„Souhra fungovala báječně, hráči byli na sebe bezvadně napojeni a společné hraní si užívali do té míry, že nás byli schopni i rozesmát.“
„Zaslechla jsem tam i zpěv, nebo ožila ona rčení o tom, že zvuk violoncella je podobný lidskému hlasu?“
„Potlesk si zajisté skladatelé i interpreti zasloužili, nicméně jak krásné by bylo, kdyby člověk odcházel s doznívajícími tóny v duši bez rušivé polyrytmické perkusivní bouře…“
Violoncellista Štěpán Filípek a klavíristka Sára Medková rozezněli 19. října brněnský Besední dům hudbou klasiků dvacátého století i světovými premiérami. Koncert se konal v rámci festivalu Moravský podzim a uvedena na něm byla Sonáta in C pro violoncello a klavír, op. 65 Benjamina Brittena a Sonáta d moll pro violoncello a klavír, op. 40 Dmitrije Šostakoviče. Každou ze sonát předcházela kratší kompozice, Preludium 1 a Preludium 2, kterou si interpreti (a zároveň skladatelé) napsali pro sebe navzájem.

























