PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Prokofjev v životě hrál svou vlastní ruletu i v přeneseném slova smyslu.“

„Hned při prvních taktech se v prostoru Felsenreitschule rozsvítí a roztočí shora visící objekty připomínající na první pohled létající talíře.“

„Violeta Urmana si roli užila i herecky a stvořila bizarní starou dámu, která, oč hůře chodí, o to je tvrdošíjnější.“

Hned dvě opery na námět Fjodora Michajloviče Dostojevského uvádí letošní Salcburský festival. Vedle problematického Idiota od Mieczysława Weinberga na mne Prokofjevův Hráč zapůsobil bezprostředněji, ovšem spíš zásluhou Sergeje Prokofjeva.

„Operní libreto vcelku sleduje původní Shakespearovu předlohu, samozřejmě se od ní odchyluje, ale pouze v tom, jaký je rozdíl mezi hrou a operním libretem.“

„Všichni pěvci, kteří byli obsazeni do rolí v této opeře, jsou nejen vynikajícími pěvci ve smyslu techniky i muzikality, ale i zdatnými herci.“

„Jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejlepších operních partitur současnosti. Hudba opery Hamlet je velice pestrá, lyrické pasáže střídají dramatické, většinou je přitom psána velice přístupnou formou.“

Je neuvěřitelné, jak Shakesperovo více než čtyři sta let staré dramatické dílo stále láká operní skladatele jako předloha pro jejich tvorbu. Jedním z nich je Australan Brett Dean. Jeho druhá opera, Hamlet, byla nyní provedena v rámci Mnichovského operního festivalu a nikoho nenechává na pochybách o kvalitách tvůrčího týmu v čele se skladatelem. Dílo vyložené veskrze klasicky, avšak obloukem se zároveň vyhýbající staromódnosti, přináší komplexní hudebnědivadelní zážitek. Text je reflexí reprízy z 1. července.