofa Kintery a Richarda Wiesnera stojí od včerejška v Rudolfinu, ve foyer Dvořákovy síně. Oba artefakty představují výtvarné vyvrcholení oslav 125. výročí České filharmonie v době pandemie. Autoři použili fragmenty, které vznikly roztříštěním vysloužilých hudebních nástrojů ze základních uměleckých škol při natáčení spotu Spojení hudbou. Sochy budou koncem roku vydraženy…
V pondělí poprvé po sedmi měsících ožije pražské Rudolfinum diváky. Tři sta padesát lidí s negativními PCR testy uvidí naživo společný koncert, který přichystala Česká filharmonie a Škoda Auto. Od 20 hodin a 15 minut oslaví 125 let od svého založení. Koncert bude vysílat ČT art a poběží i na sociálních sítích. Jako sólisté vystoupí…
„Rok 1896 byl pro Dvořáka hektickým obdobím. V porovnání s jarem, létem a podzimem předchozího roku, kdy se vrátil z USA a hodně odpočíval.“
„Dvořákova Devátá symfonie byla v lednu 1896 dosud docela žhavou novinkou.“
„Pod Talichovým vedením, stejně jako později pod Kubelíkovým, Ančerlovým, Neumannovým a Bělohlávkovým, rostla Česká filharmonie do formátu orchestru s rozpoznatelným stylem a zvukem, s výrazným a jedinečným profilem.“
Česká filharmonie počítá svou historii od 4. ledna 1896, právě dnes tedy dlouhou 125 let. Ten den, byla to sobota, měla v pražském Rudolfinu první koncert. Dirigoval Antonín Dvořák, zněla výhradně jeho hudba. Jako v té době již nejslavnější žijící český skladatel stál symbolicky u zrodu nového tělesa zcela logicky. Na koncertě byl ideově přítomen také Bedřich Smetana, který chtěl tradici symfonických koncertů založit už v šedesátých letech, a iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy z roku 1882…
Na pondělí 4. ledna připadá výročí 125 let od prvního koncertu České filharmonie. Orchestr hráčů Národního divadla tehdy dirigoval v pražském Rudolfinu Antonín Dvořák. Pandemie a opatření proti jejímu šíření nedovolují letos oslavit jubileum koncertním programem, jak bývalo zvykem. Filharmonie z důvodu nejistoty spojené s epidemickou situací totiž zrušila až do konce února veškeré…
Ve spolupráci České filharmonie s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem vyšla první obsáhlá publikace o pražském Rudolfinu s názvem Chrám umění: Rudolfinum. Tu na pěti stech stranách tvořila desítka autorů. Kniha mapuje architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky až po generální rekonstrukci na začátku devadesátých let dvacátého století a doprovází ji přes…
Na veřejném soutěžním koncertě v pražském Rudolfinu se 12. září publiku i porotě představí čtyři finalisté letošního ročníku Dvořákovy rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Jsou jimi dva Češi, patnáctiletý houslista Daniel Matejča a třináctiletý klavírista Jan Schulmeister, a dva zástupci ruské interpretační školy, čtrnáctiletý trumpetista Aleksandr Rublev a stejně starý klavírista Vsevolod Zavidov.…
„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“
„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“
„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“
Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan…
„Takové ovládnutí všech houslových technik, které Milan nestaví na odiv, ale prostě je „jen“ používá, jsem patrně v jednom večeru neslyšela.“
„Je problém, jak hodnotit celkový zážitek z koncertu. Zárukou působivosti je kontrast. A ten se během nokturna neobjevil.“
„Pro Milana Al-Ashhaba je Adam Skoumal jako hudební partner požehnáním.“
Velkou pozornost přitáhlo první vystoupení Milana Al-Ashhaba – loňského vítěze soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku na Pražském jaru. Poté co v únoru vystoupil v sále Berlínské filharmonie jako vítěz newyorské soutěže, představil se ve středu 29. května v nokturnu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina…
„Krystalická hudba vídeňského klasika, která nic neodpustí a dá posluchači poznat všechny schopnosti a kvality hráčů. V tomto případě velmi vysoké.“ „Carolina Eyck svým hlazením, úhozy a místy i údery do vzduchu tvořila nenapodobitelný zvuk, vábící jeho obdivovatele jako sirény námořníky…v tom nejlepším slova smyslu.“ „Jestli se Martinů někdy dotýkal božského, muselo to být při…
„Lisiecki je ve svých čtyřiadvaceti mezi mladými pianisty pojmem. Dokáže podat neskutečný hráčský výkon.“ „Hráči svými neustálými pohledy mezi sebou vytvářeli pocit jistoty.“ „Italskou přednesli nesmírně muzikálně, prostým způsobem, jako je prostý i přesně cílený hudební účinek celé symfonie.“ Nepotřebuje! Tedy alespoň v případě Orpheus Chamber Orchestra, který vystoupil v rámci programu letošního…
„Voseček vytvořil něco, co bych se opovážil shrnout jako uhrančivě dekadentní hudební zátiší.“ „Alexandre Collard se partu ujal se sametovým zvukem, členové PKF ho lehce provokovali v dobrém smyslu lehkovážným doprovodem.“ „Krásná podmanivá práce s dynamikou, velice pěkná sóla, detailní práce s akcenty.“ Sympatický a svěží večer čekal návštěvníky koncertu 19. 5. v Rudolfinu v rámci…
Druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje přiblíží tvorbu skladatelů spjatých s kontextem středoevropské hudební kultury v interpretaci předních domácích i zahraničních umělců. Páteří projektu Nadačního fondu Věčná naděje budou opět terezínští skladatelé a hudba Gustava Mahlera. Koncerty se konají v Praze a v Terezíně od 18. do 25. srpna a uvedou je přednášky. Pořadatelé akcentují letos jubilující…
„Podivuhodné bachovské bezčasí může vyniknout jedině v rukách svrchovaného umělce.“ „Největší pochvala a obdiv ale patří především k nadlidské výdrži.“ „Isabelle Faust dokázala vzbudit vzácný pocit absolutní jednoty s hudbou.“ Odbila sedmá večerní a v pražském Rudolfinu stojí na pódiu jeden osamocený pultík. V prostoru, kde většinou slýcháváme velká tělesa či komorní celky, působí taková situace…
„Moct si zahrát ve slavnostní a velkolepé Dvořákově síni Rudolfina byl pro mě velký zážitek.“
„Nemohla jsem tomu uvěřit, bylo to pro mě úplně nepochopitelné.“
„Atmosféru Prahy jsem si užívala. Město je pohodové a mělo pozitivní vliv na mě a moje náročnější situace na soutěži, kterým se člověk nevyhne.“
Vítězkou a laureátkou 71. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se v oboru flétna stala Chaeyeon You. Teprve sedmnáctiletá studentka flétny na Korea National University of Arts se takto dostala na absolutní špičku této prestižní soutěže, která je v její vlastní zemi velmi slavná, skoro jako kdyby se konala tam. V závěru zpravodajství ze soutěže Pražské jaro 2019 přinášíme s Chaeyeon rozhovor, uskutečněný krátce před slavnostním předáváním cen v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze…
„Chtěl jsem přesvědčit svého bývalého profesora, že jsem se někam posunul.“
„Dřív jsem hrával se zavřenýma očima, ale s tím jsem už přestal.“
„Za dva měsíce mi bude třicet a většina soutěží je do třiceti.“
Vítězem oboru hoboj Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se stal Čech, zkušený a sympatický hudebník Martin Daněk. Atmosféra finále soutěže se celý den nesla ve velmi přátelském duchu, přestože nebylo vůbec zřejmé, jaké výsledky vyhlášení přinese. Martin Daněk na soutěž přiletěl ze Švýcarska, kde v současnosti žije a koncertuje. Od vítězství v soutěži Pražské jaro si ale mimo jiné slibuje, že se bude do České republiky odteď vracet častěji, v roli interpreta. O svoje první dojmy z vítězství se podělil v následujícím rozhovoru.
„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“
„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže – konkurenci.“
„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“
Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.
„Angažmá Harryho Bicketa by vzhledem k jeho životopisu člověk očekával u orchestrů se zaměřením na autentickou interpretaci. Pozvání od PKF považuji za velmi osvěžující.“
„Úsměvné oživení připravil stroj na vítr.“
„Vrcholem večera pro mě zůstala barvitá a hravá partitura Rameauova.“
PKF si pro svůj sedmý abonentní koncert pozvala za dirigentský stupínek distingovaného anglického gentlemana Harryho Bicketa. Renomovaného interpreta staré hudby. Jak dopadla kombinace jeho poučeného přístupu a moderních nástrojů nespecializovaného tělesa?
Tři z vás vyhrávají CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta. Schubertovo vrcholné dílo „Zimní cesta“ nahráli vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Jejich společné CD Zimní cesta vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon. Ptali jsme se: Kdo je autorem básní, na které Franz Schubert svoji Zimní cestu zkomponoval? Správná odpověď je Wilhelm Muller. Vylosovali jsme…